Duma Key
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/75_/75319/bmid_ostrov-duma-key-sco-75319.jpg
4
1285
1285
Edgarovi Freemantlovi v jeho pokojnom strednom veku nechýbalo nič: mal milujúcu manželku a deti, k tomu prosperujúcu firmu. A potom ho ťažká nehoda na stavenisku pripravila o časť tela, spomienok aj rodiny. Čerstvo rozvedený, bez ruky, s pamäťou a mysľou, ktoré sa s ním stále zákerne zahrávajú, sa Freemantle odhodlal skoncovať so životom. Ale nie hneď –na radu psychológa najskôr zmení prostredie. Očakáva ho prekrásny floridský ostrov Duma Key. Tu sa stretne s jedinými stálymi obyvateľmi: starou dámou, dedičkou miestneho magnáta, ktorého život poznačili tragédie a záhady, a jej opatrovníkom, bývalým právnikom, ktorý na Dumu utiekol pred desivými spomienkami. Edgar Freemantle začne maľovať a jeho diela majú nečakaný úspech. Spolu s jeho dovtedy ukrytým talentom sa začínajú prebúdzať aj duchovia „rokov minulých“. Minulosť je totiž na Dume stále živá – alebo stále mŕtva? Jedno je však isté: je prítomná. Začína si pýtať krutú daň od tých, ktorí sa snažia v nej uvidieť viac, ako je im súdené...... celý text
Přidat komentář
Knihu jsem četla, když jsem byla poměrně silně nachlazená. Vybrala jsem si ji pro období nemoci záměrně, chtěla jsem, aby odvedla moji pozornost od nemoci k zážitku. Povedlo se. S. King má doménu v minimálně jedné věci, a tou je, že bravurně zvládá silné příběhy hororového žánru o několika stovek stran. Jiný autor by byl již vysílený, ale temperamentní King se nevzdává ani na poslední straně, na které má stále co nabídnout. Tito beletrističtí velikáni - To, Pod kupolí a Ostrov Duma Key - mohou mít bez dalšího pokračování. S. King je literární psycholog a je to znát nejen na psychické rozpracovanosti a typice povah osob, ale také v celkové koncepci a nasazení příběhu. Ta síla, kterou dokáže čtenáře hnát stále vpřed. Na první pohled uzavřený příběh, nakonec snese pokračování, a v tom je další psychologie. Vyčíslit to tak, aby byl čtenář spokojen a přitom si ponechat otevřená zadní vrátka. A to ne každému se podaří.
Přečteno po druhé a smekám! Teď jsem si to užil mnohem lépe. Geniální propracování linií a charakterů, takhle Kinga miluju! Přidávám hvězdu!
Edgar Freemantle utrpí těžký úraz, díky kterému přijde o paži a díky dalším následkům propadne depresi a zuřivosti. Na radu lékaře se odstěhuje na ostrov Duma Key, kde najde svůj smysl života v malování, které ho začne naplňovat, nejdříve maluje pastelkami a poté štětcem, ovšem je možné, že to co namaluje se zjeví a když to smaže tak to zmizí? Rozjezd této knihy je pomalý a trochu rozvláčný jak u některých knih Mistra, ale poté se naplno rozjede a člověk nestíhá číst. Další ze skvělých románů Stephena Kinga
K tomu není co dodat, prostě King.
Úvod je fakt hodně rozvláčný a roztahaný, i na Kinga docela dost.
Ale zbytek pak už jede v příjemném tempu.
Líbilo se mi i mně téma blízké - kreslení, po přečtení mám chuť znova začít kreslit :D
Všechny hlavní postavy skvěle vykreslené, sympatické. Zápletka super a atmosféra taky.
Ostrov Duma Key je mysteriózní drama s nadpřirozenými prvky a s čím dál častějšími náznaky něčeho zlověstného. To platí zhruba pro 3/4 knihy. Až poslední čtvrtina se rozjede v klasickej Kingovskej horůrek, který ve výsledku nepřináší vlastně nic moc nového, pro ty, co už od seňora Kinga mají leccos načteno, ale přesto to funguje. Jen ten závěrečný výlet do "Hnízdiště volavek" a následná konfrontace s tajemnou entitou mě už tolik nebavila. Paradoxně jsem si víc užil pasáže, kde se "nic moc nedělo", než ten hororový závěr.
Možná jsem divnej, nebo prostě jen stárnu.
Možná sí, možná no.
Hodnocení: 8/10
Kde bere takový hodnocení? Jak Kinga miluji, tak mi přišlo, že se v knize nic moc neděje. Dostala jsem se za půlku a furt čekala nějaké wow a ono nikde. Teprve hodně za polovinou jsem se konečně dočkala a nemohla se odtrhnout.
Přesto je kniha pro mě velkým zklamáním, protože většinu četby jsem se nudila a očekávala jsem mnohem, ale opravdu mnohem více a jsem z ní hodně na rozpacích. Konec super, ale ten zbytek..
Tohle já prostě můžu. Kinga k snídani, Kinga k obědu, Kinga k večeři. Tentokrát vlastně nejde o žádný sofistikovaný, ale spíše pozvolna se odvíjející lineární příběh. Život na Duma Key plyne svým zdánlivě líným tempem, Edgar Freemantle se pomalu, den za dnem mění, záliv za okny přesto zůstává stále stejně nádherný, plný lastur a světla. A růží. Někdy si myslím, že jsem už Kinga prokoukla. A snad i ano. Ale výsledek je stále stejný. Znovu a zase mě ohromí svou inteligencí, empatií, imaginací... Jeho knihy mě pohlcují a já nenacházím slabé místo. Možná jsem už příliš zaujatá. A pokud ano, nehodlám na tom nic měnit. Strašně moc bych se chtěla projít po pláži Duma Key a kochat se obrazy, které Edgar/King v jednom ze svých růžáků namaloval. Ale jako bych je vlastně viděla. Tak dokonale umí King popsat i obraz, nejenom mysl člověka a jeho pocity. Na druhou strnu, nejspíš bych si to rozmyslela, když vím, jak smrtící moc takové obrazové výjevy se západem slunce, loďkou na obzoru a holčičkou na pláži mohou být... Tohle byla jedna z těch Kingových bichlí, nebo skoro bichlí. Ale já bych nekrátila ani o řádek. Lahůdka, po které mi na patře ještě dlouho zůstane nesmírně lahodná chuť s občasným ostrým zábleskem chilli.
„Namlouváme si hlouposti tak často, že bychom se tím mohli živit.“
Edgar měl nehodu, která ho zmrzačila na celý život. Vlny vzteku, které byly způsobeny bezmocí, zapříčinily, že přišel o manželku. Sebral se a prostě odjel, kam? Na Duma Key a tam to všechno začíná.
Tato kniha ve čtenářích vzbuzuje rozporuplné pocity, jedni jsou z ní vážně nadšení a druhé ale absolutně vůbec nechytla. Já se řadím někam mezi, kniha mě bavila, ale vím, že King má lepší příběhy. Kniha je podle mě napsaná strašně zdlouhavě a to mi na ní vadilo, naopak zase pro Kinga je tohle příznačné, vleklý začátek a v půlce ,,prásk" a knihu hltáte až do konce.
Dočetl jsem! To není povzdech, to je lítost! Klidně bych přivítal ještě 100 stránek. Skvělá kniha od začátku do konce. Moc se mi líbil „vývoj" malíře a jeho tvorba, vztahy s „muchachem" Wiremanem, dcerou Illy, Jackem a také všechna setkání s paní Eastlakovou. Klidně bych si odpustil „hororové" finále a četl jen tyto epizody, které podle mého názoru mistr hororu UMÍ. Je to opět jedna z knih, kterou lze zařadit vedle To, Misery, Zelené míle, Věznici, Holčičku, která měla ráda Toma Gordona ... atd., atd., atd. Nechci toho moc prozrazovat, ono je to dnes móda, ani tomu dělat reklamu, tato kniha ji nepotřebuje. Jen doporučuji, přečtěte si to. Kdo může Krále, nebude litovat. Přečetl jsem i dodatek. A tak konec dodatku parafrázuji: Muchas gracias. A tobě, náš dávný příteli Pane spisovateli, tobě vždycky.
Uffff ... od teď budu používat nové slovní spojení: "Je to rozvleklé jak román od Stephena Kinga".
Byla na mém kingovském seznamu už dlouho a trochu se proklínám, že jsem se ke čtení dostala až po tolika letech. :-D Pro mne jedna z nejlepších knih od Kinga. V první polovině se může zdát, že se nic moc neděje, ale i tak vás to nutí přemýšlet před spaním o tom, co se asi bude dít dál a atmosféra se dokáže zažrat skoro až pod kůži.
Když došlo k odhalení hlavní zápletky, měla jsem chvíli pocit, že je to docela laciné. Největším překvapením pak bylo, že to ve výsledku vůbec lacině nepůsobilo, právě naopak. Určitě doporučuji.
Neuvěřitelná záležitost, muchacho.
Pro začátek musíte mít hodně trpělivosti. V mém případě tak do poloviny knížky, ale potom..... Zaručuji vám, že pak už se jen unášíte a hltáte každou stránku.
DUMU KEY jsem si zamilovala hlavně pro tu nádherně ,,vykreslenou" atmosféru. Má prostě svoje magicky děsivé kouzlo, muchacho.
Výborná kingovka. Pozvolná, plíživá; podobně jako to, co se děje Edgarovi. Chlapík se rozhodne dát si oraz a vzpamatovat se po škaredé nehodě, odjede na malý ostrůvek, pronajme si krásnej domek, nachází nové přátele, pustí se do nových zájmů... a najednou zjistí, že se stal rukou jakýchsi jiných sil. Zprvu to vypadá jako dar, tak nádherně a kouzelně malovat... ale později už to tak krásné není. Ostatní stále žasnou, ale něco není v pořádku. A pak to nabírá spád a ONA se blíží. Když Edgarovi vezme to, co je mu nejdražší, rozhodne se s pomocí přátel udělat s tím konec... Závěr je fascinující a úžasnej - pokud si dobře vzpomínám a je to ten závěr v cisterně... tak ten naprosto, totálně a absolutně ale neměl chybu. U Kingových knih se mi to občas stává - superskvělý závěr se mi jakoby oddělí od zbytku knihy a já si pak roky lámu hlavu, kde jsem to krucinál četla. Ale myslím, že to je ono. A Když si na to vzpomenu, musím dát pět hvězd (i když jsem původně měla nastavené čtyři... ale to by se Perse zlobila. A to nejde.)
Přemýšlela jsem, jestli dát 4 nebo 5 hvězd. Za ten pomalý rozjezd bych jednu strhla, ale nakonec mě druhá polovina tak dostala, že mi všechno vynahradila. Výborný horor! Více v mojí recenzi zde v záložkách - Veru, Knihy na cestách
Tak bych řekla, že tato kniha není pro čtenáře, kteří nemají trpělivost :-) půlka knihy byla taková....no, pořád jsem si říkala kdy to začne , kdy se bude konečně něco dít a druhá polovina knihy mě totálně dostala. Za mě bomba, ale jak píšu, není pro čtenáře co nemají trpělivost :-) já jsem ráda, že jsem vydržela a stálo to za to :-)
Po letech čteno podruhé a musím říct, že zážitek byl mnohem lepší, intenzivnější.
Teda jsem ráda,že jsem si jako malá nikdy nehrála s panenkama :D
Ten rozvláčný a zdlouhavý začátek zde je ze správného důvodu. V průběhu čtení se budete s Edgarem učit žít nový život, budete se těšit na popíjení zeleného čaje s Wiremanem a slečnou Eastlakeovou.Budete sledovat západy slunce a jemné šumění moře a zvuky lastur. Krásná dovolená...nebo ne?Co že to ty lastury šeptají?
Ve chvíli, kdy jsem usoudila, že na příběhu není vlastně nic děsivého, se to začalo dít. Dost často jsem při čtení měla sevřený žaludek a naskakovala mi husí kůže. Poslední třetinu jsem dojela na jeden nádech.
Nemám slov, o Kingovo vypravěčském talentu a extrémně rozvinuté fantazii už jsem slyšela,ale tohle?! On je fakt král.
Vím,že se na Ostrov Duma Key budu muset minimálně ještě jednou vrátit, protože mi spoustu maličkostí uniklo, tím jsem si jistá. A už se na ten výlet těším :)
To, že umění má terapeutické účinky jsem věděla, ale jak autor dokáže tuto myšlenku použít v románu mne nenapadlo. Opět dobře a čtivě napsaná kniha.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1994 |  Řbitov zviřátek |
| 1993 | Osvícení |
| 2010 | Pod kupolí |
| 2001 | Zelená míle |
| 2008 | Svědectví |
Jako podtitul by se hodila věta „občas se věci podělají“ a život pak dostane úplně jiný směr. Cesta k odlehlému místu, které není tak docela opuštěné...
King bez krvavých kaluží je pro mě mnohem stravitelnější a jeho mysteriózní duchařinu s přízračnou ostrovní atmosférou, jsem si zamilovala. Opět geniální myšlenka, kdy obraz může promlouvat a vyvolávat minulost, ale i napravovat nebo ničit, záleží jak je malířova ruka silná a jestli se mozek dovtípí, že „když něco pojmenujete, získáváte moc.“
Posledních asi sto stran, mi v hlavě znělo – zkrať to – a přišlo mi, že to klíčový bylo vyjasněný mnohem dřív a tolik mě to nežhavilo, pár odboček už bych úplně vypustila. Ale byl to King a tak sedmset stránek uběhne jako jedno šplouchnutí.
„Ať se den vydaří, ty se pak vydaříš taky.“