Jáma a kyvadlo a jiné povídky (34 povídek)

31.07.2020

Poe byl člověk rozvrácené mysli a složitého života. Dokázal do svých povídek dát to, co se nepodařilo snad žádnému jinému autorovi a to kus své vlastní duše. Je to Poe, který více než kdokoliv jiný - snad ještě pan Lovecraft s ním může soupeřit – bude žít ve svém díle, dokud toto bude mít jednoho jediného posledního čtenáře. Protože Poe je ve svém díle plně obsažený v každé svoji stránce.

Je neuvěřitelně obtížné hodnotit sbírky povídek, obzvláště pak, když máte ve veliké lásce jak autora, tak jednotlivé povídky. Jednotlivé novely budu možná jednoho dne hodnotit individuálně, zde se omezím pouze na obecné shrnutí.

Tato sbírka povídek od geniálního autora je stejná jako jakákoliv jiná sbírka. Něco se vám líbí, něco ne. Jedno je však jisté. Sbírka „Jáma a kyvadlo a jiné povídky“ nám poskytuje náhled na duhu, nebo snad takový Poeův gotický lomený oblouk jeho díla. Od úvah, které jsou jeho středem, se dílo přelévá na jedné straně v groteskní humor, až prachsprostou komedii a úplně na konci lyrickou prózu, ale vedle toho na straně druhé také v detektivní příběhy a samozřejmě horor.

Poeův humor není to, co by mi vždy sedlo. Ba dokonce mi to nesedne většinou. Groteska také ne, to prostě není pro mě. Ale od zlomu oblouku, až po horor, je Poe můj miláček. V této sbírce tolik ne, ale v jiných se nachází spousty zajímavých úvah, které mě jednoho času nenechávaly spát. Vedle toho geniální detektivky, které se staly předzvěstí Sherlocka Holmese od sira Arthura Conana Doyla. A pak je tu horor. Není nutně děsivý – není to horor, který vás nenechá spát, ale poutavý je více než dost.

Mám-li vybrat mé nejoblíbenější povídky, budu nejspíše volit takto: Maska červené smrti; Černý kocour; Monos a Una; Ostrov víl; Jáma a kyvadlo a Zrádné srdce. To všechno jsou geniální díla.

21.05.2020

Fanouškem této sbírky povídek jsem se nestala. Valná většina mě nebavila.
Nutno říct, že stejně jako jazyk, se v průběhu let, v tomhle případě století, mění i styl psaní a způsob vyprávění. A asi tohle je ten kámen úrazu. Text, díky svému stáří, mi prostě nic nového nepřinesl.

03.05.2020

Klasika. Naprosto ji zbožňuju. Několikrát jsem ji četla a pokaždé si ji užívám jako poprvé

09.02.2020

V jednom malém antikvariátu jsme společně s přítelkyní narazili na vydání Jámy a kyvadla od Odeonu z roku 1987 s krásnými ilustracemi od Adolfa Borna, okamžitě mi řekla, že si musím doplnit "literání vzdělání" a protože E.A.Poa zbožňuje, bylo mi řečeno, že si to musím koupit a přečíst. Cukal jsem se a nakonec mi byla daná jako předvánoční dárek, ze začátku jsem se k tomu neměl, ale pustil jsem se do čtení a užíval si krásného jazyka, který byl pro mě..no řekněme něco jiného než jsem zvyklý, ale ke knize a povídkám samotným.
Rozhodně víc jak půlka povídek se mi líbila, u některých jsem byl napnutý jak struna na mojí zaprášené baskytaře, u některých jsem se pousmíval, ale bohužel, u některých jsem se nudil, ano některé povídky byly opravdu nemastné, neslané (např. Senzace s balónem, Von Kempelen a jeho objev), ale jinak tuto sbírku hodnotím rozhodně kladně a chtěl bych vyzdvihnout tyto povídky, které se mi opravdu líbily:
Zánik domu Usherů, Maska Červené smrti, Černý kocour, Anděl pitvornosti a Na slovíčko s mumií.

18.01.2020

Některé povídky byly pěkně vypracované, ale většina se mi nelíbila. Asi jsem do nic nich ještě nedospěl a obávám se, že ani nedospěji.

08.11.2019

Některé povídky byly skvělé, jiné průměrné... Každopádně jsem ráda, že jsem si tuto klasiku přečetla. Jazyk byl srozumitelný, četlo se to samo :-)

08.11.2019

krásně děsuplná atmosféra........ke knížce se určitě ještě vrátím

27.10.2019

Geniální knížka.
Soubor povídek detektivních, hororových, filozofických i humorných.

E. A. Poe (a R. Dahl) jsou pro mě mistry povídky.

(citáty v cizích jazycích by zasloužily překlad pod čarou; googlení vyrušuje ze čtení)

31.07.2019

Tuto knihu povídek jsem četl poprvé kdysi dávno hned po jejím vydání v roce 1975, ale dodnes si občas některou z povídek s chutí přečtu a nejsem jediný z rodiny, kdo tak činí.

20.07.2019

Konečně jsme se dostala k tomu, abych si přečetla Poea. Nedočetla jsem. V půlce jsem to vzdala. Než se autor dostal k tomu, o čem chce vyprávět, předcházelo tomu předlouhé popisování a na to jsem neměla nervy.

08.07.2019

Povídka zaujala jak ktera, ale ctive rozhodne je, doporucuji vsem milovnikum ducharin nebo k maturite.

02.07.2019

Je pravda, že tato kniha se nedá snad ani přečíst v kuse.. Poe je úžasný spisovatel, ale 500 stránek povídek najednou se rychle přejí :(. Je to krásná kniha..a nejvíc si jí člověk vychutná po malých dávkách :)

01.07.2019

Super čtení a jak to u povídkových knih bývá... Některý příběh paráda a jiný trochu nuda..ale určitě si každý ten svůj vybere..

21.06.2019

Mistr hororu,skvělé,opravdu atmosférické povídky.

14.06.2019

Poe a jeho povídky jsou dokonalé i svou různorodostí a žánrem.

26.05.2019

Některé povídky mne bavily více, některé méně - proto nedávám plný počet hvězd. Ale celkově jsem z autorových povídek dost nadšená. Jeho představivost nezná hranic a hodně se na tom podepsal fakt, že autor měl údajně panický strach z toho, že bude pohřben zaživa. Odtud jeho děsivé, ponuré, často morbidní představy, které promítal do svých textů. S ohledem na dobu vzniku smekám nad tím, jakým způsobem psal a jak dokázal zpracovávat své představy. Skvělé!

15.05.2019

Dokonalost v každé povídce.

14.03.2019

Povídky mi přišly nudné a oničem.

23.02.2019

Jako každý průkopník to měl Poe nesmírně těžké. Jeho texty připadaly (a stále připadají) mnohým lidem nihilistické a morbidní. Ale on sám možná takhle ani psát nechtěl. To temno prostě bylo v něm ...