Kroniky prachu
Lin Rina
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/493688/bmid_kroniky-prachu-8PG-493688.jpg
4
2277
2277
Kroniky prachu série
1. díl >
Police v knihovnách jsou plné prachu, ale i úžasných příběhů, které stojí za to číst. Jako třeba tento… Šaty, plesy, plané řeči a na konci toho všeho… ideální manžel. Tak si představuje Animantina matka nejbližší budoucnost své dcery. Jenže Animant je tento svět pozlátka na hony vzdálený. Ona se nejraději pohybuje na mnohem zajímavějším místě – ve světě knih a příběhů. Ačkoliv se s pomocí vtipu a sarkasmu snaží odehnat realitu od sebe co nejdál, stejně ji doběhne. Nabídce pracovat jeden měsíc v univerzitní knihovně se nedá odolat, a tak plna očekávání opouští nudné provinční městečko a odjíždí do Londýna. V obklopení tolika knihami se jen těžko dokáže soustředit na své pracovní povinnosti. Její už tak rozptýlenou pozornost narušuje i vrchní knihovník – nejprotivnější muž na světě, se kterým není lehké vyjít. Přesto v ní začne probouzet city, které předtím neznala. A ani ta nejučenější kniha jí neporadí, jak se s nimi vypořádat.... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Historické romány
Vydáno: 2022 , Fragment (CZ)Originální název:
Animant Crumbs Staubchronik, 2017
více info...
Přidat komentář
Krásný příběh, i když čtu uplně jiný žánr, tohle mě nadchlo. Trochu historie, popis ženy, čtenářky ( jak jí rozumím) s historickou dobou ve starém Londýně. Kdy se ještě nosily dlouhé sukně a dívky se červenaly při hlubším pohledu muže. :-D
Když mi jedna kamarádka řekla, že jí tahle kniha připomínala Austenovou, tak jsem se lehce vyděsila. Tenhle žánr jsem nečetla už pořádnou řádku let. Nakonec se ukázalo, že je to přesně to co jsem v danou chvíli potřebovala. Nádherný, romantický příběh, který autorka nechala pomalu plynout vás nepustí, protože vždy když už si myslíte, že je ta správná chvíle na tu přeslazenou romantiku, něco se stane a vy potřebujete číst dál, k další takové chvíli, abyste zjistili, že ani tahle cestička není tak hladce umetená.
Nádhernou obálkou to začíná, ještě nádhernějším příběhem konče. Postrádalo to jakoukoliv fantasy linku, tajemství, překvapivé odhalení, vraždu, které moje náročná čtenářská duše vyhledává a jako naprosto neromantický smýšlející člověk jsem neočekávala a nebyla připravená na takovou smršť. Bylo to tak sladké, krásné, romantické. Zamilovala jsem se do toho prostředí, do mluvy, chování lidí, příběhu, že nyní mám potřebu utéct do podobné knihovny v krásných šatech, žít v malém pokojíku a najít svého pana Reeda! Byla to tak hezká pohádka, která mi vykouzlila úsměv na tváři a zároveň vehnala slzy do očí, protože tak krásné ztvárnění lásky nejen k člověku, ale i ke knihám jsem dlouho neviděla a bojím se, že ani neuvidím. Prosím přečtěte si ji!
Zaujala mě, strašně moc ta obálka a to i přes ten fakt, že jsem to četla jako eknihu :D no prostě nádhera. V jistých ohledech, jsem se ztotožnila z hlavní hrdinkou!! Což je ohromné, protože tohle se mi často nestává :)))) myslím, že bylo geniální napsat knížku o knížkách:DD asi nemá cenu říkat, že tak jako mnohé z nás jsem se i já zamilovala do Thomase Reeda ❤️ a to i přes jeho očividně otřesné chování :)))) tenhle týden jsem neměla na čtení čas, ale přesto jsem si pár hodinek na to vyhradila a po malých dávkách jsem to s úsměvem na rtech a slzou v očích dočetla :D slyšela jsem, že bude i druhý díl, věřte že při těhle slovech nezůstávam chladnou :)))) moc doporučuji :D
Kniha se mi moc líbila i když jsem se jí trochu bála. Viděla jsem ji úplně všude všichni ji moc vychvalovali. Přiběh zahřeje u srdce s pomalou romantickou linkou romance od nenávisti k lásce. Hlavní hrdinku jsem si oblíbila a i neeudného knihovníka. Velice doporučuji
Tak tohle byla hrozně milá knížka! Člověka tak nějak krásně pohladila po duši. Krásné prostředí knihovny a city dvou lidí, kteří se přes počáteční nevraživost a antipatie pomalu začínají sbližovat a nakonec pochopí, že v podstatě jsou vlastně ze stejného těsta a samozřejmě mají oba rádi knihy, takže co může být lepšího ? :)
Příjemné počtení pro knihomoly a knihovníky obzvlášť. Stanete se na měsíc součástí příběhu, který je z pohledu Animant vyprávěn detailně téměř den po dni včetně běžných záležitostí. Máte pocit, že se vlastně nic neděje, ale světe div se, já se ani chvíli nenudila. Líbila se mi Animant, která si dokázala přiznat své slabé stránky a nikdy neodolala dobrému jídlu. Ač je kniha veskrze romantická, dotkla se i vážnějších témat: vzdělání a postavení žen, rozdíly společenských vrstev a neoblíbenost židovské rasy. Existuje i pokračování a já doufám, že pozitivní ohlasy na první díl zaručí překlad druhého.
Moc krásná kniha! Nenajdeme zde žádné extrémně převratné myšlenky, zato má kniha jiné přednosti.A když jste dostatečně trpěliví, tak dokáže zaplnit vaše právě dost osamělé srdce!
Další joung adult kniha. Obálka byla tak krásná, že mě přesvědčila knihu koupit a i kdyby se mi nelíbila stejně bych ji nikdy neprodala :-D.
Kniha byla hezká. Potřebovala jsem odpočinkovou nenáročnou četbu a to tato kniha splnila na 100 procent.
Místy byla malinko zdlouhavá, ale jinak jsem byla spokojená. Nemohu dát 5*, ale to neznamená, že ji nemohu doporučit.
SPOILER!!!!!!!!!
Dostat pusu až na 527 stránce bylo opravdu pozdě :D
Nechtěla jsem aby to bylo 50 odstínů šedi, ale možná ji mohl dát pusu na stránce 327 :D, ale to je jen takové šťourání. Pro mladé slečny krásná kniha a pro nás starší rozhodně návrat do těch nejkrásnějších let :-)
Jakmile tahle knížka vyšla, tak jsem věděla, že se mi bude líbit. Hrozně mě zaujala obálka, která je prostě úžasná. Poprvé jsem se o ní dozvěděla na Instagramu, kde bylo datum jejího vydání. Mamka mě slyšela, jak o ní pořád básním, tak se rozhodla dát mi ji pod stromeček. Během Štědrého dne jsem ji rozečetla, nedalo se odolat pokušení. Málem jsem ji začala číst okamžitě, co jsem ji dostala :-)
Do příběhu jsem se vžila rychle, autorka nás nejdřív seznámí s Animant, potom s její rodinou včetně matky, která z ní chce za každou cenu udělat dokonalou společnici. Nutí ji chovat se jako dáma, chodit na plesy a taky na čajové dýchánky. Animant má ale svou hlavu, pokaždé raději uteče do světa fantazie díky literatuře. Má ráda svůj klid a knížky. Světu šatů a noblesních plesů se vyhýbá obloukem.
Přijme práci v univerzitní knihovně na 1 měsíc u jednoho knihovníka, aby mohla utéct před matkou. Pan Reed nikdy nemá dobrou náladu, je ustavičně podrážděný. Animant se mu zpočátku nelíbí, taky se k ní tak chová. Hodněkrát jsem se smála scénkám, které se těm dvěma přihodily.
Přišlo mi, že mě někdo sledoval a dal Animant moje myšlenky. Jsme si podobné v tolika věcech, že bych to nespočítala na rukou.
„V jádru nejsem nijak zvlášť sympatická osoba. Mám sklony k logickému uvažování, ráda si udržuju kontrolu nad situací a na lidi, kteří nejsou požehnáni takovou inteligencí jako já, shlížím shůry. Jsem přísná, mám sklony k perfekcionismu, jímž jdu ostatním pravidelně na nervy, a teď, v této chvíli, jsem určitě i příliš sebekritická. Ale když jednou člověk začne pozorovat své negativní stránky, je těžké se obrátit zpátky k těm pozitivním.“
Musím pochválit překlad, který je asi jeden z nejlepších. Člověk si ani neuvědomí, že nečte knížku v Češtině. Věty na sebe krásně navazují, příběh tak hezky ubíhá pod rukama. Musím říct, že se zařadil mezi ty nejlepší překlady, které jsem měla tu čest číst.
„Jediné, co zbývá a co mi je, přiznávám, trochu záhadou, je láska. Četla jsem o ní, hltala květnaté prožitky a příběhy tlukoucích srdcí v básních a povídkách, a stejně jsem jí nerozuměla. Jak jen je možné, že může člověk najít jiného člověka, který je jeho spřízněnou duší? Na této planetě přece žijí milióny lidí. Jak velká asi může být pravděpodobnost, že někdo potká právě tu osobu, která je pro něj předurčená?“
U knížek normálně brečím pokud se stane hlavním hrdinům něco smutného. Tady jsem poprvé brečela štěstím :-D
Tenhle naprosto boží příběh doporučuji všem, kteří máte rádi pomalu vyvíjející se romantiku. Jsem hrozně ráda, že se Kroniky prachu přeložily do Češtiny a já ji objevila. Musím říct, že to je druhá nejlepší kniha, kterou jsem kdy četla. Řadí se za knížku „Všem klukům, které jsem milovala„, tu si myslím, že jen tak něco nepřekoná.
Pýcha a předsudek v době počátků ženské emancipace, za mě super! :) Jen ten konec nemusel být tak uspěchaný, klidně by to ještě pár stránek sneslo, takhle jsem se s příběhem musela loučit podle mě zbytečně brzo :)
Recenze má kniha báječné, těšila jsem se jako malá...čekala jsem pecku roku a ejhle přečetla jsem dívčí románek na motivy přísloví "co se škádlívá, rádo se mívá". Ono to bylo brutálně přitažené za vlasy, autorka děj zasadila do líbivého prostředí viktoriánské doby..ale to historické bylo dost srandovní a naprosto nereálné. Každopádně hlavní hrdinka měla občas celkem vtipné poznámky, člověk hned věděl, kdo bude jejího srdce šampion, a že to nakonec dopadne happy endem ale přes to všechno to bylo nesmírně relaxační a líbilo se mi to.
No co dodat. Dnes jsem knihu dočetla. Typický romantický příběh, který vás vtáhne do děje. Nejvíce se mi líbilo nadepsání kapitol a zorganizování knihy. Děj ubíhal rychle a autorka děj napsala dobře , že se člověk nenudil. Ovšem kdybych měla tvrdit, že jsem z knížky unešená říct nemohu. Je to taková oddychová četba, pokud chcete svobodomyslnou a drzou hrdinku, která se zamiluje do toho nejméně vhodného člověka. Jsou si ovšem navzájem souzeni.
Ano byla krásná. Čekala jsem na ni v knihovně třičtvrtě roku, sama knihovnice se při objednání nad ní rozplývala, a tak jsem si říkala, co na ní asi je. Nevím, čím to je, ale po dlouhé době mě kniha neskutečně vtáhla do děje. Představovala jsem si ty zasněžené londýnské večerní ulice, tu knihovnu, archív a asi se mi i trefila do nálady, nevím. Chci věřit na krásné a romantické příběhy, protože se dějí, někdy sice trochu jinak než v knihách. Ale žijeme je, sníme a to přesně mi tato kniha přinesla, krásné snění, i když bohužel trochu krátké :-), protože jsem ji zhltla neskutečně rychle. Pořád ještě i po těch letech mě žene hlavně zvědavost = rychlost, dozvědět se, jak to dopadne, no i tady ten konec, stejně jako celý příběh, stojí za to ;-) .
Za mě skvělá kniha. Nemohla jsem se od ní odtrhnout a dělat něco jiného než ji jen číst. Moc se mi líbila. Neustále se tam něco dělo. Opravdu skvělé čtení.
Ke knize mě přivedla čtenářská výzva, nejsem cílová skupina věkem ani žánrem. Zápletka je dost předvídatelná, na můj vkus se tam také příliš opakují stejné momenty, myšlenky a pocity. Zařadit knihu do historické literatury je přinejmenším nadnesené...
Těšila jsem se vlastně jen na část příběhu z knihovny a hvězdičku navíc dávám za dokonalou obálku.
(SPOILER)
Většinu knihy jsem byla přesvědčena, že si vyslouží čtyři hvězdičky. Ani mi moc nevadilo, že se tady nejspíš nedá mluvit o nějaké historické věrnosti (třeba Animantino chování muselo být na tehdejší dobu neskutečně skandální, to by prostě u slečny z lepších kruhů neprošlo, střídají se tady moderní a tradiční morálka i názory, jsem skeptická k některým použitým výrazům - třeba bunda ve viktoriánské Anglii a některé moderní obraty). Jedná se koneckonců o romantickou fikci (i když by samozřejmě potěšilo, kdyby byla historicky přesná).
Knížka je čtivá, přestože vlastně den po dni líčí soubor opakujících se pracovních povinností a občas je proloží nějakou dramatičtější událostí. Animant je rozhodně nekonvenční hrdinka (možná trochu rozmazlená a sobecká, ale má i spoustu dobrých vlastností), která si projde i jistým vývojem. Moc se mi líbilo prostředí knihovny a láska ke knihám, která čiší málem z každé stránky. Nesmím zapomenout ani na kouzelnou obálku.
Bohužel se u mě všechno zvrtlo ve chvíli, kdy si Animant připustila své city. Číst na každé čtvrté stránce, jak je zamilovaná, se po chvíli začne zajídat. Pan Reed působil místy trochu schizofrenně a Elisa mě dost dráždila. Navíc i já patřím k těm, pro které nebyl konec úplně uspokojivý – v zásadě stačily Thomasovi k získání jeho vyvolené dvě až tři věty. To je po takové době a po předchozím odmrštění (a poté, co přiznal, že přijel jen díky Henryho nakopnutí) sakra málo.
Nakonec jsem se tedy rozhodla pro solidní tři hvězdičky (a ještě jedna věc - nějak jsem nepochopila český název, udělala jsem si podle něj úplně jinou představu o žánru).
Nádherná kniha. Krásně se četla a příběh je opravdu kouzelný. Skvělé postavy i prostředí knihovny mě velmi bavilo.
Co říct? Milé, romantické, roztomilé, prostě ideální relaxační kniha. Přenést se do viktoriánské Anglie s gentlemany, doby, kdy je nemístné odhalit i punčochy a kdy ženy ještě nemají ani právo studovat nebo pracovat, nicméně už se společnost ohledně žen trochu uvolňuje, to je jednoduše kouzelné.
Pan Reed mi přišel poněkud rozporuplný, nedokázala jsem si ho zcela přesně představit (střídaly se ve mně dvě představy - ten nepříjemný s brýlemi a ten milý s rozcuchanými vlasy). Uvědomění si, že je Animant zamilovaná, je divné a rychlé, zejména když se s tímto pocitem jestě nesetkala. Samotné jméno hlavní hrdinky - Animant - je velmi neobyvklé, ale pěkné, a tím pádem zapamatovatelné ve spojení s knihou.
Konec příběhu je poněkud rychlý, ale sedí tam, ačkoliv by se dal více rozvinout. A vůbec bych se nezlobila kdyby byl i další díl - jak se s dceřiným nápadníkem smíří mamá, jak pokračuje jejich milostný příběh, který se stačil sotva rozvinout ... :-)
Obálka knihy je úžasná, nádherně vyvedená, opravdový skvost v knihovně!
Štítky knihy
Londýn láska německá literatura tajemství rodinné vztahy pro dívky romantika knihovny knihovníci, knihovnice knihy od nepřátelství k lásceAutorovy další knížky
| 2019 |  Kroniky prachu |
| 2020 | Pár stránek navíc |
| 2021 |  Limea |
| 2022 | Kufr z nebe |
| 2024 | Ztracené vzpomínky |
Kroniky prachu jsou napsané velice čtivým jazykem a naprosto mě uchvátila jejich obálka. Samotný příběh ale ve mne vzbuzuje spíše rozporuplné pocity. ¨
Za pozitiva lze určitě považovat, že autorka představuje čtenáři základní feministické myšlenky o rovnoprávnosti žen apod. a také poměrně realistický popis činností, které dnes a denně dělá knihovník.
Na druhou stranu se ale děj poměrně vleče, romantická zápletka je v knize jen velmi na okraj a hlavně jsou v příběhu poměrně velké historické nesrovnalosti. Příběh se odehrává přibližně v druhé polovině 19. století a postavy v něm běžně létají civilními lety ve vzducholodích, které se však ve skutečnosti objevily až po roce 1910. A zároveň nějaké mechanické stroje na třídění knih v knihovnách se objevily také mnohem později.
Shrnuto podtrženo, kroniky prachu jsou sice krásná knížka o vizuální stránce, ale děj je podstatně slabší a mě jako romantickou duši nijak výrazně nezaujal ...