Farma zvířat
George Orwell (p)
Ilustrované vydání Farmy zvířat s desítkami obrazů ukrajinského malíře Iwana Kulika, jakož i s dosud nepublikovaným textem, v němž autor objasňuje a komentuje zrod své slavné knihy. Když George Orwell v roce 1944 dopsal svou Farmu zvířat, nemohl tušit, že jeho alegorická bajka o ruské revoluci a stalinské diktatuře se po několika desetiletích stane klasikou, ba povinnou školní četbou, a to tím spíše, že britští nakladatelé o vydání knihy zpočátku nejevili pražádný zájem, ba přímo ji odmítali – své nesmrtelné dílko totiž autor napsal v době, kdy západní mocnosti v přetěžkém zápase s nacistickým Německem spolupracovali se Sovětským svazem a kdy panovala obava, že by dystopický, až příliš pravdivý obraz reality sovětské společnosti mohl Stalina nahněvat. Orwell byl přesvědčen o tom, že spojenectví nebude mít dlouhého trvání a své přesvědčení prorocky vtělil do závěrečné scény Farmy zvířat (jejímž předobrazem je teheránská konference), která nejenže symbolizuje definitivní konec revolučního idealismu a vítězství cynického pragmatismu, ale též ohlašuje éru nesmiřitelného konfliktu, kterému se zanedlouho začne říkat studená válka. Jestliže Farma zvířat v době svého vydání vyvolávala u mnoha komentátorů a kritiků rozpaky, ba odpor, s příchodem otevřené studené války se situace obrátila a příčiny tohoto zvratu byly i tentokrát politické povahy: kniha byla napříště halasně velebena a hojně vydávána, protože se ukázala jako efektivní nástroj antikomunistické propagandy. Americká vláda financovala překlady knihy do jazyků (např. řečtiny, vietnamštiny, arabštiny, fársí, malajštiny), jimiž se hovoří v zemích, které považovala za „rizikové“, a následně podporovala i jejich šíření a distribuci. Nedlouho po autorově smrti pojala americká zpravodajská služba CIA důmyslný strategický nápad Orwellovu parodii na sovětský komunismus zpopularizovat filmem a prostřednictvím nastrčených aktérů odkoupila od Orwellovy manželky filmová práva. Animovaný film Farma zvířat z roku 1954, oproti knižní předloze náležitě upravený, byl plně v její režii... Autor, který tak bravurně popisoval mechanismy totalitního systému, propagandy a demagogie, nemohl tušit, že předmětem manipulace se stane samotné jeho dílo... Farmy zvířat se dovolávali prakticky všichni – konzervativci, liberálové, a to pravicoví i levicoví, ale také socialisté, a je třeba říct, že právem. Vždyť jestliže autor svou knihou chtěl před veřejností, zvláště pak britskou, „demaskovat sovětský mýtus“, činil tak podle svých slov v zájmu demokratického socialismu: „… A proto jsem přesvědčen, že zničení sovětského mýtu je pro obrodu socialistického hnutí zcela zásadní.“ Můžeme si položit otázku, jaký mýtus by demaskoval dnes…... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2021 , Rybka PublishersOriginální název:
Rebelión en la granja, 1945
více info...
Přidat komentář
Tu sa ani nič nedá napísať. Tak dokonale opísané… a smutné.
Prečo som túto knihu obchádzala?
Čtenáře, který by se snad divil, že knihu autor dopsal již roku 1944, upozorňuji, že únorová revoluce a Velká říjnová (učí se to ještě?) proběhly v roce 1917, a doporučuji přečíst alespoň na Wikipedii hesla Lenin a Stalin. Poslouchala jsem jako audioknihu, takže se občas nachomýtl syn. V momentě, kdy řekl, že jedno ze zvířat mluví jako Filip (KSČM), jsem pochopila, že Orwel napsal dokonalou časově univerzální "učební pomůcku".
Kniha se cetla sama. Dej byl zajimavy, neuveritelny i smutny. Nejvice mi prirostla k srdci postava kone jmenem Boxer. Bylo mi ho lito. Cely zivot veril ve svou pravdu nebo snad v lez? Smutne a otresne, ale takovy je totalitni rezim, ktery ma stale bohuzel ve svete urcite misto. Nezila jsem nastesti v totalite, proto mi prijdou nektere veci neuveritelne a desive, a proto je to pro me jeste vetsi ponauceni. Doporucuji vsem si utlou knizku precist.
„Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější.“
Zvířata se vzbouří, vyženou majitele farmy a přivlastní si ji. Přejmenují ji na Farmu zvířat, sepíšou vlastní zákony a žijí zde bez nadvlády lidí, ale zato pod vládou prasat. Prasata ostatním zvířatům lžou, mění zákony jak se jim zachce, bydlí v domě po předchozím majiteli farmy, spí v jeho posteli a dokonce se naučí chodit po dvou. Jsou to tedy ještě stále zvířata?
Musím říct, že jsem se opravdu těšil na to, až si knihu přečtu. Snad na žádnou jinou klasiku jsem neslyšel tolik chvály jako na Farmu zvířat. Děj byl poutavý, zajímavý a rychle ubíhal, charaktery zvířat byly popsány velmi realisticky a celkový děj byl velmi zajímavý a zároveň dost smutný. Tohle je přesně ta klasika, kterou bych doporučil opravdu všem!
V příběhu se objevuje skupina zvířat, která se vzbouří a vyžene lidi z farmy, na které žije. Zvířata farmu tedy začnou vést sama. Jejich vláda se však postupně zvrhne...
„Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější“ – aneb alegorický odraz totalitních režimů vyprávěný formou bajky (úplně si nejsem jistá tou bajkou, i když knihu tak sám autor popsal – na jednu stranu zde vystupují zvířata s lidskými vlastnostmi, ale bajka má obecně postihnou jednu lidskou charakteristiku a neměla by se vztahovat na historickou událost). Původně šlo o vzpouru zvířat proti člověku, panu Jonesovi, který žil z toho, že pro něj dřou a otročí jiní. Postupem času se ale z ušlechtilých nápadů a zvířecích pravidel pro společné, rovné soužití stávají nesvobodné výhružky, přičemž se pomalu zvířata vracejí do starých kolejí – hladu a znovuovládnutí farmy, tentokrát prasaty. Za mě osobně se jedná o jedno z nejpodařenějších odmítnutí diktatury. Orwellovi se hnusila jakákoliv forma tyranie či nesvobody – proto u nás do roku 89 nemohly jeho knihy vycházet a šířily se pouze v samizdatu. Farma zvířat je dějově opravdu krátká kniha, nedosahuje ani 100 stran, má opravdu rychlý spád a je úderná. Různá zvířata v knize symbolizují různé druhy lidí – kůň je typickým dříčem, ovce znázorňují tupý dav, osel pasivního intelektuála, havran víru, slepice první odpůrce, psi tajnou policii či ochranu pro prasata, která jsou vládnoucím druhem (např. Pištík se stane propagandistou hrozícím vnějším nepřítelem, lidmi). Pokud máte možnost si Farmu zvířat zvolit v maturitní četbě, určitě bych se tomu nebránila; já tu možnost neměla a jsem ráda, že se ke mně kniha i přesto dostala. Knihu doporučuji mimo to každému, kdo se chce trochu přiblížit totalitnímu období a porozumět mu díky této jednoduché formě.
Skvělá nadčasová kniha, která nese i dnes stejné poselství jako před 80 lety. Ve zkratce je to alegorie na bolševickou revoluci a následná léta vlády bolševiků v Sovětském svazu. Přečteno za chvilku, doporučuji všem, v této knize objeví něco každý, bez ohledu na znalost či neznalost dějin, společenské postavení i politické preference.
Je to krátké, čtivé a přesto vás z toho mrazí. Kniha perfektně vystihuje všechno špatné, co se dá na totalitním režimu najít. Z posledních vět knihy "Zvenčí pohlížela zvířata z prasete na člověka a z člověka na prase, a opět z prasat na člověka. Ale nebylo už možné rozlišit, která tvář patří člověku a která praseti." jsem si odnesla dojem hluboký a také vědomí, že jsem přečetla jednu z nejdůležitějších knih vůbec.
Další Orwellovo dílo, které stojí za to si přečíst. Nad tímto dílem se člověk musí ať chce nebo nechce pozastavit a popřemýšlet. To od knihy očekávám a u Orwella se mi to plní. Doporučuji
Kniha byla hodně čtivá a šla celkem k věci. V průběhu čtení jsem nemohla uvěřit tomu, jak se jednoduchá myšlenka může tahkle zvrtnout.
Knížku jsem četla k maturitní zkoušce. Četla se úplně sama. Moc mě bavila a nadchla mě. Vřele doporučuji.
Tak toto bych dala za povinnou četbu.Skvělé počtení.Kniha je útlá,takže jí přečtete během chvilky.Po přečtení se nedivím,že ji komunisté zakázali,bohužel vidím v tomto díle trochu i tuto dobu.
Stručný popis toho, jak snadno se dá spadnout do totality. Skvělé čtení. Pan Orwell prostě věděl...
Tak jsem si to konečně přečet a pořád si říkal joooooo, to poznávám, to je společnost, ta každou myšlenku znásilní, ohne a pak je z toho průjem, nebo úplně jiný slovo. Uf, to jsem se teda vymáčknul.
Krásné a poučné čtení ... ale nebylo už možné rozlišit, která tvar patří člověku a která praseti ... svatá pravda
Tohle si myslím, že bylo zase moc dobré dílo. Nedávno jsem dočetla 1984, a tahle byla na čekačce dlouho. Tak jsem jí šoupla do výzvy 2016, kterou jsem plnila i s tou letošní.
Tímto dílem jsem dokončila rok 2019.
Kniha byla od začátku zajímavá a chytla mě, to prostě Orwell umí- zaujmout.
Taková bajka, antibajka, jak je psáno v doslovu. A je to tak, kniha je o zvířatech z farmy, které trápí to, že nemají svobodu a pracují pro člověka v nedobrých podmínkách, mají málo žrádla.. Rozhodnou se ho z farmy vyhnat a farmě začnou vládnout prasata. Je až neuvěřitelné, co kniha, tak útlá, všechno pojmula, na to, v jakém roce (1943-1944) byla sepsána. Asi každý, já určitě, přečetl spoustu knih z války, ale žádná kniha nebyla taková. Místo Hitlera zde vládlo prase Napoleon, rozdává rozkazy, udává nové zákony.. mazec.
Moc se mi to líbilo a jsem ráda, že jsem se ke knize díky výzvě dostala.
Štítky knihy
totalitní stát bajky satira zfilmováno alegorie podobenství komunismus rozhlasové zpracování totalitní režimy komunistický režimAutorovy další knížky
2000 | Farma zvířat |
2021 | 1984 |
2015 | Na dně v Paříži a Londýně |
2007 | Válečný deník |
2015 | Hold Katalánsku |
Tak ve čtyřiceti sem se dokopal přečíst si farmu. A jako dítě vyrůstající v té krásné ideologii soudruhú, sem lehce poznal tu krišťálovou dobu. Něco tak strašného jako komunismus, diktatura apod. bych rozhodně už zažít nechtěl. To vymejvaní mozku už od dětských let kdy se učí internacionala (zvířata Anglie), jak kvete hospodářství a kolik bude brambor za pět let. neustále lži o blahobytu země, hesla typu ANO, NE, zvýšíme duchody, zlevníme pivo na které negramoti slyší ad. podobný bludy. Moc se mi líbil osel benjemin (nějak bylo nějak bude, toť průměrný čech), klasické stádo ovcí (nedávno čínští prikyvovači) a prase pištík (ten je podobný jednomu mluvčímu pana prez.). Přijde mi to jako návod na to jak ovládat masu nevzdělanych lidi. A proto čtěte a pozorujte. Kde je bída tam je komunismus, kde je komunismus tam je bída. My kteří sme si narozdíl od Angličanu prošli komunismem tu pořád máme stranu zla a dokonce ve vládě. To je varování.