Hana
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/454686/bmid_hana-JfO-454686.jpg
5
14121
14121
Ak existuje niečo, čo preveruje ozajstnosť ľudského života, potom je to utrpenie. A ak existuje niečo, čo život znehodnocuje, potom je to utrpenie, ktoré človek spôsobuje iným. Lenže čo keď je napriek tomu nevinný? Čo keď je to všetko len zhoda okolností a človek je iba bezmocným nástrojom osudu? Je zima roku 1954 a deväťročná Mira sa napriek zákazu rodičov vyberie k rieke voziť sa na ľadových kryhách. Spadne do vody, čím sa jej neposlušnosť prezradí, a je za to potrestaná tým, že na rodinnej oslave nedostane zákusok. Nevinná príhoda z detstva však pre Miru znamená zásadný životný zvrat. Nasleduje tragédia, ktorá ju na dlhé roky pripúta k mĺkvej a depresívnej tete Hane a odhalí pohnutú rodinnú históriu, čo popláva ďalej s prúdom jej života ako ľadová kryha. Príbeh, vychádzajúci zo skutočných udalostí, podáva Alena Mornštajnová v strhujúcom tempe a so zmyslom pre dramatickosť, až má čitateľ pocit, že sleduje napínavý film. Zostáva iba otázka, či sa kryha osudu nakoniec predsa len roztopí…... celý text
Přidat komentář
Kniha se mi velmi líbila. Silný příběh a citlivé téma války a holocaustu, což já můžu a velice mě zajímá. V podstatě nečtu české autory, ale Alena Mornštajnová mi dokázala, že i česká literatura může mít světovou úroveň.
Díky za tuto knihu! Rozhodně doporučuji.
Hana není z knih, které bych vyhledával, přesto mne nadchla. Půjčil jsem si ji na popud manželky a po přečtení Hotýlku.
Příběh osiřelé dívky a hodně podivínské tety, která se jí ujme.
Kniha je napsána neuvěřitelně autenticky, jako by autorka vše sama prožila. Krátké kapitoly naplněné dějem bez zbytečných zdlouhavých pasáží Vám dovolí přečíst ji za jediný den. Příběh, i když poměrně jednoduchý je velmi silný a na konci jsem ukápl i nějakou slzu.
Nominuji na knihu roku.
Nanejvýš uspokojivé.
Knížku jsem přečetla asi za 4 dny, příběh mě hned zaujal. Všem mohu jen doporučit .
Jeden z nejsilnějších a nejdojemnějších příběhů, který jsem četla. Nedokážu si ani představit, jeké hrůzy mladá dívka zažívala. Vysoké hodnocení knihy, rozhodně není přehnané. Kniha je napsaná takovým způsoben, že vás doslova "vcucne" mezi stránky - do života Hany - a vyplivne vás naprosto citově vyždímané na konci knihy.
Miluju kouzlo slova a paní Mornštajnová má ten dar vyprávět tak že vás příběh pohltí a vy až s poslední stránkou zjistíte, že čtete. Velmi krásná a moudrá slova, smutná, ale o to víc pravdivá. Děkuji za takovou literaturu.
O druhé světové válce bylo napsáno nespočetné množství knih, ale i tak je kniha zajímavá a čte se opravdu dobře. Akorát jsem po takových ohlasech čekala asi více, než mi nabídla.
Původně jsem si chtěl Hanu přečíst až po splnění výzvy. Nějak jsem nenašel téma do kterého bych jí zařadil. Když jsem zjistil, že se dá zařadit do válečné a viděl její vzestup v žebříčku, řekl jsem si, že plány je třeba změnit. Ač jsem čekal všechno možné, od české autorky jsem něco podobného opravdu nečekal.
Krásný a velice silný příběh mladé Hany, která prošla peklem koncentračního tábora a přežila. I když si mnohokrát říkala, že by byla raději už dávno mrtvá… Nádherný, bolestný, srdce rvoucí, pravdivý román, který vezme za srdce snad každého z nás. Hana je jeden z nejkrásnějších příběhů, co jsem kdy četla.
Zvláštní kniha, kde o začátku víte, nebo aspoň tušíte, co se asi stalo, jen nevíte jak. Asi od poloviny jsem myslela na Skácelovu báseň a na to, co člověk dokáže vydržet, když musí.
A vlastně ať je navždy po Tvém
a navěky je vůle Tvá
a život je, když něco zbylo,
a smrt, když nic už nezbývá.
Kniha si tu obrovskou oblibu na sociálních sítích opravdu zaslouží, nejde jenom o marketingový tah, kniha je opravdu skvělá. Za sladkou obálkou se skrývá skličující příběh, za obyčejným českým jménem tolik utrpení a příšerná vina a sebelítost.
A protože pocházím z Valmezu, čtenářský zážitek byl pro mě o to silnější, některá místa jsem si představovala do detailů a tak nějak mi ta místní souvislost opravdu sedla.
Běhá mi mráz po zádech. U knihy se mi chvílemi chtělo brečet, chvílemi jsem měla chuť chytit první věc na stole a hodit s ní na zem. Tolik utrpení, nespravedlnosti, zaslepenosti i nešťastných náhod. Tahle kniha pro mě byla velmi silným zážitkem, myslím, že ji dlouho nedostanu z hlavy..jestli vůbec.
Nevím, co napsat. Tato knížka mě úplně pohltila a potřebovala bych možnost ohodnotit ji víc než pěti hvězdičkama! Přečetla jsem ji snad nejrychleji ze všech knih, co jsem kdy četla. Nemohla jsem jen tak zavřít její desky a počkat chvilku na čtení dalších stránek. Po jejím dočtení jsem pak hodinu ležela a slzy se mi koulely po tvářích...a vlastně je tam cítím i teď...
Moc krásná knížka, která čtenáři přiblíží nelehkou dobu a historii naší země. Zvedne prst a řekne "pozor, každé malé zaváhání, rozhodnutí, může mít obrovské následky". Kniha je o válce a poválečné době, ale představuje nám ji z úplně jiného pohledu, ukazuje nám vztahy lidí a jejich různé povahy. A dojímá nás příběhem Miry a Hany tak strašně moc, že bych obě nejraději chytila za ruku, pohladila je a zlatou rybku poprosila o změnu jejich osudu.
Jsem moc vděčná autorce, že jsem mohla tento příběh číst!
A upaluju do knihkupectví, protože tahle knížka prostě nemůže v mé knihovně chybět. A snad na potkání se budu lidí ptát "už jsi četl Hanu?".
Snad poprvé se mi stalo,že bych u knihy brečela...doslova řvala jak želva...silné,emotivní,hrozivé v tom,čím vším si lidé museli za války projít...a závěr....v tomto případě místo třešničky věneček...krutá hra osudu....
Čtení téhle knížky jsem už nějaký čas odkládala... jednak proto, že mám kopu knih co čekají až se do nich pustím ale hlavně kvůli tomu, že jsem měla strach, že mě zklame.
Téma druhé světové války mne přitahuje už od dětství a mám za sebou hodně knih s touto tématikou. Nebyla jsem si tak úplně jistá tím, co od ní mám očekávat a mohu říct, že mne velice překvapila po všech stránkách.
Příběh Miri mě rozesmunil, ale příběh "tety" Hany mě úplně pohltil...
Knížka je psaná čtivou formou. Její kompozice je opravdu dobře promyšlená! Ty krásné jazykové formulace a kličky!! Paní Mornštajnová je kouzelnice! Některé pasáže jsou opravdu symfonií!
Opět mám za sebou (tedy, vlastně stále ještě před sebou) knížní poklad, který mne donutil k zamyšlení. Především o pomíjivosti, všednosti, o malých i velkých lidských osudech na pozadí světové války.
Co všechno má vliv? Co může zacloumat s lidskými osudy? Jak málo stačí?
Jeden dopis, uschovaný v knize, jeden malý sladký věneček, jeden malý prohřešek proti vůli rodičů, jedna dívka toužící po štěstí, jeden chlapec, jedno jediné slovo, jedna věta... každá maličkost může rozhodnout o osudu jednotlivce i o osudu celých rodin...
Pohnuté osudy obyčejných i neobyčejných lidí v neutěšené době plné nenávisti, ve které nemůžete věřit nikomu.
Knížka mě okouzlila, dojala, poučila, rozplakala, donutila mě k zamyšlení a tím si zasloužila své místo v mojí knihovně.
Děkuju autorce a smekám kulicha!
Toto by měli žáci číst jako povinnou literaturu ve škole. Témata do dějepisu, občanské nauky, českého jazyka, všeříkající, názorné, hluboké. Život je o malých krůčcích, o malých pohnutkách, které ovlivní náš celý život. Hana netušila, snad ani nemohla tušit, ale nakonec ji vše dostihlo. Krutá válka, krutí lidé...velmi drásající, když si člověk uvědomí, kolik chybělo, aby bylo všechno jinak. Jsem ráda, že kniha nekončí úplně smutně. Ano, jeden žloutkový věneček. Jenom jeden. Oceňuji také výstavbu - kompozici - celé knihy. Myslela jsem, že mě prolínání časových rovin bude mást, ale nakopak - všechno do sebe zapadalo. Vlastně bohužel. Kdyby nezapadlo, mohla si Hana s vnoučaty popovídat v klidu nad žloutkovým věnečkem. Bohužel, není tomu tak.
Napívaný román, který jsem přečetl skoro na jediné nadechnutí. Autorka vezme čtenáře do období Druhé světové války ve které sleduje osud jedné obyčejné židovské rodiny. Tolik neštěstí v jedné knížce jsem dlouho neviděl, na druhou stranu se to autorce podařilo napsat tak, že se člověk z toho nezhroutí a nepobrečí témeř každou stranu. I díky tomu je to kniha, která dokáže navodit atmosféru té doby tak, aby byla stravitelná pro všechny čtenáře. Nejde nedat 5 hvězd.
Tak co říct. Nečekala jsem od knihy to, co mi poskytla. Musím napsat, že od začátku sledujete barevný, skoro až malebně popsaný příběh, plný lásky k rodině a lidských snů, které nakonec nejsou mockrát naplněny. Nečekala jsem, že kniha zabloudí až do koncentračního tábora (na tuto tématiku jsem už pár knih četla a tak už jsem se předem bála, jaké hrůzy a zvěrstva budu číst a prožívat s Hanou). Většinou brečím na konci knihy, pokud už a velmi výjimečně. Tady se mi chtělo brečet už v první půlce a kdybych nejela na přednášku, tak bych na tom konci tu knihu promáčela.
Člověk nepochopí, čeho byli lidé schopni. Je vůbec možné unést a žít tolik hrůzy a tragédií?
Opravdu bravurně napsaná kniha, kterou sice vrátím do knihovny, ale budu ji chtít rozhodně mít i doma. A děkuji autorce, že napsala i další knihy a tím pádem je pro mne zdrojem kvalitně stráveného volného času v budoucnu.
Mrazivá četba, která mi přivodila divoké sny. Jsem starší ročník a dovedu se vžít do situace člověka, kterým je manipulováno, ví, že ho čeká něco zlého a snaží se zachránit alespoň své děti. Přiznám se, že Haniny kapitoly z Terezína a koncentráku jsem přeskočila. Neměla jsem odvahu je číst. Trochu mne potěšilo, že se přece jen našel někdo, kdo pomohl, i když třeba z donucení okolnostmi, nebo z nečistého svědomí. Ten konec v duchu rčení "Hoď kamenem, jsi-li bez viny", mne ale uzemnil.
Štítky knihy
Židé rodinné vztahy rasová diskriminace poválečná doba ženy v 2. světové válce rozhlasové zpracování osudy žen Valmez - Valašské Meziříčí holokaust, holocaust české rományAutorovy další knížky
| 2017 |  Hana |
| 2019 | Tiché roky |
| 2021 | Listopád |
| 2023 | Les v domě |
| 2017 | Slepá mapa |
Komentare pisu zridkakdy,ale tady si ho neodpustim - velmi silná kniha,místy jsem vzpominala na Vypravěčku a Zvuk slunecnich hodin,ktere se mi moc libily a take pripominaji tema holokaustu.Moc hezky napsane,urcite ve mne bude pribeh Hany a Miry nejakou dobu rezonovat.Rada si prectu i dalsi tvorbu pani Mornstajnove.