Na dvore z tŕňov a ruží
Sarah J. Maas
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/381739/mid_na-dvore-z-trnov-a-ruzi-FjD-381739.jpeg
4
4796
4796
Dvůr trnů a růží / Na dvore z tŕňov a ruží série
< 1. díl >
Keď devätnásťročná lovkyňa Feyre zabije v lese vlka, na prah jej domu dorazí nebezpečný netvor, ktorý sa dožaduje odplaty. Feyre sa razom ocitá uprostred zákernej čarovnej krajiny, ktorú pozná len z rozprávok a legiend. Až tam zistí, že jej uchvatiteľ nie je žiadny netvor, ale príslušník rasy smrteľne nebezpečných a nesmrteľných férov, ktorí kedysi vládli celému svetu. A volá sa Tamlin. Na jeho panstve si postupne uvedomuje, že ľadová nevraživosť, ktorú k nemu pociťovala, sa premieňa na spaľujúcu vášeň, čo pohlcuje všetky klamstvá a výstrahy o prekrásnom, no nebezpečnom svete férov. Férsku krajinu však zahaľuje prastarý zlovestný tieň. Feyre musí objaviť spôsob, ako ho zastaviť... inak má na svedomí Tamlina a celú férsku rasu. https://knihy.abz.cz/prodej/na-dvore-z-t-nov-a-ruzi... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno:
2017
,
Slovart (SK)
Originální název:
A Court of Thorns and Roses, 2015
více info...
Přidat komentář
No... co jsem doposud pochytila z různých knihomolských skupin, ACOTAR rozděluje čtenáře (čtenářky?) poměrně spolehlivě na dvě skupiny - ty, kteří ho milují, a ty, kteří měli problém knihu dočíst (jestli ji vůbec dočetli). Hrdě se stavím někam mezi. Série ACOTAR opravdu útočí odevšad, tak jsem považovala za svou povinnost udělat si vlastní názor, i když nejsem nijak nadšený či pravidelný čtenář fantasy (resp. romantasy). Na tento žánr mi to připadalo příliš holčičí a málo temné (byť se o to autorka zejména v poslední čtvrtině knihy asi hodně snaží, ale trochu tlačený naturalismus, kde všechno smrdí, všichni zvrací a praskají kosti, jsem jí vůbec nevěřila). Postavy jsou s výjimkou Rhysanda totálně jednorozměrné; především dokonale kladný Tamlin mě vůbec, ale vůůůbec nebral a ulepená romance s Feyre postrádala jakoukoliv erotickou jiskru (chtě nechtě jsem si musela vzpomenout na dvojici Violet-Xaden ze Čtvrtého křídla, kde se napětí mezi nimi od začátku dalo doslova krájet).
ALE - konec byl hodně dobrý; v sérii budu pokračovat; hlavně od Rhysanda mám do budoucna velká očekávání! :)
Takové zamyšlení na závěr - má-li toto být chick-flick, jenom dobře; pokud má něco dnešní puberťačky přitáhnout k četbě, stokrát lépe, když to bude ACOTAR než nablblé cukrkandlové středoškolské romance.
Mám za sebou Skleněný trůn. Naschvál jsem si dala pár knížek "pauzu" abych se autorkou nepřehltila ale stejně mi nejde to nesrovnávat. Skleněný trůn byla epická jízda a dvůr vedle něj trochu pokulhává. Rozhodně mě zatím tolik nebavil, nepohltil. Říkala jsem si že možná byl trůn napsaný až po dvorech ale opak je pravdou. Takže se nelze ani vymluvit na autorčinu nezkušenost, jako v případě Griši, kdy jsou první knihy horší než ty následující. Freye se mi nedostala pod kůži. I když jsou série hodně známé pro své romantické linky, nepřijdou mi romantické scény tak dobré. Ve skleněném trůnu mě některé dokonce trochu otravovaly. Tady je to okolo nich vystavěno ale nezvládla jsem se do Tamlina "zamilovat", což by mělo být úkolem. Freya je taková trochu nevyrovnaná, chvíli obyčejný slabý člověk a pak sejme nějakou nadpřirozenou bytost. Líbilo se mi, že se knížka opravdu drží struktury Krásky a zvířete. Jsem moc zvědavá na druhou, jak to tam Reys rozjede a co se bude dít, když kráska osvobodila zvíře. Jak už jsem viděla ve skleněném trůnu autorka není fanda "šťastně až na věky" a spíš zastává teorii, že člověk se vyvíjí a partneři se v životě mění.
Tak já jdu na druhý díl.
Že začátku mě příběh moc nebral.Byl hodně chaotický a nepřehledný,ale postupem mě zaujal.A poslední třetina byla skvělá,tak snad i pokračování bude na stejné úrovni.Jak je vidět na hodnocení tady ,100 lidí,100 chutí aneb nejde se zavděčit každému
Četla jsem, že je to skvělé čtení a rozhodně přečtení 1. dílu naplnilo mé očekávání. Dlouho jsem sérii odkládala a čekala na správnou chvíli a jsem nadšená.
Dlouho jsem tuto sérii odkládala. Vždycky čekám na nějakou chodbou chvíli, protože Sarah mám jako autorku moc ráda a těžko se mi loučí s jejími knihami. Ale nemohla jsem to odkládat věčně a tak jsem se do toho v předvánoční atmosféře pustila a za víkend jsem knihu měla přečtenou. A musím říct, že opět autorka nezklamala. Někdy mám problém se začátky knih, kdy trvá rozjezd a napojení na děj. Tady jsem do toho vlítla hned a bavilo mě to od začátku do konce. Nemohu jinak, než pět hvězd a těším se na další díl.
Tak tohle je něco, dočetla jsem první díl jedním dechem a strašně se těším co přinesou ty další! Zatím jsem tým Tamlin, ale bohužel jsem se nevyhnula spoilerům :D tak uvidíme!
Knihu čtu už asi po třetí a stále v ní nacházím kouzlo. Sáhla jsem i po originále v angličtině. Tamlina jsem si oblíbila, osud jeho postavy v dalších dílech mě mrzí.
Začátek děsná nuda, fakt jsem pochybovala, že je zrovna tahle fantasy taková hitovka :) Dala jsem tomu šanci, ke konci se to začalo rozjíždět a navnadilo mě to na další díl. Sice nejslabší díl, ale bez tohoto dílu to nejde, proto 4 hvězdy :)
Nejsem úplně čtenář fantasy. Tahle knížka mi do poloviny přišla jako kříženec Popelky a Krásky a zvířete. Jakmile jsem se dostala za polovinu, tak mě začalo zajímat, jak to dopadne a prakticky jsem druhou poloviny knížky přečetla za asi dvě hodiny.
Nejsem tak odvařená, jako fanynky této knihy a autorky, ale určitě si přečtu další díl.
Myslím, že vám nemusím autorku představovat, protože je to moje první kniha od ni a každý ji zná. Já jsem nadšená, že jsem do toho šla, protože takový zážitek jsem ještě nezažila. Nádherné putování v podvědomí někam pryč od reality, mě osobně ještě žádná kniha nedala, ne takovým způsobem, jako tahle. Obrazy děje v mé hlavě, představivost, pocit, že tam patříte a můžete nahlédnout do magického dění jejich světa, tohle vše jsem cítila celou tu dobu. Nervozita, nekonečné povzbuzování postav, ty jiskry a změny mezi nimi, ta statečnost a odhodlání, neskutečné. Většinu postav jsem si oblíbila.
Vůbec nerozumím tomu, že se ke mě Dvory dostaly až teď. První díl jsem si užila a těším se a zároveň trochu bojím, co přinesou další. Doporučuji!
Na sérii Dvorů a celkově na tuto spisovatelku jsem slyšela tolik chváli, že jsem si řekla, že je čas to přečíst. První díl mě hodně bavil a chvílemi jsem si říkala, že snad ani nechci pokračování. Chci, aby to skončilo, že Feyre zůstane šťastně s Tamlinem, ale něco mi říká, že to se nestane. Takže se už těším na druhý díl.
Wau. Sériu mi odporučila kamarátka a pustila som sa do nej so zvedavosťou. Niektoré postavy som si obľúbila hneď a ku iným som cítila nedôveru, niečo mi na nich nesedelo, hoc sa prezentovali inak… Nejdem prezrádzať ktoré, aby som nevyzradila viac, ako treba.
Je to super. Je to napínavé, dobrodružné, aj romantické a hlavne sa neviete odtrhnúť. Automaticky siaham po dvojke.
Žánru romantasy jsem se poměrně dlouho vyhýbala, ale nakonec jsem podlehla po poslechnutí podcastu S knihou v klíně, kde je zatím rozebírán první díl. Už když jsem si na obálce přečetla, že je to na motivy Krásky a zvířete, můj skepticismus jen vzrostl. Moc se mi nelíbí tyto typy příběhů, obzvlášť když mají tendence romantizovat únosce a věznitele. Autorka se ale tohoto tématu chopila s nečekanou grácií, humorem a notnou dávkou fantazie a upravila ho do velmi čtivé, zábavné a strhující jízdy, která stále stoupá vzhůru neúprosně zběsilým tempem. Nejsem moc zvyklá na to, že na rozdíl od jiných knih podobného typu, mají postavy srozumitelné motivace, mají pevně vybudovaný charakter, plány, a i když inteligence hlavní hrdinky místy zaostává a některé její myšlenkové pochody nedávají úplně smysl, je to velmi kompetetivní hrdinka, která si rozhodně nenechá srát na hlavu a je, alespoň za mě, dobrou reprezentací ženské síly a samostatnosti.
Druhá série, kterou od Massové čtu. Uplně jiná, než Skleněný trůn. Ale moc se mi líbila.
Upřímně jsem ACOTAR číst nejdřív nechtěla. Nebo ne že nechtěla, ale nechtělo se mi do něj. Ne, protože bych si myslela, že se jedná o špatnou knihu, ale bylo to tím, že jak ACOTAR a autorku hodně lidí chválí, pořád se o ní mluví… no prostě toho bylo všude tolik, že jsem si říkala, že knihy od Maasové ještě chvíli počkají.
Kniha má barvitě vystavěný svět a postavy. Neměla jsem to teda tak, že bych knihu nemohla odložit, protože mě občas Feyre štvala. A Tamlin, ten mě taky začal štvát, ačkoliv zezacatku vypadal jako můj další knižní crush. Ale Lucien a Rhysand to vyrovnali. A pokud vezmeme v potaz, že obyčejná dívka z chudých poměrů zachrání svět, to mi trochu taky nesedělo… Ale celkově ten svět jsem si hodně oblíbila, i ten příběh.
Hodnotím 4/5
Trochu to trvalo, než mi začal příběh krásně hladce plynout, ale jako pardon? ..ty poslední kapitoly pod Horou? - to mi padala brada jakože velmi !
Žeru to ! A nejvíc teda tu zápletku jménem Rhys samozřejmně :)
Jsem okouzlená. Rozjezd byl pomalejší a trochu rozpačitý, ale jakmile se děj přesunul do světa víl, nemohla jsem se odtrhnout. Líbí se mi seznamování se světem, s mytologií víl, s nejrůznějšími tvory, budování napětí a tajemství, náznaky. Skutečně akčních až asi posledních 120 stránek, ale příběh si mou pozornost držel po celou dobu.
Lze číst i jako samostatnou knihu, příběh uvnitř se dá vnímat jako více méně uzavřený reteling pohádky Kráska a zvíře. Vše podstatné odhalí a uzavře. Ale do pokračování se ráda pustím.
Výtku ovšem mám! Četla jsem v novém vydání z roku 2024 s krásnou novou obálkou a ořízkou. Vizuálně skutečná nádhera. Ovšem karton použitý na desky knihy je natolik měkký a nekvalitní, že i přes veškerou opatrnost a obalení knihy jsem nedokázala zabránit prolomům na předních i zadních deskách.
Autorovy další knížky
| 2015 |  Skleněný trůn |
| 2016 | Dvůr trnů a růží |
| 2017 | Dvůr mlhy a hněvu |
| 2016 | Královna stínů |
| 2020 | Rod země a krve |
(SPOILER) Toto je mé druhé setkání s dvory. Poprvé jsem knihu odložila někde v polovině, protože co si budeme než se Feyre dostane pod Horu je to docela nuda. Tamlin mě taky nějak extra neoslovil. Hlavně jsem nebyla takový čtenář jako ted. Bohužel tenkrát mi to nedalo a prolétla jsem další dva díly a zamilovala se do Rhyse. Když jsem tedy před rokem a půl podlehla čtení, bylo naprosto jasné, že si tuhle sérii budu chtít přečíst podrobně znovu.
Což mě přivádí k dnešku. Než se Feyre dostane pod Horu je to stále docela nuda. Pak se konečně začne něco dít. Tím že vím jak se příběh bude dál vyvíjet, jsem si v příběhu všímala spousty detailů.
Takže i když je pro mě tahle série srdcová, první díl nemůžu ohodnotit lépe, protože to prostě není ono. Teď se vrhnu na můj milovaný druhý díl a těším se jak si ho užiju.