Hory zpívají
Nguyen Phan Que Mai
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/539986/bmid_hory-zpivaji.jpg
5
339
339
Kniha Hory zpívají je příběhem několika generací rodiny Tranovy mapujícím téměř celé jedno století vietnamských dějin – od francouzské koloniální nadvlády přes nástup osvobozeneckého levicového hnutí Viet Minh, rozdělení země na severní a jižní část, válku ve Vietnamu až po současnost. Pohnuté dějiny země sledujeme očima houževnaté Dieu Lan a její vnučky Huong. Dieu Lan, narozená v roce 1920, přichází v životě téměř o vše, co měla – o otce, manžela, bratra i nejstaršího syna. Během pozemkové reformy je její rodině zabaven veškerý majetek a ona musí s šesti dětmi uprchnout z rodinné farmy, aby si zachránila holý život. Turbulentní historické změny i nedostatek ale snáší s hrdostí a laskavostí. V 70. letech v Hanoji obchoduje na černém trhu, aby zajistila důstojnější životní podmínky svým blízkým i celé komunitě. Její vnučka Huong začíná dospívat právě ve chvíli, kdy se její příbuzní vydávají bojovat do konfliktu, který rozdělí celou její milovanou zemi i rodinu. Válka ve Vietnamu totiž nebyla pouze mezinárodním ideologickým střetem, ale i občanskou válkou mezi příbuznými. Pro čtenáře Min Jin Lee a Lisy See.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2023
,
Jota
Originální název:
The Mountains Sing , 2020
více info...
Přidat komentář
Krásná, dojemná, drsná a něžná rodinná sága.. síla lidského ducha, příroda, moudrá přísloví..v budoucnu se k téhle knize určitě ještě vrátím
O vietnamské kultuře a historii jsem neměla sebemenší znalost. Hory zpívají jsou emotivním příběhem, v němž se střídají dvě časová období. Kniha se mi moc líbila.
Když jde Huong s babičkou do školy, začnou sirény oznamovat útok amerických bombardérů. Obě běží Hanojí a snaží se najít úkryt. Už několik let zuří válka ve Vietnamu. Bomby ničí města a Huong doufá, že se z války vrátí její rodiče a strýčci. Ještě štěstí, že má malá dívka po boku svou babičku Dieu Lan. Ženu, co celý život bojuje s nepřízní osudu, neuvěřitelně silnou, co se pokaždé snaží vstát ze dna.
A právě během jejich společných chvil vypráví své vnučce o osudu jejich rodiny.
Tak tohle bylo opravdu velmi silné čtení. Po pravdě o dějinách Vietnamu moc nevím, jen že tam byla válka.
Dieu Lan se narodila v roce 1920, její země byla francouzkou kolonií a za svůj život přišla o mnoho svých blízkých. Autorka nás provede dobou velkého hladomoru a pozemkovou reformou, kdy rodina Dieu Lan přijde o veškerý majetek a musí si holý život zachránit se šesti dětmi na krku. Sousedé vedle nichž žijete celý život najednou pozvednou zbraně a chtějí váš majetek. I váš život.
Není ani možné vcítit se do role matky, která se pro záchranu dětí uchýlí k bolestným krokům.
Právě Dieu Lan musí člověk obdivovat, co pro svoje děti udělala.
Huong kolikrát babičku nechápe
a občas jí vyčte co za války dělá. Ale je jen hloupá holka, která až věkem vše pochopí.
Konec války přináší mnoho bolesti, radost, ale i spoustu démonů. Domů se vrací zlomení lidé.
Autorka bravurně popisuje veškeré okamžiky. Kniha vás vtáhne a vy cítíte tu bolest, ty hrůzy. Někdy jsem knihu musela i odložit a rozdejchat některé situace.
Zkrátka nenechte se odradit počtem stránek ani množstvím jmen. Na začátku je moc hezky udělaný rodokmen. Tenhle příběh z dalekého Vietnamu stojí za přečtení.
HORY ZPÍVAJÍ
Hodnocení Knihánkova: 4,5 hvězd
Za svůj život jsem nepřečetla moc knih z asijského prostředí - musím a chci to napravit! Hory zpívají byla opravdu úžasná knížka, určitě si ji (doufám) během života ještě jednou přečtu. Po dočtení jsem ji okamžitě "vnutila" mé babičce a ta z ní byla také nadšená:). Miluju rodinné ságy a tahle byla fakt skvělá. Jako obrovské plus vnímám skvělé přiblížení historie Vietnamu (nevěděla jsem skoro nic!). Knížka byla i hodně drsná, smutná... a fakt moc krásně napsaná. Takže za mě velké doporučení a těším se na další čtivo od paní autorky a celkově z tohoto prostředí :).
Jsem přesvědčena, ze tohle by měli učitelé češtiny na středních školách využívat, jako nabídku povinné četby. Už vzhledem k naší vietnamské menšině. Často se stále bohužel setkáváme s tou odpornou nadřazeností, se kterou se Češi k Vietnamcům chovají. Pokud by se historie Vietnamu, třeba pravě touto formou dostala do širšího povědomí, zcela jistě by to, alespoň některým, ukázalo, jak silný a zároveň pokorný, životaschopný a statečný je Vietnam a jeho lidé.
Pokud z historie Vietnamu znáte jenom válku ve Vietnamu a chtěli byste vědět víc, tak vám můžu knížku určitě doporučit. Jedná se o klasickou rodinou ságu, kdy se za pomoci osudů členů jedné rodiny seznamujeme s vietnamskou historií. Byla jsem v šoku, co všechno se tam vlastně za minulé století stihlo stát a jaký dopad to mělo na obyčejné obyvatele.
Bylo to drsné, zničující, téměř bez vyhlídky na světlejší zítřky. Přestože je ale knížka jedna velká depka, čekala jsem, že mě zasáhne o kapku víc. Je to vynikající kniha, jenom jsem měla trochu problém najít si cestu k hlavním hrdinkám a nějak se s nimi napojit na stejnou vlnu. Možná mi to stěžovala spousta asijských jmen, které jsem měla problém si zapamatovat, nebo mezi námi zkrátka nepanovala ta správná chemie.
Velmi cením rodokmen na začátku knihy, dost mi ulehčí čtení, hlavně že začátku...kdyby tam nebyl, asi bych si ho začala psát sama.
Knížka je to ale výborná a obohacují, o Vietnamu jsem se dozvěděla mraky informací a potřebuji toho teď číst o asijské historií víc, takže přijímám tipy!
Pokud se i vy chcete dozvědělat, nebo máte rádi knížky z trochu netradičního prostředí, Hory zpívají by vás neměly minout.
"Kdybych si mohla něco přát, nechtěla bych nic zvláštního, jen obyčejný den, kdy bychom jen vařili, jedli, povídali si a smáli se. Přemítala jsem, kolik lidí na světě právě prožívá takový obyčejný den a netuší, jak je ten den výjimečný a posvátný."
Díky této knize si zase o něco víc vážím toho, co mám. Rozhodně doporučuji k přečtení. I když je čtení místy syrové a drsné, rozhodně to není jen temná a pochmurná kniha. Naopak. Přes mnohá utrpení a prožité bolesti je stále cítit lásku, víru a naději.
A ještě jedna myšlenka:
"Nezáleží na tom, jak dlouho či krátce žijeme. Záleží na tom, kolik světla dokážeme dát těm, které milujeme, a kolika lidí se dotkneme svým soucitem."
Hory zpívají dokumentují na životních osudech jedné široké rodiny složitou vietnamskou historii 20.století. Snad ve všech částech světa probíhal konflikt mezi kapitalistickou a socialistickou ideologií krvavě a nesmiřitelně, ovšem v zemích mimo Evropu byl mnohem urputnější a docházelo k větším ztrátám na životech; život jednotlivce nic neznamenal a vzhledem k životnímu stylu a k technické vyspělosti té které země bylo snazší krvavý „třídní boj“ utajit. Ve státech jihovýchodní Asie se navíc často rozhořely válečné konflikty – Vietnam a Korea jsou typickými příklady rozdělených válčících zemí.
Vylíčit tuhle krutou a nesmyslnou dobu v románu není jednoduché a většinou, zvlášť pokud je vyprávění lineární a styl veskrze popisný, utrpí i čtivost knihy – čtenář dostává „pouhý“ výčet událostí, kterým se může postupně cítit zahlcen, tím spíš, že literární forma je jednoduchá a nenáročná.
Takže já jsem sice získala spoustu informací o Vietnamu té doby, ale jinak mě kniha příliš neoslovila. Lisa See a její příběhy z čínských čajovníkových plantáží (Čajová dívka) nebo z korejských sopečných ostrovů (Ostrov žen moře) mě i čtenářky v naší knihovně opravdu nadchly, tak jsem zvědavá, nakolik je zaujme tento vietnamský příběh.
Každá země má svou historii a téměř v každé proběhla válka. Vietnam není výjimkou.
Dieu Lan vypravuje své vnučce Huong, co zažila ona a její rodina během druhé světové války a v období po jejím skončení (hladomor, pozemková reforma).
A Huong nám přibližuje vietnamskou válku v 70. letech 20. století. Nu. Vietnamci si tedy zažili své, ať už s Francouzi, Japonci, Američany i se sebou samými.
Je to smutné čtení a já jsem zas o něco chytřejší.
A děkuji za rodokmen na začátku knihy, protože zorientování se v tom množství vietnamských jmen mi občas dalo zabrat.
Takové knížky já můžu. Dějiny velkého světa versus dějiny malého člověka. Navíc kamarád žije již několik let v této zemi, tak občas ráda zabrouzdám i do jejích vod. V tomto případě se mi to opravdu hodně vyplatilo.
Pravda skutečně je taková, že ta země je nám natolik vzdálená, i přes početnou komunitu jejích lidí u nás, že o jejích dějinách a vlastně i o jejích lidech toho opravdu moc nevíme. Autorka sama přiznává, že se touto knihou snažila tuto mezeru zaplnit a já myslím, že se jí to povedlo. Soudím tak nejen ze svých dojmů z knihy, ale i z dojmů ostatních hodnotících. Já osobně i po půl roce od chvíle, co jsem knihu dočetla, stále marně hledám odpověď na jednu z mnoha otázek, které na mě při čtení vyskakovaly.
A i když jsem našla pár drobností, kvůli kterým jsem nakonec neudělila hodnocení nejvyšší, Hory zpívají jsou pro mě rozhodně jednou z knih, kterou by si měl přečíst každý.
Tato kniha se mi opravdu moc a moc líbila, spisovatelka ji napsala naprosto dokonale!!!!Nemůžu jí nic vytknout, vehnala mi slzy do očí,tento rok už druhá kniha
Rodinná sága o jedné vietnamské rodině, jíž se citelně dotkla jak druhá světová válka, tak následný hladomor a takzvaná pozemková reforma, během níž upevňují své postavení komunisté, stejně jako v sedmdesátých letech vietnamská válka, ve které proti sobě bojoval Severní a Jižní Vietnam, a tím pádem proti sobě nejednou stáli i členové jedné rodiny.
Příběh vypráví jednak vnučka Huong, jednak její babička Dieu Lan, vzniká tedy plastický román, jenž přináší občas i kruté obrázky toho, co se všechno může dít během historických dramatických událostí. Nejeden člen rodiny byl dokonce zavražděn. Hrůzy vyvažuje pevná rodinná soudržnost a schopnost neskutečně milovat i odpouštět, protože rodina je pro Vietnamce vším.
Kniha je psána barvitým jazykem, popisy hrůz střídají metaforické obrazy přírody či pocitů postav, ty se mi líbily obzvlášť.
Jelikož mnozí knížku chválili, měla jsem opravdu velká očekávání. Ta se víceméně naplnila, jen mi připadalo, že závěr byl trochu uspěchaný, čili úplně nejvyšší hodnocení nedám, nicméně určitě se připojuju k nadšencům a knihu doporučuju...
Hodnocení: 4,5 * z 5 *
Tato kniha je jednou z nejlepších, jaké jsem kdy četla. Přenáší čtenáře do historie Vietnamu, která je sledována převážně ženským pohledem a ústředním prvkem je zde vztah vnučky a babičky. Příběh je velmi poutavý a v mnoha pasážích drsný, navíc mi stránky takřka mizely pod rukama. K postavám jsem si během čtení vytvořila silný vztah a přála jsem si, aby jim život dopřál alespoň trochu klidu. Zkrátka a jednoduše, tento příběh naprosto předčil má očekávání a já moc doufám, že mu také dáte šanci. Za mě ano!
Zase jedna z těch knih, díky kterým můžeme být šťatní, že si tak krásně a jednoduše žijeme. Jsem ráda za přiblížení vietnamské historie, o které jsem dosud věděla jen, že tam válčili Američané... Někdy jsem se trochu ztrácela v postavách, sourozenců bylo opravdu hodně. Co mi přišlo hodně bolestné, to bylo postupné opouštění dětí, k čemuž byla okolnostmi jejich máma donucena. A pak ty výčitky její dcery. A potom odmítání Huong její vlastní matkou po traumatickém zážitku ve válce. Co to je "být vdeční za misku vařené rýže", to bychom si mnozí opravdu někdy měli více připomínat.
Příběh mne zaujal. O Vietnamu a jeho historii jsem četla Saigon od Anthonyho Greye, přesto příběh vyprávěný vietnamskou autorkou pojednával o historii z trochu jiného úhlu. Jednak příběh vypráví dvě ženy, babička Dieu Lan a vnučka Huong, každá popisuje část historie. Babička vypráví o svém dětství a mládí na venkově ve středním Vietnamu, o okupaci Japonci, hladomoru a pozdějším nástupu socialismu - pozemkové reformě v roce 1955, vnučka líčí život v Hanoji za války a posun společnosti po válce, návrat rodinných příslušníků z války. Vypráví o jejich traumatech, zraněních, které si z války přinesli.
Více mne zaujalo vyprávění babičky, zejména strastiplná cesta rodiny do Hanoje po pozemkové reformě - muselo být strašně těžké nechat děti u cizích, mnohdy nepřátelsky naladěných lidí a nevědět, zda se pro ně dokážu vrátit.
Kniha je psána jednoduchým jazykem, možným důvodem je to, že autorka knihu psala v angličtině, která není jejím mateřským jazykem. Knihu ozvláštňují vietnamská přísloví, která používá hlavně babička.
Nenadchne, neurazí. Vietnamská historie letem světem přes ságu Tranovy rodiny. A spousta nevyužitých příležitostí vypovědět něco víc než srdceryvnou story o tom, jak jde čas v režimu, který přechází z jedné války do druhé.
Zajímavý náhled do vietnamské historie. Příběh chytí za srdce. Ale je tak těžkopádně napsaný, že nemůže mít plný počet hvězdiček.
Štítky knihy
rodina Vietnam válka ve Vietnamu (1959-1975) ságy dějiny národů a států hladomor mezigenerační vztahy vietnamská literatura
Zvláštní příběh z neznámého prostředí. Příběh o síle rodinných vazeb, o lásce, touze být se svými blízkými, o válce, která rozděluje rodiny.