Kroniky prachu
Lin Rina
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/493688/bmid_kroniky-prachu-8PG-493688.jpg
4
2183
2183
Kroniky prachu série
1. díl >
Police v knihovnách jsou plné prachu, ale i úžasných příběhů, které stojí za to číst. Jako třeba tento… Šaty, plesy, plané řeči a na konci toho všeho… ideální manžel. Tak si představuje Animantina matka nejbližší budoucnost své dcery. Jenže Animant je tento svět pozlátka na hony vzdálený. Ona se nejraději pohybuje na mnohem zajímavějším místě – ve světě knih a příběhů. Ačkoliv se s pomocí vtipu a sarkasmu snaží odehnat realitu od sebe co nejdál, stejně ji doběhne. Nabídce pracovat jeden měsíc v univerzitní knihovně se nedá odolat, a tak plna očekávání opouští nudné provinční městečko a odjíždí do Londýna. V obklopení tolika knihami se jen těžko dokáže soustředit na své pracovní povinnosti. Její už tak rozptýlenou pozornost narušuje i vrchní knihovník – nejprotivnější muž na světě, se kterým není lehké vyjít. Přesto v ní začne probouzet city, které předtím neznala. A ani ta nejučenější kniha jí neporadí, jak se s nimi vypořádat.... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Historické romány
Vydáno: 2022 , Fragment (ČR)Originální název:
Animant Crumbs Staubchronik, 2017
více info...
Přidat komentář
Přesně můj šálek kávy! Tahle knížka v sobě má hate-love klišé, které se mi ale z nevímjakého důvodu prostě líbí. Líbí se mi i osobní rozvoj a posun hlavní hrdinky. Děj byl zajímavý i když se sem tam vlekl, hodněkrát mě překvapilo, co se stalo. Líbí se mi i časové zasazení děje - Anglie na konci 19. století, je to nádhera. Jedinou výtku mám k ukončení knížky - nemuselo být tak svižné. Ale celkově skvělá kniha. Určitě si ji někdy přečtu znovu.
Krásná oddychová knížka pro beznadějného romantika jako jsem já. Začátek byl sice poněkud zdlouhavý a chvilku mi trvalo se začíst, na konci knížky jsem ale litovala, že autorka knihu ještě o pár stránek neprotáhla.
Jo ehmm, kdo tuto knížku má rád, tak ať asi nečte dál.....
Do knihy jsem se od začátku nemohla vůbec začíst. Denně se mi vždy podařilo přečíst tak maximálně padesát stránek a celou jsem ji přečetla za víc jak týden, což je u mě strašně dlouhá doba.
Přibližně do třista padesáté strany mě děj prostě nebavil a připadalo mi to strašně zdlouhavé (zase se tady ale rozjížděla romantická linka, ale o té později...).
Posledních sto padesát stran se mi ale moc líbilo. Tady už byla konečně vidět ta úžasná romantika, o které všichni básní. Ale jinak to v podstatě bylo podobné jako ta první část knihy.
Hlavní hrdinku jsem už od začátku neměla vůbec ráda. Připadala mi jako strašně naivní, rozmazlená a namyšlená nána, která ale miluje knížky, což je tak jediný plus, který na ní vidím. Jo pardón, ještě se mi na ní líbí to, že i přesto že má bohatý rodiče jde pracovat a baví se i se "spodinou".
Přemýšlím, jak popsat Thomase Reeda... Začnu asi u věčně naštvaného, zamračeného chlápka, který SPOILER na posledních dvaceti stranách zjistí, že dokáže i milovat! Zázrak tisíciletí!!!!!!! KONEC SPOILERU
Tak a teď konečně přijde na řadu romantická linka.... No... Co napsat... Ze začátku (když se ještě tolik nerozjela, ale už to začalo vypadat nadějně) se mi líbila, ale jakmile Animant začne popisovat, jak začíná milovat pana Reeda.... Ježiši to bylo pro mě mučení.... Jasně, všichni říkají, že je to krásná hate-love romantika, ale podle mě to bylo až moc.
Za to romantická linka s panem Boylem... Ta se mi tedy líbila o dost více, neboť on jí miloval, ale ona ho měla za přítele... No jo no... To sice nebyla ta hlavní romantická linka, ale i tak.
Jak jsem celá a slyšela všechnu tu chválu na tuto knihu, tak jsem od ní očekávala velké WOW, takže jsem dost zklamaná.
2,5/5⭐
Kniha se četla téměř jedním dechem, což zní asi nemožně, když má 500 stránek. Doufala jsem, že budu mít alespoň týden co číst, ale druhý den- přečteno. Animant( konečně knížka v které si nelámu jazyk nad jmény) byla celkem sympatická, když se tedy zrovna nekoupala v sebelítosti. Konec byl urychlený a i kdyby tam bylo dalších sto stránek tak by to bylo lepší než že to skončí jen zásnubami a objetím a nedají si ani pusu. To prostředí ve kterám se usmířili autorka vybrala nevhodně.
Tato kniha si zaslouží jednoznačně pět hvězdiček z pěti. Líbila se mi, už když jsem viděla tu její nádhernou obálku, a doufala jsem, že mě nezklame. A také že nezklamala. Kniha má romantickou linku, odehrává se ve starší době v Londýně, místy je i napínavá a autorka skvěle do děje zakomponovala postavy, které jsou velmi sympatické, a dokázala skvěle vystihnout jejich charakteristiku a vzhled. Proto jsem se do knihy dokázala vžít a prožívala jsem to, co hlavní hrdinka knihy Animant . Je to ta nejlepší kniha kterou jsem kdy četla. Doporučuji všem romantickým duším.
Kniha má sice přes 500 stránek, ale já si stejně na konci přála víc. Příběh mě pohltil a až do poslední strany a do tří do rána nepustil. Hlavní postavy jsou skvěle vykresleny, stejně tak prostředí. Kniha má stád a převraty a rozhodně vás nebude nudit.
Moc doporučuji!
je mozne, ze moje hodnoceni nebude tolik objektivni, kazdopadne...premyslim, zda si tahle kniha 3/5 zaslouzi.
nechapejte me spatne, kniha sama o sobe je dobra, ale mne v ni zaprve neco chybelo a zadruhe jsem mela prilis vysoka ocekavani..a zatreti, neni to fantasy:DD
konec mi prisel mozna moc urychleny, skoro az nepatricny.
jinak se mi libil vyvoj hlavni hrdinky, a celkove i vedlejsich postav.
avsak pan reed me vubec neokouzlil tolik, jako vetsinu ctenaru. mnohem vic se mi libila napriklad postava elisy, nebo matky hlavni hrdinky.
jo a taky se mi nelibilo, ze se casto opakovaly hrdinciny myslenky a taky me stvalo, ze casto pusobila sebelitostive a davala si za vinu veci, za ktere nemohla.
pro milovniky romantiky asi fajn.
Nechápu proč je u této knihy takový rozruch. Je to o ničem. Kniha, která má přes 500 stran a pořád se v ní opakuje jen ten samý pracovní den je špatná... naopak se mi líbilo jak skvěle byla popsaná Anglie a její historie.
Krásný pohádkový příběh z viktoriánského Londýna.
Hlavní hrdinové jsou sympatičtí a jejich vzájemné pošťuchování bylo velmi zábavné. Od příběhu jsem nic moc neočekávala, ale opravdu mě příjemně překvapil. Navíc jsem se dozvěděla i něco více z fungování knihoven. Jediné, na co jsem si musela chvíli zvykat, bylo neobvyklé jméno hlavní hrdinky.
Tato kniha je zajímavý případ - moc jsem se na ni těšila, anotace vypadala více než slibně, obálka je možná lehce překombinovaná, ale stále pěkná, navíc se na ni jen hrnuly pozitivní ohlasy. Tak jsem se do ní konečně pustila. A upřímně? Prvních 300 stran byl očistec. Styl, jakým to bylo napsáno, vůbec neevokuje / nepodporuje přestavu, že se děj odehrává v 19. století a všechno, včetně děje, mi to přišlo velice šroubované. (O předvídatelnosti nemluvě, ale tu jsem čekala). Mám ovšem zásadu rozčtené knihy dočítat, i když se mi nelíbí, což se v tomto případě ukázalo jako skvělý nápad. Posledních asi 180 stran jsem zvládla na jeden zátah, culila jsem se u toho jako idiot a říkala jsem si, že ano, takovouhle slow burn romanci jsem chtěla (budu akorát ignorovat úplný závěr, ten to malinko zase zkazil...).
Je to oddechová četba, u které je třeba málo přemýšlet, aby si ji člověk opravdu užil. Ne, není to Austenovka a ani by se to k nim nemělo přirovnávat, protože to je trošku jiný level. Možná by to přeci jen mohlo být kratší, zvlášť ta proklatá první polovina...ale zřejmě chápu, proč ji má tolik lidí rádo - prostředí knihovny, Londýna a opravdu pomalu se rozvíjející roztomilá romantická linka jsou na podzimní večery docela dobrými společníky.
Prostredie nádhernej starobylej knižnice, počiatky katalogizácie a na tú dobu parádny stroj na rešeršovanie vo svete vzducholodí, elektriny a pary... Skrátka, moje knihovnícke srdce začínalo zrýchlene biť, keď som sledovala na jednej strane romantický príbeh z konca viktoriánskeho obdobia (aj keď som čakala prirovnania k Jane Austenovej, nie je to ono, jazyk je príliš moderný a stručný, ale snahu oceňujem) a na strane druhej, či Animant (toto meno hlavnej hrdinky je perfektné, zvláštne a nezabudnuteľné) správne zaraďuje knižné tituly a aj ako ich označuje, keď sú poškodené a teda bojím sa spolu s ňou práve o tie zničené kusy... Jej začiatky a zaúčanie sa (mladá dáma s postavením, ktorá nemusí, ale ide pracovať ako asistentka knihovníka) sú mojou najobľúbenejšou pasážou. A aj upratanie kancelárie a zariadenie si svojej izbičky, pitie čaju... Nechcem ani vedieť, čo to o mne vypovedá, ale hlavná postava je mi veľmi blízka. Nie je to iba povolaním, a už vôbec nie záľubou v náučnej literatúre, ale tým, ako to chce mať všetko prehľadné a ako to niekedy nevyjde. :). A zároveň si viem presne vybaviť ten pocit napätia, keď musí chodiť do archívu. Alebo ako slnečné lúče ožiaria čiastočky prachu, ktoré jemne víria pri policiach plných kníh, keď sa vzduchom nesie iba tiché prevracania stránok a občas šeptom prenesená požiadavka. A aj ako priestor ožíva pri pohybe študentov a vážnych knihovníkov, celé jej fungovanie a proste všetko okolo knižnice... Je to kniha, ktorú s radosťou odporúčam knihomoľkám a knihomoľom, ktorí túžia po príbehu, pri ktorom si oddýchnu a súvisí s knihami. A čajom. A trochu aj s plesmi, hľadaním ženíchov, vyhýbaním sa sobášu a ranným vstávaním do práce. Iste, sú tu prísne odstupy medzi spoločenskými vrstvami a pohlaviami... ale medzi knihami sa to stratí. A tak tu máme knižnicu, ktorá začína odrážať zmenu presne tak, ako to robia knižnice aj v súčasnosti, pomaly a nenápadne, ale skrátka ide s duchom doby. Animant je taktiež tým novým prvkom (trochu feminizmu nezaškodí žiadnej dobe), hlavne keď si predstavíte, že si tu môžu knihy požičať iba študenti mužského pohlavia a len málokoho zaujíma, že síce mali študentky vlastnú, no práveže nie odborne zásobenú študovňu, bolo to jednoducho diskriminačné... A ako majú spolu vychádzať dvaja tvrdohlavci, ktorí sú občas neznesiteľní a zároveň tak podobní? Bavili ma ich ľahko cynické, či ironicky štipľavé poznámky, miestami aj vtipné a áno, romantické. Normálne sa pri písaní týchto slov usmievam, bolo to príjemné čítanie. :)
Ah to dospívání, kolik odvahy stojí jenom to, uvědomit si, kým jsme a kým chceme být. Krásný příběh, krásná stylistika, krásná hlavní postava. Držela jsem Ani celou dobu palce, byla jsem v tolika věcech úplně stejná..
Jen názvy kapitol byly velmi rušivé.
Přečteno v rámci Knižní výzvy. Od knihy jsem moc nečekala, ale překvapila mě. Začátek je sice trochu zdlouhavý, ale pak se to konečně rozjede. Romantická linka mě bavila, stejně jako jejich dohadování. Autorka nikam nespěchá a pro zasněné knihomoly je tenhle příběh jako stvořený. Pár chybiček tam bylo, ale celkový dojem to nepokazilo. A ta obálka je fakt TOP!
Tak skvělou knihu s unikátním námětem od tak mladé autorky jsem nečekala. Zřejmě je to její prvotina a tou si právě získala celou řadu čtenářů s přízviskem knihomolové nebo milovníci knih a všeho knižního. Čím jiným čtenáře nadchnout než vztahem dívky/ženy ke knihám a knihovnám a později jejím milostným vztahem ke knihovníkovi? Napsáno spisovným, plynulým a svižným jazykem. Děj jsem přímo hltala a i když bylo jasné, kam vztah pečlivé, trochu hubaté a zásadové asistentky s arogantním a nespolehlivým knihovníkem dojde, četla jsem jako o závod. Nedalo mi to a oběma jsem fandila, ačkoli oba byli zdánlivě protichůdných povah. Nakonec jsem usoudila, že jsou k sobě vlastně blíže, než jak autorka okatě popisuje. Zásadovost a lpění si na vlastním životě a koloběhu v něm je součástí obou hlavních hrdinů. Jednoduchý příběh, ale kvalitní svým podáním i pro náročnější čtenáře.
Milá líbivá kniha, u které si každý milovník knih odpočine a k tomu ta nádherná obálka...Prostě bylo od začátku jasno, jak to dopadne, ale vůbec mi to nevadilo.
Tohle se četlo vážně moc hezky...
Knihy, romantika, co víc si přát...
Doporučuji...
Štítky knihy
Londýn láska německá literatura tajemství rodinné vztahy pro dívky romantika knihovny knihovníci, knihovnice knihy
Autorovy další knížky
| 2019 |  Kroniky prachu |
| 2020 | Pár stránek navíc |
| 2021 |  Limea |
| 2022 | Kufr z nebe |
| 2024 | Ztracené vzpomínky |
Tato docela tlustá kniha, která je opět velmi vychvalovaná a tentokrát chápu proč. Obálka je neskutečná. Přesně se hodí k prostředí a ději v knize. Konečně kniha, která ovládla Instagram a stojí za to.
•
Co se týče postav tak jsou perfektně promyšlené s vykreslenými charaktery. Animant: naprostá knihomolka, v té době s dost prořízlou pusou a srdcem na pravém místě. Plus když k tomu přidáte její vtipné příhody tak je to sympoška. Elisa je stejně skvělá jako hlavní hrdinka. Pan Reed je typický mrzout a samotář, který potřebuje od Animant trochu vyškolit.
•
Nikdy jsem žádnou knihu z podobného časového období nečetla, takže jsem se dost bála jestli se mi vůbec podaří se začíst, ale kniha je tak poutavá a čtivá, že jsem neměla žádný problém. Popis musím také pochválit, úplně jsem viděla dokonalou londýnskou knihovnu napěchovanou knihami.
•
Na podzimní počasí jsou Kroniky prachu perfektní volbou, protože londýnské propršené, pochmurné počasí a čajíčky vás prostě pohltí.
•
Kniha je každopádně romantická, roztomilá, ale i pochmurná proto, že je příběh také postaven na tom, jak byly dříve ženy znevýhodňovány. Neměli žádné slovo, žádnou moc, nesměli do knihoven a ani pracovat. Každopádně jsem se chvílemi culila jako měsíček. A to se mi nestává.