Kyselé třešně
Lenka Chalupová
Kyselé třešně série
1. díl >
Na jaře roku 1944 přichází do malotřídky v Lověšicích, malé železničářské vesničce u Přerova, nový učitel. Venkovská škola znamená pro Petra Skálu seznámení nejen s dětmi, ale také s jejich rodiči – zejména pak s vdovou Lotou Kiliánovou, maminkou osmileté Helenky. Jejich rodící se vztah, ale také Helenčin něžný dětský svět a láskyplné prostředí domova, se střetávají s krutou realitou válečných a poválečných dnů. Historické prameny, záznamy v kronikách, vzpomínky pamětníků – to všechno autorce dopomohlo k napsání strhujícího příběhu, postaveného na pravdivých základech.... celý text
Přidat komentář
Kniha se mi líbila moc.
O Lověšické tragédii jsem nic netušila, tak jsem se navíc dozvěděla něco nového.
Líbí se mi styl psaní paní spisovatelky a rovněž rešerše ke knize musely být asi hodně náročné.
Zároveň doporučuji i knihu Páté jablko. Rovněž plný počet hvězdiček.
Knížka byla jedním slovem úžasné napsaná. Krásný, ale zároveň smutný příběh Helenky. A ze sladkých třešní se stanou kyselé. Doporučuju přečtení :-)
Epický příběh z období 2 světové války zahrnuje nejen osudy Petra a Loty ale hlavně Lověšic. Čtenáři, kteří něco tuší o Lověšické tragédii, budou vědět k čemu se v knize schyluje. I tak ale budou číst takříkajíc 'bez dechu', protože kniha je sice psána jednoduchým stylem, nicméně dobře vygradovaná a prostoupená ženskou emocionalitou, což knihu předurčuje především pro ženské čtenářky. Nicméně pořád jde spíše o historický příběh než o román pro ženy.
Trochu jsem se obával, jestli knihu neshodí závěr, který může, obzvláště v dnešní podivné době, inklinovat k tendenčnímu pohledu, podobně jako polit-fiction typu Habermannův mlýn nebo Vyhnání Grety Schnirch. Autorka ale z ožehavého tématu dostala maximum, aniž by čtenáři podsouvala jakýkoliv jiný pohled, než ryze lidský. Tím u mě získala body navíc, takže ačkoliv bych samotný text hodnotil o hvězdičku níže, za zpracování tématu dávám plný počet.
Uf, co dodat. Kniha mě pohltila od začátku do konce. Moc těžké téma a opět buďme rádi za to, v čem žijeme.
Knihu i spisovatelku jsem objevila náhodou. Vůbec jsem nevěděla, co se v posledních dnech války v Přerově odehrálo. Jak dovedou být lidé krutí, jak láska dokáže zatemnit mozek a s jakými hrůzami si lidé museli projít, jak velké šrámy to zanechalo na jejich duši. Spisovatelka píše čtivě a rozhodně si přečtu pokračování. Jsem zvědavá o kom bude, poněvadž shrnutí života hlavních hrdinů je na konci knihy.
(SPOILER) Je to jiné než Sudetský dům, kde se téměř od první minuty zabýváte vinou, trestem a bezcitností. V tomto příběhu poklidně plyne život i válce navzdory - hledáte "střípky štěstí" rozsypané v tom válečném běhu dní a pak nejednou, když už vidíte světlo na konci tunelu, to přijde a vy si uvědomíte, jak mě jen mohlo napadnout, že to bude mít šťastný konec? Krásně napsané a moc se mi líbilo, že bylo vyprávěno téměř ze všech úhlů pohledu, protože příběh se mění vždy s jeho vypravěčem.
Tuto knihu jsem otevřela náhodou. Obálka vůbec nenapovídala tomu, jaký dramatický příběh se v knize skrývá.
A pak jsem se už nemohla odtrhnout.
Moc pěkné a taky velmi smutné. Prostě ze života.
Určitě doporučuji.
Čtivě a poutavě napsaná knížka o událostech na konci 2. světové války i o tom, co se dělo krátce po válce. Dobře vykreslené postavy, hodně z nich jsem držela palce. Konec mě velmi zasáhl a rozplakal. Smutná knížka o smutných událostech i krutostech té doby, ale i o běžném životě, lásce, o drobných radostech. Knížka je napsaná krásným jazykem, vyloženě mě pohltila. Doporučuji.
Byť je to trilogie, kterou jsem navíc ještě četla od třetího dílu k prvnímu, na škodu to nebylo. Jsem autorkou nadšena. Skvěle zvládnuté téma, nádherná čeština, skvěle vykreslené postavy, zpracované osudy. Budu doporučovat dále. Moc se mi celá série líbila.
Nemám slov, velmi poutavé čtení o nelehké době, kdy už byl konec války sice na dohled, ale doba přitom stále byla plná krutosti a bolesti. Hlavní postavy mi byly moc sympatické, vše jsem s nimi prožívala a tak není divu, že mě konec velmi zasáhl a jen těžko jsem ho potom dostávala z hlavy. Ihned pokračuji dalším dílem.
Tato kniha se mi dostala do ruky čistě náhodou a ani jsem netušila o čem pojednává. Kdybych tušila, že je z války, asi bych ji paní knihovnici odmítla, ale....
Krásně sepsaný, strhující příběh z roku 1944-1945 mne úplně pohltil. Čtivě propojené osudy a příběhy, s lehkostí, nenásilně, poutavě. Kniha mne o to víc zaujala, protože je postavena na pravdivých událostech získaných z kronik a vzpomínek pamětníků z Lověšic a Přerova. Doporučuji!! A zařadila bych do povinné četby, nesmíme zapomínat.
Velmi čtivě napsaná kniha popisující dění v závěru II. světové války v okolí města Přerova, kde jsem také pobývala, ale jeho historii jsem příliš neznala. Autorka popisuje historické události z pohledu obyvatel Lověšic, zejména vesnického učitele a jeho nejbližších. Ke knize jsem se dostala v rámci plnění knižní výzvy a byla pro mě velkým milým překvapením. Aniž bych chtěla spoilerovat, chci velice poděkovat autorce za to, jak příběh vystavěla a že jedna z nejdrastičtějších poválečných událostí byla zmíněna velmi citlivě, procítěně, trochu jakoby mimochodem. Při čtení jsem si při pohledu na zbývající stránky řekla, že už přece jen autorka tuto událost vůbec nezmíní. Po dočtení jsem jen s údivem zaklapla knihu a konečně si spojila děj s názvem knihy. Knihu doporučuji.
Především pak těm, co se v okolí Přerova pohybují. Díky autorce jsem se o pár nových místech v Přerově a okolí dozvěděla a už mám představu, kam zamířím při příští návštěvě Přerova.
Kniha je hodně dobře napsaná má konec jaký jsem nečekal aletakový byl život v letech 1944-45 bohužel jsou to smutné roky naší historie.
Název Kyselé třešně přesně vystihují celý příběh. Kniha se četla dobře, i když je plná těžkých chvil v životě lidí na konci druhé světové války. Konec je velmi smutný, i když paradoxně už válka skončila. Tento příběh by mohl klidně být v povinné četbě.
Líbilo se mi vyprávění o malé Helence, kterou strašil Havran. Nebo o Lotě, která se bránila lásce Petra. Konec byl drsný, ale protože jsem o tragédii na Švédských šancích četla, nepřekvapil mě, ale Petrův konec ano. Hezké i když smutné čtení.
Už jsem toho od autorky četla víc a vždycky jsem byla spokojená. Tato kniha je opět vynikající. Lidská, dojemná, smutná a šokující. I když vím, že válka byla velká hrůza, tak něco takového , co se dělo ještě po ní je pro naivního člověka naprosto nepředstavitelné. O masakru na Švédských šancích jsem do dneška nevěděla vůbec nic.
Autorce se daří čtenáře naprosto vtáhnout do děje, jste tam s hrdiny, prožíváte s nimi jejich životy. Je až neuvěřitelné jak autorka dokázala poskládat lidský příběh a pospojovat nejrůznější náhody, které život přináší do naprosto skvělé knihy.
Moc doporučuji všem, tato kniha by měla být čtená.
Z Kyselých třešní jsem doslova nadšená. Miluju specifický styl psaní autorky. S takovou lehkostí a opravdovostí dokáže vylíčit i ty nejhorší hrůzy války. Mimochodem, jsem o tom strašném neštěstí četla poprvé, a kolik jich ještě je, o kterých nevím, nebo nevíme tolik let po válce. Vůbec se nedivím Petrovi, protože s takovým tajemstvím se těžko žije. Když jsem knížku četla, přišlo mi, jako kdybych v Lověšicích žila celý život, znala všechny domečky, chodila na třešně, potkávala se s Hedvikou. Moc se těším na další dvě pokračování.
O šíleném masakru na Švédských šancích jsem se dozvěděla až z této knihy. Je dobře, že se i tyto méně známé zločiny připomínají, i když se to nečetlo vůbec lehce. Na některé události by se nemělo zapomenout. Toto bylo moje první setkání s autorkou a určitě nezůstane poslední. Mám ráda knihy podle skutečných událostí, ale příště si raději vyberu něco méně náročného.
Tolik smutku, nespravedlnosti a zmaru na pár lidských životů, ale poutavě napsáno. Přečteno jedním dechem, nemůžu jinak, než hodnotit plným počtem.
Štítky knihy
česká literatura války učitelé, učitelky, pedagogové mezilidské vztahy Přerov Přerovsko poválečné odsuny Němců české rományAutorovy další knížky
2020 | Kyselé třešně |
2022 | Páté jablko |
2014 | Pomněnkové matky |
2023 | Svatojánské ořechy |
2016 | Tyrkysové oko |
Po roce jsem si znova přečetla a znovu jsem prožívala příběh Lověstické vesnice u Přerova.To co se stalo po válce ... .Smutné příběhy obyčejných lidí mi nikdy není lhostejná.