Hana

25.11.2017

Skvěle napsaný příběh! Proč jsem doposud o Aleně Mornštajnové neslyšel?! Snad proto, že ženské autorky moc nečtu, ale na doporučení kolegyně z práce jsem se do Hany pustil. Knih s válečnou tématikou je mnoho a hodně jsem jich přečetl, ale tato mě opravdu dostala. Skvěle vystavěný příběh, který vás okamžitě vtáhne do děje a postupně brilantně odkrývá příčiny chování jednotlivých postav... Za mě je Hana česká top kniha roku 2017!

25.11.2017

Literárny skvost, ktorý vyniká nielen svojim silným námetom, ale hlavne majstrovstvom, akým je toto dielo napísané. Príbeh poskladaný nádhernými opismi udalostí, z ktorých sršia všetký emócie a pri čítaní sa úplne prirodzene a nenutene prenášajú na čitateľa. Kniha ma všetky kritéria preto, aby zanechala vo mne hlboký čitateľský dojem a je ďaľšie svedectvo, ktoré odporúčam prečítať.

24.11.2017

Příběh plný hořkosti a tragédie, pocitu viny,ale zároveň s nadějí, že ke každému alespoň jeden člověk patří. Hana je krásná kniha se silným příběhem, doporučuji přečíst.

24.11.2017

Moc hezký, smutný příběh. Rodinná kronika v atmosféře válečných let, které neušetřily nikoho. Mornštajnová umí moc hezky psát, střídání časových rovin dělá děj ještě zajímavějším. Bylo mi z toho smutno, ale víc takových knih.

23.11.2017

I já se přidávám ke komentářům těch , kteří přečetli knihu téměř na jeden zátah! Za každým člověkem se ukrývá nějaký příběh řekl kdosi. Jak je lehké druhé soudit na základě vnějšího zdání a jak je těžké vidět za každým člověkem onen příběh, který jej dělá výjimečným. Uff! Hany se v myšlenkách jen tak nezbavím.

Knihu jsem přečetla jedním dechem. Zaujala mě o to víc, že jsem v mládí žila a bydlela na náměstí ve Valašském Meziříčí a důvěrně znám místa o kterých autorka píše. Při čtení první části této knihy jsem se tak mohla vrátit do mého dětství, sáňkovat pod zámkem Žerotínů, vzpomenout si, jak se pod mým bratrem prolomil tenký led na řece Bečvě a pak jsme utíkali domů, kde jsme dostali sice vyhubováno, ale také horký čaj, teplé převlečení a místo u kamen. Také jsem si vzpomněla na nádherná dobrodružství, která jsme zažívaly s bratrem a mou kamarádkou Blankou na obrovské půdě, která patřila k domu mé prababičky. Kolik tam bylo zajímavých věcí; truhly s dávným oblečením, nářadím, staré fotky. V zákoutích této staré půdy se báječně hrálo na schovávanou a mohly jsme tam také zkoumat staré odložené věci. Občas jsme se z půdy vrátily pěkně špinavé a dostaly výprask, ale i ten byl z lásky. Děkuji autorce nejen za nádherně a velmi čtivě napsanou knihu, ale i to, že mi umožnila vrátit se zpátky v čase a být zase zvídavým a rozpustilým dítětem.

21.11.2017

Tuhle knihu by si mel precist kazdy!! V komentarich jiz bylo vse receno, bac to opakovat... jednoznacne doporucuji

21.11.2017

Silná kniha i čtenářský zážitek. Na toto téma jsem, jako většina, už něco četla, a zde se mi líbí zpracování, které mi přijde takové civilní - neokázalé, téměř až intimní, působivé. Není postaveno na vylíčení co nejzrůdnějších zvěrstvech koncentračních táborů, ale je soustředěno na pohled titulní postavy, její "rozpad". Pomalu a nenásilně prozrazuje příběh jejího tragického osudu od dob začátků války až po "vyvrcholení" pobytem v Terezíně a Osvětimi na pár stránkách. Důraz je na srozumitelné vyjádření dopadu všech událostí na Haninu psychiku, na postupnou změnu jejího vnímání sebe sama, (až téměř ztráty jakékoli identity, sebehodnoty), pocitů viny, snahy o návrat do života prostřednictvím neteře Miry...
Obohacení knihy o příběhy dalších postav (Mira, sestra Rosa, matka Elsa, případně těch pár vesměs slabošských mužských postav) umožnilo pohled na Hanu zvenku, postupné rozehrání jejího příběhu a naději na konci příběhu.
Určitě jsem četla o holocaustu více ohromující a emocionálně zasahující knihy, ale i tento malý osobní střípek pohledu na jedinou ženu prošlou tímto soukolím se mi líbil.

20.11.2017

Při prvním pohledu na strohý název knihy a jednoduchý vzhled obálky by mě v životě nenapadlo, jak silný příběh se uvnitř skrývá a jaké mistrovské dílo dokázala paní Mornštajnová napsat. Vše podstatné už bylo řečeno v předešlých hodnoceních, snad jen doplním, že na postavě Hany se zcela jasně ukazuje, že soudit druhé podle prvního dojmu je opravdu zcela mimo. A paní Aleně Mornštajnové vzkazuji: Pište dál!!!

20.11.2017

Temata valek a koncentračních taboru ctu nerada, jsou to smutne pribehy. Zde je navic popsan pribeh, jak jedna ci dve veci, ktere se ucini pro nas prospech, muze ovlivnit zivoty dalsich. Silny a smutny pribeh.

Opravdu skvělá knížka. I tématem docela aktuální. Recenze nezklamaly.

19.11.2017

Silný příběh a poutavé vyprávění vás prostě nenechá dělat nic jiného než číst dál.

19.11.2017

Skvělá kniha. O tom, jak i maličkosti dokáží ovlivnit celý život.

18.11.2017

Dlouhá čekací doba v knihovně na tuto knihu byla oprávněná. Výjimečná kniha o životních osudech židovské rodiny, o následcích, které válka na člověku může zanechat i o tom, jak jedno nesprávné rozhodnutí může ovlivnit celý život. Silný příběh Hany i její neteře Miry je o nelehkých dobách a z knihy mi bylo opravdu smutno, tím spíš, že je psaná podle skutečných událostí. Za mne možná i kniha roku, kterou všem doporučuji!

18.11.2017

Kniha nemá hluchá místa, příběh vtáhne a nepustí ještě dlouho po dočtení.

18.11.2017

Moc krásná a nádherně napsaná kniha.

17.11.2017

Příběh na mě velmi zapůsobil - byl neskutečně silný,, dojemný a u některých stránek jsem si i poplakala. Hana mi ze začátku přišla divná a nesympatická - během čtení knihy a noření se do příběhu se vše přetočilo.To, co prožila, je nepopsatelné. To, co dokázala je velmi obdivuhodné a hrdinku jsem si velmi oblíbila. Velmi sympatická mi byla i Mira. Mít příběh ze dvou pohledů bylo velmi čtivé a poutavé.
A co říct na závěr?
Zde si půjčím větu od Gusty Horáčka: "O minulosti musíme vědět co nejvíc, abysme neopakovali stále stejné chyby!"

17.11.2017

Není víc hvězdiček? Tak sto? I to by asi bylo málo. Tato kniha je naprosto úžasná. Dějem. Strohostí, stručností, věcností, ale zároveň barvitostí vyprávění. Psychikou postav, které procházejí nelehkými situacemi a vždy domýšlejí, jaký bude mít vše dopad na jejich blízké. Ztotožníte se, zapřemýšlíte si, lehce si nad takovým vyprávěním představíte, že byste na místě těch postav mohl(a) být právě vy. Kniha, v níž je o koncentračním táboře sotva pár stran, přesto tak silně napsaných, že vás to doslova zmrazí. Ne kvůli syrovému popisu strašlivých (a podle mě nikdy neodčinitelných a nevymazatelných!) hrůz, ale kvůli zachycení atmosféry. Té strašné atmosféry ponížení, bezcennosti a destrukce... kterou "lidé" s pocitem nadřazenosti připravili lidem. Rodinný vícegenerační příběh, který se pohybuje během vyprávění v několika časových rovinách, přesto nebudete mít pocit, že se ztrácíte, naopak budete mít o to větší chuť už vědět, jak to do sebe nakonce "zacvakne". Zacvakne to tak, že jen vydechnete "ne, to přece ne...". Kolik viny, která není úmyslnou vinou!, si může jedna citlivá žena připustit a trápit se jí. "Hana" je skvělá. Postava i kniha.

15.11.2017

Toto je má druhá kniha této autorky a opět nezklamala. Děj knihy a styl psaní mi vyhovoval, po začtení se nedá od knihy odtrhnout. Protože Meziříčí je mým rodným městem, při popisu města jsem přesně věděla, kudy se postavy pohybovaly. Knihu můžu vřele doporučit!