Havířovina
Iva Hadj Moussa
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/499028/bmid_havirovina-YfA-499028.jpeg
4
242
242
Spisovatelka pátrá po minulosti tajemného domu v rodné vesnici. Jak její mise dopadne? Havířovina je nevzhledný a zanedbaný dům v malé vesnici. Povídá se o něm, že přitahuje špatné věci — lidé tu umírají nebo přinášejí neštěstí ostatním. A kdoví, možná se tu dokonce objevují duchové… Jedna zdánlivě nepodstatná matčina poznámka o tom, že z komína Havířoviny opět stoupá kouř, vyvolá v hrdince románu zájem prozkoumat dům blíž. Vydává se tak po stopách historie tajemného a pravidelně opouštěného obydlí a prostřednictvím rozhovorů s obyvateli vesnice se snaží přijít na kloub tomu, jestli se v tomto místě skutečně odehrává něco nadpřirozeného, nebo je všechno jenom zvláštní souhrou náhod a smůly. O tom všem píše svůj román, od kterého si slibuje, že ji po trpké životní etapě a zatím spíše neúspěšné literární dráze vrátí do normálního života a přinese jí vytoužený úspěch. Na této dobrodružné výpravě do minulosti se kromě jiného setkává i se svými starými strachy — a poznává nové. Co jí návrat do rodné vesnice a touha napsat román o strašidelném domě ve skutečnosti přinese?... celý text
Přidat komentář
Kniha mě velmi mile překvapila, a to ať jednotlivými tématy, které zachycuje, tak formou. Autorka velmi hezky experimentuje s narativem a různými motivy, jejichž prostřednictvím vytváří zdařilý obraz malé vesnice, obohacený o osobitost a hloubku lidských vztahů.
80%
Občas mě napadne, že si místní Havířovinu jenom vymysleli, aby zahnali nudu venkovskýho života. Ale nechci se rouhat.
__________________________________________________________________
Tak to se mi líbilo. Líbil se mi autorčin vypravěčský styl i její smysl pro humor. Stejně tak mě zaujalo téma Havířoviny, nějak "prokletý " dům, to mně běhal mráz po zádech, stejně tak třeba Ouvoz. Ale knížka není tak úzce zaměřená, současně nás v ní provázejí radosti i trable vypravěčky. A samozřejmě je tady vesnice s barvitě vylíčenými obyvateli a jejich osudy.
Knížku jsem objevila díky čtenářům tady na databázi , ale stejně jsem se bála, že mi nesedne. Opak byl pravdou.
Ráda doporučím.
Ani nevím jak jsem se ke knize dostala. Nicméně, opět jsem si potvrdila, že hodnocení zde na DK něco značí. Modrá je dobrá. Nic víc. Nějak jsem od knihy aspoň něco čekala, a ono to nepřišlo. Potřebovala zaznamenat nějaké své nesourodé myšlenkové pochody? Příběh opuštěné, rozvedené ženy, bydlící toho času u rodičů, není ani příběhem. A pátrání po historii domu jménem Havířovina, není pátrání. Přijde mi divné, že na vesnici se nic neutají, takže to co provádí hlavní hrdinka, ví do druhého dne všichni, ale víc nic najednou nikdo neví? Nikdo? A musí čekat, až přijede ta z Prahy aby jim to vypátrala...
Styl vyprávění příběhu "teď mě něco napadlo" mi nesedí. Ostatně neseděla mi celá kniha. Odložit ji, mi bránil fakt ze jsem zvědavá a současně jsem pořád čekala, že se něco stane. Nestalo. Další knihy autorky asi prozatím zkoušet nebudu.
Ke čtení mě přimělo jak to že máme knihu v knihovně, pak Čtenářská výzva (Kniha se štítkem “tajemství na Databázi knih) a taky očekávání duchů a nadpřirozena. Zajímavý styl vyprávění, chvilkama jsem si říkal jestli to nebude jen vylévání emocí jak jsou všichni chlapy stejný, ale kniha má mnohem víc. Vesnice a její obyvatelé mě vtáhli do děje. Od druhé poloviny jsem se už nemohl odtrhnout, kniha se četla fakt příjemně a konec překvapil. Ikdyž to bylo něco jiného než jsem původně čekal, hezké 4* si to odnáší.
Půjčeno naslepo v knihovně a podle názvu, jsem čekal něco jiného. Nakonec mě kniha hodně překvapila. Hodně dobrý příběh ,kde se hlavní hrdinka snaží napsat knihu o tajemném domu (Havířovina), a pomalu nám odkrývá život obyvatel v rodné vesnici. Určitě se poohlídnu i po dalších knihách autorky.
Myslím, že v knížce bylo všechno. Detektivka, láska, román z vesnického života a další. Ze začátku jsem furt čekala tu Ostravu nebo šachty, ale že to je barák majitele se jménem Havíř jsem fakt nečekala :-) Kniha se četla příjemně, moc se mi líbila.
Zpočátku mě kniha lehce nudila, nakonec byl ale příběh vcelku fajn a dobře se četl. Takové obyčejné čtení - nemyslím to negativně, jen prostě nic extra, ale vlastně vůbec ne špatné :-)
V prvé řadě, proč ubírám jednu hvězdu - všudepřítomné "ý" mě zkraje strašně rozčilovalo (něco zaprášenýho, vývoj každýho, malebný údolí...).
Ale jinak - velmi se mi kniha líbila. Takový obyčejný a přitom zajímavý příběh opředený tajemnem. Chtěla jsem číst dál a dál a četlo se to moc hezky (krom výše zmíněného nešvaru :-)) Některé věty byly krásně poskládané, jako např. "Špičky smrků v ouvoze propichují naducaný černý oblaka."
Za mě prostě jo.
Bavilo mě to. Havířovina je barák na spadnutí, který pojmenovali po prvním majiteli a ve kterém údajně straší. A stejnojmenný román je příběh o holce, která se vrací do rodičovského domu ve vesnici ironicky zvané Nadějkov. Která se vzpamatovává z rozchodu. Která nachází zlo úplně jinde, než kde ho hledala. A domov také... Některé věci by mohly být ostřeji pojmenované, spousta věcí je jen naznačená a nedotažená, ale jako nenápadný horor s přesahem to pro mne funguje.
Autorka se snaží, ale nemá co říct jak formou, tak obsahem. Plytké a kašírované.
Knížka byla takový průměr. Rozplétání historie a vztahů v malé obci, zejména těch, točících se okolo trochu strašidelně působícího starého domu. K tomu řešení osobních problémů hlavní hrdinky. Nic moc zajímavého příběh nepřinesl, žádný velký literární zázrak se nekonal. Ale vcelku příjemné čtení.
Příběh i zpracování se mi moc líbilo, románek s truhlářem příběh naopak osvěžil. Čtení bylo příjemně tajemné i napínavé, konec zajímavý.
Jako oddechovka je knizka dobra, ale vlastně čtenáři nic nedá. Spousta témat naťuknutá a dále nerozpracovana. Souhlasím s mnoha komentáři níže. Nevyužitý potenciál.
(SPOILER)
Havířovina mě docela bavila, bylo to napínavé, trochu tajemné a autorčin styl mi sedl.
Příběh o nepříliš úspěšné spisovatelce před čtyřicítkou, která se vrací po rozchodu k rodičům do rodné vesnice, a tam sepisuje svou třetí knihu o "Havířovině" - tajemném domě, jenž údajně přitahuje zlo.
Hlavní hrdinka zpovídá starousedlíky a z jejich výpovědí si skládá střípky mozaiky, co se v Havířovině kdy stalo, a do toho si mezi řádky řeší své osobní problémy.
Asi bych z příběhu vyškrtla (nebo pojala jinak) "románek" s truhlářem, ten mi tam přišel trochu jako pěst na oko a působil tak nějak rušivě, ale je to jen můj dojem
Jinak se kniha četla dobře, autorka v ní stihla naťuknout několik závažných témat, a bavilo mě i rozplétání příběhu. Konec na mě působil useknutě, pořád jsem byla ponořená v příběhu a najednou takový ten neočekávaný sek a konec...
Havířovinu můžu s malými výhradami doporučit.
Styl psaní autorky mě moc bavil, ale příběh trochu pokulhával. Až moc nadnesených témat a žádné úplně do hloubky. Celé to pak bylo takové neslané nemastné. Zkrátka nadšením neskáču, ale jako fajn oddechovka, proč ne.
Autorovy další knížky
| 2021 |  Démon ze sídliště |
| 2022 | Havířovina |
| 2024 |  Těžké duše |
| 2020 | Šalina do stanice touha |
| 2020 | Hlavně na to nemysli |
Myšlenkové pochody mě nesmírně bavily. V poslední době tíhnu ke knihám, kde nejde ani tak o příběh, ale spíš o to pozadí. Autorce se v recenzích vyčítá, že je příběh nudný a některé věci mohla víc rozebrat. Podle mě ale nebylo motivem napsat knihu o rozplétání tajemství staré budovy, naopak spíš šlo o myšlení hlavní hrdinky.