Jez a běhej
Scott Jurek , Steve Friedman
New York Times bestseller z bežeckého prostredia, Jedz a behaj, je kniha ultramaratónskej legendy Scotta Jureka plná ľudských príbehov o vytrvalosti a závodení v krajných situáciach ktorá namotivuje k aktivite úplne každého. Nezáleží, či človek obúva tenisky pri čítaní po prvýkrát, alebo chce skúsiť posunúť hranice svojich možností o kus ďalej. Autobiografický príbeh človeka, ktorý svojou nezlomnou vôľou a vytrvalosťou dokázal, že elitným športovcom sa môže stať aj ten najmenej fyzicky predisponovaný človek, ak do toho dá všetko. Okrem životných príbehov je navyše plná praktických rád s uplatnením dlhoročných vedeckých poznatkov. Ako bonus, autor končí každú kapitolu vlastným receptom s použitím len rastlinných zdrojov, ktoré ukazujú, ako pestré, chutné a energeticky hodnotné takéto stravovanie vie byť. Sám je zároveň dôkazom, že to čo o rastlinnej strave tvrdí aj naozaj funguje. Scott Jurek bol v roku 1999 neznámy bežec, ktorý sa ujal vedenia na stomíľovom závode Western States 100. Nikto neveril, že môže v tak rýchlom tempe preteky dokončiť. On ich vyhral, vytvoril traťový rekord a svoju výhru zopakoval ešte šesťkrát za sebou. Dvakrát vyhral 217 km dlhý Badwater Ultramarathon, vedúci cez Údolie smrti a desiatky ďalších maratónov.... celý text
Literatura naučná Sport Zdraví
Vydáno:
2014
,
Publixing
Originální název:
Eat & Run: My Unlikely Journey to Ultramarathon Greatness, 2012
Interpreti: Pavol Michalka
více info...
Přidat komentář
Z různých přečtených knih o sportu a zvláště o běhu mě zaujala nejvíce. Ani ne tak kvůli přiloženým veganským receptům, jako spíše kvůli líčení nadlidských výkonů (nejen autorových), které jsou pro běžného smrtelníka nepředstavitelné.
Zajímavá motivační kniha. O běhání a o jídle (nejen). O veganském jídle. Dobré recepty. Pěkná kniha.
Další kniha o běhání. A tahle je i hezky napsaná. Název mi připadá trochu zavádějící. Myslel jsem, že to má co dělat s mým běžeckým mottem: "Běhám abych mohl hodně jíst", ale ne, no.
Fascinující jak se Scott vůbec nerozpakuje nad tím, že vyhrál co si usmyslel.
Recepty mě úplně minuly, nic proti veganům (dokonce bych i rád vařil/ochutnal), ale drtivá většina surovin mi připadá dostupná podobně jako roh jednorožce.
Kniha mě vtáhla do života Scotta. Jeho oddanost běhání a to jak si jde za svým cílem. Dokáže si život uzpůsobit tak, aby mu vyhovoval a pomáhal v cestě ke svému cíli. Zalíbil se mi také nápad s přidáváním receptů na jídla, která má rád a pomáhají mu při jeho extrémních výkonech. Sám jsem jich několik vyzkoušel
Dobrá kniha. Ze začátku málo chytlavé, ale popis absolvovaných závodů velice poutavý. Možná zbytečně moc reklamy na veganskou stravu, ale proti gustu žádný dišputát.
Kniha je něco na způsob McDougallova Born to run. Určitě další inspirace pro lidi bez cíle.
Parádní kniha! Scott Jurek (a Dan Orálek, díky knížce Můj dlouhý běh) je můj hrdina a vzor :-) Je to napínavé a čtivé i pro neběžce - člověk prostě musí žasnout a obdivovat Jurkovu nezlomnou vůli, když dokončuje závod na vyvrknuté noze nebo kolabuje vedrem během Badwateru. Pro člověka který běhá a jednou by rád vyzkoušel i něco "ultra" je Jez a běhej něco jako písmo svaté. Musím ocenit skutečnost, že se Jurek nesnaží čtenáři nic vnucovat jak v případě tréninkových metod, tak v případě veganství a v podstatě se snaží čtenáře nasměrovat tak, aby si našel svou cestu sám. Jako milý bonus tu máme několik Jurkových oblíbených receptů. Sám jsem některé vyzkoušel a třeba kuličky z nepražených kakaových bobů, kešu, datlí a chilli jsou fakt delikatesní.
Neuvěřitelně motivující, nejvíc jsem si užila druhou část a popis jednotlivých závodů, první půlka mě trochu nudila, tp asi tím, že scott je běžec a ne spisovatel a ten začátek o běhu zas tolik nebyl... A recepty z knížky, které jsem zatím vyzkoušela jsou úplně skvělé :)
První půlka knihy se mi četla velmi dobře, ale pak už se v podstatě stále opakovaly závody jeden za druhým, který mi přišli pro mě jako čtenáře už skoro totožný. Velmi ale oceňuji recepty, některé určitě vyzkouším.
Velmi čtivá kniha, která přináší příběh (autobiografii) legendárního ultramaratonce Scotta Jurka, která mě přinutila začít běhat (více než kniha "Zrozeni k běhu) a za to knize velmi děkuji. Teď už běhám přes 2 roky a je to skvělý koníček.
Děkuji, Scotte, že jsi mi ukázal krásu dlouhých (a u mě i pomalých) běhů.
Tohle je přesně ta motivační kniha, kterou bych doporučil každému, kdo potřebuje motivaci pro běh či pro jiný pohyb. Kniha je plná dobrých receptů, rad a motivačních citátů. Ale hlavně vypráví parádní příběh, který vás nadchne a vtáhne, že po dočtení každé kapitoli jsem si musel jít zaběhat. Kdo má aspoň trošku rád pohyb a běhání, určitě neváhejte přečíst :)
Kniha mě nadchla.. po každém čtení se mi chtělo běhat víc a víc :) Je krásně napsaná.. s tou správnou láskou k běhu.. :) "Někdy prostě musíš", je motto, které se určitě hodí do života. Knížka člověka donutí se i trochu zamyslet opravdu nad tím jak nejen jí, ale i žije :) Velký obdiv ultra-maratóncům jako je Jurek :) Určitě si jí zas někdy ráda přečtu :)
je to ako čítať o mimozemšťanovi, miestami by mohla byť kniha použitá ako dôkaz, že nedostatok mäsa, môže mať na ľudský mozog negatívne účinky (ako bežať 70 míľ s vyvrtnutým členkom). To však neznižuje môj obdiv k takýmto podivínom. Kniha je dobrý mix príbehov, rád a kuchárskych receptov. Myslím že sa k nej ešte vrátim.
Výborná motivační kniha nejen pro běžce, ale pro toho, kdo chce po své "cestě" chce nalézt cíl. "Někdy prostě musíš" - NE - "Pořád prostě musíš".
Přikláním se ke 4 hvězdičkám, a to hlavně díky Scottově zanícení a "obětování se" ultra dlouhým běhům, které mě nadchlo. Vlastně sama nejsem běžec (ani krátkých tratí) a je pro mě vcelku těžké porozumět, že někdo může najít zalíbení v takovém utrpení a vyčerpání na trati.
Bavily mě recepty, kterými byla kniha proložena a líbila se mi myšlenka, že dálkový běžec může "vyžít" z veganské stravy. Příběh byl velmi prostý, chvílemi až povrchní a často se zde opakovala nosná fráze: Někdy prostě musíš".
Neběhám a knihu jsem koupila a četla na doporučení. A jsem ráda, že jsem zase jednou zkusila číst něco jiného než obvykle. Životní příběh a vyprávění SJ se čtou velmi dobře, především první kapitoly z dětství byly působivé (pro mne nejzajímavější). Je to pozoruhodný muž, a to nejen kvůli mnoha dosaženým rekordům. Nejsem veganka, o ultramaratonu jsem tak nějak nic moc nevěděla a v polovině knihy jsem dokonce přestávala chápat celé to jeho nutkání a konání (a riskování). Ale vytrvala jsem - ona to opravdu není jen kniha o běhání s mnoha veganskými recepty. Přečtěte si a uvidíte sami.
Když jsem tuto knihu dostal, tak jsem dárci vynadal. Řekl jsem mu "Ty zas máš rád jídlo, tak Ti taky nedávám knihu od rekordmana pojídače knedlíků...". Tak nějak vnímám ultramaratony. Běhání mám rád, tak nechápu, proč číst o něčem tak nereálným a pro mě absurdním. Protože jsem měl hranice už od začátku v mysli. Přesto se mi zdá i po přečtení ultramaraton nelidský, ale mých upocených klasických 6 km časem snad budu brát jako meditační rozcvičku a ještě větší zábavu.
Výborná kniha, nešetřím chválou. Legendární běžec ve své knize popisuje příběhy z dětství, stravovací návyky a především nelehké osudy v cestě na vrchol ultramaratonu. Scott Jurek ( a snad i Steve Friedman) je výborný vypravěč, jeho zážitky na běžeckých trasách jsem přímo hltal. Závěrečnou kapitolu jsem si musel přečíst hned dvakrát, snad z nostalgie, že kniha končí. Maratón sice nepoběžím, přesto se ke knize budu rád vracet. Vedle popisů běhání nabízí kniha také mnoho užitečných rad a doporučení ke správnému životnímu stylu.
Štítky knihy
buddhismus deprese seberealizace běhání, běh vegetariánství veganství extrémní sporty ultramaraton zranění
Živoucí legenda ultramaratonů nám ukazuje, že úspěch není zárukou štěstí...
V první třetině jsem soucítil s človíčkem, který nezažil zrovna zářné dětství a dospívání, ale pral se s tím, jak jen uměl. Ve druhé třetině knihy jsem měl strach, že to dopadne jako s knihou od Killiana Jorneta, dalšího úžasného běžce, který však do knihy nedokázal vtisknout něco, za co by si ji stálo přečíst (čistě můj osobní názor). Nicméně poslední část knihy (té Scottovy) zase ukázala, že talent a úžas ostatních nad tím, co všechno dokázal nestačí pro to, abyste nalezli sami sebe, a tím knihu zase pozvedl.