Dvůr křídel a zmaru
Sarah J. Maas
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/542288/bmid_dvur-kridel-a-zmaru.jpg
5
3139
3139
Dvůr trnů a růží / Na dvore z tŕňov a ruží série
< 3. díl >
Třetí díl bestsellerové YA fantasy série Dvůr trnů a růží s novou obálkou. Feyre se vrací zpátky na Jarní dvůr, aby získala informace o Tamlinově armádě a odhalila plán krále, který hodlá království Prythian napadnout a zničit. K tomu všemu musí předstírat lásku k muži, kterého ve skutečnosti ze srdce nenávidí. Její život tak visí na vlásku a nemůže si dovolit udělat jedinou chybu, jinak to bude stát život nejen ji, ale způsobí zkázu celého království.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2024 , CooBooOriginální název:
A Court of Wings and Ruin, 2017
více info...
Přidat komentář
Tak další série Maasové za mnou a bylo to opět skvělý. Sice to pro mě nebylo už takové wow, jako když jsem četla Skleněný trůn ale i tak jsem po dočtení nadšená a plná dojmů. Opět skvěle propracovaný svět, postavy a celý příběh. Jediné co mi trošku vadilo, byly erotické scény, které jsou zmíněné i v komentáři pode mnou. Přišlo mi, že to autorka občas cpe na sílu i do takových pasáží, kde je to úplně zbytečné. Maasová se drží určitého vzorce psaní, který už znám z Trůnu, takže pro mě byl příběh občas lehce předvídatelný, ale i tak nemám v podstatě co vytknout. Moji větší srdcovkou sice stále zůstává Aelin a Rowan, ale Feyre a Rhysand zaujímají krásné čestné místo po jejich boku.
Ze série mám takové smíšené pocity. Začnu tedy s těmi kladnými.
Co na knihách určitě musím ocenit je jejich čtivost - Maasová má barvitý a pestrý jazyk (některé fráze se sice opakovaly, ale to je pochopitelné vzhledem k rozsahu). Svazky se četly opravdu samy. Také se mi líbily překvapivé zvraty a svět, do kterého byla série zasazena - autorka si tam moc hezky vyhrála s všemožnými kouzelnými bytostmi.
Co ale na knihách neoceňuji jsou erotické scény. Myslím, že je strašně težké psát o erotických scénách tak, aby nepůsobily lacině a jako vystřižené z Wattpadu. A Maasové se to bohužel taky nepodařilo. Zejména tyto scény knize ubírají - příště bych možná doporučila nechat čtenářům více fantazie - asi za to může i český překlad, ale některé fráze byly opravdu špatné, až jsem se někdy zastyděla nad tím, co to vůbec čtu. Což je hrozná škoda, protože v jiných místech byly knihy kvalitní.
Taky si myslím, že ten příběh nebyl vždy úplně domyšlený, na druhou stranu pro běžné přečtení byl asi dostačující.
I přesto, že tato recenze vyznívá spíše negativně, tak se mi série líbila. Asi v tom člověk nemůže hledat nějakou vysokou literaturu, je to opravdu oddechové, ale jestli máte chuť na něco, co Vás vtáhne a poskytne únik od reality, tak toto by mohlo být to pravé.
Třetí (a defacto finální) díl fantasy série Dvory pokračuje v příběhu odvážné dívky, která poznává sama sebe. S hrdostí jsem se začetla do stránek, kdy už z hlavní hrdinky sálá sebevědomí, ví, co dokáže. V knize se protínají témata přátelství, vztahů, věrnosti, ale taky pomsty. Oceňuji, že i když v knize bylo potřeba probírat politiku a souvislosti se vztahy mezi jednotlivými dvory atd., bylo to většinou formou vyprávění různých příběhů. Ke knize, vlastně k celé sérii (jen ty hlavní tři díly) se budu velmi ráda často vracet.
Tak tohle! Bože!! Tady jsem fakt probulela posledních 100 stran. Emočně jsem to nedávala.
Ale každopádně prostě skvělé pokračování. Zase jsem si o něco větší kousek udělala krásnější vztah k postavám.
Tuhle sérii miluji a určitě se mi potvrdilo, jak tady, tak u Skleněného trůnu, že Maasová je skvělá autorka a vždycky u ní budu vědět, že se mi každá kniha od ní bude líbit.
Určitě káždému doporučuji si tuto sérii přečíst. (No vlastně ne jen tohle, všechno od Maasové!)
(SPOILER)
Tato série mi úplně nepřirostla k srdci. I tak jsem se ale rozhodla ji dočíst. Moc nechápu ten hype okolo knížek S. J. Maas, ale jsem si jistá, že za to může fandom, který je úplná mašinérie. ALE teď k tomu, co mě tak zklamalo.
To, že je Feyre naprosto dokonalá a s minimem zkušeností v boji zabíjí příšery, to už jsem si zvykla. Ale že Rhys, který má tisíce let zkušeností (včetně ostatních z vnitřního kruhu) vypadá vedle Feyre jako totální trouba, to už na mě bylo moc. Stejně jako závěr knihy, kde všechno hraje ve prospěch hlavních hrdinů.. jedna absurdita za druhou. Tohle fakt nestojí za to trápení. Pokračovat v sérii nebudu.
(SPOILER)
Ok, já se přiznám. Tuhle sérii jsem začala číst v karanténě před rokem a půl, ale tenhle díl jsem z nějakého důvodu (pravděpodobně zatmění v mozku) odložila. A vůbec netuším, proč.
Sarah J. Maas píše skvěle, to je známá věc. Ale nějaké části mě málem dohnaly k pláči. Třeba jak happy jsem byla, když Cassian i Az zachránili Feyre a Luciena před jeho bratry. Jejich shledání je podané tak dobře, že byste mě určitě chtěli vidět, když jsem to četla. :D
Nebo situace, kdy se Feyre s Cassem vydávají do Vězení, ponurá atmosféra, o ty hrdiny se bojím a najednou Cassian řekne Rhysovi: „Koukej se vrátit do Velarisu, kvočno. My to zvládneme.” No prostě skvělý válečník.
A při příjezdu Feyřina otce jsem opravdu skoro nepokrytě brečela.
Charaktery postav jsou tady vykreslené úžasně, a já jsem jsem si absolutně zamilovala každou bytost a ty, které jsem už znala, mám (z většiny) teď ještě raději. A jestli vás ani můj komentář nepřesvědčil, abyste si to přečetli, tak už vám jen tu knížku omlátím o hlavu, a počkám až se vám v ní něco přepne, a vy si uvědomíte, že to chcete číst. (Dobře, tohle možná bylo trošku agresivní.)
Třetí díl dočtený a pro mne trochu slabší hlavně uprostřed. Ty přípravy na bitvu byly zdlouhavé, ale konec byl opět strhující a já nevěděla komu dříve fandit. Kniha plná zvratu a překvapení sic některá byla očekávaná:-) oddechová četba...
Pokračování série ztratilo trochu ze své čtivosti a dynamičnosti, kterou nabralo ve druhém díle, jako by před velkým finále docházel autorce dech a množství postav ji neumožňovalo pořádně rozehrát ani jednu dějovou linku. Postava Feyre upozadila k velké škodě všechny ostatní, včetně Rhysanda a Tamlina, jehož příběh by v tomto díle rozhodně stál také za pozornost. Přesto všechno jsem si třetí díl opět nesmírně užila.
Jooo, super !!! Miluji SJM, miluji Dvory - moje první knížky od této spisovatelky a opravdu je to bomba. Užívám si to od začátku do konce. Takže brzy se vrhnu na další její sérii. No a Rhys - není třeba komentovat. Stal se z něj můj nejoblíbenější hlavní hrdina. Celá série je moc povedená. První díl je rozjezdový, druhý se mně líbil víc a třetí nejlepší - SJM začala být moje srdcová záležitost.
Tohle bylo hrozně slabé zakončení. Neohrožená Feyre, která si to všechno šéfovala sama a všechno bylo podle ní. Rhys byl stále super, ale stal se z něj takový ochočený mazlíček. A Tamlin prostě jen takový trumbera, co vzal věci, tak jak jsou. Já od toho teda čekala víc.
Tohle bylo boooožžíí. Maasová je prostě královna. Miluju ji, za to jak dobrou sérii vymyslela ️ a Rhyse taky
Tohle se teď oficiálně mojí nejoblíbenější sérií. Ty postavy, vztahy, děj. Prostě skvělé. I když takhle kniha byla o něco slabší než předešlé díly, moc mě nebavilo to, jak válčili, pak jsem dostala infarkt, ale musím říct,že jsem si to užila naplno.
Jedná z nejlepších knih v této sérii. Patří do pár mých oblíbených. I pár slz při čtení padlo
Některé části knihy byly méně záživné, možná kvůli tomu jsem tento díl četla poměrně dlouho. I přes to je S.J.Maas výborná vypravěčka. Ke konci knihy i slzička ukápla a nechtěla jsem aby celý příběh skončil. Bude se mi hlavních hrdinech stýskat.
(SPOILER) Bohužel za sebe tenhle díl dvorů hodnotím zatím jako nejslabší. Předchozí díly se mi četly tak nějak samy, ale tady mi dalo dočtení celkem zabrat. Myslím si, že je to jednak rozsahem knížky (přes 700 stránek) a jednak poměrně rozsáhlou pasáží, kterou tvořila bitva. Bitvy mě moc nebaví ani ve filmech, natož v knihách... I některé dějové zvraty se mi zdály hůř uvěřitelné (téměř všechny postavy tu jsou opravu nesmrtelné). Jinak tedy autorce fandím, ale asi si dám od ní teď chvíli pauzu.
Když to srovnám se sérií Skleněný trůn, tak tohle pokračování v rámci Dvůr trnů a růží je značně povedenější. Ačkoliv bylo pár pasáží co by nemusely být, ale co už.
Díl, ve kterém bylo hodně "bla, bla". Nejvíc mě pobavilo, když si toho všimly samotné postavy v knize... :)
No, pravdou je, že některé části knihy mě moc nebavili - stále dokola číst jak je Rhys neodolatelný apod., no mohlo toho být méně :) Každopádně, kniha je za mě naprosto skvěle napsána - je čtivá a překvapivá. Závěrečnou bitvu jsem čekala trochu delší ale i přes trochu rychlejší spád jsem závěr knihy četla jedním dechem, místy s otevřenou pusou a místy "se slzami v očích".
Velmi povedená série se skvělým příběhem.
" Temnota umožňuje světlu zářit."
Tento díl se mi líbil ze všech nejvíc :) Od začátku to bylo skvělé a opět zase hrozně čtivé. Bylo tam více zvratů a akce, takže jsem hltala každou stránku a nestalo se mi, že bych se nudila. Musela jsem se smát jak to měla Feyre na Jarním dvoře vymyšlené, obzvlášť s Ianthe :D Jsem ráda jak to dopadlo s Lucienem a Tamlin no.. Trochu si to u mě vyžehlil za ten konec .. Pak mi ho bylo i trochu líto :-/ Feyre s Rhysem jsou prostě dokonalý, tady není co řešit :) Moc se mi líbilo seznámení s ostatními vladaři a jejich dvory. Kdo mě tam štval byla Elain :-/ to byla asi nejvíc zbytečná postava. Za to Nesta, ta mě bavila :) I když byla protivná a na každého štěkala, prostě to byla ona a kdyby se najednou na všechny začala usmívat, bylo by to divný. Strašně jsem se smála, když Cassiana nazvala přerostlým netopýrem :D Na konci mi skoro i ukápla slza , když se tam objevil jejich otec. A nakonec se všechny postavy potkali na bitevním poli. Tak moc jsem si všechny oblíbila, že jsem měla opravdu strach, kdo z nich tam zemře.. Jediné co mi tam přišlo už přehnané bylo to, co udělala Elain.. Celou dobu tam byla za křehkou květinku, ufňukanou a najednou dokázala udělat takovou věc.. to se mi nelíbilo.. Kdyby ji autorka nechala fňukat někde v křoví, bylo by to uvěřitelnejší :D Ale jinak moc doporučuji celou sérii :) těžko se mi po tomhle pak bude rozečítat něco jiného.
Štítky knihy
láska magie erotika romantika víly, rusalky fantasy
Autorovy další knížky
| 2015 |  Skleněný trůn |
| 2016 | Dvůr trnů a růží |
| 2017 | Dvůr mlhy a hněvu |
| 2016 | Královna stínů |
| 2020 | Rod země a krve |
(SPOILER) 75% - Na úvod dva postřehy - tohle byla první knížka ze série Dvorů, kterou jsem nečetla na čtečce, ale v papíru. No a teda je to dost rozdíl - normálně "skutečné" knihy jako staromilec spíš upřednostňuji, ale se 700 stránkovou bichlí se, málo platné, manipuluje při čtení dost obtížně - a tím spíš pak člověk vnímá leckteré ukecané pasáže, kde se autorka, zdá se mi, už začíná hodně a naprosto zbytečně opakovat, a postavy zejména ve svých vzájemných vztazích řeší dokola to samé (a ani ty erotické pasáže zas nejsou tak moc inovativní, ale ty mi zas tak moc nevadí:-)). A druhá drobná poznámka - už mi připadá poněkud pubertální, jak na sebe dospělé osoby, když se škádlí v hovoru, často vyplazují jazyk nebo dělají obhroublá gesta, jako kdyby jim bylo tak maximálně 12 a ne několik set let (což tam některým je). Ono i u mladé vladařky Feyre už to působí trochu na zvednutí obočí.
Třetí díl je rozehraný zajímavě - na konci druhého dílu Tamlin vydal Feyre i její blízké královi Hybernu, aby ji získal zpět pro sebe, a Feyre sehrála přesvědčivou komedii, jak se vzpamatovává z Rhysandova područí, aby zachránila své dvě sestry. Ve skutečnosti, ale na Tamlinově dvoře záhy nelítostně způsobí rozvrat a s Lucienem po boku se vydává zpět na Noční dvůr, kde se už Lucien nemůže dočkat své novopečené družky Elain, která není ze své přeměny ve vílu ani z toho, že se nebude vdávat za svého lidského snoubence, vůbec nadšená. A tohle je zajímavé, protože zatímco v předešlých dvou dílech mi Elain připadala jenom jako hezká tvářička a Nesta byla prostě sobecká a namyšlená mrcha, tak ve třetím díle mě obě sestry vzešlé z kotlíku bavily málem víc než Feyre. Doufám a zároveň se bojím nějakého budoucího textu psaného z pohledu Nesty, protože bych na jedné straně její smýšlení chtěla znát, ale na druhé straně její nepředvídatelnost a to, jak se před zraky Feyre a ostatních postupně vyvíjí, i když do hlavy jí stejně nikdo nevidí, je prostě působivé tak, jak to je. V knize je opět množství drobných questů, které musí Feyre i ostatní podstoupit, Hybern chystá válku a máme příležitost při její přípravě poznat pány ostatních dvorů a i některé tyto dvory a zde je nutné obdivovat autorčinu fantazii - pokud se této série někdo filmařsky chopí, pak doufám, že se na produkci nebude šetřit (a scénář knižní ukecanost přijatelně zkrátí). Hodně oceňuju, jak autorka pracuje s postavami - málokdo je nakonec vysloveně záporák a i ten, kdo tak celou dobu vypadá, náhle může odhalit vysvětlující motivy pro své předchozí činy - tyhle zvraty, kdy se některé postavy (a i lecjaké nepříjemné bytosti) nečekaně přidají na stranu Prythianu, Feyre a Rhysanda, jsou na knížce jedny z nejzajímavějších. Ovšem dost často se těmi intrikami zkrátka prokousávalo dost obtížně.