Kříďák
C. J. Tudor
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/537020/bmid_kridak-6627dc2263a1f.jpg
4
2996
2996
Všichni máme tajemství. Před některými utíkáme, ale ona si nás najdou. A některé hry končí vždycky stejně… Mysteriózní thriller Kříďák je tu – a nedá se před ním utéct. Cítíte to v lese, ve škole i na hřišti, cítíte to v domech a v lunaparku. Cítíte to na většině míst v malém městečku Anderbury… strach, že vás někdo nebo něco sleduje. Začalo to na pouti roku 1986, kdy se stala ta nehoda. Toho dne potkal dvanáctiletý Eddie pana Hallorana – pana Křídu. Ten přivedl Eddieho na myšlenku nevinné hry pro něj a partu jeho přátel: za pomoci křídových kreseb si mohli nechávat vzkazy. Byla to docela zábava – dokud je křídoví panáčci nedovedli k tělu. Mrtvému dívčímu tělu, rozřezanému na kousky. Tahle událost se jim nesmazatelně vryla do nočních můr. A třicet let poté najdou v dopisních schránkách záhadnou obálku – s panáčkem a kusem křídy. Strašáci z dětských let totiž možná stále dokážou zabíjet. Kříďák, debut britské spisovatelky C. J. Tudor, vychází ve 40 zemích – jako kniha roku.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno:
2019
,
Témbr
Originální název:
The Chalk Man, 2018
více info...
Přidat komentář
Knížka se četla rychle, bylo to napínavé, ale za mě trochu překombinované a některé věci nevysvětlené. Co třeba bylo v tom tajemném dopise, o kterém se hlavní postava několikrát zmiňuje? Nevím, jestli jsem jen nečetla dost pozorně nebo jsem nechápavá, ale tohle mi tam chybělo.
Knizka se mi libila. Byla ctiva, napinava od zacatku do konce. Desivy pribeh s prekvapivym koncem. Libilo se mi i prolinaji deje (minulost/pritomnost). Tajemstvi hlavni postavy me posadilo na zadek.
Takové trochu perverzní Bylo nás pět, v němž jen trochu důvtipnější čtenář odhalí pachatele mnohem dřív než hlavní hrdina, protože hlavní padouch je od počátku jen a nic než padouch. Po přečtení mnoha severských krimi s brilantními rozbory sériových vrahů, psychopatů a sociopatů všeho druhu mi příběh Kříďáka přijde jako dětský čajíček. Od debutu roku 2018 jsem po všech možných marketingových ohlasech a srovnávání se Stephenem Kingem čekala víc. Jako drásavý a děsivý či fenomenální psychothiller je fakt notně přeceňován prodejci, zas tak jsem v tomto žánru neotupěla. Oceňuji u autorky především vypravěčský um a snahu rozvádět některé motivy ad absurdum v mnoha podobách, hlavně myšlenku, že zdánlivě malý či nevinný prohřešek může mít dalekosáhlé důsledky a že žádná z postav není úplně bez viny. Nicméně motivace některých postav k těmto pokleskům mi ovšem unikala. Za velkou slabinu příběhu považuji hodně chtěnou absenci logického a praktického policejního, a především forenzního vyšetřování podivných událostí v městečku. Příběh tím balancuje na hraně pravděpodobnosti. Bylo by prostě ve střetu zájmu s tím, co chce autorka docílit. Hovorovost vyprávění, hlavně v dějové lince z roku 1986, na mě působila rušivě, ale zvyknete si. Nebýt ale hlavního hrdiny a jeho neustálého zamotávání příběhu kouzlem nechtěného, ničím by asi samotné rozuzlení příběhu nepřekvapilo.
Nebylo to špatné čtení, ale něco mi tam chybělo. Nevím, první dvě třetiny čtivé (zajímavé). Poslední třetina předvídatelná, ale asi to tak mělo být......
Od knihy jsem po přečtení náhodných komenářů moc neočekávala a dojem ve mně zanechala přesně takový. Tato kniha mě neurazila, ani nenadchla. Často se tu srovnává s Kingovým TO. Věřím, že to TO bude lepší. Bylo tam pár vtipných hlášek, které si zapamatuju, ale to je vše.
Od knihy jsem toho moc nečekala a byla jsem příjemně překvapená. Kniha měla spád, špetku humoru, zajímavý děj... Měla jsem ji přečtenou rychle a moc se mi líbila.
V prvej polovici sa mi kniha pozdávala. Pre príbehy detí mám slabosť, keďže som sám zažíval detstvo na začiatku 90.rokov, kedy sme trávili veľa času vonku s kamarátmi. Ta sloboda a dobrodružstvo bola pre mňa vždy príťažlivá. Nie je to len podobnosť s To, ale celým radom kníh a filmov, kedy deti zažívajú niečo výnimočné. Goonies, E.T. alebo Stranger things. K zaujímavo sa rozbiehajúcemu príbehu sa pridáva výborná interpretacia. Bohužiaľ v druhej polovici začne kniha strácať dych, tempo slabne a už je to len také motanie sa hlavného hrdinu životom a spomienkami. Navyše mi kvôli svojmu zberateľstvu a prehnanemu pitiu a fajčeniu prestal byť sympatický. Poslednú tretinu som už trpel, bolo mi v zásade jedno, ako to skončí, len nech ta zmes preludov, pocitov a neodpovedanych pribehov skončí. Na záver sa mi už ani nechcelo rozmýšľať nad tým, do akej miery bol záver nelogicky alebo pritiahnuty za vlasy. Od autorky si dávam pauzu, Jama na tom podľa recenzií nie je o nič lepšie. Ti druhí možno neskôr.
Kříďáka jsem posluchala jako audioknihu, kterou namluvil Vasil Fridrich. Jeho projev mě bavil a audioknihu jsem si užila. Děj knížky se odehrává ve dvou časových rovinách. První z nich se odehrává v minulosti v roce 1986 a druhá o 30 let později. Obě časové roviny jsou do sebe dobře zakomponované, jejich vyprávění se prolíná, ale není to nijak rušivé.
Samotný příběh v sobě nese hororové prvky, alespoň pro mě :-) čtenářka hororů nejsem, takže mi to stačilo. Rozhodně je napínvý a dokázal mě překvapit. O knížce jsem četla, že je hodně překombinovaná. Jako trošku je, ale není to nic hrozného. Mě to nevadilo.
Největší slabinou této knížky podle mě byly hlavní postavy. Celá parta (především v pasáži z minulosti) mi přišla nesympatická - takoví otravní spratci.
Celkově se mi knížka celkem líbila a rozhodně si od C. J. Tudor přečtu něco dalšího. Ale musím uznat, že tento thriller mi v hlavě dlouho nezůstane a brzy zapadne mezi jiné knížky. Takže nijak převratný nebyl.
Kniha pro mě ničím nevynikala. Nemůžu říct, že to bylo špatné, ale během pár dní/týdnů mi naprosto zapadne. Jako oddechovka není nijak špatná, do čtení jsem se nutit nemusela, opravdu naprostý neutrál.
Od Kříďáka jsem neočekávala moc. Byla jsem mile překvapená, od jisté chvíle jsem tušila, ale i tak jsem se dočkala několika překvapení. Překombinované? No a? Není to na škodu, aspoň je to zase něco jiného než severská detektivka. Jsem spokojená.
Nějak nerozumím úspěchu tohoto thrilleru, protože je dosti překombinovaný a poměrně dlouho trvá, než se čtenář začte. Zápletka je originální, ale čekala jsem možná trochu něco jiného. Ti druzí jsou rozhodně o několik tříd výš.
Překvapení a údiv je na místě...
Když jsem na knihu narazila můj předpoklad byl - takový normální thriller
ale kniha velice překvapila. Autorka naprosto dokonale propojila minulost a současnost, v prvních pár kapitolách jsem se trošku ztrácela, ale jakmile jsem pochopila autorčin styl, jako bych se dostala na její vlnu. V pár chvílích jsem měla opravdu husí kůži a to se mi často nestává z názvu mě vůbec nenapadlo, že v knize budou hrát takovou roli křídy...
Od teď se budu velkým obloukem vyhýbat všem malbám křídou na silnici :)
Takový průměrný thriller. Kniha mě bavila a četla se rychle a dobře,ale bylo to až moc překombinované. Hlavní postava mě bavila a vše vyprávěla poutavě a napínavě. Avšak samotné rozuzlení mě zklamalo. To však neznamená,že si od autorky už nic neprečtu.
Kniha se četla dobře v první polovině, pak mi vadilo několik nedotažených linií a trochu otevřený konec.
Knihu jsem nečetl, ale užil jsem si audioknihu interpretovanou Vasilem Fridrichem. K jeho přednesu nemám moc výtek, ale někdy četl trochu moc zbrkle, jakoby bez pomlk a u přímé řeči někdy není jasné, kdo zrovna mluví... nebo zdali je to vůbec přímá řeč. Vadilo mi to hlavně ze začátku, ale pak jsem si na to zvykl.
Ke knize samotné: nejdřív mám pocit, že partička je kopií kámošů ze South Parku (hlavně Špekoun mi dost připomínal Cartmana), ale taky v nich cítím postavy z knih Stephena Kinga. Ale to není důležité. Důležitý je děj, který se odehrává ve dvou dějových rovinách - tenkrát a nyní. Překvapí mě brutalita, s kterou jsou vykresleny různé hrůzné výjevy... ale není jich tam zrovna moc. Ale potěšilo mě, že děj není zbytečně prodlužovaný a v podstatě pořád se tam něco děje... i když třeba pak zjistíte, že to je nepodstatné. Ale nejde přestat a člověk se těší na to, že mu bude odkryto něco z dalších tajemství v příští kapitole.
Rozuzlení není žádný geniální nápad, ale nejde o konec, ale o tu cestu ke konci a ta mě bavila. Co mě nebavilo, to byly ty snové výjevy, které mi tam přišly zbytečné. A také to, že když už se to jmenuje "Kříďák", v každé napínavější situaci se vždy musí objevit něco s křídou nebo namalovanými panáčky...
Na to že je to debut tak všetko v poriadku, čítalo sa to dobre, záver super.
Čekala jsem něco úplně jiného, takovou klasickou kriminálku. Ale to neznamená, že bych byla zklamaná. Líbilo se mi, jak si se mnou autorka hrála. Vždycky jsem si chvilku myslela, že jsem chytrá, a ono houby. Celkově mě příběh vtáhl a nepustil, ale nejde o nejlepší čtení na světě, spíš o takovou oddechovku.
Štítky knihy
prvotina vraždy děti náboženství thrillery tajemství prolínání minulosti a současnosti přátelství z dětství
Jednoduché čtení, průměrná kniha, námět zajímavý, děj mohl být více rozvinutý, dvě dějové linie, obálka hezká, vypravěčský styl příliš prostý, občas vtipné, někdy moudré myšlenky a často se dlouho nic nedělo. Na závěr vyplynulo mnoho překvapivých odhlalení, kterými autorka chtěla čtenáři vyrazit dech, ovšem na mě to nezapůsobilo. Ale přesto autorku nezavrhuji, je to její první kniha a přečtu si jinou.