Dvůr křídel a zmaru
Sarah J. Maas
Dvůr trnů a růží / Na dvore z tŕňov a ruží série
< 3. díl >
Třetí díl bestsellerové YA fantasy série Dvůr trnů a růží s novou obálkou. Feyre se vrací zpátky na Jarní dvůr, aby získala informace o Tamlinově armádě a odhalila plán krále, který hodlá království Prythian napadnout a zničit. K tomu všemu musí předstírat lásku k muži, kterého ve skutečnosti ze srdce nenávidí. Její život tak visí na vlásku a nemůže si dovolit udělat jedinou chybu, jinak to bude stát život nejen ji, ale způsobí zkázu celého království.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2024 , CooBooOriginální název:
A Court of Wings and Ruin, 2017
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
Ok, já se přiznám. Tuhle sérii jsem začala číst v karanténě před rokem a půl, ale tenhle díl jsem z nějakého důvodu (pravděpodobně zatmění v mozku) odložila. A vůbec netuším, proč.
Sarah J. Maas píše skvěle, to je známá věc. Ale nějaké části mě málem dohnaly k pláči. Třeba jak happy jsem byla, když Cassian i Az zachránili Feyre a Luciena před jeho bratry. Jejich shledání je podané tak dobře, že byste mě určitě chtěli vidět, když jsem to četla. :D
Nebo situace, kdy se Feyre s Cassem vydávají do Vězení, ponurá atmosféra, o ty hrdiny se bojím a najednou Cassian řekne Rhysovi: „Koukej se vrátit do Velarisu, kvočno. My to zvládneme.” No prostě skvělý válečník.
A při příjezdu Feyřina otce jsem opravdu skoro nepokrytě brečela.
Charaktery postav jsou tady vykreslené úžasně, a já jsem jsem si absolutně zamilovala každou bytost a ty, které jsem už znala, mám (z většiny) teď ještě raději. A jestli vás ani můj komentář nepřesvědčil, abyste si to přečetli, tak už vám jen tu knížku omlátím o hlavu, a počkám až se vám v ní něco přepne, a vy si uvědomíte, že to chcete číst. (Dobře, tohle možná bylo trošku agresivní.)
Třetí díl dočtený a pro mne trochu slabší hlavně uprostřed. Ty přípravy na bitvu byly zdlouhavé, ale konec byl opět strhující a já nevěděla komu dříve fandit. Kniha plná zvratu a překvapení sic některá byla očekávaná:-) oddechová četba...
Pokračování série ztratilo trochu ze své čtivosti a dynamičnosti, kterou nabralo ve druhém díle, jako by před velkým finále docházel autorce dech a množství postav ji neumožňovalo pořádně rozehrát ani jednu dějovou linku. Postava Feyre upozadila k velké škodě všechny ostatní, včetně Rhysanda a Tamlina, jehož příběh by v tomto díle rozhodně stál také za pozornost. Přesto všechno jsem si třetí díl opět nesmírně užila.
Jooo, super !!! Miluji SJM, miluji Dvory - moje první knížky od této spisovatelky a opravdu je to bomba. Užívám si to od začátku do konce. Takže brzy se vrhnu na další její sérii. No a Rhys - není třeba komentovat. Stal se z něj můj nejoblíbenější hlavní hrdina. Celá série je moc povedená. První díl je rozjezdový, druhý se mně líbil víc a třetí nejlepší - SJM začala být moje srdcová záležitost.
Tohle bylo hrozně slabé zakončení. Neohrožená Feyre, která si to všechno šéfovala sama a všechno bylo podle ní. Rhys byl stále super, ale stal se z něj takový ochočený mazlíček. A Tamlin prostě jen takový trumbera, co vzal věci, tak jak jsou. Já od toho teda čekala víc.
Tohle bylo boooožžíí. Maasová je prostě královna. Miluju ji, za to jak dobrou sérii vymyslela ️ a Rhyse taky
Tohle se teď oficiálně mojí nejoblíbenější sérií. Ty postavy, vztahy, děj. Prostě skvělé. I když takhle kniha byla o něco slabší než předešlé díly, moc mě nebavilo to, jak válčili, pak jsem dostala infarkt, ale musím říct,že jsem si to užila naplno.
Jedná z nejlepších knih v této sérii. Patří do pár mých oblíbených. I pár slz při čtení padlo
Některé části knihy byly méně záživné, možná kvůli tomu jsem tento díl četla poměrně dlouho. I přes to je S.J.Maas výborná vypravěčka. Ke konci knihy i slzička ukápla a nechtěla jsem aby celý příběh skončil. Bude se mi hlavních hrdinech stýskat.
(SPOILER) Bohužel za sebe tenhle díl dvorů hodnotím zatím jako nejslabší. Předchozí díly se mi četly tak nějak samy, ale tady mi dalo dočtení celkem zabrat. Myslím si, že je to jednak rozsahem knížky (přes 700 stránek) a jednak poměrně rozsáhlou pasáží, kterou tvořila bitva. Bitvy mě moc nebaví ani ve filmech, natož v knihách... I některé dějové zvraty se mi zdály hůř uvěřitelné (téměř všechny postavy tu jsou opravu nesmrtelné). Jinak tedy autorce fandím, ale asi si dám od ní teď chvíli pauzu.
Když to srovnám se sérií Skleněný trůn, tak tohle pokračování v rámci Dvůr trnů a růží je značně povedenější. Ačkoliv bylo pár pasáží co by nemusely být, ale co už.
Díl, ve kterém bylo hodně "bla, bla". Nejvíc mě pobavilo, když si toho všimly samotné postavy v knize... :)
No, pravdou je, že některé části knihy mě moc nebavili - stále dokola číst jak je Rhys neodolatelný apod., no mohlo toho být méně :) Každopádně, kniha je za mě naprosto skvěle napsána - je čtivá a překvapivá. Závěrečnou bitvu jsem čekala trochu delší ale i přes trochu rychlejší spád jsem závěr knihy četla jedním dechem, místy s otevřenou pusou a místy "se slzami v očích".
Velmi povedená série se skvělým příběhem.
" Temnota umožňuje světlu zářit."
Tento díl se mi líbil ze všech nejvíc :) Od začátku to bylo skvělé a opět zase hrozně čtivé. Bylo tam více zvratů a akce, takže jsem hltala každou stránku a nestalo se mi, že bych se nudila. Musela jsem se smát jak to měla Feyre na Jarním dvoře vymyšlené, obzvlášť s Ianthe :D Jsem ráda jak to dopadlo s Lucienem a Tamlin no.. Trochu si to u mě vyžehlil za ten konec .. Pak mi ho bylo i trochu líto :-/ Feyre s Rhysem jsou prostě dokonalý, tady není co řešit :) Moc se mi líbilo seznámení s ostatními vladaři a jejich dvory. Kdo mě tam štval byla Elain :-/ to byla asi nejvíc zbytečná postava. Za to Nesta, ta mě bavila :) I když byla protivná a na každého štěkala, prostě to byla ona a kdyby se najednou na všechny začala usmívat, bylo by to divný. Strašně jsem se smála, když Cassiana nazvala přerostlým netopýrem :D Na konci mi skoro i ukápla slza , když se tam objevil jejich otec. A nakonec se všechny postavy potkali na bitevním poli. Tak moc jsem si všechny oblíbila, že jsem měla opravdu strach, kdo z nich tam zemře.. Jediné co mi tam přišlo už přehnané bylo to, co udělala Elain.. Celou dobu tam byla za křehkou květinku, ufňukanou a najednou dokázala udělat takovou věc.. to se mi nelíbilo.. Kdyby ji autorka nechala fňukat někde v křoví, bylo by to uvěřitelnejší :D Ale jinak moc doporučuji celou sérii :) těžko se mi po tomhle pak bude rozečítat něco jiného.
V recenzi na předchozí díl jsem napsala, že si Tamlin nasadil veš do kožichu. A přesně tak se stalo, jenomže ta veš je pěkně naštvaná, nenávistná a intrikánská a opravdu dělá vše pro to, aby Tamlina a jeho dvůr zničila. Naštěstí tato etapa neměla dlouhého trvání. Až mi ho kluka bylo líto. Sice nepatří mezi mé oblíbence, nicméně si nejsem jistá, zda na rozdíl od Feyre nechápu jeho chování lépe. Nakonec i jemu bych přála, aby našel družku.
Tušila jsem, že Lucien nebude až takový sebestředný sobec třesoucí se před Tamlinem, ale když už se konečně projevil a v první půlce se mu život obrátil vzhůru nohama, v druhé půlce příběhu mi pak chyběl. A jsem moc zvědavá, jakým způsobem se vátí a doufám, že dostane dost prostoru ne-li samostatnou knihu.
Feyřin návrat na Noční dvůr a celá její cesta se všemi nesnázemi pěkně uvede příběh do smrště dobrodružství v podobě setkání vladařů a války s Hybernem.
Nepřístupná Nesta alespoň malinko, malinko roztává.
Celá kniha je naditá akcí, napínavá, má spád, příběh je dobře vymyšlen, propojen, nemá hluchá místa. Autorčina fantazie nemá mezí. Vím, že pátá kniha bude o Cassianovi a Nestě a i když mi nejspíše bude chybět Rhys, doufám, že i v knize zaměřené na Nestu a Casse bude mít své pasáže.
Třetí díl by takovým „zakončením“ jedné etapy a musím přiznat, že celou sérii si určitě přečtu znovu a to je co říct.
Dala bych 5,5 hvězdy, protože druhý díl byl o fous lepší, ale nechci být nespravedlivá a tak přimhouřím oko směrem k 6 hvězdičkám.
(SPOILER)
Tak tohle pro mě bylo slabší než druhý díl. A bylo toho...hodně. Jakože fakt toho bylo hodně, přes 700 stran a úplně zbytečně. Zdálo se mi, že autorka musí všude, kde to šlo, nacpat nějaký zvrat, aby z toho vytřískala co největší šok a drama, ale spíše to škodilo. Spíše bych několik těch jejích wow efektů více rozpracovala a věnovala se jim podrobněji, než abych tam sypala co stránku, to zvrat.
Chápu význam slov druh a družka pro víly, ale označovat tak postavu v každém odstavci bylo u tak dlouhé knížky pomalu už o nervy.
Co se konce týče, tak trochu mě...zklamal. Je škoda, že u Maasové se o svoje hrdiny opravdu nemusíte bát, protože všechno zvládnou, i když už jsou prakticky na druhé straně. Sice byla Amren jednou z těch nejlepších postav, ale...víc by na mě zapůsobilo, kdyby ji nechali jít. U jednoho nejmenovaného vladaře bych se s návratem smířila, ale...vždyť ono vladařské oživení funguje na lidi, kteří se změní na víly, proč to najednou jde aplikovat i na vílu a rovnou vladaře? Ohýbání pravidel u Maasové mě místy vytáčí. Podobně to bylo i s určováním druha a družky.
Nehledě na to, že ten konec byl jak Hobit a bitva pěti armád. Prásk, jedna armáda. Prásk, druhá armáda! Prásk, lidská armáda! Prásk, vílo lidská armáda!
Říkala jsem si, že když série pokračuje a vychází Dvůr stříbrných plamenů, je to...no, tak trochu vyžírka úspěšné látky, ale musím říct, že se na něj těším, protože od prvního dílu spatřuji nejvíc potenciálu v Nestě a oblíbila jsem si ji o to víc, jak série pokračovala, takže se na její dobrodružství a děsivou povahu těším. Kdo jiný by to zvládl než Cass, i když upřímně...vážně se museli prostě všichni napárovat? Už chybí jen Az a Mor, které tam podstrčíme tu bělovlasou sestru, Azovi dáme Elain (protože ti se k sobě vážně hodí) a Lucienovi dáme kapesník, aby to mohl oplakat. Na jednu stranu mě mrzí, co se s Lucíkem stalo, protože ho mám ráda, na druhou stranu to oceňuji, protože to s ním nedopadlo vyloženě dobře, ale má to hodně nahnuté. A stejně by si to mohli s Tamem vyříkat. Nakonec ani ten Tamlin není takový...zmetek, mírně řečeno. O Feyre asi u mě nemá cenu psát, protože jí pořád nemusím, ale tak...co už. Za mě jsou na Dvorech nejlepší ostatní postavy dokreslující příběh.
No, těžko říct, jak se k tomu postavit. Začala jsem číst Krutého prince a tam mě to politikaření dostává mnohem víc než u Dvorů. Nejspíš to bude tím, že Maasová tam zkrátka musí naprat všechno, zatímco H.Black se spokojí se dvěma údernými zvraty, které mají zásadní dopad na celý příběh, zatímco u Maasové je to tak překombinované a násilně vyhnané, až to se mnou ani nehne, protože no jasně, další zvrat,, kdo by to čekal. Ale i tak jsou Dvory určitě příjemným zpestřením fantasy světa a nedivím se, že mají takový úspěch. Já si jen v těchto vodách najdu jiné favority, co mi přesně sednou do chuti.
Tohle sérii bych pravděpodobně mohla číst pořád dokola a nikdy by mě neomrzela. Třetí díl byl sice o něco málo slabší než ten předchozí, ale i tak se řadí na příčku mých vůbec nejoblíbenějších knih. Přiznám se že i přesto, že se jednalo o rereading, jsem dost věcí pozapomněla a tak jsem se nestačila divit, co všechno tam autorka nevymyslela. Příběh odsýpal, ani jednou jsem se nepřistihla, že bych se nudila a prostě to celé byla jedna velká neskutečná jízda. Autorka píše vážně skvěle a často se mi stávalo, že jsem si jeden odstavec četla vícekrát, abych si pořádně vychutnala ten její krásný jazyk. Zbožňuju celý ten svět a to, jak se o něm s každým dílem dozvídáme něco nového. Stejně tak postavy mi s každým dílem přirůstají čím dál víc k srdci. Rhysand je prostě zlatíčko a ten vztah mezi nimi s Feyre je vážně úžasný (a ano, vůbec tomu neuškodilo, že autorka konečně trochu ubrala na těch sexuálních scénách). Jediné, co mi trochu vadilo, bylo to, že autorka zde všemožně zpárovala skoro všechny postavy, až mi to chvílemi přišlo divný. Ale co už, i tak se těším na další díl, který je sice z celé série nejslabší, ale ještě se mi nechce opouštět celý ten svět, takže jsem vděčná za každou stránku navíc.
5⭐/5⭐ Pokud máte rádi fantasy a zatím vás tahle série minula, tak to určitě honem napravte, protože je naprosto skvělá a podle mě nebudete litovat.
(SPOILER)
Nemůžu autorce upřít, že vymyslela velmi čtivý příběh a člověk se nemůže od knížky odtrhnout. ALE...
1. zajímavý trend otravné hlavní hrdinky, který započal u Belly ze Stmívání, následovala ji Katniss v Hunger games a pokračovatelkou je Feyre - hlavní hrdinka mě v první polovině knihy vyloženě vytáčela, přijde mi neskutečně namyšlená, druhá polovina byla lepší - asi proto, že tam bylo více dalších postav.
2. všechno je krásný dokonalý a všichni jsou oslniví a přenádherní... nevím, jestli je to třeba překladem, ale lituju, že jsem nezačala při čtení počítat, kolikrát bylo všechno krásný a jak tam jsou všichni dokonalí a nádherní
SPOILER
3. divné chování některých postav - Mor, kterou jsem po celou dobu nechápala a její coming out mi to ani moc neobjasnil. Elain, která mohla být trochu méně ubrečená.
Naopak co mě velmi bavilo, byly chvíle Nesta a Cassian, zajímavá postava Amren i Řezbáře, Tkadleny - kde bych ocenila, kdyby jim byl dán větší prostor a odvyprávěn jejich příběh.
I přesto, že dle mého měla kniha chyby, se kterými jsem se chtěla hlavně podělit, jedná se určitě o příběh, který jsem si zapamatovala a budu i tak hltat další knihu, která bude snad brzy přeložena :) Jak někteří píšou, nemyslím si, že by kvalita knih upadala, spíš se mění příběh a pak tak kniha jinak vyzní.
Štítky knihy
láska magie erotika romantika víly, rusalky fantasy
Autorovy další knížky
2015 | Skleněný trůn |
2016 | Dvůr trnů a růží |
2017 | Dvůr mlhy a hněvu |
2016 | Královna stínů |
2020 | Rod země a krve |
(SPOILER) Tato série mi úplně nepřirostla k srdci. I tak jsem se ale rozhodla ji dočíst. Moc nechápu ten hype okolo knížek S. J. Maas, ale jsem si jistá, že za to může fandom, který je úplná mašinérie. ALE teď k tomu, co mě tak zklamalo.
To, že je Feyre naprosto dokonalá a s minimem zkušeností v boji zabíjí příšery, to už jsem si zvykla. Ale že Rhys, který má tisíce let zkušeností (včetně ostatních z vnitřního kruhu) vypadá vedle Feyre jako totální trouba, to už na mě bylo moc. Stejně jako závěr knihy, kde všechno hraje ve prospěch hlavních hrdinů.. jedna absurdita za druhou. Tohle fakt nestojí za to trápení. Pokračovat v sérii nebudu.