Kříďák
C. J. Tudor
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/537020/bmid_kridak-6627dc2263a1f.jpg
4
2992
2992
Všichni máme tajemství. Před některými utíkáme, ale ona si nás najdou. A některé hry končí vždycky stejně… Mysteriózní thriller Kříďák je tu – a nedá se před ním utéct. Cítíte to v lese, ve škole i na hřišti, cítíte to v domech a v lunaparku. Cítíte to na většině míst v malém městečku Anderbury… strach, že vás někdo nebo něco sleduje. Začalo to na pouti roku 1986, kdy se stala ta nehoda. Toho dne potkal dvanáctiletý Eddie pana Hallorana – pana Křídu. Ten přivedl Eddieho na myšlenku nevinné hry pro něj a partu jeho přátel: za pomoci křídových kreseb si mohli nechávat vzkazy. Byla to docela zábava – dokud je křídoví panáčci nedovedli k tělu. Mrtvému dívčímu tělu, rozřezanému na kousky. Tahle událost se jim nesmazatelně vryla do nočních můr. A třicet let poté najdou v dopisních schránkách záhadnou obálku – s panáčkem a kusem křídy. Strašáci z dětských let totiž možná stále dokážou zabíjet. Kříďák, debut britské spisovatelky C. J. Tudor, vychází ve 40 zemích – jako kniha roku.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno:
2019
,
Témbr
Originální název:
The Chalk Man, 2018
více info...
Přidat komentář
Ta kniha mě dostala. Napínavý příběh, v každé kapitole něco, co mě ke knize přikovalo o něco víc. Rozhodně doporučuji přečíst všem milovníkům temných kriminálek.
Knihu jsem dostala od přítele na Vánoce. Tento žánr moc nemusím, o to víc mě překvapilo, že mě kniha bavila. Byla poutavá, zamotaná, místy vtipná a místy i nechutná. Je tu i zástupce víry - reverend. Když už je v knize nebo filmu někdo takový, tak to smrdí. Nějak jsem to tušila, že to tak dopadne, ale úplný konec byl opravdu šokující až nechutný. Zajímavý námět, knihu doporučuji.
tak to byla jízda. masakr.
husí kůže každou chvíli. nedokázal sem to odložit a četl a četl.
Ted za 4 dny mám jít na čundr do zimních brd. sám v lese. a vůbec nevím jestli po tyhle knize to zvládnu...
fakt hustá kniha...
do poslední chvíle sem netušil kdo to udělal. napínavá kniha od začátku do konce!
Z mého původního plánu přečíst vždycky jen pár kapitol nakonec hodně rychle sešlo, protože jsem se nedokázala od knihy odtrhnout. A to už od samého prologu. Prostě jsem potřebovala, co bude dál a jak se bude příběh dál vyvíjet. Líbilo se mi i prolínání časových rovin, které byly jen dalším důvodem, proč jsem nedokázala přestat číst. Celou dobu jsem se navíc snažila přijít na to, kdo za tím vším stojí. Podezřívala jsem pomalu každou postavu a měla jsem spoustu teorií. A stejně mě nakonec autorka dostala.
Bavilo mě to. Prolínání časových rovin a postupné odhalování zápletky do sebe zapadalo.
Kniha prectena za jedno odpoledne. Proste me zajimalo jak to cele bylo, debutem roku bych to asi nenazvala, urcite jsem cetla lepsi knizky, ale i tak se mi kniha libila.
Ikdyž má kniha velmi dobré recenze a je čtivá,moc mě nezaujala a nenadchla:Má krásný obal.Je to takové nenáročné čtení,asi jsem od knihy čekala více.
Kniha je velmi čtivá ale bohužel jsem měla velké očekávání ze zápletky, která mě tolik nenadchla.
Navzdory mnoha vlažným ohlasům musím konstatovat, že mně kniha sedla a nedokázala jsem ji odložit. Je mi úplně jedno, zda je to debut roku nebo světový bestseller - tato označení se totiž často netrefí. Autorčin styl psaní je velmi poutavý, bavilo mne střídání dvou časových rovin. Velmi sympatická mi byla postava Kříďáka. Těším se na další autorčinu knihu už teď.
("So you wonder about the past, when you know that its already been, nothing seems to last, can it last will it last" ... Shaking - Our Lady Peace)
Autorka má ráda Stephena Kinga. A je to znát. Převedla jeho postupy do současného trendu vyprávění, takže chápu, že se kniha lidem líbí. Označení "Debut roku 2018" bych automaticky nezatracovala. Funguje na stejném principu "Světový bestseller". Tak si najděte na internetu popis toho, jakým způsobem to u knih vzniká, než začnete řešit, že ani jedno z těch označení nechápete u této knihy.
Tenhle příběh jen tak jednoduchý a prostinký. Jenže právě v tom je geniální. Možná si teď Knižní klub říká Kalibr, ale v knize to vypadá stále stejně. Velká písmena jako pro třeťáky jsou ideální do mhd, kde se vám díky krátkým kapitolám kniha bude číst dobře. Proto je tak "tlustá". Kdyby bylo písmo, formát a paperback, vypadalo by to úplně jinak.
("Tu blbou ledvinku jsem nesnášel. Ledvinky nosí tlustý turisti. Budu před ostaníma vypadat jako pako, zvlášť před Nicky. Jenomže když to mamka řekla takhle, nedalo se s ní smlouvat.")
Průměrná kniha, za pár dní nebudu vědět, co čem byla. Ale to neva. Za zapamatování mi to skutečně ani nestálo. Kniha není konkurencí pro mě oblíbené autory a autorky další dílko si nepřečtu. Málo času a knih hodně. Tak proč se zabývat knihami, které jedou jenom na půl?
SPOILER A teď je jasné, že maminka se má vždycky poslouchat! Kdyby si nechal tu ledvinku, možná by všechno dopadlo úplně jinak... SPOILER
Hodnotím plným počtem, od knihy jsem se nemohla odtrhnout. Líbilo se mi prolínání času, postupné odhalování kdo co udělal a co kdo svým činem způsobil. Postupně vše do sebe zapadlo.
Dobře se to čte, ale jestli pak jste si všimli jedné logické chyby? Bohužel knihu u mne dost shodila....
Je v tom zřejmá inspirace, snad i okouzlení Kingem, ale jeho kvalit autorka nedosahuje. Příběh přímočařejší, jazyk jednodušší, nicméně čtivý. Přečetl jsem za dva dny a nenudil jsem se ani minutu.
Já vůbec nevím, jestli se mi líbila, nebo nelíbila. Dočetla jsem ji, neurazila, nenadchla. Pro mě byl příběh takový nějaký - "neučesaný".
Knížka se mi líbila. Líbily se mi kresby. Líbilo se mi střídání roků. Líbilo se mi propojení postav. Líbila se mi její čtivost. Ale asi bych si ji znova nepřečetla.
Nechci se opakovat, ale přemýšlím, co vlastně ke knize napsat? Co ve mě vyvolala? Já nevím...určitě za sebe úplně nesouhlasím s titulem "Debut roku", to mě přijde přehnané...četla jsem horší knihy, ale i lepší...
Námět knihy je dobrý, četla se dobře..ale je to prostě takovej průměr...
Co mě určitě zaujalo je obal knihy, ten si zaslouží o hvězdičku navíc...
Jedna z nejhorších věcí, která se mi může po přečtení knihy stát je ta, že nevím, co o ní říct. Nemůžu o ní nadšeně vyprávět, protože mě dostatečně nezaujala, nemůžu ji ale ani kritizovat, protože mě natolik "neurazila". Taková kniha ve mně zanechá jakousi prázdnotu. Dá se něco takového zařadit do přihrádky "průměr"?
Něco takového se mi stalo s Kříďákem.
Jak zde zmínili mnozí jiní, kniha se čte svižně, v podstatě sama. Střídání časových rovin obecně miluju, i tady se vydařilo. Myslím, že se i relativně podařilo vystihnout mysl dvanáctiletého dítěte (i když Petra Soukupová to není, od té by se ještě C. J. Tudor mohla mnohému přiučit). Ale zkrátka to nebylo až tak překvapivé a dechberoucí, jak jsem čekala. Očekávání...to věčně nevděčné očekávání...
Pokládám si otázku, zda je ta masivní reklamní kampaň pro Kříďáka plus nebo mínus. Na jednu stranu se o knížce dozví více lidí, více lidí si ji bezpochyby i přečte, ale na druhou stranu bude také velké množství zklamaných, případně zklamanými odrazených, či reklamou odrazených...
Štítky knihy
prvotina vraždy děti náboženství thrillery tajemství prolínání minulosti a současnosti přátelství z dětství
Bezvadně se četla,skvěle navazovala kapitola po kapitole,určitě přečtu i další od této spisovatelky. Každopádně plný počet hvězdiček dát nemohu.