Dvůr mlhy a hněvu
Sarah J. Maas
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/491841/bmid_dvur-mlhy-a-hnevu-X5u-491841.jpg
5
3942
3942
Dvůr trnů a růží / Na dvore z tŕňov a ruží série
< 2. díl >
Feyre přežila střet s Amaranthou a vrátila se na Jarní dvůr. Avšak ani zde nemá klidu, protože ji neustále pronásledují vzpomínky na to, co musela udělat, aby osvobodila Tamlina i jeho lid. A stejně tak nemůže zapomenout ani na smlouvu s Rhysandem, s kterým má strávit jeden týden v měsíci. Ač je nyní vznešenou vílou, srdce má stále lidské. A navíc si postupně uvědomuje, že na obzoru se objevuje ještě mnohem větší zlo, než jaké kdy zažila. A tak zatímco se snaží vyznat v zákrutech vílího života, zjišťuje, že její role zachránkyně ještě neskončila. Avšak dokáže se vyrovnat s nebezpečím, které se k ní blíží? ! Jak upozorňuje i sama autorka, tato série obsahuje velmi explicitní erotický obsah. Řeší se zde znásilnění, násilí na ženách, psychické problémy, promiskuita, diskriminace, problémy s alkoholem, potrat a traumatický porod, smrt blízké osoby, válka, traumata z dětství a spousty dalších věcí.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2021 , CooBooOriginální název:
A Court of Mist and Fury, 2016
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
"Život, smrt a znovuzrození.
Slunce, měsíc a temnota.
Tlení, květ a kosti.
Buď pozdravena, sladká, Buď pozdravena, paní noci, princezno rozkladu. Buď pozdraveno, zvíře s tlamou plnou tesáků
a rozechvělý koloušku. Miluj mě, dotýkej se mě, zpívej mi." - nádherný citát z knihy. A přesně v tomto duchu se nese celý příběh. Krása a potěšení musí existovat vedle bolesti a smrti. A mnohdy je hranice mezi nimi tenčí, než bychom si dokázali představit.
Je zvláštní, jak člověk v dětství vždy stál v příbězích na straně jednoznačného dobra, které vždy zvítězilo nad zlem. Jak jdeme světem, život nás mění. Poznáváme mnohé stíny, které námi prostupují a ulpívají na nás. Necítíme v srdcích vždy jen lásku a toužíme tvrdě vracet údery.
Proto je Rhysand, vladař temnoty a noci, tak sympatická postava, protože je ztělesněním toho, co v nás všech tepe. Nikdo nemá v srdci věčný máj.
Přesto všechno jsem si ale možná mnohem víc oblíbila všechny vedlejší postavy, hlavně Azriela, který byl podle mě inspirovaný Azrael, židovským archandělem smrti. Příjemná byla i postava Mor, krásné princezny nočních můr.
V minulém díle jsem zbožňovala postavu Luciena, ale nechápu myšlenkové pochody autorky, která si asi myslí, že když ho vyškrtla ve druhém díle na 600 stránek z děje a nechá tak čtenáře na něj zapomenout, že když ho dá do poslední kapitoly s bombovou zápletkou, že si z toho sedneme na zadek. V Dvoru trnů a růží jsem s ním velice cítila, že ztratil milovanou ženu i rodinu a musel kráčet světem s poznamenanou tváří. Tolik jsem si přála, aby si našel nějakou lásku a teď to konečně přišlo, ale ouha, se mnou to ani nehnulo.
Z celého tria tří sester je Elain nejsympatičtější. Není to mrcha jako její sestry. Ano, co si budeme...Feyre na začátku knihy stále fňukala, že má na rukou krev dvou víl a čtenář její nářky poslouchá do půlky knihy, pak si ale takové násilí se svými krvavými hříchy rozhodně nedělá. Rázem vraždí, intrikuje a podvádí. Tamlina odstřihla nějak moc lehce, stále někomu plakala na rameni, že jí Tamlin nechápal. A pochopila ona jeho? Nebo snažilo se o to aspoň? Zeptala se ho, jak se cítí on?
Rhysand za ni vlastně ani nemusel bojovat, tím, že u ní Tamlin klesl, měl Rhys vlastně vyhráno. Stačilo už jen dobývat. To mu trvalo celých 500 stránek, než ji konečně dostal do postele. Autorka nám asi chtěla pořádně dopřát za to čekání, takže se postelové scény táhnou přes dvě kapitoly, až vám z toho dobře nebude. Tolik podrobná erotika knihu za mě nehorázně shodí.
Mohu ale zaručit, že vás pohltí prostředí Velarisu, budete se cítit jako člen Rhysandovy party. Děj doslova poletí a závěr je opravdu překvapivý. Otvírá spoustu otázek, které vás prostě donutí sáhnout po třetím díle. Tak se také nechte pohltit hvězdným svitem, přijměte pozvání na Noční dvůr a staňte se jeho vladařem.
Tento díl se četl velmi dobře. Příběh krásně plynul. Rozhodně mi nic nechybělo...skvělé postavy, romantika, boj, a jako vždy napínavý konec!
Magie z ní přímo sálá a neopouští ji....
Další díl prosím!!
Tahle téměř 700 stránková bichle byla skvělá a z jedné strany mě mrzí, že jsem ji už přečetla...každopádně jsou venku další díly a SJM snad píše další:))
V tomto díle se setkáváme s novými postavami - Cassian, Azriel, Mor, Amren, kteří jsou strašně moc sympatičtí a hned bych je brala za přátele:)
Miluju škádlení mezi Feyre a Rhysandem... Celkově Rhysand je jedna z nejlépe napsaných postav, o které jsem četla.
Celou sérii Dvorů bych určitě místo do Young adult zařadila spíše do New adult.
4,5/5 protože začátek byl trochu pomalejší a těch pět hvězd si šetřím na další díl:)
,,Pozvedl sklenici a jeho pohled byl tak pronikavý, až jsem se ptala, jak to, že jsem se před Tarquinem vůbec červenala. Rhys zazvonil svou sklenkou o mou. ,,Na hvězdy, které naslouchají, a na sny, které se plní"
(SPOILER) Skvěle čtivý styl psaní, nové zajímavé postavy. Dějová linka chvílemi mírně zakolísala, ale tam ji hned nahradila romantická linka. Musím říct, že postupné budování vztahu a postupné jiskření mezi hlavními hrdiny bylo dokonalé. Postavy se silným charakterem a výborně ukotvené v minulosti. Důvody proč nedávám 5*: vývoj postavy Tamlina mi přijde až moc extrémní - autorka zkrátka hledá padoucha a on byl po ruce (uvidíme, co v dalším díle) + některé scény mi přijdou trošku zbytečné (ale i tak jsou skvěle napsané, to se musí autorce nechat)
Jsem moc ráda, že jsem to na začátku knihy nevzdala (nevím, jak Vám, ale Feyre mi přišla úplně, ale úplně pitomá), protože pak se příběh konečně rozjel a i když v tomto díle nebylo moc akce, na rozdíl od prvního dílu jsem se opravdu bavila. Moc se těším na pokračování a doufám, že mě finále nezklame.
Ke konci prvního dílu už jsme pomalu zjišťovali, že ne vždy ten, co se chová a má pověst jako zloduch, je opravdu zloduch. A dobrák je opravdu dobrák....
Kniha se četla opravdu výborně, neměla hluchá místa a akci střídala další akce. Krásně popsané postavy a vztahy mezi nimi. A to vyznání lásky....nemělo chybu :)
Já nevím proč, ale příběh mě moc nezaujal. Je tam na mě málo akce a hodně takových zbytečných scén a chvil. Ale svět je dobře vymyšlený a celý příběh je na úplně jiné úrovni díky stylu psaní, který je pro mě úplnou pochoutkou. Takže doporučuji čtenářům kteří chtějí poznat opravdu nezapomenutelný styl psaní.
Určitě je to nejlepší díl ze série. Vůbec jsem se od toho nemohla odtrhnout! Knihu jsem četla už čtyřikrát. Za mě určitě velké doporučení.
Pozor, možná bude spoiler!
Rhysand mě v prvním díle hodně štval kvůli tomu jak se choval k Feyre, ale tady byl tak moc dokonalý!!! Úplně jsem se do něj zamilovala. A jeho kamarády taky miluju. Casian, Azriel, Mor a Amren...všichni jsou úžasní!
Feyre mě někdy hodně štvala, kvůli pitomým rozhodnutím, které jsem nechápala proč dělá.
A taky jsem nepochopila co se sakra stalo s Tamlinem?! Měla jsem ho ráda, ale to, co tady předváděl, mi ho úplně zhnusilo! Tamlin byl v tomhle díle úplně jiný. Podle mého názoru autorka neměla v prvním díle psát jak moc jsou do sebe zamilovaní, když stejně měla skončit s Rhysem.
A pane bože, to vyznání lásky??!! U toho jsem strašně brečela a bylo to tak nádherný!
Ten konec mě úplně vykolejil. Jsem ráda, že jsem se o sérii dozvěděla později, protože nevím co bych dělala, kdybych neměla hned po ruce třetí díl!
Myslím si, že kniha mohla být kratší, ale upřímně mi vůbec nevadilo, že je tak tlustá, protože ty stránky doslova mizely pod rukama. A věřte, že budete milovat každou kapitolu, každou stránku... za mě je to naprostá dokonalost!. Tak běžte honem číst.
Co mě na téhle sérii opravdu baví jsou postavy. Tou nejvýraznější je bezpochyby Rhysand, který se mi přece jen více líbil jako zmetek, ale na druhou stranu mě vážně bavilo poznávat jeho osobnost a historii. Tamlin se pro autorku stal takovým obětním beránkem, jeho postavu úplně zničila, jenom aby mohla dát dohromady Feyre a Rhysanda. Lucien zůstává jednou z nejzajímavějších postav série. No a nakonec je tu Rhysandův vnitřní kruh, který mi přece jen po těch 650 stranách přirostl k srdci.
Příběhově je celá série trošku slabší a nejvíc je to znát právě na druhém dílu. Čtení mě sice bavilo, dozvěděla jsem se spoustu informací o postavách a o světě, ve kterém se příběh odehrává, a neměla jsem příliš často pocit, že by se v knížce nic nedělo. Ale když na to pohlížím zpětně, tak se toho v knížce vážně tolik nestalo, nebo aspoň nic moc důležitého pro příběh.
Největším zklamáním byl pro mě styl psaní SJM, který jsem měla při čtení Skleněného trůnu fakt ráda, ale tady mi vůbec nesedí. Autorka se hrozně opakuje, některé popisy či myšlenky postav zaznívají v knížce pořád dokola. Největší utrpení pro mě bylo číst o pocitech Feyre, kterou považuju za jednu z nejhorších hlavních hrdinek všech dob.
Wau! Podle mě jeden z nejlepších dílů, určitě lepší než první díl. Velice doporučuji si to přečíst.
Za mě naprosto skvělý díl, rozhodně lepší než první. Přečteno jsem měla za pár dnů a hlavní hrdinka není naštěstí otravná, jak to u jiných knížek bývá.
Co se týče narážek na sex a erotických scén, nechápu ten velký hate kolem toho. Ano, je to něco jiného, než normální YA, kde je maximální vztah mezi postavami polibek na konci knihy. A vzhledem k tomu, že kniha má něco kolem 650 stránek se mi těch scén zdálo opravdu jen malinko. Maximálně by kniha měla mít štítek 15+.
První díl mě nadchl, tenhle díl mě přesvědčil o tom, že tahle série je prostě hrozně návyková a já to naprosto chápu proč. Je pravda, že ze začátku mě mrzelo, jak dopadl vztah Tamlina a Feyre, ale s tím jak odkrýváme Feyřinu proměnu a Rhysandovu úlohu v příběhu, člověk získá úplně nové souvislosti, člověk pochopí najednou proč to tak mělo být. I když tenhle díl je celkem obsáhlý, i tak čtení pěkně plyne. Prostě se od knihy nedá odtrhnout do poslední stránky. Dvojici Feyre a Rhysand nejde nemilovat. A ten konec mě dostal! Těším se na další díl.
Nejlepší kniha ze série. Hlavní hrdinka projde obrovskou změnou a zároveň se otevře tento úplně nový svět, který do této doby jen příležitostně nakukoval. Rozhodně doporučuji!
(SPOILER) Podobně jako předchozí i tento díl jsem si ohromně užila - možná ještě víc než ten první. Hlavní postava mi je stále moc sympatická (na rozdíl od protivné hlavní hrdinky Skleněného trůnu) a ty ostatní mají taky své nezpochybnitelné kouzlo, díky němuž mi po dobu četby přirostly k srdci. Text se čte sám, děj ubíhá a vztahy se znepokojivě pomalu vyvíjejí (což rozhodně není výtka) - jen některé narážky na sex už mě trochu unavovaly a erotických pasáží bylo ke konci knihy přece jenom zbytečně moc. Svým způsobem mě pobavilo, že stejně jako u série Skleněný trůn i tady autorka protlačila svou myšlenku, že první partner nemá být osudovou láskou - že by autorčino poselství mladým dospělým? Nicméně v této knize aspoň konec vztahu s Tamlinem dává smysl (což o stejné situaci ve Skleněném trůnu říct nemůžu). Co se mi zrovna dvakrát nelíbí, je další z autorčiných tendencí - párování vedlejších postav... Zatím jenom naznačuje, ale obávám se, že v dalším díle se dočkáme až příliš mnoha "nečekaných" svazků... I tak se na Dvůr křídel a zmaru neskutečně těším.
Velice pěkně popsané kamarádství i láska.Moc se mi tento díl líbil.Jsou tam asi dvě věty které mi připadají,že jsou( vystřižený) z Pána prstenů a Sněhurka a sedm trpaslíků.Jinak moc pěkné,plný počet a doporučuji
PANE BOŽE! Nechápu autorčin smysl pro to, zkazit většinu skvělých scén a okamžiků narážkami na sex a nebo jejich totálním popisem! Sakra proč? Protáčela jsem oči v sloup, kdykoliv jsem na něco takového narazila a jsem neskutečně naštvaná, že jsem si ta místa neoznačovala lepíkama, protože to bych tu knihu asi ani nemohla zavřít kolik by jich najednou obsahovala!
První díl byla příšernost nad příšernost! Nuda, kterou jsem horko těžko dokázala dočíst s absolutně nezajímavýma postavama a ukňouranou Feyre. Nemohu říct nic jiného než to, že Feyre je ukňouraná i nadále… Druhý díl je však co se týče dějové části, vystavění světa a dalších věcí o mnohem dál než jeho předchůdce. Dokonce jsem se na čtení i těšila a nebylo to mučení. Závěr se dá považovat za epický, ale nějaké to nadšení si ještě asi na chvíli schovám.
Závěrem: Bavilo mě to, ale že bych si z toho sedla vyloženě na zadek, tak to zase ne…
3 a půl * (půlku ubírám za ty příšerný erotický scény a neustálé narážky na sex, které mi do příběhu prostě nesedí)
Takže. Za mě ne. Musím říct, že v prvním díle jsem počítal s tím, že to nebude úplně nejlepší a nakonec to nebylo tak hrozné a líbilo se mi to. Od tohoto jsem čekal mnohem víc. Maasová se ale polepšila. Už se totiž nic nedělo ne 288 stran, ale asi kolem nějakých 160. Což mi docela dost vadilo. Abych tady nemluvil pouze o negativních věcech, tak bych určitě rád vychválil ten úžasný svět. Tak promyšlený a úžasně vystavěný svět. I postavy neměli chybu. A samozřejmě ty dokonale napsané scény. Maasová to opravdu umí, ale je škoda, že toho nenaplnila celou knížku.
Tak tenhle díl byl snad i lepší než ten první. Zamilovala jsem si Rhyse a jsem zvědavá, jak to bude pokračovat. Doporučuji!
Tohle se mi mega líbilo. Každý večer jsem k tomu lehla a během chvilky měla 100 stránek ani jsem nemrkla. Sice mě občas vytáčela Feyřina tupost, ale o to víc mě okouzlovala Rhysandova elegance a šarm. Pro mě to je top vílák ever. :D
Autorovy další knížky
| 2015 |  Skleněný trůn |
| 2016 | Dvůr trnů a růží |
| 2017 | Dvůr mlhy a hněvu |
| 2016 | Královna stínů |
| 2020 | Rod země a krve |
(SPOILER) Poměrně pohodové poklidné čtení, jehož dějová linka rychle plynula, než vše šlo do háje v posledních kapitolách a sotva jsem stíhala pobírat vše, co se událo.
Pouto Rhyse a Feyre je neskutečně krásné a naprosto mne dostalo. Zpětně nechápu, jak jsem mohla mít ráda Tamlina a ignorovat, jak toxicky se k Feyre choval.
Rhysand a jeho příběh si vysloužil pár slz a stává se ve světě knih jednou z mých oblíbených postav :)