Kafka na pobřeží
Haruki Murakami
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/213900/bmid_kafka-na-pobrezi-1oO-213900.jpg
4
2609
2609
Patnáctiletý Kafka Tamura žije s otcem v centru Tokia; rozhodne se najít matku a sestru, které před mnoha lety zmizely, a uteče z domova. Skrývá se v knihovně v malém městečku, kde pozná stejně "podivné" kolegy. Párkrát se mu zdá, že matku zahlédl, ale je to mýlka.
Literatura světová Romány
Vydáno:
2010
,
Odeon
Originální název:
Umibe no Kafuka / 海辺のカフカ, 2002
více info...
Přidat komentář
Tento Murakamiho román si jednoznačně vyslouží mé doporučení! Četl jsem jej krátce po Norském dřevu od stejného autora a musím říct, že mně bavil a zaujal mnohem víc. Je vyprávěn celkem jednoduše, lehce a přitom poutavě. To nejlepší na příběhu je určitá provázanost a jistá tajemnost, kdy tušíte, že to všechno spolu nějak souvisí a někam směřuje, ale to je asi tak vše.Dějová linie s panem Hošino a panem Nakatou nejspíše způsobí, že i když jména postav z přečtených knih obvykle za chvíli zapomenu, u nich se tomu tak nestane.
Velmi příjemný příběh, který mimo jiné nutí k přemýšlení a takové knihy já mám rád. Konečná pointa mi sice nejspíš unikla, ale to mi vůbec nevadí.
Pro mě bohužel zklamání. Kniha mi ležela dlouho doma v mojí knihovně a těšila jsem se na ni po samých kladných ohlasech. Stejně jako jiné Murakamiho knihy se čte dobře a skoro sama, ale na mě už v ní je hodně mystična.
Krásný příběh, kde žádná z otázek zůstává nezodpovězena. Z postav jsem si velmi oblíbil pana Nakatu, kterému stačí ke štěstí dát si úhoře, pobírá "potvoru" od pana starosty a rozumí řeči kočiček. :) Moje 3. kniha od HM a jsem nadšen z jeho tvorby.
Chápu, že někdo není na knihy, které někdy nevysvětlí vše. Mě se ale tahleta líbí. Ke konci to bylo trochu zdlouhavé, ale i tak dost zajímavé. Doporučuji :)
Tak a je dočteno. Pro mě velice poutavá a emocionálně zajímavá četba. Líbil se mi styl psaní a milé překvapení bylo v propojenosti a zajímavosti obou příběhů. Líbilo se mi propojení romanitky, humoru, filozofie i magična až místy s horovými prvky, prostě od každého trochu, jelikož takový je i život sám...
Těším se, až se ke knížce opět vrátím a nepochybuji, že v ní zase najdu něco nového.
Setkání s tvorbou pana Murakamiho to bylo první, ale rohodně ne poslední :)
Kafka je moje první kniha od Haruki Murakamiho. Dočetla jsem ji před týdnem a ještě dnes vstřebávám dojem z ní. A vůbec se mi nechce otevřít jinou knížku, protože jsem této stále plná. Je fantastická, velmi realistická, dost syrová, filozofická, snivá, esoterická - a vedle toho všeho velmi vystupují erotické scény, které tam najednou (ač jich moc není), vnesou úplně něco jiného. Byl to velký a nevšední zážitek, který je pro mě trošku složitěji vizualizovatelný, protože Asie je země úplně jiného designu, architektury, kultury ...
Všem, kdo mají rádi netradiční vyprávění o velmi netradičních věcech opředené tajemnem a trochu temnem doporučuji!
Knihu Kafka na pobřeží jsem shodou okolností četl na pobřeží... a to ne zrovna v nejlepším rozpoložení. Manželku jsem během pobytu v Kalábrii odvezl do nemocnice, kde bohužel ošklivým způsobem potratila a musela být cca 10 dní hospitalizována. Děti se v rámci situace snažili užít si písku a moře - a já - mezi návštěvami a smutkem četl Murakamiho, který mi pomáhal odpoutat se od reality. Bylo to mé první setkání s tímto autorem a nic lepšího jsem od něj zatím nečetl (snad jen Norské dřevo se tomu malinko blížilo).
Spolu s Kafkou Tamurou jsem se nořil do zvláštních světů a příběhů. Ta kniha mi pomohla a proto k ní mám sentimentální vztah - přesto - nebo právě proto - ji doporučuji. A doporučuji ji jako vstupní bránu do Murakamiho světa. Pokud jste od něj ještě nic nečetli - začněte právě Kafkou...
Myslím, že nemá cenu popisovat co vás čeká a ovlivňovat tak váš zážitek. Nemá cenu ani popisovat vnitřní pocity a vyvolané emoce, protože tato kniha nabízí zážitek značně individuální...
Prostě to zkuste a uvidíte... třeba se někde na pobřeží potkáme :-)
Tato kniha mne jednoznačně oslovila a určitě ji zařadím do své knihovny. Cítila jsem se maximálně vtažená do děje, ani chvíli jsem se nenudila a vůbec mi nevadilo, že jedna dějová linie končí a vracíme se k té druhé. Dobře propracované mi přišly i pocity jednotlivých aktérů, prožívala jsem je společně s nimi a představovala si, jaké by asi byly ty mé. Vtipné mi přišlo i to, že každý si závěr může vyložit po svém, člověk si tak vytváří něco individálního a svého. Jediné s čím jsem měla trošku problém bylo, jak vlastně hlavní hrdinové vypadají (snad kromě slečny Saeki), ačkoliv byli celkem podrobně popsáni. To je asi dané tím, že nám Evropanům připadají Asiaté hodně podobní :o)
No v té knížce najdete snad všechno. Filozofie, magie, kočky, láska, násilí, sex, Japonsko.... Kniha se četla dobře. Líbilo se mi spojení dvou sbíhajících se záhadných příběhů. Ale pár věcí mi tam trochu nesedělo a kazilo celkový dojem. Proč musím přesně vědět co má která osoba na sobě? A co má pořád s menstruací?? Ale i přes to to byla příjemná a zajímavá kniha
Já vlastně úplně nevím. Tahle knížka mě víceméně docela dost bavila, na druhou stranu na mě byla místy až moc abstraktní a metaforická. Nějak nedokážu pořádně popsat svoje pocity z ní. Každopádně si jí jednou přečtu znova, třeba si svůj postoj konečně vyjasním.
Toto je první kniha, kterou jsem od Murakamiho přečetla. Nejeprve jsem byla trochu zmatená z nadpřirozena, ale celkem rychle jsem se do děje vžila a jakž takž si ho urovnala v hlavně. Nepopírám, že u konce to byl pro mne celkem mazec a musela jsem dlouho přemýšlet a utvářet si vlastní názor, ale to se mi moc líbilo! Určitě si tato kniha žádá brzké repeté, při němž si možná uvědomím další rovinu propojení, o které sem dosud neměla ani potuchy.
Murakami se mi vždy trefí do noty. Norské dřevo mě dojímalo a od Kafky jsem se nemohla odtrhnout. Všechny příběhy se mi líbily a jejich nenápadné a pozvolné prolnutí je dokonalé. Na knize se mi také líbí, že každý čtenář si jí může vyložit a pochopit po svém...
Mám bujnou a bohatou fantazii, která si tuto četbu vyloženě užívala. Pro mě asi nejlepší Murakamiho výtvor.
Pro mě vrchol autorovy tvorby a zároveň nejoblíbenější Murakamiho román, na druhou stranu však šok pro ty, kteří mají zkušenosti pouze s autorovou realistickou tvorbou a nebo s knížkami, kterými se tajemno a fantaskno jen mihne.
V Kafkovi na pobřeží autor podobně jako před léty v Konci světa proplétá dvě dějové linie, které se přibližně do poloviny knihy jeví jako naprosto nesouvisející. Patnáctiletý klučina prchá od otce na nejjižnější z velkých japonských ostrovů – Šikoku, kde se dostává do knihovny (typická autorova postava; muž nebo chlapec, osamělý introvert s pocity ztráty, žijící ve svém světě knih a hudby), o několik stovek kilometrů severněji zase šedesátiletý dědeček hledá kočičku. Záhadné. Toť k ději románu.
Haruki Murakami je minimalista. I v takto rozsáhlém románu si vystačí s několika postavami. Nějak zvlášť nespěchají, mnohdy ani neví, co chtějí. Klid, klid, klid. Mnohé si musí čtenář domyslet sám, spousta myšlenek je podána pouze v náznacích. Vlastně je to taková hra, snová a sureálná. Autor samotný je jakoby 'nad dějem‘, jen tahá nitky, které nechává volně působit a tím nenuceně posouvá děj kupředu. Nevnucuje své názory, postřehy, svou filozifii, nedrží čtenáře za ručičku. Nejspíš to není četba pro všechny, sníte-li však rádi a rádi si vykládáte věci po svém, je zřejmě pro vás. Jedná se o monumentální, jedinečné, tajemné a jen těžko uchopitelné dílo, jehož četba je zážitkem na hodně dlouho.
Jedna z knih, po jejichž přečtení vás obklopí TICHO.
Štítky knihy
japonská literatura magický realismus převtělování World Fantasy Award (cena)
Autorovy další knížky
| 2005 |  Norské dřevo |
| 2012 | 1Q84: Kniha 1 a 2 |
| 2010 | Kafka na pobřeží |
| 2004 | Na jih od hranic, na západ od slunce |
| 2015 | Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování |
Tak tohle mně vyloženě sedlo. Byl to úžasnej zážitek z knížky, kterej mě už dlouho nepotkal. Takový to, když dočtete knížku, ale pořád trčíte napůl v jejím světě a ani nevíte, jestli se chcete vrátit zpět do reality :) Takže děkuji pane Murakami na stotisíckrát, i ty kočičky jsem Vám už odpustila ;) Děj knížky prostě nejde popsat( jak je u magickýho realismu zvykem) je to sled divných, krásných, lehkce úchylných zážítků spolu se spoustou hlubokých myšlenek. Ale doporučuji všem, co se nebojí potkat například abstraktního Colonela Sanderse, co dělá pasáka a dohazuje opravdý sexmašiny z filozofických fakult! (Jo a ten Kafka v názvu taky není náhodou- aspoň pro mě :)