Kříďák
C. J. Tudor
Všichni máme tajemství. Před některými utíkáme, ale ona si nás najdou. A některé hry končí vždycky stejně… Mysteriózní thriller Kříďák je tu – a nedá se před ním utéct. Cítíte to v lese, ve škole i na hřišti, cítíte to v domech a v lunaparku. Cítíte to na většině míst v malém městečku Anderbury… strach, že vás někdo nebo něco sleduje. Začalo to na pouti roku 1986, kdy se stala ta nehoda. Toho dne potkal dvanáctiletý Eddie pana Hallorana – pana Křídu. Ten přivedl Eddieho na myšlenku nevinné hry pro něj a partu jeho přátel: za pomoci křídových kreseb si mohli nechávat vzkazy. Byla to docela zábava – dokud je křídoví panáčci nedovedli k tělu. Mrtvému dívčímu tělu, rozřezanému na kousky. Tahle událost se jim nesmazatelně vryla do nočních můr. A třicet let poté najdou v dopisních schránkách záhadnou obálku – s panáčkem a kusem křídy. Strašáci z dětských let totiž možná stále dokážou zabíjet. Kříďák, debut britské spisovatelky C. J. Tudor, vychází ve 40 zemích – jako kniha roku.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2019 , TémbrOriginální název:
The Chalk Man, 2018
více info...
Přidat komentář
Knihy od Stephena Kinga ze zásady nečtu, proto ani nesrovnávám. Hodnotím tedy jen na základě toho, jak na mne zapůsobila tato kniha po přečtení. Dobře se mi četla a byla napínavá.
Knihu jsem měla přečtenou za 3 dny a mohu jen doporučit, jen mám pocit, že s Kingem nemá vůbec nic společného.
Kniha se mi moc líbila, přečetla jsem na jeden zátah. Klukovská parta, přezdívky - něco mi to připomínalo. Hlavní hrdina mi byl sympatický, jeho kamarádi také. Příběh uvěřitelný, napínavý, pěkně se četla i velká písmena, stránky rychle ubývaly. Krásné slovo - Kolotočenka.
Mě se knížka líbila. Dobře se mi četla.
"Nikdy nedělej ukvapené závěry. O všem pochybuj. Nikdy nedej na to, co se samo nabízí."
Připomínalo mi to Kinga a koukám,že to neni jen můj pocit. Čekala jsem od toho víc,ale nebylo to úplně špatné. Napínavé,místy dost překvapivé a konec lehce šokující (kde je schovaná hlava) a to mi přišlo i trochu mimo mísu. Čekala jsem nějakého sériového vraha,ale třeba to byl záměr.
Jako je to těžká vykrádačka IT, co si budeme. Autorka mistrně sjednotila styl Kinga a Jo Nesba, díky tomu jsem to vlastně přelouskala za 3 hodiny. Konec mě hrozně zklamal. Na to, jak ta kniha byla dynamická a furt se tam něco dělo, co nedalo člověku pokoj, tak posledních 20 stránek před koncem, byl fakt horor. Přišlo mi to trochu prvoplánové, aby se to hodilo na toho, kdo to může odskákat nejvíc.
Mimochodem, nevíte někdo, co se stalo s tou peněženkou?
Drsné knihy mi nevadí, ale ve chvíli, kdy jste v první třetině a už se vám ze všech těch nechutností zvedá kufr, tak asi je něco špatně. A to, že autorem je žena, mě ještě víc zaráží. Nakonec ale teda dávám tři hvězdičky, jelikož vyústění zápletky nebylo až tak špatné.
Pro mne se jednoznačně jedná o špatně "obšlehnuté" To od Kinga. Pokud bych Kinga nečetla a začala touto knihou, asi bych ji hodnotila mnohem lépe. Takto bohužel musím Kříďáka označit jako nepovedený odvar Kinga.
Dlouho jsem odkládal, nemám moc rád všeobecné nadšení. Ale Kříďák je opravdu povedená knížka. Kombinace dvou časových dějových linií, střídající poklidné dětství a vzpomínání maloměstského učitele a následné přidávání napětí až do překvapivého konce mě moc bavila.
Poslouchala jsem jako velmi dobře načtenou audioknihu (čte Vasil Fridrich).
Moc se mi to líbilo. Jedná se o příběh, v němž hlavní postava retrospektivně vzpomíná na události, které se staly v době jejího dětství před 30 lety. Tyto vzpomínky se prolínají se současností a vnášejí do příběhu další dimenzi náhledu na stejnou věc – jak z pohledu dvanáctiletého kluka, tak z pohledu toho samého kluka, jen o 30 let staršího. V čem je ovšem kniha velmi odlišná od ostatních, je styl, jakým je napsána. Jedná o thriller s absencí jakéhokoliv vyšetřování a policejní práce, nejsou zde žádní detektivové a podezřelí a vše, co k tomu patří. Je tu jen parta malých dvanáctiletých dětí, které prožívají svůj všední život s občasnými (ne vždy zcela příjemnými) nevšedními zážitky. Pro mě to byla osvěžující a velmi příjemná změna. K tomu překvapivý konec s prvky velmi černého humoru…
Po pravdě řečeno mě překvapuje relativně nízké hodnocení této knihy, ale každému se asi nelíbí to stejné. Ač je King možná mistrem tohoto žánru, jeho knihy mě nikdy nebavily tolik, jako tahle (některé jsem ani nedočetla - frázovité, příliš roztažený děj s mnoha a mnoha a mnoha odbočkami od hlavního děje...). Já dávám 5*, fakt se mi to líbilo.
Podobnost s Kingem je nepřehlédnutelná. Ze začátku mi to vadilo, postupně s příběhem jsem se již od toho odprostila a začala jsem si knihu užívat. Není to jeden z těch příběhů co vás pohltí a nepustí, a jehož děj si pamatujete ještě dlouho po dočtení. Ale kniha bavila, místy i vcelku napínavá, nebyla tam žádná hluchá místa, kdy bych se vyložně nudila.
Jako jooo tohle se mi opravdu líbilo.... Knížka napsaná úplně jiným stylem než jsem zvyklá, zadní detektivové ale místo nich vzpomínky
Na mě bylo těch vražd asi moc :-) na druhý pokus jsem knihu dočetla. Za mě průměr. Plus hvězda za krásnou obálku.
Na čtení knihy jsem se celkem dost těšila, název i to, o čem kniha bude mi připadalo zajímavé. Ale asi jsem od toho čekala víc, přišlo mi, že většinu knihy se nic moc nedělo, děj se rozvíjel pomalu. Musím ale uznat, že bylo zajímavé, že kniha byla napsaná ve dvou časových liniích. Ed mi přišel jako smolař, musel řešit takové věci, které malí chlapci řešit nemusí (například nehoda na pouti, dále když našel mrtvé tělo rozřezané na kusy,...). Ale i přesto všechno na mě působil jako poměrně normální dospělý muž. Hodně mě překvapily vztahy mezi reverendem Martinem, Niky, Hannah, Chloi. Bylo zajímavé to postupně zjišťovat. Čtyři hvězdičky dávám knize i za rozuzlení a zajímavý konec, který jsem nečekala. Část v lese s reverendem Martinem mě překvapila asi ze všeho nejvíc. Asi stejně jako když jsem se na konci dočetla o tom, že Ed nesbírá a neschovává jen věci...U knihy mi mimochodem celkem vyhovovalo větší písmo.
O něco lepší než Jáma, ale pořád mi něco nesedí. Vůbec mi to nepřipadalo napínavé, začíst se bylo nesmírně těžké a pocit, že to krapet odsýpá jsem měla až ke konci. Přesto jsem dočetla.
Když jsem začala číst, tak to na mě hned vyběhlo - někdo, něco vraždí, 6 kamarádů a jen jedna holka, zapadlé město kde si... No začátek byl jen celý "panebože, to nikdo už nedokáže napsat knihu aby to nebylo jako To"?... Pak se to, ale rozjede a na nějaké zdlouhavé TO zapomenete. Pak už se jen ukazující ty nezvrácenější podoby lidí a jejich myšlení. To jak něco nechtěného může vést k absolutní tragédii, jak křivda Vás dokáže hnát dopředu... Je to skvělá kniha, ne že ne, až na ten začátek
Štítky knihy
prvotina vraždy děti náboženství thrillery tajemství prolínání minulosti a současnosti přátelství z dětství
Přiznám se, trochu jsem se bála, jelikož i mírné srovnání s Kingem u mě spustí vykřičník v hlavě. Proto jsem se snažila nesrovnávat a jen si užívat čtení. A užila! Kříďák mě překvapil, byl poutavě napsaný a jen doporučuji!
P.S.: Podobnost s Kingem jsem ale našla už na začátku - kapitoly, které střídaly dětství a dospělost, styl, jakým je to vyprávěno... Dostala jsem si chuť znovu přečíst To!