Klub rváčů
Chuck Palahniuk
https://www.databazeknih.cz/img/books/83_/83261/bmid_klub-rvacu-i6w-83261.jpg
4
1875
1875
Klub rváčů série
1. díl >
Nové vydání již kultovního románu, který proslavilo neméně úspěšné filmové zpracování. Příběh mladého muže, odkojeného televizí a opuštěného Bohem, je hlubokou sondou do nitra člověka, který jednoho dne zjistí, že hněv nad tím, že zdědil svět plný lží, přetvářky a proher, neutlumí život k prázdnotě konzumní společnosti. Nekonvenční vyprávění s rychlým spádem, místy prostoupené černým humorem, končí deprimujícím vyvrcholením, které je ovšem jen logickým vyústěním dané situace v dané době, dnešnímu čtenáři tak známé...... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2000 , Volvox GlobatorOriginální název:
Fight Club, 1996
více info...
Přidat komentář
Klub rváčů je taková již klasika. Dalo by se o této docela útlé knížce říct mnohé, ale proč vlastně. Myslím, že film docela věrně adaptoval pocit i vyznění. Autorův styl se dokonale snoubí se syrovostí a pochmurností myšlenek hlavního hrdiny. Téma boje bezejmenné masy proti elitě na hraně šílenství jednotlivce sežvýkaného a vyplivlého do světa který o něj nestojí a on nestojí o ten zpropadený svět je vždy dobrý materiál pro bezva jízdu. :) A tohle byla jízda od začátku až do konce. Ty obrazy, které Chuck vykreslil pro mě vždy patřily k těm nejsvěžejším z americké literatury. Knížka není pro každého, ale moc hezká. 5 hvězdiček. :)
Myslím, že o klubu rváčů mužů říct 3 věci. Velmi zajímavá kniha. Nebavila mne tak moc jak jsem čekala. Za třetí nikdy už nebudu mluvit o klubu rváčů.
Nikdy nepodceňujte krizi mužů středního věku vychovávaných ženami, v náladě destrukční anarchie rádi táhnou za jeden provaz… Zákeřně plíživá rakovina byrokracie a konzumu vybouchla v Palahniukově provedení do tak neskutečně přesvědčivé vnitřní vzpoury, že ji již nedokázala zastavit ani síla největší, ač lehce zmatená (láska k Marle). Pokud vás však sám autor (na rozdíl ode mne) uchopením textu nezaujal či nepřesvědčil, můžete klidně přeladit na ještě naléhavější podání v podobě filmu Davida Finchera. Otcové, neopouštějte tedy prosím matky svých synů, na hodnocení literárních následků nemáme na DK dostatek hvězdiček :-)
Trochu mě mrzí, že jsem film viděl už několikrát, takže jsem nemohl díky hlavní pointě dostat pořádnou facku. Spíše než jako oslavu anarchie, vidím největší sílu knihy v kritice kultury lidského ducha v naší moderní, urychlené a hrozně stresové době. Takže nesouhlasím, že když všechno zničíme, vytvoříme poté lepší svět, protože si myslím, že doba jde dopředu, jen lidé a jejich bídné charaktery jí tlačí zpátky k pravěku a to Palahniuk vystihl přesně. Bohužel, jak se dočtete v zajímavostech, nebo v doslovech, může být podobná kniha pro slaboduché jedince vynikající inspirací. Když už nic, tak to alespoň podtrhuje jak temné a sugestivní dílo autor stvořil.
Klub rváčů je asi první kniha, kdy si myslím, že filmové zpracování bude lepší, než psaná forma. Zatím jsem viděla pouze trailer, ale myslím, že jsi v blízké době pustím celý film. Myšlenka knihy je totiž velmi dobrá! Ale autorův styl byl pro mne dosti náročný. Byla jsem ztracená, nechápala jsem, někdy mi jednoslovné věty a bláboly prostě vadily. Chápu kontext stylu, chápu, proč autor napsal knihu, tak jak ji napsal, ale prostě si myslím, že pro mne bude lépe uchopitelný film.
Z knihy mám velmi rozporuplné pocity. Palahniukův styl se mi líbil, ale i přes to, že se mi kniha četla dobře, musela jsem si mezi jednotlivými kapitolami dělat přestávky a kvůli tomu jsem knihu četla nezvykle dlouho, což mě začalo ubíjet. Když jsem knihu zrovna nečetla, tak jsem o ní přemýšlela, což hodnotím pozitivně, protože ne každá kniha dokáže nasadit takového brouka do hlavy jako právě Klub rváčů. Četba je to rozhodně zajímavá, nápad taky, ale asi jsem z ní nebyla tak nadšená, jak jsem očekávala. Myslím, že si knihu budu muset přečíst někdy ještě jednou a uvidím, jestli jsem ji jen četla v nevhodnou dobu nebo jestli to zkrátka není můj šálek kávy. Zatím hodnotím 70%.
Jelikož jsem neznala příběh vůbec, byla jsem knihou naprosto nadšena. Ten závěr jsem opravdu nečekala, velmi potěšil. :)
Opravdu dobrý černý humor. Kousky typu vlepování okýnek do filmů, dochucování jídel v hogofogo podnicích či "příspěvek" Marliny matky k podnikatelské aktivitě hlavních hrdinů mě dost bavily. Jinak ale příběh k popukání rozhodně není, nicméně stojí za to ho dočíst až do konce, který ale zřejmě koncem není, když už autor napsal druhý díl... Doporučuji.
Opravdu velice zajímavá kniha, velmi atipická, což mě na ní dost zaujalo. Je prostoupena černým naturalistickým humorem, čehož si také velmi cením. Sklatba vět je poněkud zvláštní, ale myslím, že tím se autor šikovně odlišuje.. Nejspíš nemám co vytknout a jsem velmi zvědavá na filmovou adaptaci.
Viděla jsem nejprve film, který se stal okamžitě mým oblíbeným. Když jsem jednou šla s kamarádkou do knihkupectví se mrknout na jednu knihu, všimla jsem si Klubu rváčů. I když jsem ten den nechtěla žádnou knížku koupit, tuhle jsem musela mít. Jestliže mi něco málo ve filmu nebylo jasné, díky knize jsem to pochopila. S filmem je skoro totožná, proto i tady dávam 5*.
Šílená jízda s koncem, který neprofackuje, ale vrazí vám do nosu pěst a ve stejném okamžiku ještě stihne kopnout mezi nohy.
Přesto však toto dílo společně s Dej mi své jméno řadím mezi jediné knihy, které se povedlo zfilmovat tak, že film předčil svou předlohu.
Což o to, je to výborný. Bezesporu kultovní (což může ovšem být i kdejaká blbost), ale podobně jako u filmu jsem z toho osobně nebyl až tak "odvařenej," aby to bylo na plný počet. Jedná se každopádně o výborný, nesmírně vrstevnatý psychologický thriller s velkou mírou nápaditosti a postavami, jež jsou tak dokonale ulítlé, až si vás dokáží získat. Úžasná práce se schizofrenií, anarchií, detaily a fanatismem lidí...
Plus je to otevřená kritika konzumu, rebelie a sonda do našich duší, která tak trochu nastavuje zrcadlo těm temnějším, udupanějším a nespokojeným zákoutím naší mysli, jež se sem tam derou na povrch...
A jak už tu padlo, audiokniha je výborná!
poprvé jsem zkusil něco od Palahniuka. Měl jsem vyhlédnuté dvě knihy a přednost dostal Klub rváčů. Samozřejmě rozhodlo kladné hodnocení i komentáře a to je můj kámen úrazu. Bohužel jsem se nemohl začíst. Vadil mi asi styl i zbytečně složité vyprávění a nebýt toho, že má kniha necelých 200 stran asi bych nedočetl. No ještě dám určitě autorovi šanci, ale až po delší době :)
myslím že po dlhej dobe skutočne mužský román, ta túžba je stará ako ľudstvo samo, v čase keď som v štátoch cez leto mukloval 18 hod. denne som si prešiel niečim obdobným, bolo to veľmi očisťujúce ...a nemám na mysli paranoju.
Skvělé dílko, zatím první od tohoto autora, ale stoprocentně není poslední. Autor umí naprosto vtáhnout čtenáře do děje a pokud si poslechnete audioknihu v podání Ivana Luptáka, bude napjatí od začátku do konce. Občas trošku drsnější, ale pořád to ještě jde. A filmové zpracování je též výborné! Nevím, jestli si dám ještě někdy polévku v restauraci....
Štítky knihy
zfilmováno americká literatura USA (Spojené státy americké) schizofrenie psychologické romány gangy
Autorovy další knížky
| 2005 |  Klub rváčů |
| 2009 |  Snuff |
| 2007 | Strašidla |
| 2010 | Neviditelné nestvůry |
| 2012 | Prokletí |
Řekl bych, že v literární a filmové historii je tolik zásadních dějových zvratů, kolik by napočítal nešikovný dřevorubec na prstech jedné ruky - jedním z jich je Keyser Söze a druhým Tyler Durden. A ač je to už nějakej ten pátek, co jsem viděl Klub rváčů v TV (to, že je to zfilmovaná kniha jsem se dozvěděl až poté), při četbě se mi před očima přehrávaly všechny scény, o kterých jsem ani nevěděl, že jsem si je vůbec zapamatoval.
Ta knížka je prostě geniální a pokud bych mohl dát jedné knize více, než pět hvězd, bude to tady!