Kříďák
C. J. Tudor
Všichni máme tajemství. Před některými utíkáme, ale ona si nás najdou. A některé hry končí vždycky stejně… Mysteriózní thriller Kříďák je tu – a nedá se před ním utéct. Cítíte to v lese, ve škole i na hřišti, cítíte to v domech a v lunaparku. Cítíte to na většině míst v malém městečku Anderbury… strach, že vás někdo nebo něco sleduje. Začalo to na pouti roku 1986, kdy se stala ta nehoda. Toho dne potkal dvanáctiletý Eddie pana Hallorana – pana Křídu. Ten přivedl Eddieho na myšlenku nevinné hry pro něj a partu jeho přátel: za pomoci křídových kreseb si mohli nechávat vzkazy. Byla to docela zábava – dokud je křídoví panáčci nedovedli k tělu. Mrtvému dívčímu tělu, rozřezanému na kousky. Tahle událost se jim nesmazatelně vryla do nočních můr. A třicet let poté najdou v dopisních schránkách záhadnou obálku – s panáčkem a kusem křídy. Strašáci z dětských let totiž možná stále dokážou zabíjet. Kříďák, debut britské spisovatelky C. J. Tudor, vychází ve 40 zemích – jako kniha roku.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2019 , TémbrOriginální název:
The Chalk Man, 2018
více info...
Přidat komentář
Knihu jsem četl po Karikově Tmě. A byl to balzám. Na prvotinu klobouk dolů. Napětí postupně narůstá s budováním příběhu. A v poslední třetině jsou zase postupně jednotlivé slupky odkládá a vysvětlovány. Ano, závěr trochu násilně zakomponován, ale nic není nelogické nebo neskutečné. K tomu perfektní překlad pí Kunové.
"Kříďák" se mně líbil moc! Po přečtení hodnocení jsem se čtení lehce bála, ale jsem ráda, že jsem se nenechala ovlivnit a odradit slabšími komentáři. Příběh je vyprávěn ve dvou časových rovinách. V minulosti se vracíme do 80. let 20. stol. a dozvídáme se o "dobrodružství", které zažila parta kluků. Bohužel to nebylo nic veselého a hlavní hrdina s jeho kamarády byli svědky nejedné tragické události. Pak se děj odehrává v přítomnosti, kdy jsou z chlapců dospělí čtyřicátníci, otevírají se staré rány a vyplouvají na povrch šokující informace a fakta, na která se před třiceti lety nějak zapomnělo. Kniha je, podle anotace, přirovnávána k "To" od S. Kinga a i mě toto přirovnání napadlo, ale jen do chvíle, než jsem začala číst. Autorka použila stejný námět party malých kluků a děsivé minulosti, ale to je vše. Rozhodně to není žádná kopie S. Kinga. Líbil se mi styl, jakým C. J. Tudor píše a jak bylo dokonale znát, když byl vypravěčem dvanáctiletý kluk a pak najednou čtyřicetiletý muž. Ačkoliv jsem něco tušila od začátku, přesto byl konec šokující, mrazivý a rozhodně k zamyšlení! Úplný konec...
Po některých trochu vlažných reakcích čtenářů jsem se trochu obávala, jaká kniha buda, ale jakmile jsem začala číst, už to jelo!!! Přečetla jsem rychle. Uznávám, že některé věci možná nebyly úplně dotažené, postavy by určitě mohly být vykreslené víc do hloubky, ale přesto pro mě velmi pěkná kniha:)
Mně se to líbilo!Po dlouhé době kniha s nálepkou bestseller, u které jsem se nenudila.Po večerech jsem se bála, v noci jsem cestou na záchod všude potkávala křídové panáčky a celkově mi to přišlo příjemně strašidelné.Ani mi tady překvapivě nevadilo střídání časových rovin - nevim co je to za módu cpát to do všech knížek. Za mě ano, na knihu jsem nikde předtím neviděla reklamu,autorku neznám a nic jsem neočekávala...
Knížka měla potenciál, ale autor nevěděl, jak s myšlenkou naložit. Se spoustou věcí se v knížce nevyrovnal, jiné naznačil a nedokončil. U vraha asi sám přemýšlel komu to přišít. Prostě námět dobrý, realizace pokulhává. Třeba priste... Taky na to,jakou měla kniha reklamu je to nakonec dost zklamání.
Kdyz jsem videla hodnoceni knihy a nakonec ji rozbalila pod stromeckem o to vic jsem se na ni tesila....a nezklamala. Nez jsem se k ni dostala, hodnoceni jeste kleslo, ale ja se nedala odradit a jsem rada. Precetla jsem ji za dva dny...jeden zaver trochu necekany a druhy cekany. Urcite stoji za precteni.Postavy sice neprilis sympaticke, obcas jsem se v nich trochu ztracela diky prezdivkam. Dej napinavy a po vecerech i strasidelny..:-] Tesim se na dalsi knihy od autorky.
Každý autor se od někoho vždy inspiruje, ale tady bych na některé věci (postavy, i přímo některé scény) ukázala rovnou prstem, z jaké knížky S. Kinga jsou převzaté (To, Řbitov zviřátek). Do očí to bilo až neslušně. Celý styl knihy je laděný kingovsky, ale postavy mi přišly poněkud plytké, nebyly zabrány nějak do hloubky, a asi proto mi přišly i neosobní a měla jsem problém se do nich vžít, vcítit, cokoli..
Na druhou stranu čtení je to celkově příjemné, atmosféru to má, spád taky - stránky se obrací samy. Líbí se mi, jak každá postava má svého kostlivce ve skříni a k čemu mohou vést zdánlivě nevinné věci. Pro ty, kdo nečetli Kingovo knížky určitě super, pro čtenáře Kinga o něco slabší.
Několik poznámek - vliv Kinga na autorku byl enormní - balancuje to na hranici vykradače stylu, vykreslení postav Kingovy úrovně nedosahuje, zapojení módních detektivních prvků na velmi dobré úrovni, transformace prolife aktivisty (z definice hodní lidé) na žumpu všech nectností vypovídá zřejmě nejoriginálněji o anarcho-autorce. Zkrátka je to dobrá kniha s několika mínusy, která oprávněně budí rozruch.
Z knihy mám poněkud rozporuplné pocity. Na jednu stranu příběh nevybočuje ze "spolehlivého" žánrového vzorce mysteriozních thrillerů, na druhou stranu, čtivost, rafinovaná gradace, dobrá práce s vypravěčskými finesami ... takže vlastně příjemné odpočinkové čtení.
Na můj vkus měla kniha trošku pomalejší rozjezd, ale jinak super. Přistupovali jsem k ní trochu skepticky, po všech těch komentářích, ale byla jsem víc než příjemně překvapená. Super námět i popis z pohledu jedné postav a konec nečekaný. Paráda!
Po přečtení některých komentářů se mi knihu nechtělo ani moc číst, ale nakonec jsem si řekla, že tomu dám šanci. A víte co? Nelituji. Kniha měla zajímavý námět. Dětská hra s křídovými panáčky? Proč ne, určitě to má potenciál. Ovšem bylo tam pár míst, která by si zasloužila lepší vysvětlení.
Mne se to libilo. Je pravda, ze nektere otazky zustali otevrene, ale kupodivu mi to az tolik nevadilo. Snvizny dej a par hezkych zvratu.
Kniha se mi líbila. Byla psána svižně a tak nějak pohodově. Líbilo se mi střídání úseků minulosti a současnosti a i postavy mě jakýmsi zázrakem neiritovaly. Četla jsem dost né moc pozitivních recenzí, ale to také připisuji (mimo jiné) přehnané reklamě. Ta pak někdy nutí čtenáře očekávat více než může kniha nabídnout. Námět byl také zajímavý, kniha se četla sama.
Na tuto knihu som sa velmi tesil. Avsak po jej naslednom precitani nastalo mensie sklamanie, zial dej ani styl akym je podany fanusika dynamickeho krimi moc nenadchne. Jednym z hlavnych problemov tejto knihy bola kvalitativna nevyrovnanost. Samozrejme treba prihliadnut aj nato, ze je to debut. Este minimalne jednu sancu ak sa nieco objavi urcite tomu dam.
Tak nějak nevím co si o té knize mám myslet...obrovská reklama opravdu nezaručuje, že to bude pecka nad pecky..nemohu říci, že kniha nebyla čtivá..jo četlo se to celkem samo, ale spíše mi to přišlo jako román s prvky detektivky..Rozhodně mi neběhal mráz po zádech a nebyla jsem nikterak v šoku..Vše v knize bylo předvídatelné. Jediné co se člověk nedozvěděl jak to bylo s těmi malovanými panáčky v kostele atd..přišlo mi, že autorka na tom chtěla založit celou knihu a nakonec světe div se, nic jsme z toho neměli..možná to mělo nádech Kinga, protože autorka je jím dosti ovlivněna, ale to je tak k tomu asi vše..jako na prvotinu to nebylo špatné dílo, ale má to právě hodně ALE.
Zvláštní příběh...rozhodně bych nechtěla mít sny jako Eddie :/ ale jinak kniha byla čtivá a lehce napínavá, trochu předvídatelná a je tu vidět, že karma existuje.
Co se týče Edových kámošů...no rozhodně bych o ně nestála...ale což, Ed sám byl dost ujetý...
Na 4 hvězdičky to není, ale tentokrát bych dala 3,5. Určitě se mi kniha líbila víc, než Šelma, která pro mě byla velkým zklamáním. Čtení Kříďáka mě bavilo, zajímalo mě, jak to dopadne a byla jsem i překvapená rozuzlením.
Byla tam ale řada věcí, které mě dost iritovaly. Třeba to, že autorka si úplně neohlídala to, aby kniha byla konzistentní. Přestože knihu vyprávěla z pohledu dospělého Eddieho, který se ve vyprávění vracel do dob 30 let zpět, přecházela pro mě zcela nepochopitelně v pasážích z roku 1986 do slovníku a způsobu vyjadřování dvanáctiletého kluka. To je samozřejmě dobře, pokud jde o přímou řeč, avšak v okolním textu je to nelogické, dost rušivé a nedává to smysl, pokud je vyprávění opravdu v minulém čase. Zřejmě zapracovala skutečnost, že se jedná o prvotinu autorky.
Druhá věc, která opět souvisí s tím, že se nejedná o zkušeného autora je neustálé opakování určitých slovních spojení nebo použitých frází. Hlavně toho "později jsem se dozvěděl..." bylo na můj vkus až příliš.
Poslední výtku bych měla k tomu, že mi hodně věcí a situací přišlo nedotažených do konce a nevysvětlených, například sny Eddieho, kdy se probudí a na nohou má listí, jako by sen byl skutečný nebo to, kdo nakreslil některé křídové panáčky mi přišlo nedovysvětlené.
Celkově byl ale námět zajímavý a na prvotinu autorky bych řekla, že jde o celkem povedenou knihu.
Štítky knihy
prvotina vraždy děti náboženství thrillery tajemství prolínání minulosti a současnosti přátelství z dětství
No to byla hrůza .