Dvůr křídel a zmaru

17.03.2022

Myslím že k tomu nemám co dodat, prostě si jí přečtěte. Tato série a tato spisovatelka prostě nemůže mít špatné hodnocení ani špatné knihy. Děkuji. A až budete číst, držte se, je to masakr. Neměla jsem chvíli klidu v duši dokud jsem nedočetla, stejně jako Skleněný trůn a po konci ke mě přichází stejná prázdnota.

13.03.2022

No, co si budem tahle série je docela jízda. Totálně jsem si ji zamilovala. Třetí díl byl podle mého skvělým vyvrcholení série, protože lépe to asi dopadnout nemohlo. I když je celý díl v podstatě o válce a přípravách na ni, je docela záživný a pořád se tam něco děje. V tohle díle jsem si také oblíbila Nestu a Luciena, kteří mě v předchozích dílech štvali. Jsem zvědavá na dějovou linii Nesty a Cassiana, i když Rhys s Feyre mi budou trochu chybět.

12.03.2022

Asi není žádným překvapením, že jsem si dala rereading i této krásky. Nemohu uvěřit, že jsem zapomněla tolik důležitých momentů, které se v knize odehrávají, proto všem vřele rereading celé série doporučuji :D. Celá kniha v sobě nese krásné myšlenky a citáty. Autorka udělala nádherný, fungující svět. I když hodně lidí nemá rádo Feyre, tak já ano, a jsem spokojená s tím, jak to Maas s hlavní hrdinkou vyřešila. I když je kniha poměrně dlouhá, přečetla jsem ji během chvíle, protože jsem se od ní nemohla odtrhnout a když jsem zrovna nečetla, tak jsem na knihu alespoň myslela. Je to moje druhá nejoblíbenější série vůbec (hned po Skleněném trůnu), takže ji všem doporučuji.

11.03.2022

Bože to byla úžasná kniha. Vůbec jsem se od ní nemohla odtrhnout a i po přečtení jsem musela na knihu a její postavy, které jsem si moc oblíbila, pořád myslet. Spisovatelka jako vždy nezklamala a patří mezi mé nejoblíbenější spisovatele. Už se chystám na Dvůr stříbrných plamenů, tak uvidíme.

08.03.2022

Panebože, to bylo dokonalý. Ještě několik dní po dočtení jsem nemohla žádnou knihu vzít do ruky a číst, pořád jsem myslela na všechny ty postavy a svět, který S. J. Maas vytvořila. Rozhodně to je jedna z mých nejoblíbenějších sérii vůbec. Už po první větě mě kniha vtáhla do děje a nepustila až do konce. Pořád se tam něco dělo. Nemůžu uvěřit, že těch 680 stran uteklo tak rychle. Feyre a Rhysanda jsem si zamilovala ještě víc, pokud to ještě jde, a spolu s nimi i další hromadu postav - Mor, Cassiana, Azriela, Amren, Luciena, dokonce i Nestu s Elain. Ty postavy mi neskutečně přirostly k srdci a nemůžu se dočkat, až se dostanu k přečtení Dvoru stříbrných plamenů. Rozhodně stojí celá série za přečtení.

28.02.2022

(SPOILER) Tenhle díl mě opravdu bavil, Feyre konečně není ufňukaná, protivná káča a nelezla mi půl knížky na nervy. I přes velký počet stran se to četlo dobře a děj rychle ubíhal. Závěrečná bitva popsaná dobře. Líbilo se mi seznámení s ostatními vladaři. Dvě věci mi ale neseděly. Za prvé to, že osoby, staré několik století, se chovají jako puberťáci, vyplazují na sebe jazyky a dělají "obhroublá gesta". A to i na oficiálním setkání vladařů. A za druhé mě štvalo, že autorka z Rhysanda udělala takovýho klaďase, až je to těžko uvěřitelný. Nesobecký, pro všechny se obětuje, družku poslouchá jako pejsek... Radši bych toho badboye z prvního dílu. A pokud mi některé postavy bylo líto, tak ne Tamlina, jako všem ostatním, ale Luciena. Ten by si zasloužil šťastný konec.

26.02.2022

(SPOILER) Mě se líbil i třetí díl, bylo to opravdové vyvrcholení, i když je tu dost věcí, co mi skřípaly.
Síly Hybernu se daly do pohybu a tématem knihy je válka, přípravy na ni, spojenectví i jak to všechno dopadlo.
Líbily se mi linky, kdy se Feyre sama snažila najít nějakou pomoc – starodávné bytosti, včetně Suriela. Líbil se mi Lucien, který se s novou a fakt podivnou situací, do které byl vržen, snažil nějak s grácií vypořádat. Jsem moc a moc zvědavá na Erise, čichám tam nějaký příběh, ze kterého nakonec doufám vyleze jako klaďas. Líbilo se mi spojenectví a otevřenost mezi vladaři, i když se hádají jak děti na pískovišti, líbil se mi nakonec i ten Tamlin a dokonce i Nesta.
Co mi trochu skřípalo, je fakt, že je Feyre 20 nebo 21, ostatním cca 500 let – a všichni se chovají, jako by byla naprosto rovnoprávně zkušená v dohadování spojenectví i v bojích. Už na začátku, na Jarním dvoře, jsem si říkala, kde se v ní vzala taková prohnanost a plánování. A opět tu pokračuje ta podivná věc, jak se drsoň Rhys, který děsí svým pohledem celý Dvůr nočních můr a Ilyrijce, chová jako přešlechtěný pudlíček, jakmile Feyre zatne prsty na nohou... hm, chybí mi nějaké to chlapáctví asi :( Pomalu se nám z toho stal emancipační román a na to tak nějak nejsem zvědavá.
Každopádně tato trilogie se uzavřela, Hybern byl poražen, základní hrdinové přežili – a teď je čeká navazující třídílné vypořádání s královnami, Kostějem a doufám, že i Azriel, Lucien a Elain najdou to, co potřebují.

24.02.2022

(SPOILER) Kde začít...
Nelíbilo se mi to. Po druhém dílu jsem byla natěšená a vrhla se do "Křídel a zmaru". Bohužel třetí díl byl zbytečně zdlouhavý. Nějaká akce přišla po polovině knihy. Po celou dobu všichni řeší a debatují o tom, jak chce král Hybernu zničit Zeď (mimo jiné) a když k tomu skutečně dojde, jsou překvapeni??? Nemají žádný plán a potíže, jako např.evakuaci smrtelníků, řeší za pochodu....
Hlavní bitva byla zajímavá ze začátku, kdy se v řadách válečníků objevil Řezbář, Tkadlena a Bryaxis, zbytek byl zase zbytečně natahovaný. Pořád jsem čekala, že Feyre nějak využije svou moc a dostane se do akce .. nakonec je spíš pozorovatelkou. Ano, vypustila Amren, ale to je asi tak vše. A ten konec.... Počítala jsem, že někdo z ústředních postav zemře, bylo by to trochu věrohodnější, takže smrt Rhysanda mě nepřekvapila, ale že ho zase hned oživí - to mi přišlo už moc, přestože je mi jediný sympatický.
Feyre mi v této knize hrozně lezla na nervy. Vadilo mi, jak se najednou modlila ke Kotlíku a Matce. Chovala se jakoby byla nesmrtelná už pár let, místy byla až přechytralá a důležitá jak.... Nevím proč nebylo moc zmínek jak se učí ovládat svou moc, o trénincích s Cassianem a Azrielem tam bylo pár stránek.
Co mě také zaráželo, jak tam všichni cenili zuby, vždy jsem si představila vzteklého psa a když jsem si to sama zkusila...
A nakonec .... Na konci jsem už byla alergická a slova: druh, družka, vladař, vladařka.....

Ale abych nebyla jen kritická, v knize se našlo i pár pěkných částí, jen se mi teď nevybavují.
Za mě tedy byl druhý díl nejlepší. Ještě mám před sebou novelu a podle toho uvidím jestli sérii dočtu a sáhnu i po Nestině příběhu.

13.02.2022

(SPOILER) Kniha se mi líbila, ale první dvě se mi líbily víc.
Předtím se mi líbilo, jak začínal vztah Feyre a Rhysanda, zde to bylo trošičku táhlé, taková "rutina" ve vztahu, když to tak mám říct. Co se mi ale na tomto vztahu už v této knize nelíbí je to, že Rhysand už není "bad boy" a najednou ponechává téměř veškerá závažná rozhodnutí na Feyre, připadá mi trochu jako podpantoflák. Zároveň už opravdu nerozumím tomu, proč si všichni ukazují obhroublá gesta a vyplazují na sebe jazyky napříč celou knihou, nejmladší je tam Feyre a i té už je 20 let. Působí to hodně nevkusně, zejména pokud je "ukázala jsem mu neslušné gesto" na každé druhé stránce.
Válka proběhla strašně zrychleně a byla jsem trochu překvapená, že i když se vladaři spojili všichni a zároveň jim přišli na pomoc lidé a Miryam s Dakonem a ještě k tomu měli na své straně 3 magické silné bytosti, válku zvítězili jenom o chlup a to pomocí Amren. Konec Amren se mi nezamlouval, nedávalo to moc smysl, Feyre osvobodila její podstatu v Kotlíku, ale zároveň se jim Amrem vrátila tak, že už byla jenom vznešená víla - kde se vzala její nová podstata, její duše, její vzpomínky? Tato část mi proto neseděla.
Na druhou stranu co mi nesedělo vůbec byla Rhysova smrt. Celý čas jsem čekala, že Feyre nějak sáhne po moci Kotlíku a donutí jej přivést ho zpátky, nebo něco na ten způsob. Nelíbilo se mi, že v tomto bodě nebyla v knize žádná originalita, a Rhys byl oživen tak, jak Feyre v prvním díle. Byla to trochu nuda. Kniha mi přišla někdy uspěchaná, někdy táhlá, a to zároveň. Zároveň zajímavé částí, jako to, když Feyre pohlédla do zrcadla Uroboros, jsou opsány na 1 stránce, ale to jak Feyre narazila 3x po sobě do stromu je vylíčeno na 6 stranách.
Celkově se mi kniha líbila, ale mám pocit, že mohla být tak o 100 stran kratší a trochu zajímavější. I tak se už ale těším na poslední díl, ale zároveň se trochu bojím, že to bude už jenom fantasy slaďárna.

06.02.2022

(SPOILER) Kniha se mi líbí ale za mě trochu zdlouhavá.Oživení Rysanda mi přišlo klišé. Myslím si že autorka to mohla napsat jinak.Celkové jsem spokojená a sérii vřele doporučuji!

01.02.2022

Po první části přišel super druhý díl, který měl napětí, vášeň a dobrodružství. V tomto závěrečném díle mi ale přišlo, že opět vše postupně klesalo. Neříkám, bylo to milé navázání, ale v podstatě vše trochu urychlené i zpomalené zároveň. Konec byl krásný a celkově musím stejně dát palec nahoru. Celá série byla milá, pohladila po srdci i na duši a všem milovníkům fantasy ji doporučuji:)

30.01.2022

(SPOILER) Třetí díl mě bavil stejně jako díl první. Opravdu mě tato série chytila za srdce. Nejvíce se mi líbil zvrat asi na posledních cca 60 stranách.
Jediné, co mi přišlo trochu už moc byla smrt Rhyse a následné oživení. To už tam bylo jakoby navíc. Ale jinak jsem se velmi bavila čtením celé série.
Zrovna se vrhám na novelu ke Dvorům a čekám, až vydají další díl. Jsem zvědavá, kam se bude ubírat děj a rovněž můžu říct, že se těším, až se pustím i do série Trůny. S.J.Maas prostě píše opravdu čtivě.

15.01.2022

Třetí díl se mi zatím líbil nejvíc ze série. Kniha mě často pobavila a nedokázala jsem přestat číst. V příběhu byl vcelku často i Cassian, který se stal mou oblíbenou postavou.

14.01.2022

Celá kniha je o ničem. Autorka jen nabrala stránky na zbytečných líbivých scénkách co zamaskují že kniha nemá žádný příběh. Postavy nemají charakter. Jsou to jen jakési archetypy vlastností do kterých se každý zamiluje. Všechny vztahy i hlavní hrdinka jsou kýč jak vrata. Nedoporučuji.

12.01.2022

(SPOILER) Maasová si dost protiřečí. V minulých dílech nám bylo opakováno, že "mating bond" (pouto) je opravdu vzácné. No jo, a náhle má každý svého partnera a slovy druh a družka se nešetří. Zdá se, že je najednou úplně normální mít nějakého druha.
A neděje se to jen jednou. Třeba když se Feyre vrátí z Cassianova tréninku úplně zřízená, bolí ji svaly a je ráda, že chodí, ale jen co s ní Rhysand začne laškovat, na všechno je zapomenuto. Bolesti zničehonic zmizí a objeví se magicky až následující den.
Kýčovitě přeslazený konec, kdy v opravdu smrtící válce (jak nám autorka několikrát vylíčí) nezemře nikdo z hlavních postav a veškeré vedlejší ztráty jsou vlastně bezvýznamné, snad ani nestojí za zmínku.
Do toho mě vytáčelo pubertální chování vílích vladařů. Jeden by čekal, že panovník, zvlášť pokud žije přes 500 let, se bude chovat reprezentativně a nebude mlít takové hovadiny, jaké mleli vladaři na setkání.
Knihu vlastně zachraňuje čtivost a Cassian s Nestou, kteří mě bavili. Tohle ale nemůžu tvrdit o Feyře, jež se chová, jak se jí zlíbí, což je najednou-submisivním Rhysandem schvalováno.

07.01.2022

(SPOILER) 75% - Na úvod dva postřehy - tohle byla první knížka ze série Dvorů, kterou jsem nečetla na čtečce, ale v papíru. No a teda je to dost rozdíl - normálně "skutečné" knihy jako staromilec spíš upřednostňuji, ale se 700 stránkovou bichlí se, málo platné, manipuluje při čtení dost obtížně - a tím spíš pak člověk vnímá leckteré ukecané pasáže, kde se autorka, zdá se mi, už začíná hodně a naprosto zbytečně opakovat, a postavy zejména ve svých vzájemných vztazích řeší dokola to samé (a ani ty erotické pasáže zas nejsou tak moc inovativní, ale ty mi zas tak moc nevadí:-)). A druhá drobná poznámka - už mi připadá poněkud pubertální, jak na sebe dospělé osoby, když se škádlí v hovoru, často vyplazují jazyk nebo dělají obhroublá gesta, jako kdyby jim bylo tak maximálně 12 a ne několik set let (což tam některým je). Ono i u mladé vladařky Feyre už to působí trochu na zvednutí obočí.
Třetí díl je rozehraný zajímavě - na konci druhého dílu Tamlin vydal Feyre i její blízké královi Hybernu, aby ji získal zpět pro sebe, a Feyre sehrála přesvědčivou komedii, jak se vzpamatovává z Rhysandova područí, aby zachránila své dvě sestry. Ve skutečnosti, ale na Tamlinově dvoře záhy nelítostně způsobí rozvrat a s Lucienem po boku se vydává zpět na Noční dvůr, kde se už Lucien nemůže dočkat své novopečené družky Elain, která není ze své přeměny ve vílu ani z toho, že se nebude vdávat za svého lidského snoubence, vůbec nadšená. A tohle je zajímavé, protože zatímco v předešlých dvou dílech mi Elain připadala jenom jako hezká tvářička a Nesta byla prostě sobecká a namyšlená mrcha, tak ve třetím díle mě obě sestry vzešlé z kotlíku bavily málem víc než Feyre. Doufám a zároveň se bojím nějakého budoucího textu psaného z pohledu Nesty, protože bych na jedné straně její smýšlení chtěla znát, ale na druhé straně její nepředvídatelnost a to, jak se před zraky Feyre a ostatních postupně vyvíjí, i když do hlavy jí stejně nikdo nevidí, je prostě působivé tak, jak to je. V knize je opět množství drobných questů, které musí Feyre i ostatní podstoupit, Hybern chystá válku a máme příležitost při její přípravě poznat pány ostatních dvorů a i některé tyto dvory a zde je nutné obdivovat autorčinu fantazii - pokud se této série někdo filmařsky chopí, pak doufám, že se na produkci nebude šetřit (a scénář knižní ukecanost přijatelně zkrátí). Hodně oceňuju, jak autorka pracuje s postavami - málokdo je nakonec vysloveně záporák a i ten, kdo tak celou dobu vypadá, náhle může odhalit vysvětlující motivy pro své předchozí činy - tyhle zvraty, kdy se některé postavy (a i lecjaké nepříjemné bytosti) nečekaně přidají na stranu Prythianu, Feyre a Rhysanda, jsou na knížce jedny z nejzajímavějších. Ovšem dost často se těmi intrikami zkrátka prokousávalo dost obtížně.

18.12.2021

Tak další série Maasové za mnou a bylo to opět skvělý. Sice to pro mě nebylo už takové wow, jako když jsem četla Skleněný trůn ale i tak jsem po dočtení nadšená a plná dojmů. Opět skvěle propracovaný svět, postavy a celý příběh. Jediné co mi trošku vadilo, byly erotické scény, které jsou zmíněné i v komentáři pode mnou. Přišlo mi, že to autorka občas cpe na sílu i do takových pasáží, kde je to úplně zbytečné. Maasová se drží určitého vzorce psaní, který už znám z Trůnu, takže pro mě byl příběh občas lehce předvídatelný, ale i tak nemám v podstatě co vytknout. Moji větší srdcovkou sice stále zůstává Aelin a Rowan, ale Feyre a Rhysand zaujímají krásné čestné místo po jejich boku.

18.12.2021

Ze série mám takové smíšené pocity. Začnu tedy s těmi kladnými.
Co na knihách určitě musím ocenit je jejich čtivost - Maasová má barvitý a pestrý jazyk (některé fráze se sice opakovaly, ale to je pochopitelné vzhledem k rozsahu). Svazky se četly opravdu samy. Také se mi líbily překvapivé zvraty a svět, do kterého byla série zasazena - autorka si tam moc hezky vyhrála s všemožnými kouzelnými bytostmi.
Co ale na knihách neoceňuji jsou erotické scény. Myslím, že je strašně težké psát o erotických scénách tak, aby nepůsobily lacině a jako vystřižené z Wattpadu. A Maasové se to bohužel taky nepodařilo. Zejména tyto scény knize ubírají - příště bych možná doporučila nechat čtenářům více fantazie - asi za to může i český překlad, ale některé fráze byly opravdu špatné, až jsem se někdy zastyděla nad tím, co to vůbec čtu. Což je hrozná škoda, protože v jiných místech byly knihy kvalitní.
Taky si myslím, že ten příběh nebyl vždy úplně domyšlený, na druhou stranu pro běžné přečtení byl asi dostačující.
I přesto, že tato recenze vyznívá spíše negativně, tak se mi série líbila. Asi v tom člověk nemůže hledat nějakou vysokou literaturu, je to opravdu oddechové, ale jestli máte chuť na něco, co Vás vtáhne a poskytne únik od reality, tak toto by mohlo být to pravé.

08.12.2021

Třetí (a defacto finální) díl fantasy série Dvory pokračuje v příběhu odvážné dívky, která poznává sama sebe. S hrdostí jsem se začetla do stránek, kdy už z hlavní hrdinky sálá sebevědomí, ví, co dokáže. V knize se protínají témata přátelství, vztahů, věrnosti, ale taky pomsty. Oceňuji, že i když v knize bylo potřeba probírat politiku a souvislosti se vztahy mezi jednotlivými dvory atd., bylo to většinou formou vyprávění různých příběhů. Ke knize, vlastně k celé sérii (jen ty hlavní tři díly) se budu velmi ráda často vracet.