Říkali mi Leni
Zdeňka Bezděková
https://www.databazeknih.cz/img/books/72_/72444/bmid_rikali-mi-leni-rXd-72444.jpg
4
1422
1422
V roce 1947 jsem jednou četla v novinách, že se vrátilo do vlasti české děvčátko Alena, které žilo dlouhá léta v německé rodině a kterému tam říkali Leni. Děvčátko prý zcela zapomnělo na svou mateřskou řeč. Stalo se prý melancholickým a nervózním, je prý velmi sklíčené a jen pomalu přivyká novému prostředí. Zamyslela jsem se nad těmito stručnými řádky a začala jsem si představovat smutný, strašný úděl tohoto dítěte a s ním i všech ostatních dětí, které ztratily domov a měly být "převychovány" v nacistických rodinách, daleko od vlasti. Napadlo mi napsat takový příběh. Napsat jej, aby lidé bděli. Vaše Zdeňka Bezděková... celý text
Přidat komentář
Knihu jsem našla až díky databázi. Prostě na mě vyskočila, tak jsem si říkala, proč si ji nepřečíst? Pustila jsem se do ní a za chvilku přečetla. Téma je velice zajímavé. Něco jsem se i dozvěděla, ale co si z knížky asi budu pamatovat je, že historie není černobílá.
Nooo... knížku jsem měl jako společnou četbu ve škole a na přečtení jsme měli měsíc a dalo se to stihnout a teď už k hodnocení:
Knížka je dojemná a hezky se čte.
Příběhy jsou taky krásné ale nemám moc rád takové smutné knížky.
Ale každému se líbí něco jiného :)
Knížku doporučuji spíše těm co mají rádi dojemné knížky a dávám jí 3 hvězdičky.
Krásná kniha, kterou jsem prvně četla jako povinnou četbu na ZŠ, a ke které jsem se musela vrátit a připomenout si ji.
Asi nejsmutnější kniha mého dětství. Ale tak krásná! I když jsem ji četla později svým dětem, brečela jsem na konci jak želva.
Nevšední, dojemný a smutný příběh o křehké dětské duši, o bolestném poznání, o touze někam patřit, o lásce a prostém lidském pohlazení...
Četla jsem mnohokrát, ať už jako dítě, dospívající či jako dospělý. Svět malé Leni byl všechno, jen ne dokonalý - a přesto, přesto jsem se do něj čas od času ráda vracela.
Opustit jeden svět a vkročit do jiného, neznámého - to chce obrovskou odvahu.
Je to hořké, to vybírání mezi Němcem a člověkem.
Můj Raul nevybíral. On to spojoval.
...to by bylo nejkrásnější...
Lenin svět je všechno, jen ne šťastný. A přece, přece se nevzdává. Bojuje. Ptá se. Naslouchá.
...protože to je nejhorší hoře, když jsi dítě a nejsi ničí...
Teď, s odstupem let, jako matka, i jako dítě, jímž jsem bývala, mě to zlomilo nějak víc. A přesto vím, že jsem se k Leni nevrátila naposledy. Protože -
...až se mi bude chtít plakat a umřít - musím tomu utéci!
A o tom to je. Naděje schovaná v neskutečně živém, nestárnoucím příběhu jednoho malého děvčátka. Naděje pro nás pro všechny...
Na tuto knihu jsem si vzpomněla, (jsem hrdá na svou paměť), četli jsem ji ve škole, před mnoha lety jako povinnou četbu. A na mysl mi přišla při čtení knihy Hitlerovy ukradené děti.
Je to stejné téma, dítě zavlečené za války do Německa, zde popisované malou dívkou Leni. prožíváme teď nelehkou dobu, ale s tímto to nejde srovnat.
Věnovala mi ji maminka a je to kniha, ke které se moc ráda vracím, a kterou čtu opakovaně. Zcela pokaždé ji přečtu na jedno posezení. Víc netřeba dodat...
Měla jsem jako audioknihu, kterou čte Tereza Marečková, a bylo to naprosto výborné, její procítěný projev, mladistvý hlas, prostě bomba.
Knížku dostala dcera jako povinnou četbu,tak jsem si jí také přečetla a byla půvabná-dojemný příběh děvčátka,která to neměla vždy jednoduché...Byla to těžká doba,ale tento příběh dopadl dobře,bohužel ne každý měl to štěstí.
Knížka se mi moc líbila,byla slova a úryvky,které mi vysvětlovala mamka..příběh dopadl dobře a takové konce jsou nejlepší:o)
Nakonec dobrý konec holčičky poslané na převýchovu do Německa za 2. světové války.
Přečteno jedním dechem... Krátký příběh, který byl tuším i na seznamu doporučené četby, ale dostala jsem se k němu až v dospělosti. Formou i ideálním koncem je určen možná spíš pro školní čtenáře, ale určitě nezklame ani dospělé.
Moc krásná kniha o životě dívky jenž žila nevědomky s cizí německou rodinou kde jí má opravdu ráda pouze babička. prostě skvělá klasická knížka
DOPORUČUJI
Kniha se mi moc líbila ale je to těžké čtení držel jsem Leni palce ať to dobře dopadne doporučuji všem.
Velice dojemné, ale moc smutné vyprávění o životě 11.-leté Leni, která byla dána na převýchovu do německé rodiny. Pro děti si myslím, že je to náročnější čtení.
Dojemný příběh dětskýma očima. 2. Světová ale ne z koncentračního tábora.
Asi nutnost tohle si přečíst.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) nacismus děti Německo rodina rasismus osamělost uloupené děti rodinná tajemství dějiny pro děti a mládežAutorovy další knížky
| 2001 |  Říkali mi Leni |
| 1979 |  Štěstí přijde zítra |
| 1986 | Bludný kámen |
| 1979 | Bílá paní - Obnovený obraz |
| 1974 | Marta věří na zázrak |
Knihu jsem četla asi v sedmé třídě, buď to byla povinná četba, nebo mi ta kniha byla učitelkou přidělena, ale určitě jsem to četla v souvislosti s požadavkem školy. Všechny ty okolnosti na mě působily tehdy dost depresivně. Kniha ale není špatná. A mám ten dojem, že to bylo i zfilmováno a že jsme na tom byli v kině se třídou v rámci výuky. No, návštěvu kina jsme ocenili vždy, ať už by hráli sebevětší blbost! :-)