Dvůr křídel a zmaru
Sarah J. Maas
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/542288/bmid_dvur-kridel-a-zmaru.jpg
5
3082
3082
Dvůr trnů a růží / Na dvore z tŕňov a ruží série
< 3. díl >
Třetí díl bestsellerové YA fantasy série Dvůr trnů a růží s novou obálkou. Feyre se vrací zpátky na Jarní dvůr, aby získala informace o Tamlinově armádě a odhalila plán krále, který hodlá království Prythian napadnout a zničit. K tomu všemu musí předstírat lásku k muži, kterého ve skutečnosti ze srdce nenávidí. Její život tak visí na vlásku a nemůže si dovolit udělat jedinou chybu, jinak to bude stát život nejen ji, ale způsobí zkázu celého království.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2024 , CooBooOriginální název:
A Court of Wings and Ruin, 2017
více info...
Přidat komentář
Kde začať. Prvý diel tejto série ma nebavil, druhý mi dal nádej, ale tento tretí diel bol ešte horší ako ten prvý.
Najväčší problém mám s tým, že v tomto diely sa zhruba 450 strán nič nestalo. Príbeh bol pre mňa zbytočne natiahnutý a to, čo sa tam dialo ma vôbec nezaujalo a nebavilo. Neviem, či autorka má nejakú divnú úchylku, ale v tomto diely až príliš spomínala zvracanie, čo mi úprimne príjemné nebolo a opäť sa tu stále vyskytovalo slovo druh a družka. Postavy sú nezáživné. Nemajú vlastne žiadne charaktery a všetky sú rovnaké. Keď sa nad tým zamyslím Rhysand a Tamlin si úplne rovnakú, iba Rhys je napísaný tak, aby ste ho mali radi. Občas ma ich správanie ešte aj vytláčalo. Trošku som si však obľúbila Cassiana. Akcia sa začala vyskytovať až na konci, ale veľmi som si ju neužila, keďže pre mňa tie zvraty prekvapivé neboli.
Svet je však zaujímavý, veľmi sa mi páči a som smutná, že na deji séria stagnuje, keďže z tohto sveta by sa dalo vyťažiť veľmi veľa. Romantika ma taktiež nezaujala a tie scény mi vôbec neprišli spicy, skôr mi prišli tak trápne napísané. Vzťah Feyre a Rhysa je mi vlastne ukradnutý. Štýl písania mi však sadol , aj keď je až príliš jednoduchý tak sa mi aspoň táto nudná bichla rýchlo čítala. Doteraz nechápem, ako autorka chce série prezentovať ako sériu pre dospelých. To by musela ešte na všetkom zapracovať. 2/5
Tento díl byl jiný než oba předchozí.
Schyluje se k válce, tudíž do děje zasahuje politikaření, úmluvy, dohody, zrady, sliby. To vše dělá tento díl jiným, ne horším ale řekněme méně romantickým.
Také bych si přála vice Rhysanda, ale myslím si, že pak by celá série byla červená knihovna a to by byla škoda. Protože Mass umí napsat krásný propracovaný příběh. Předešlé díly nás připravily na nadcházející válku a k té patří všechny ty intriky, politické dohody.
V tomto díle jsme se setkali s různými bytostmi, mohli jsme blíž poznat
ostatní vládce Dvorů jejich povahy, záměry, zjistili jsme jestli jsou ochotni bojovat za stejnou věc.
Já jsem si tento díl užila, s napětím čekala jak vše dopadne a konec byl velmi emotivní.
DVŮR KŘÍDEL A ZMARU
Hodnocení Knihánkova: 3,5 ⭐️ ️
Třetí díl! Počítala jsem s tím, že bude naprosto velkolepý, očekávala jsem velkou monumentální bitvu, ale ta nějak... nepřišla. A nebo spíš přišla, ale až na posledních (cca?) 80 stranách a byla taková... rychlá :D. U třetího dílu jsem to měla hodně podobné, jako u dílu druhého: napřed mě to MOC bavilo, ale postupem času se to přehouplo do roviny, kdy jsem se občas trošku nudila. Ta první část knihy mě moc bavila z toho důvodu, že mi přišla akční a napínavá (a i hodně drsná! - např. vraždící zvrácená Dvojčata), byla jsem spokojená, ale pak došlo ke změně: paní autorka se vrátila zpátky ke vztahům, lásce a spol... Tahle série je prostě opravdu hodně romantická a stavěna především na vztazích. Neříkám, že je to špatně, to rozhodně ne, ale já bych tolik uvítala trošku více napětí a zla! Ten svět je úžasný, opravdu jsem si jej zamilovala, ale přišlo mi líto, že jsme četli ve velké intenzitě o lásce, vztazích (i přátelství a spol), ale už se nedostalo tolik prostoru na příšery z lesa a další. Z celé série se mi nejvíc líbil první díl (ačkoli jsem si myslela, že ten se mi bude líbit naopak nejmíň a naplno se to rozjede až od druhého dílu). Jak jsem psala v komentáři k druhému dílu: sérii jsem nečetla v nejšťastnějším období, proto bych se k ní někdy v průběhu života ráda vrátila znovu: třeba mě okouzlí víc. Jsem ráda, že jsem si ji přečetla, ale nedostavilo se u mě (bohužel) tak velké nadšení jako u ostatních (třeba moje mamka - Dvory absolutně miluje :D :)). Je to napsáno nádherně, vypravěčsky, svět je skvělý... napřed jsem si myslela, že je lepší číst Dvory na jeden zátah, vrátit čas - asi bych je proložila. Protože druhý a třetí díl - oba dva na mě působily místy až moc zdlouhavě a rozvlekle. Ale zase když Dvory čtete hned po sobě, teoreticky se více ponoříte do toho světa. Při čtení mi určitě ublížil i fakt, že jsem věděla některé spoilery. Bohužel se tomu dneska na internetu moc vyhnout nedá... ale 100 % nejlepší jít do Dvorů a nevědět NIC :). Jo a Velaris bych rozhodně chtěla navštívit! :) Každopádně celá série: trošičku slaďoučká limonáda :D.
Více brzy na mém YouTube :-).
(SPOILER) Sluníčkový konec mi nevadil, ale víceméně zůstávají moje výtky z minulých dílů. Čte se to všechno hezky, mě to baví, nicméně radši bych se dozvěděla více o válce na spadnutí než o tom, jak strašně je Rhysand neodolatelný. Kdyby nechala autorka nějakou z postav zemřít, možná by i strach o jejich bezpečí byl větší, ale co už.
Třetí díl se nese ve znamení války a autorka si dala na zpracování detailů střetu dvou světů opravdu záležet. Ale co mě zklamalo, byla dějová linka Feyre a Rhysanda, kterou autorka zřejmě vyčerpala už v minulém díle.
Feyre dostala do rukou moc a s ní spoustu možností, a tak má pocit, že může dělat úplně všechno, a z Rhyse se stal totální podpantoflák, který ji v tom až příliš podporoval. Z mocného a charismatického vládce se stal Feyeřin stín, který jí neustále poklonkuje, a přitom si neuvědomuje, že jen přihlíží tomu, jak Feyre dělá chyby, které by je mohly stát válku.
Také zapletení Fayeřiny rodiny do děje mi moc nesedělo, její sestry mě dost štvaly. A i postava Luciena zde byla, dle mého názoru, vsazena dost nešťastně. Mé sympatie k Tamlinovi se vytratily ve druhém díle, ale tady mi ho bylo chvílemi opravdu líto. Myslím, že Feyeřiny ublížené city v poměru k Tamlinovu rozpadlému dvoru nebyly úměrné.
Ani opakované vzkříšení už nebylo tak čtivé, jako poprvé (i když, kdyby k tomu nedošlo, asi bych autorku zaškrtila).
I přesto byl příběh velmi čtivý a já jsem z celé série opravdu nadšená, a rozhodně ji všem doporučuji.
(SPOILER)
Férske ságy mám veľmi rada, táto sa zaradila tiež medzi moje obľúbené, avšak som trošičku sklamaná. Neviem či som očakávala viac, nepredvídateľnejši koniec alebo som si proste nemohla pomôcť a stále porovnávala s Trónom zo skla. Tiež som mala občas problém prekusnúť autorkine opisy ako "Jeho hlas bol len vánok vo vetre" a podobné veľmi zvláštne prirovnania. Tiež bolo pre mňa trochu nepochopiteľné ako sedem najmocnejších, Najvyšších lordov + Najvyššia lady a všetky ich armády mali taký veľký problém zdolať nejakého, "vraj mocného" kráľa. Veľmi veľa tej sily nám neukázal. Možno len nestihol. A potom je tu ešte kotol. To naozaj bol jeden (odpustite mi ten výraz, stále som si ho však tak predstavovala) gulášový kotlík takú obrovskú moc? Takú obrovskú, že som ju vlastne aj tak celkom nechápala?
No každopádne, aj cez tieto všetky moje výhrady som vcelku spokojná. Bolo to... Veľmi dobré a určite si ešte prečítam pokračovanie.
Tak tohle bylo něco! Série Dvory byly mé první knihy od Maas a musím říct, že je to autorka s velkým "A". Dvory jsou zatím nejlepší série jakou jsem kdy četla. Už první díl mě naprosto očaroval a stejně tak další díly. Poslední díl byl úžasným zakončením Feysand ságy. Rozhodně jsem si tuhle jízdu plnou fantasy užila a jsem si jistá, že si ji do budoucna přečtu s chutí znovu.
Uff – dokonáno jest. Dočteno, zapomenuto a nikdy víc! Takhle dlouho jsem snad ještě nikdy nic nečetla, ale u třetího dílu série jsem to fakt nechtěla vzdát a navíc mi stejně jako Sheldonovi vadí neukončené záležitosti.
Mohla bych tady zdlouhavě vypisovat, co všechno mi na tom vadilo. Rozvleklý děj. Hodně, ale opravdu hodně sexuálního balastu. Zbytečná krutost a přemíra násilí. Übercool a übersexy hrdinové. Extrémně nesympatické sesterské trio. Nevzbuzovalo to ve mně žádné emoce. Proč se bych se o ně měla bát a fandit jim? Divný záporák bez pořádné motivace a psychologie. Zlověstný artefakt s tím nejvíc přitroublým názvem (Kotlík…To jako vážně?!). Patetický konec, kterému chyběl snad už jen pozitivní těhotenský test.
Ale proč to tady hanit? Dle čtenářských recenzí si to svou cílovku hravě našlo. Takže bych to uzavřela tím, že jsou YA fantasy, u kterých vůbec nevadí, že už nejste věkově v kolonce YA a báječně si je užijete. A pak jsou takové fantasy, u kterých to sakra vadí, a to je přesně případ „Dvorů“. Osobně nedoporučuji nikomu nad 20.
PS: díky této sérii pro mě slova „druh a družka“ budou mít už navždy stejně otravný nádech jako „soudruh a soudružka“.
(SPOILER)
SPOILERY!!!
Třetí díl se nám nese ve znamení blížící se války a autorka si dala vážně záležet se zpracovaním detailů příprav na onen střet dvou světů, s taktizováním i příjemně načaté milostné peripetie vedlejších postav, kterým prostě budete držet palce. Avšak hlavní dějová linka Feyre a Rhysanda se stačila již dokonale vyčerpat v druhém díle a pokud mě Feyre vytačela v prvních dvou dílech, tak tady byla už vážně na facku. Tamlina a všechny jeho pohnutky jsem chápala a chtěl jí jenom chránit a získat zpět, i kdyby ho to mělo stát vše. Feyre, namyšlená sebevědomá lidská holka, však dostala do rukou moc a s ní spoustu možností, a tak si myslí, že může dělat úplně všechno, co se jí zlíbí, protože záleží jenom na jejích ublížených citečcích a protože už dávno sama sebe povýšila na Boha a Rhysand jí v tom jenom občas až příliš feministicky podporuje, Feyre neváhá se Tamlinovi úplně neadekvátně mstít a vůbec nepomyslí, že s blížící se válkou bude Tamlin vojsko potřebovat a ona tak připraví i Noční dvůr o dalšího spojence. Rhysandův štiplavý potenciál se úplně vytratil a stal se z něj jen Feyeřin stín, který jí neustále poklonkuje, snaží se, aby mezi nimi panovala rovnost, ale neuvědomuje si, že Feyre staví na piedestal natolik, že jen přihlíží tomu, jak dělá chyby, které by je mohly stát válku, ale příliš jí miluje, než aby jí to řekl. A další bod vedle přehnaného feminismu byl do očí bijící počet bisexuálních a homosexuálních postav, které se nám náhle začali čím dál častěji objevovat v řadách hlavních hrdinů. Nejsem odpůrce LGBT komunity, chápu, že s tím nikdo nic nezmůže, ale to neznamená, že to chci v knihách cíleně vyhledávat. Už jsem tak nějak tušila, že Azriela a Mor společné štěstí asi nečeká, už proto, že se tolik let bezvýsledně míjeli. Fajn, to, že Maas vymyslela, že bude Mor taky lehce jiná, jsem sice rozdýchávala dlouho, ale tak, když ví, že s ním nechce být, tak ať ho otevřeně odmítne a nenechává ho doufat. Nejen to, ale ona si trochu nárokuje i Cassiena a Nestu by nejraději uškrtila. Za mě jí dělá dobře, že je o ní zájem a je středem pozornosti. Kdyby si Azriel našel lásku a našel vlastní štěstí, tak by to asi nerozdýchala. Ale koho mi byli opět líto nejvíce, byl Lucien Vanserra. Co za ponižování ještě bude muset snášet. Zůstal loajální a i ve třetím díle stál po boku Feyre a vystoupil několikrát i proti Tamlinovi, aby jí bránil, i když už dávno tušil, na co si Feyre vlastně hraje. Jarní dvůr byl jeho skutečným domovem a Tamlin jeho "bratrem", on to byl ale všechno ochotný opustit, protože si byl jist, že je to tak správné a vydal se s Feyre na Noční dvůr, kde nachází Elain. Nic z toho ale Feyre nezajímá, jejich staré přátelství už totiž dávno pohřbila, protože ona si přece našla nové přátele ve Velarisu, k čemu jí je Lucien, jen na obtíž. Různých ústrků se dočkává i ze strany ostatních členů Nočního dvora a raději odchází hledat královnu Vassu, která by mohla pomoct v boji s Hybernem. Pak mizí z děje na dalších 400 stran a mi se doslýcháme jen šokující zvěsti z vyprávění o jeho matce a její tajné lásce. Byla bych nadšená, kdyby Lucienovi byl věnován samostatný díl, ale i když je kolem něj, Erise, Berona, paní podzimního dvora, Heliona i Elain ještě spoustu otazníků, tak to zatím nevypadá, že bychom se v dohledné době takového pokračování dočkali. V originále letos vyšla kniha o Nestě a Cassianovi, jejich hádky sice bavily, ale bojím se, že Nesta bude mít podobný charakter jako Feyre. I tak ale tento díl v češtině určitě vyhledám.
A k samotnému konci třetího dílu....za mě příliš překonbinované, když už se zdá, že tím by to mohlo skončit, tak se objeví nová komplikace, která děj účelově prodlouží o dalších 50 stránek. Plus se zde objevují určité nedomyšlené chvilky jako např. Striga kosí svoje nepřátele po tisících, ale pak si bez sebemenšího odporu nechá zlomit vaz od krále Hybernu, nebo ve chvíli, kdy Hyberňané nemohli použít kotlík, jsou síly na bojišti prakticky vyrovnané, pak připlouvají vladařům na pomoc lodě s několikanásobně větší armádou na palubě, než je hybernské vojsko, a ke všemu jsou úplně odpočatí, ale Maas vzápětí píše, že Hyberňané s velkým náskokem vítězí.
Ale nemůžu knihu jen shazovat, vcelku mě bavila, někdy jsem se u ní vztekala, jindy smála. A určitě doufám, že se všechny ty načaté vedlejší linky dočkají rozuzlení v samostatných knihách, po kterých ráda sáhnu.
Na druhý díl to nemělo, ale i tak to bylo super. Je tu hodně nečekaných zvratů, a jsem ráda, že se ukázalo, že dvě postavy jsou vlastně hodné a jsou na správné straně...
Celou sérii Dvorů doporučuji :) 4/5
Já tuhle sérii prostě miluju. A závěrečná bitva byla trešnicka na už tak skvělém dortu.
Prosím, přečtěte si tuhle sérii
(SPOILER) S postupem příběhu si čím dál více zamilovávám jednotlivé postavy (možná tedy až na Elain, protože je zatím nezajímavá a málem bych na ní zapomněla) ovšem příběh samotný mi přišel dost jednoduchý (např. když Feyre získala Uroboros, Elain z ničeho nic zabila krále Hybernu či Rhys zemřel a vzápětí se probral - dost originálním způsobem musím dodat -,-) a často předvídatelný. I přesto je ovšem kniha čtivá a plynule ubíhala.
Mám velkou radost, že kvalita šla nahoru díl po dílu. Druhý byl skvělý, ale já ráda akci, takže je jasné, že jsem byla nadšená. Finální boj byl epický a moc mě to potěšilo. Rozhodně mohu doporučit a nenechte se, jako já, odradit prvním dílem, který pro mě byl vyloženě nezábavný.
Některé momenty zůstaly nevysvětleny a musím říct, že mě to trochu mrzí (SPOILER: například si spisovatelka mohla udělat chvíli, kdy by se Lucien dozvěděl, kdo je jeho otec)
(SPOILER)
Sarah J. Maas je opravdu Paní Spisovatelka, jejíž knihy budu mít na svém seznamu oblíbených knih hodně vysoko snad vždycky. Autorka se nebojí vytvořit svět velmi komplexní a obsáhlý, jehož děj na konci hezky zaklapne. Žádné náhodné situace, se kterými by přicházela za pochodu. Tato žena to promýšlí a zkrátka jí to sakra jde.
*SPOILERY*
když bych měla mluvit více konkrétně, musím říct, že naprosto miluju Dvůr snů - Feyřinu rodinu. Zkrátka se mi líbí myšlenka toho, že ten, kdo je vaše rodina, nerozhoduje to, kam se narodíte, ale jakou rodinu si zvolíte. Každá postava na dvoře má své jisté postavení ve společnosti, jejichž dynamika mě potěšila i v tomto díle. Amren - sarkastická a chladná postava v pozadí, bez které by se to neobešlo, Cassian - typické srdce rodiny, Azriel - introvertni a pečující, Mor - taková ta slečna, kterou každý chce :D a to všechno zakončuje Feyre s Rhysem, Nesta - taková ta bad bitch, která vlastně bad bitch není a Elain - plaché a senzitivní stvoření.
Co se týče romantických linek, tak jsem zde začala celkově dávat větší pozornost dvojici Cassian a Nesta, u kterých už je docela zřejmé, že jsou druh a družka, sama jsem zvědavá, jak se vyvine Elain, u které vážně nevím, zda bych ji nechtěla víc s Azrielem než s Lucienem D:
Jediná věc, u které jsem se opravdu pozastavila s tím, že mi nedávala smysl a přišla absurdní, byl fakt, že otec sester Archeronových byl na konci ten zachránce. Prostě se vydal hledat své dcery a z nálepky "nejhorší otec" plynule přišel k úplnému extrému a to, že obětoval vše. Ne snad, že bych mu to nevěřila, měl je rád, ale nedávalo mi smysl, že by opravdu nějaké kroky podnikl a ke všemu takto extrémní.
Toto je ale naprostý detail, který jsem si dovolila zmínit, knihu jsem si velmi užila a jako vždy ve mě vyvolala snad všechny pocity světa.
Další skvělý díl této série. Připadal mi malinko slabší než ten předchozí, některé situace už byly trošku klišé, nicméně pořád to byla skvělá četba, od které jsem se jen nerada odtrhávala. Jak mi díly Skleněného trůnu pily krev a četla jsem je téměř z donucení, tak jsem Dvoru trnů a růží naopak propadla a opravdu potřebuju, aby byly další a další díly.
Třetí díl neuvěřitelné série. Tento díl se nesl v duchu přicházející války a nebezpečí. Ne všichni,kteří se tvářili jako padouši opravdu takoví byli....
Třetí a ,,závěrečný” díl série byl dlouhý. Předlouhý. Ale to bylo jediné dobře. Mohla jsem si v Prythianu ještě nějakou dobu užít a užila. Oceňuji , že celá kniha od začátku do konce není jen bojem a válečením, ale stále i životem postav a jejich rozvojem.
Moc jsem si těch 714 stran užila.
Tento díl mi přišel o dost slabší než předešlý. Začátek na Jarním dvoře byl dobře napsaný, ale potom přišla polovina knihy, která se neuvěřitelně táhla. Kdyby se kniha zkrátila o 200 možná i 300 stránek, tak by byla úžasná. Ale musím vyzdvihnout hodně akce, která se odehrává na konci. Ovšem vyhrocené drama, které jsme věděli, jak dopadne, bylo přidáno dost na sílu. Charaktery postav jsou moc krásně vykreslené a stále se vyvíjejí a to je důvod, proč mě to baví
Štítky knihy
láska magie erotika romantika víly, rusalky fantasy
Autorovy další knížky
| 2015 |  Skleněný trůn |
| 2016 | Dvůr trnů a růží |
| 2017 | Dvůr mlhy a hněvu |
| 2016 | Královna stínů |
| 2020 | Rod země a krve |
(SPOILER) Dala bych plný počet *, ale po týdenním odstupu jsem si to zrekapitulovala:
¶SPOILERY¶ :půl * pryč za to, že z Rhyse, (Mor, Cassiana..) udělala miláčka všech. Víc se mi líbil arogantní zmetek z prvního a druhého dílu.
Další půl * za velmi zkrácenou závěrečnou bitvu- myslím, že mohla být delší, min. 120-140 str.
Poslední půl * za Tamlina- nevím, prostě mi přišlo, že mohl jaksi víc pomyslně i plně zbrojit proti Feyre, Rhysovi,... úplně mi k němu nesedlo, že to bylo tak v klidu.
Tak tomu pomáhal i fakt, že některé útoky od Feyre se mi úplně nelíbily, (byť Tamlina nenávidím) a Tamlin přesto úplně v pohodě.... Trochu mě také štvalo, že Feyre *rozvrátila* část vojáků Jarního dvora, (byť v dobrém úmyslu), ale nic se nakonec nestalo, takže ok.
Takhle to vyzní, jakože je to na hov*o kniha, ale je to nakonec moc povedené a jako CeLEk skvěle napsané.
¶KONEC SPOILERŮ:¶
Aneb:
Dvůr trnů a růží- 3.mís.
Dvůr mlhy a hněvu- 1.mís
Dvůr křídel a zmaru- 2.mís
Ehm, měla bych dát 3,5 *, ale....kniha je tak geniálně napsaná, že dávám 4 a 1/8 hvězdičky :3
Rozhodně půjdu na další díl