Houbařka
Viktorie Hanišová
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/533866/bmid_houbarka-65e9edbb1c471.jpg
4
3124
3124
Co skrývá podhoubí minulosti traumatizované mladé ženy? Je tomu již sedm let, co se Sářiným útočištěm stala stará chalupa na šumavském venkově a její život se začal odvíjet v neměnném rytmu, majícím podobu každodenní namáhavé pouti po houbařské stezce, kterou „zdědila“ po svém otci. Vzpomínkám na události, které ji dovedly až do psychiatrické léčebny a kvůli nimž se děsí bezesných nocí, se však nemůže vyhýbat donekonečna. Příslovečným kamínkem, který spustí lavinu událostí převracejících hrdinčinu dosavadní existenci naruby, se stane matčin pohřeb. Podaří se jí konečně vypořádat s tíživou minulostí a najít vytoužený klid? Autorčin druhý román definitivně potvrdil její pověst talentované vypravěčky příběhů o dysfunkčních rodinách. „Hanišová je přesnou pozorovatelkou pokroucených vazeb mezi lidmi, závislostí a způsobů, jimiž jeden druhého držíme pod krkem tak dusivě, že nedokážeme dýchat.“ – Petr Vizina, ČT art. „Viktorie Hanišová má cit pro stavbu románového příběhu, zvládá skvěle jemné odstíny psychologie postav, v popisech i přímé řeči mluví výrazně vizuálně, až filmově. Umělecky tady prostě všechno funguje na výbornou. Tím silnější je dojem ze zpracovaného tématu.“ – Radim Kopáč, Týdeník Rozhlas.... celý text
Přidat komentář
No páni! Anežka pro mě byla před 2 lety jedno z největších překvapení roku... Nečekala jsem, že bude tak strašně moc skvělá... Letos jsem měla ale velká očekávání, chtěla jsem něco totálně božího a vážně jsem se bála, že s takovými nároky přeci nemohu být po dočtení spokojená... Cha, chyba! Byla jsem nadšená dokonce víc, než jsem čekala... Autorka potvrdila, že by se o ní mělo mluvit, že by o ní mělo být slyšet, protože si to tak hrozně moc zaslouží! Tohle musíte číst!
Začínáte číst příběh o podivínské samotářské houbařce, ale postupně se z toho vyloupne příběh o úplně jiném tématu. Trochu mě mrzí ten konec - nekonec, zamýšlí snad autorka pokračování?
Dobrá knížka, ale dávám čtyři hvězdičky, protože Anežka se mi líbila o něco víc.
Tahle kniha vás zasáhne. Nutí vás pokračovat ve čtení, protože doufáte, že se hlavní hrdinka konečně rozhodne bojovat a žít lepší život, než byla nucena žít do teď. A ten konec, krásný ve svojí prostotě, nenechá nikoho na pochybách, že se jedná o výjimečnou knihu, kterou stojí za to číst. Tleskám!
"Hnis musí ven, jinak se žádná rána nezahojí."
Kniha mě překvapila - v dobrém slova smyslu. Byla čtivá, hned od prvních stran jsem se spolu s hlavní hrdinkou procházela lesem a držela jí palce, aby našla ty nejlepší úlovky. Zároveň kniha obsahuje vážné téma, což oceňuji, protože má hloubku a vysvětlí se tím i životní styl Sáry.
Nikdy by mě nenapadlo, že mě budou tak moc bavit zajímavosti ze světa hub :o)
DOPORUČUJI!!!
Výborná kniha, silný příběh, čtenářský zážitek! Řekl bych, že autorka nejdříve velmi dobře promyslela postavy i děj, a pak to celé na jeden zátah sepsala. Vše do sebe logicky zapadá, časové roviny vzájemně komunikují a společně gradují a kniha od první do poslední kapitoly nezadrhne, nezakolísá. Vše je podáno jednoduchým jazykem a nevadí to. Psychologie hrdinky i vedlejších postav je velmi uvěřitelná, snadno jsem se do hrdinky vcítil, aniž bych na začátku tušil, čím vším si prošla. Autorka si skvěle poradila s ústředním traumatem hrdinky. Tam, kde ve vzpomínkách hrdinky vypouští detaily, kde líčení ponechává v náznacích a přímá řeč utichá, tam kniha působí nejsilněji. Je hrozné pomyslet, že lidí s takovým a ještě horším osudem kolem nás žije tisíce. Najednou chápeme, proč hrdinka pouští šance a padá na dno a jak snadno se oběť promění ve viníka, dokonce i ve svých vlastních očích.
Nemohu si odpustit poznámku na závěr. Coby Plzeňáka mě potěšily místní reálie. A jakožto houbař vycházející z lesa s podobně barevným a podezřelým obsahem košíku jako Sisi, jsem si liboval v mykologických zážitcích i trefných houbičkových přirovnáních. Takže: Nejlepší houbový román, ačkoli není o houbách a už vůbec ne na houby!
Moc jsem se na knihu tesila a jsem nadsena. Kdo ma vztah k houbam, urcite lepsi. Hezky psane, ctive a napinave do posledni vety.
Moc povedená kniha, která vás donutí přemýšlet. Kolik dívek si prožilo stejné trauma jako Sisi? Co když je to některá z těch, které znáte a považujete tak trochu za podivínku? Příběh je úžasně zpracovaný, do minulosti se dostáváte po dávkách a to vás nutí číst dál a dál. Autorka to nemohla vymyslet líp. Rozhodně zajímavá kniha, která se neztratí.
A malý bonus - dozvíte se spoustu zajímavých věcí o houbách :-).
Váhám mezi třemi a čtyřmi hvězdami. Za mě něco mezi, a za propracovanost nakonec dávám ty čtyři. Ale něco mi tam nesedělo. Nezasáhlo mě to tak, jak asi bylo zamýšleno.
Neuveritelne ctiva kniha. Uprimne i kdyz o houbach to neni, lecos jsem se naucila :)
Sisiino chovani je pro me nepochopitelne, protoze jsem to nikdy nezazila, ale autorka me k poznani trosku pritlacila.
Konec me mrzi.. verim ji vsak, ze tentokrat zvladne vest lepsi zivot.
Příjemné překvapení české literatury v podobě silného příběhu. A ano, o houby tu opravdu vůbec nejde. Malinko mi připomíná knihu Zpívá, zpívá každý pták.
Jak už několikrát zaznělo, pokud jste četli Do tmy od Anny Bolavé, není možné, aby vám nevyvstalo srovnání obou knih na mysl. Obě ženy samotářky, obě sběratelky, obě mají nejisté odběratele svého úsilí, obě trpí nepříjemnou životní zkušeností. Houbařka mě asi bavila o trochu víc, více totiž odkrývá svou minulost, je tak jasnější, co ji k tomu všemu vede. Jak ti, co vám život dali, vám ho taky vlastně vezmou. Smutné čtení, příběh se mi četl jedním dechem, doufala jsem v naději. Hanišová umí! :)
Autorka opět nezklamala dechberoucím příběhem. Zpočátku jsem netušila, do čeho jdu. Ale po pár kapitolách mi to došlo a nemohla jsem se odtrhnout. Sisi mi byla první stránky děsně protivná, ale pak jsem pochopila proč. A nejde ji nelitovat a neprožívat s ní každou chvíli a všechny ty emoce. Někdy jsem měla chuť to zakřičet do knihy za ní, to trápení a smutek. Ale nešlo to.
Je to tak smutné a čtivé zároveň. Takové knihy mě baví nejvíc. A pak, že česká literatura není dost dobrá. Naopak.
Kniha o houbách, která vlastně o houbách vůbec není. Je to příběh o dětském traumatu, o podpoře a potřebě lásky a pochopení, o těžkostech života i o cestách, které ať už vedou přes les nebo nikoli, musíme hledat, abychom se s tím, co nám osud přichystal, vyrovnali. O tom, jak nám mohou pomoci i lidé, od kterých možná ani pomoc nečekáme, protože mají sami svých problémů dost. Houbařka je opravdu velmi dobře napsaná. Nepředkládá čtenáři jednoznačný závěr. Nechává ho dosadit si, jak moc Sisi věří, že její cesta na houby byla poslední. A jestli ta další bude nová cesta životem.
Jak píše makropulos, je tu další česká autorka, která zřejmě stojí za sledování. Houbařka je dobrá kniha na těžké téma. Některé životní zkušenosti by si člověk rád odpustil, jenže se obvykle stanou v době, kdy se vás na názor nikdo neptá. Kniha ukazuje, jak pro oběť takového činu vše nekončí zároveň s koncem takového "zážitku", ale hrůza pokračuje dál ve vlastní mysli. Je otázkou, zda je možné to v sobě překonat. Mrzí mě, že kniha končí tak brzy. V době, kdy podle mě nemá hlavní hrdinka ještě zdaleka vyhráno.
Skvěle napsaná a čtivá kniha, jejíž téma začínáte pomalu rozkrývat před polovinou knihy. Mám ráda knížky odehrávající se na vesnici, kde mají lidé úplně jiné a přitom naprosto stejné starosti. Prostředí lesa a hub bylo skvělé. Nemohla jsem se od ní odtrhnout, a dávám pět hvězd, i když mi tam některé drobnosti neseděly.
Úžasná kniha, tak přesvědčivě napsaná. Skvostná obálka, číslování stránek....konec knihy jsem si šetřila, abych se se Sisi nemusela loučit. Opět žasnu, jaké máme skvělé spisovatelky.
Na knihu jsem se moc těšila, doufala jsem v silnou atmosféru, do které se ponořím spolu s šumavskou poustevnicí, a přenesu se do lesa a vlasy mi bude čechrat horský větřík. Nojo, to jsou ta očekávání. Asi jsem neměla předem číst komentáře a v nich přirovnávání ke knize Do tmy. Tyto knihy vnitřním prožitkem mají pramálo společného.
Atmosféru z knihy jsem moc nenasála, bylo to o jedné ztracené holce, které přežívá tak, jak umí, protože ji nic jiného nezbývá. O splynutí s přírodou a opěvování prostého života obsahem nebylo. Kniha byla hezká, ale pro mě nijak speciální.
Velmi milé překvapení, škoda, že už jsem ji přečetla, klidně bych přidala kapitolu...nerada jsem se se Sisi loučila...
Štítky knihy
přátelství Šumava sexuální násilí zneužívání rodinné vztahy pro dívky samota sebedůvěra, sebevědomí psychická traumata vyrovnání se s minulostíAutorovy další knížky
| 2018 |  Houbařka |
| 2015 | Anežka |
| 2019 |  Rekonstrukce |
| 2020 | Dlouhá trať |
| 2022 | Neděle odpoledne |
Skvělé čtení. Hodně podobné jako "Do tmy" od Anny Bolavé. Úplně mi ty dvě hlavní hrdinky - tamta bylinkářka a tato houbařka - splývaly dohromady. Je strašlivé, co všechno s sebou lze "tahat" z dětství a hlavně - jak nikdo nepochopí. Že to v pravou chvíli nešlo říct, že tak strašně bolí, když nikdo nepomůže a nezastane se a nedá věci do pořádku, jak se chce zapomenout, ale psychice se nedá poručit... Opravdu skvěle napsáno!