Dvůr křídel a zmaru
Sarah J. Maas
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/542288/bmid_dvur-kridel-a-zmaru.jpg
5
3139
3139
Dvůr trnů a růží / Na dvore z tŕňov a ruží série
< 3. díl >
Třetí díl bestsellerové YA fantasy série Dvůr trnů a růží s novou obálkou. Feyre se vrací zpátky na Jarní dvůr, aby získala informace o Tamlinově armádě a odhalila plán krále, který hodlá království Prythian napadnout a zničit. K tomu všemu musí předstírat lásku k muži, kterého ve skutečnosti ze srdce nenávidí. Její život tak visí na vlásku a nemůže si dovolit udělat jedinou chybu, jinak to bude stát život nejen ji, ale způsobí zkázu celého království.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2024 , CooBooOriginální název:
A Court of Wings and Ruin, 2017
více info...
Přidat komentář
Dvůr trnů a růží je jedinečná a naprosto úžasná série. Třetí díl byl trošku slabší, některé kapitoly mohly být kratší. Avšak i přes to hodnotím celou sérii jako jednu z lepších fantasy s úžasně propracovaným příběhem.
Kdysi jsem se podivovala nad tím, že je v této knize (pro náctileté) "příliš mnoho sexu". Zvláštní, teď se mi to ani nezdálo… :-). Propracovanost světa, ve kterém se celý příběh odvíjí, vztahy jednotlivých postav, dvorů a národů – to vše dělá z této série místo, kam se v myšlenkách často vracím. A je mi úplně jedno, jestli je to fantasy pro ženy, ve kterém si chlapi posílají poháry "na modrém vánku" (viz konec kapitoly 81) :-).
Začiatok sa mi tak veľmi ťahal a tak ma nebavilo zakaždým oslovenie ,mate, ( citala som v ang) , Nesta ma vytáčala do nepríčetnosti, Feyre liezla na nervy..až som neverila v dobré pokračovanie. No chvalabohu sa to krásne rozbehlo a posledné strany som skoro zinfarktovala, slzy mi tiekli potokom, srdce nestíhalo tie údery. Celkové zhodnotenie série - som rada, že som do toho šla. Bolo to super
Nemusím se asi složitě rozepisovat, je to prostě skvělé! Nechápu tu promyšlenost děje a celkový vývoj postav. To je tak dokonalé, že na to slova nestačí.
Paradoxně jsem si oblíbila Nestu, to jak je tvrdá a neoblomná. Silná to žena, ale se srdcem na pravém místě. Doufám že jí bude věnováno více prostoru...
Všechny je miluju a těším se na další díl! Je to YA, místy červená knihovna jak bič, místy už za hranou fantasy pravidel, ale co?! Až tuhle sérii dočtu bude mi tuze smutno...
(SPOILER)
… nemám slova jak popsat co se mi honilo hlavou zatímco jsem četla třetí díl …
Začátek, prostředek, konec. Prostě celá kniha mě vtáhla do děje a nechtěla jsem ji vůbec odložit, potřebovala jsem vědět jak to dopadne.
Rhysand a Feyre si byli souzeni. Mám ráda jejich konverzace, vtipkování a flirtování.
Můj oblíbenec z prvního dílu Lucien se po druhém díle docela vykoupil, takže jsem mu zase začala fandit a doufám že na něj čeká veselá budoucnost. Cassiana a Azriela zbožňuju. No a Nesta, kterou jsem nesnášela, mi přijde jako jedna z nejzajímavějších postav, protože člověk dostává jen malé drobečky toho co si myslí, co cítí a kdo vlastně je. Jsem hrozně zvědavá co se o ní dozvím v jejím díle a jestli jeden přerostlý netopýr zvládne překonat její železné zdi :D
(SPOILER)
Tak tohle je podle mě rozhodně nejlepší kniha ze série. Ke konci je zde spousta akce a člověk jen s napětím čeká, jak to všechno dopadne. Nechybí ani spousta opravdu dojemných scén. Mrzela mě dokonce i smrt Suriela a Řezbáře s Tkadlenou :D.
Musím přiznat, že mě trochu překvapilo, že nakonec nikdo z nejhlavnějších hrdinů nezemřel, ale jsem vlastně ráda, bylo by škoda o ně přijít.
Tentokrát mi ani tolik nevadilo, že většina akce v knize přišla až na konci. Ovšem trochu mě naštvalo, že autorka spoustu větší naznačila, ale nedořešila. Každopádně mě to jen navnadilo na další díly. Hned se pustím do toho doplňkového.
Kdybych měla zatím sérii zhodnotit jako celek, musím říct, že i přes všechny výhrady jsem si ji oblíbila. Jsem ráda, že ještě nekončí a já se s Dvorem snů, ale i dalšími postavami znovu uvidím a snad se dočtu i k jejich šťastnému konci. Zatím jsou dost možná mým nejoblíbenějším knižním "crew".
Pěkný díl. Asi stejně dobrý jako Dvůr mlhy a hněvu. Dej se mi líbil, rychle se to četlo, i konec byl skvělý.
P. S. Miluju Rhyse.
(SPOILER)
"Vždy jsem měl za to, že smrt bude cosi jako poklidný návrat domů - sladká, smutná ukolébavka, jež mě odvede pryč, ať mě tam očekává cokoli. Teď si říkám, co když ukolébavka smrti není krásná píseň, ale otupující bzukot much. Co když jsou to mouchy a červi všichni do jednoho komornými smrti."
"Pochybovala jsem, že jsem se narodila se schopností odpouštět. Ne pokud šlo o hrůzy, které druzí přivodili mým blízkým. Pokud šlo o mě samotnou, nezáleželo mi na tom - zdaleka ne tolik." - tenhle odstavec poměrně hezky ukazuje, že Feyre, přestože už je na tom výrazně lépe, pořád není 100% zdravá a má před sebou ještě hodně dlouhou cestu. A to nejenom ohledně vyrovnání se s vlastními problémy, ale i s fakty, že traumata která druzí přivodili jejím milovaným nemůže změnit. Taky miluju, jak se z Feyre stala trochu vypočítavá mrcha. Protože to, co předvedla na začátku na Jarním dvoře bylo na hranici geniality. Je neskutečné jak to všechno měla promyšlené a do jakých detailů. Taky jsem si zamilovala její "vladařskou" masku, která je chladná a odvážná. Hodně se mi její charakter v této knize líbí, je sice úplně jiný, než na začátku, ale rozhodně jí to prospělo.
Mám ráda Nestu. Z nějakého důvodu, který nedokážu moc popsat, mám její postavu ráda. Chápu, že mnoho lidí si asi nezískala , ale I love her.
Ako som uz neraz napisala, neznasam ked nedocitam seriu takze aj ked som povedala, ze si dam pauzu pokracovala som v citani. A teda som sklamana, vazne SKLAMANA. Jediny koho som si oblubila bol Rhyse inak by som knihu ani necitala. Za mna cela seria obrovske SKLAMANIE, neviem cakala som nieco ine nieco viac a toto bolo slabe pre mna a nudne, kopu veci som preskakovala alebo rychlo preletela ocami. Citat sa to da ale za mna SLABE a NUDNE
Stejně jako předchozí díly mě kniha zcela pohltila a já se od ní nemohla odtrhnout, doslova jsem ji hltala očima. Příběh Feyre a Rhyse je nádherný a poutavý, jejich láska je cítit v každém okamžiku této knihy a jejich postuchovani se tomu dodává jen jiskru. Už se těším na další díla od autorky.
(SPOILER)
Feyra sa ocitá naspäť na Jarnom dvore. Pokúša sa splietať intrigy, narušiť chod Tamlinovho dvora a dostať sa k informáciám, ktoré môžu byť dôležité v príprave pred prichádzajúcou vojnou.
Keď splní svoje poslanie a konečne sa dostane naspäť do svojho domova, čaká ju aj jej priateľov náročná úloha. Porazia Hybern, aj keď ich armády sú podstatne väčšie a majú aj silu Kotla?
Tretí diel sa mi absolútne páčil, za mňa DOKONALÝ, rovnako ako predchádzajúce dva. Táto séria sa definitívne stala mojou srdcovkou, najlepšia fantasy séria, akú som čítala.
Bavilo ma všetko od Feyrinho pobytu na Tamlinovom dvore až po rozhodujúcu bitku.
Väčšinu armád, ktoré im prišli na pomoc som čakala, ale aj tak pre mňa nastalo jedno veľké prekvapenie, keď sa k nim pripojila flotila. Miestami som bola aj dojatá. A celkovo, naozaj sa vyskytlo v knižke pár momentov, ktoré som vôbec nečakala. Záver bol veľmi napínavý. Chvíľami som ani nedýchala.
Rhys a Feyra boli dokonalý pár a všetkých som si tak obľúbila, že ma aj mrzelo, že za chvíľu doposiaľ vydané knihy z tejto série dočítam.
Ale určite sa budem k týmto knižkám pravidelne vracať, pretože svet Férov ma baví a je to celé neskutočne dobre vymyslené a poprepájané.
Tiež sa mi páči, že autorka vedela odhadnúť, kedy už stačí a nepísala priveľa kníh s rovnakými hlavnými postavami, lebo hoci mi ako hlavné postavy budú chýbať, zrejme by ma ďalšími knižkami prestali baviť. Takto odhadla presne tú správnu mieru :)
Všetky knižky tejto série odporúčam, je to úžasné čítanie.
No...asi jsem čekala víc. Druhý díl byl pro mě naprosté pohlazení a nemohla jsem se dočkat, až se dostanu k tomuto. A on mě prostě zas tak úplně nebavil. Nebylo to špatné, četlo se to krásně, rychle a veškeré postavy naprosto miluju, o tom žádná (v obou předchozích dílech jsem měla poměrně problém s hlavní hrdinkou, Feyre, která mi moc nesedla, ale v tomto díle jsem jí konečně přišla na chuť), ale i přes to, že nejsem nadšenec nějakých extra napínavých příběhů, tady mi ta pořádná akce chyběla...jakoby ano, byla tam válka atd., ale ve finále se nestalo nic, co by mi vyrazilo dech a veškeré wow momenty za mě byly hodně vydřené a na sílu...člověk si sice řekl ,,Páni, to jsem nečekal!", ale hned poté následovalo ,,Ale počkat...proč? Však to nedává smysl :D A co mi už opravdu lezlo krkem, bylo neustálé zvracení všech hrdinů...opravdu, ale opravdu se strach a šok nedá vyjádřit a popsat bez pomocí žaludečních šťáv? :D
Ve zkratce za mě ano, Dvory jako celek zbožňuji, svět, postavy atd., ale tato konkrétní kniha nebyla tou nejlepší, jakou jsem kdy četla :)
Třetí díl se za mě dost povedl. Začátek měl hezký a plynulý rozjezd a já se utvrdila v názoru na mnoho postav. Na rozdíl od ostatních dílů se začátek netáhl na dvě stě - tři sta stránek, než se začalo něco dít a my se můžeme dočkat akce hned po prvních několika stránkách, kdy se jen potutelně usmíváte a čekáte, kdy se konečně stane to, co Feyre zamýšlí.
Opět se dočkáme z většiny nečekaných rozvojů osobností a vztahů.
Děj se zbytečně netáhne a autorka nepřestává s odkrýváním vílího světa a všemožných stvoření, které nám může nabídnout její fantazie.
Žhavé téma je chování Feyre v průběhu této knihy. Většina lidí vám asi bude tvrdit, že se chovala namyšleně a arogatně. Já si ale myslím, že se konečně začala chovat jako sebevědomá žena, která má moc, jíž se mnoho víl nemůže zas tak úplně rovnat, takže já jsem jen ráda za to, jak se rozvinula (Rhysand jí za to navíc taky miluje, tak proč ne my?)
Co ale musím vypíchnout, že mi přišlo skoro až přitažené za vlasy, byl samotný konec. Ona strašná válka trvala jen pár stránek a ani zdaleka mi nepřišla tak hrozivá, když srovnám ztráty té dobré strany a té špatné, ačokliv autorka nezklamala a zahrála pěkně na city. Ani tenhle možná trochu moc rychlý konec mě však nepřesvědčí dát jednu hvězdičku dolů, protože jednu věc, kterou mě autorka velmi potěšila, bylo snížení počtu erotických scen a doopravdy je tam vložila jen ve chvíli, kdy bylo jasné, že k nim dojde.
Knihu doporučuji a sama se nemohu dočkat, až si přečtu Dvůr stříbrných plamenů z pohledu Nesty, kterou jsem si právě v tomto díle velmi oblíbila.
(SPOILER)
Poslední díl mi trval podstatně déle, než předchozí, přestože to bylo čtivé, jak už je u Maasové zvykem.
Fayre jsem sice nikdy nemusela, ale tady se mi přímo znechutila, jak "dokonalá" a povýšená se stala. Minimum zkušenosti, ale všichni ji poslouchají na slovo, vymýšlí strategie, jako nic porazí několik set staré bytosti a dokola opakování, že ona je přece vladařka mě tak vytáčelo, že jsem protáčela oči v sloup.
Jak jsem se obávala z Rhyse se stal podřízený pejsek a všechno co jsem na něm milovala, zmizelo.
Jediný kdo se mi opravdu zamlouval ve třetím díle, byl Tarquin, přestože tam nebyl často.
První polovina je vlastně jenom povídání, stále dokola se probírá to samé. Jediná zajímavá část byla v knihovně.
Setkání vladařů mi připadalo jako velký vtip. Připomínalo to setkání středoškoláků, co se jen hašteří a brečí nad svým zraněným egem. Samozřejmě, všichni jsou vzhledově dokonalí svalovci! Jen škoda, že za ta staletí života nepobrali trochu moudrosti a pokory.
Druhá polovina byla neskutečně přetažená za vlasy, pravidla jsou častokrát porušována a prostě vše funguje tak, jak se zrovna hodí. Válka, která trvá sotva pár stránek, je podle nich tak zrozivá a nemožná, přesto v ní nikdo nezemře. Záchrana na poslední chvíli už ztratila veškerý efekt - jedna armáda, druhá, třetí. A načasování je jako vždy perfektní! Působí to děsně nereálně.
Elaine jako nic zabije krále, přestože on je nejmocnější bytost s jakou kdy bojovali a smrt Pradleny byla výsměch. Opravdu by jen tak tupě stála a nechala krále, aby k ní v klidu přistoupil a zabil ji?
Jediná emocionální část pro mě byla, když se ukázal otec Fayre a smrt Suriela.
Naopak o hlavní postavy se u Dvorů prostě nemusíte bát, dokonce i když umřel Rhys, naprosto nic to se mnou neudělalo. I rádoby "smrt" Amren. Rhyse vzápětí zase oživili stejně jako Fayre v první knize - a hele další pravidlo je porušeno a ono to zázračně zabere! A Amren se také vrátí, samozřejmě, aby nám to nebylo líto.
A na závěr opět spousta vulgárních gest, které tam v jednu chvíli byly doslova na každé stránce.
Omlouvám se všem fanouškům, nejspíš jsem už na tohle stará, ale Dvory mi nikdy nepřirostly k srdci. Asi se vrátím ke Skleněnému trůnu, který miluju.
Miluju fantasy ve filmu, ale v knihách se mu většinou vyhýbám a to pro tu popisnost - chápu, že je potřeba popsat každé stéblo trávy ze všech úhlů pohledu, ale časem už mě to unavuje a ztrácí to prostě tempo. Tato trilogie je nabitá akcí a i přesto jsem se u ní nudila, hlavně u tohoto posledního dílu. Chyběli mi v tom emoce, všechno je sice detailně popsáno, neustále víme v každé chvíli kdo co má na sobě, atp, ale na to, co hlavní hrdinové prožívali, to se mnou nic nedělalo.
Vůbec nerozumím tomu varování, které provází každou anotaci, to měl být jako marketing? Nic z toho jsem v příběhu nenašla. Pořád jsem čekala na něco, čeho jsem se nedočkala. :(
Začátek byl opět takový nijaký a strašně rozvleklý. Druhá polovina byla rozhodně lepší. Přibylo akčnějších pasáží a občas se tam našel i nějaký ten zvrat. Dokonce bych řekla, že autorka se v tomto díle držela zpátky u erotických scén :).
Co mě bavilo hodně: Bat Boys, Inner Circle a Rhys!!
Co mě neskutečně štvalo: sestry Feyre, speciálně Nesta (jako nechápu, že má svoji knihu :D)!!
Tuhle sérii jsem si celkem užila, i když nic světoborného to ve finále nebylo…Rhys je ale vážně skvělá postava, a proto jsem autorce ochotná pár věcí odpustit.
Sakumprásk: průměrná fantasy, která neurazí, ale ani nenadchne, super postavy (krom výše zmíněných ….proti Nestě je i král Hybernu mílius :D) a hezké prostředí…je to pohádka pro dospívající, ale i dospělé a když se člověk chce odpoutat od toho dnešního bláznivého světa, tak proč si nezajít třeba na dvůr vznešených víl a trošičku se nepobavit :).
(SPOILER)
Tento díl jsem si z celé trilogie užila nejvíc :)
Skvělý popis magie a bitvy mi příjemně hrál na tu část duše, která miluje klasické fantasy příběhy meče a magie. Opět jsem si moc užila popis komunikace skrze duševní pouto, pronikání do mysli druhých atd, je to skvěle popsané :)
Těch 700 stránek uteklo jako nic, užívala jsem si gradaci děje. Vždycky mám ráda, když se to rozjíždí v poklidu a pomalu, aby to mohlo strašlivě vyvrcholit nakonci a zničit mě to :D
Jediné, co mě mrzelo, je mizerný edit textu. Spousta chyb, některé věty jsem si musela v hlavě trošku přeskládat, aby mi sdělení dávalo smysl. Největší hřích je zaměňování jsem a jsme...to jsem opravdu trpěla. Ale edit není samosebou chybou knihy samotné, autor za to nemůže, proto i tak dávám pět hvězdiček :)
*Spoiler*
Na začátku mi dělalo problém se sžít s Feyřiinou snahou celkem podle zničit Jarní dvůr zevnitř...jsem od přírody chaotic good bytost a prostě mi to v hlavičce nedává smysl :D Přijmula jsem však její rozhodnutí, cítila jsem ale jakýsi zvoneček spravedlnosti, když jí, za tuto manipulaci, Tamlin vyčinil na sešlosti vladařů. Feyre se tím přibližuje čtenáři jako reálná bytost, jelikož svých činů lituje a vnímá své chyby. Každý občas za něčím jdeme, nedíváme se doleva doprava a pak toho litujeme.
Když už jsem nakousla téma Tamlin, tak jsem byla ráda, že se spravil (I guess...). Nelíbilo se mi, že v druhé knížce byl najednou vykreslený jako arcidebil :D V první knížce jsem ho měla moc ráda, tak mě tato změna trošku bolela. Na konci této knihy však získal část ztracené cti nazpět, alespoň v mých očích :)
Pak jsem si tu naprosto zamilovala Luciena...doufám jen, že v budoucím pokračování se mu dostane více přízně a lásky od okolí, zaslouží si to...the foxie boy needs more cookies and hugs :')
Štítky knihy
láska magie erotika romantika víly, rusalky fantasy
Autorovy další knížky
| 2015 |  Skleněný trůn |
| 2016 | Dvůr trnů a růží |
| 2017 | Dvůr mlhy a hněvu |
| 2016 | Královna stínů |
| 2020 | Rod země a krve |
Co bych mohla říct. Třetí příběh ze světa víl a lidí. Velká válka se blíží a tak musí hlavní postavy hledat pomoc, kde se jen dá. I na těch nejmíň pravděpodobných místech.
Dochází tedy k mnoha zvratům a překvapením. Hlavní bitva nebyla až tak dlouhá, ani vyloženě krátká. Pořád mám pocit, že tomu něco trochu chybělo, nicméně to dopadlo dobře a tak, jak jsem předpokládala.
Tento díl se mi četl asi nejlíp a nejvíc mě bavil. Četla jsem opravdu často i několik hodin, takže mě to skutečně vtáhlo. Autorku mám ráda a její knihy mě hodně baví, jen v některých případech chvíli trvá, než se mi příběh zalíbí. Podobně jsem to měla u Skleněného trůnu, který mě začal neskutečně bavit až snad od čtvrtého dílu...
Tentokrát mi to přišlo dost vyvážené. Osudy postav, vztahy, tajemství, válka, i to, s kterými postavami se autorka rozhodla rozloučit. Musím říct, že teprve teď jsem tomu přišla na chuť. Ale i tak nejsem stále přesvědčená, že chci pokračovat další trilogií. Ještě mi však zbývá ta malá doplňující novela, která obě trilogie spojuje...