Hotýlek
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/249022/bmid_hotylek-249022.jpg
4
5224
5224
Některé věci jako by existovaly mimo čas. Zůstávají stejné navzdory dějinám, válkám, totalitním režimům i počasí. Takový je i hotel– vlastně spíš hodinový hotýlek – pana Leopolda, založený v dobách první republiky a nabízející párům potěšení a rozkoš za protektorátu, a dokonce i poté, co ho znárodnili komunisté. Oč více přímočaré lásky ale nabízely hotelové pokoje, o to osudovější a dramatičtější vztahy se odehrávaly v rodině majitele a posléze správce. Po velmi úspěšném románu Slepá mapa, popisujícím dramatické životní osudy tří generací žen, se v nové knize autorka věnuje především mužskému hrdinovi: Leopoldovu vnukovi Václavu Mánesovi, který převzal vedení hotýlku v šedesátých letech. Václav je muž bez jasných názorů i charakteru, což mu umožňuje obratně proplouvat komunistickým režimem a držet rodinný podnik stále pohromadě. To má však zničující vliv na vztahy v rodině i životy lidí, kteří se ocitnou v jeho blízkosti. Ve svém novém románu Mornštajnová potvrzuje, že je rozenou vypravěčkou, která dokáže čtenáře strhnout.... celý text
Přidat komentář
dobrá knížka. dobře se četla, zajímavý příběh, nenudila jsem se. Ale do 5 hvězd jí něco chybělo...
nechytla mě za srdce. an jeedn z hlavních hrdinů mi nebyl sympatický. Co se postav týče, přišli mi jen nastíněné, jako by je autorka nedokázala více "rozvést" ...a protože těch postav bylo moc, každý dostal trochu prostoru, ve které se pokusila zobrazit jeho životní příběh..ale žádný z ních mě nechytil za srdce (ani třeba nešťastný Oldřich, ani Marcelka, která ve výsledku byla "nijaká", ani klad, ani zápor...a přitom se dala plasticky vykreslit pěkná potvůrka...takto mi přišla jako hodná holka, která si jen občas vrzla...ale krutě hodná, navíc podnikatelsky zdatná, chytrá, jen v nesprávný čas na nesprávném místě, Štěpánka - z potvory svaticí v 300 stranách) osudy a vlastnosti hrdinů jsem četla s podobnými emocemi jako třeba jídelní lístek a to je škoda....
a pak - když už autorka nevěděla co by, tak nechala postavy umřít....ne - kecám...tak to asi nebylo...jasné, když píšete o velké rodině a má to být příběh několika generací, nějaké to úmrtí bude...zdálo se mi jich tam moc...
no, to jsou mé čerstvé dojmy a emoce...
Alena MOrnštajnová je dobrá spisovatelka, určitě má co říct, vymyslí další čtivé příběhy...a jistě od ní něco dalšího přečtu.. ale prozatimně je za mně top Slepá mapa...Hotýlek jejich kvalit nedosahuje....howgh !
Za mě další z úžasných příběhů paní spisovatelky Mornštajnové! Opět mě dostal! Líbilo se mi sledovat příběh tentokrát z pohledu muže - Václava. Příběh o jedné rozvětvené rodině a jednom hotýlku za městem. Postavy byly krásně vylíčeny i s jejich povahami, byly kladné i záporné, každá měla svůj příběh a všechno hlavní jsme se dozvěděli. Nic nezůstalo nezodpovězeno. A já opět žila ten příběh s nimi. A konec? Miluju konce Aleny Mornštajnové!!
Další výborná kniha od této spisovatelky se zajímavým námětem byť místy lechtivým. Provozování takovéhoto zařízení bylo vyhledávaným za každého zřízení v jakékoliv době. Způsob vyprávění děje od autorky mě mimořádně vyhovuje a kniha je velmi čtivá.
Doporučuji dalším čtenářům k přečtení.
Hodnotím 5
Málokdy se mi stane, že k nějakému hrdinovi knihy pocítím tak velké antipatie, ale ohledně Václava to snad ani jinak nejde
Velmi čtivé (zvládla jsem to prakticky během dvou večerů). Jen mi to přišlo podobné jako další knihy od této autorky. "Zvláštní" rodina, život v socialismu...
Moje první seznámení s autorkou a naprosto mě svým stylem psaní okouzlila. Skvěle napsané, velice čtivé. Párkrát mě přepadla myšlenka, že se v té knize přece nic moc extra neděje, tak proč mě to tak strašně baví a těším se na další stránku? Po dočtení mi bylo smutno, že se musím s Václavem a jeho rodinou rozloučit a kniha mi tak stále leží v hlavě. Tohle jsem od novodobé české autorky nečekala. Opravdu skvěle napsané.
Moje třetí kniha od autorky. Tato je velmi čtivá, nicméně všechny tři její knihy jsou naprosto stejné. Autorka jede na jistotu, jako když krejčí podle jednoho střihu střihne a ušije stejné šaty, jen použije jinou látku. A všechny ty šaty jsou pěkné a dobře se nosí. Stejný pocit mám i z knih této autorky. Dobře se to čte a je to "hezký". Pro mě je to málo.
Tak tohle je bez přehánění zatím nejlepší kniha, co jsem letos přečetla. Nádherně napsané, jednoduchý příběh, prostí lidé... Zářný příklad toho, že míň je někdy víc. Další knihy této autorky mi určitě neuniknou. Těšila jsem se na každou chvíli, kterou jsem mohla s knížkou strávit a po dlouhé době jsem si zase přála, aby to nikdy neskončilo...
Velmi vydařená knížka jsem mile překvapená.
Pokračuji ve čtení dalších knih od této autorky.
Po skvělé Slepé mapě, přišel na řadu Hotýlek.
A byl také skvělý.
Bylo zajímavé vrátit se v čase a připomenout si tu dobu, jak se žilo a nežilo.
Určitě doporučuji.
Paní Mornštajnová je opravdu výborná spisovatelka a doufám, že bude psát a psát, protože teď už mi zbývá pouze Hana, kterou jsem si nechala jako poslední v pořadí.
Ale co potom....... ?
Jako první knihu jsem četla Slepá mapa. Hotýlek se mi četl daleko lépe. Mohu doporučit.
HOTÝLEK... Jsem stále ještě součástí hotýlku z dob socialismu, ležím v jednom z pokojů a vžívám se do příběhu. Kniha je v pořadí druhou čtenou od této autorky a už se nemohu dočkat Hany. Vřele doporučuji, autorka mě nadchla.
Opäť skvelý príbeh z pera autorky. Tento raz nie sú hlavnými postavami výrazné ženy ale na prvý pohľad skôr muži. Na druhej strane, v celej knihe nájdeme veľké množstvo charakterov ženských či mužských, každý si vyberie :-). Stane sa im znovu skoro všetko na pozadí veľkých historických vecí v malom štáte. V rámci niekoľkých rodín si prežijeme veľa udalostí, radostí i tragédií, ale aj obyčajných potešení či malých strastí.
Úvod bol výborný, donútil ma počas knihy sa aj vrátiť, aby mi docvaklo :-D
Štýl autorky mi veľmi sedí, občas mi prišli veci až príliš prešpekulované, ale dobre vieme, že sa také stáva aj v skutočnom živote. Najviac mi sedeli Leopold a Majka.
"Možná to bylo i tím, že porozumění mezi Leopoldem a Majkou se změnilo v přátelství, a i když to ani jeden z nich nikdy nevyslovil, celý život mezi nimi vládla láska, jakou by jim mohla jiná manželství závidět. Naučili se vážit si kladů toho druhého a odpouštět si drobné slabosti a zlozvyky."
Musím povedať, že dúfam, že Mornštajnová čoskoro napíše niečo nové, lebo Hotýlek som od nej čítala ako tretí a tým pádom posledný :-)
Velmi nápaditým způsobem napsaný příběh na pozadí celého století. Skvěle propojené kapitoly a hlavně ten obsah... a jeho korespondování s jednotlivými kapitolami. Zkrátka pohlazení po duši.
Knihu doporucuju. Na autorku jsem narazila nahodou a jsem za to moc rada. Uz dlouho se mi nestalo, abych nejakou knizku precetla jednim dechem. Dobre napsany pribeh, jen konec mi prisel trochu osekany.
Kniha je "nejslabší" ze všech třech autorčiných knih. Určitě ale čtivá a dobře napsaná. Trošku mi přišla přehnaná postava Lucie, ale nic hrozného. Doufala jsem, že se z toho dostane.
Nenechte se mýlit názvem, který navozuje dojem lechtivého čtení. Není tomu tak. Čtenář sleduje osud Václava, jeho rodiny, přátel a i nepřátel, o kterých ani neví, že je má. Jako vždy vás autorka vtáhne do děje tak, že máte pocit, že vedle hrdinů sedíte. Děj zasazený převážně do období komunismu dává nahlédnout, jak to tehdy chodilo.
Štítky knihy
láska smrt česká literatura Československo tajemství komunismus radost smutek prarodiče rozhlasové zpracování rodinné ságyAutorovy další knížky
| 2017 |  Hana |
| 2019 | Tiché roky |
| 2021 | Listopád |
| 2023 | Les v domě |
| 2017 | Slepá mapa |
Moje druhá knížka od autorky a můžu říct , že mě opět nezklamala. I když jsem jako první četla Hanu , nezdál se mi Hotýlek v žádném ohledu slabší. Ano námět je jiný, ale styl podání příběhu je stejný. Mě styl Aleny Mornštajnové vyhovuje , je velice čtivý, autorka úplně vtáhne čtenáře do děje. Já jsem si při čtení připadala jako člen rodiny dědy Leopolda. Knížka obsáhne několik generací jedné rodiny, která je spojena s předměstským hotýlkem. Je to sonda do společnosti té doby, hlavně doby totality a ta je zde velice dobře vylíčená. Já už tu dobu pamatuji jen z dětství a mladší ročníky možná tento příběh takto neocení, alespoň pokud můžu soudit z některých hodnocení.