Les v domě
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/509372/bmid_les-v-dome-6479c873c40b8.jpg
4
4323
4323
Nečekaně mrazivý román od autorky bestsellerů Hana, Tiché roky, Listopád. Říkají jí cácora a vypadá to, že je na světě nedopatřením a jakoby navíc. Otec kamsi zmizel při povodních, matka utíká před odpovědností k milencům a alkoholu a děvčátko zůstalo viset na krku nevraživé babičce, která obhospodařuje zahradnictví a je přesvědčená o tom, že všechno špatné lze v životě vyhubit jako žravé plzáky. Nebo o tom prostě nemluvit. Jenže všude kolem je les, ve kterém se skrývá cosi hrozivého, a cácora jednoho dne mluvit začne. Alena Mornštajnová napsala silný a dramatický příběh o tom, že nic v životě není takové, jak to na první pohled vypadá, a že žádné tajemství není nikdy pohřbeno tak hluboko, aby se nedalo vykopat. Budete se bát, ale nepřestanete číst, dokud se neobjeví na povrchu.... celý text
Přidat komentář
(SPOILER)
Bylo mi špatně. I teď mi je špatně. Stejně jsem knihu nedokázala odložit.
Dlouho skrývaná rodinná tajemství, hlavně nemluvit, nevyčnívat... Nejhorší pro mě bylo, že hlavní postava nebyla ani jednou jmenována svým jménem. Tak moc byla ztracená mezi lidmi a pro život samotný.
Můžu jen doporučit, ale nemůžu ji číst podruhé, už takto to bylo příliš silné.
Další skvělá knížka od skvělé PANÍ spisovatelky.
Velmi silné téma, velmi těžké čtení, drtivý příběh, husí kůže po 98 % čtení.
Neumíte si představit, jak jsem vděčná za to, jak milující rodiče a prarodiče mám, jak skvělé dětství jsem měla, jaký vztah s nimi stále mám. Ani ve snu si nechci předstvovat, jak se musela "cácora" cítit a co vše musela prožívat.
Jestli je na světě něco, co bych si přála, tak je to to, aby toto NIKDY ŽÁDNÉ DÍTĚ nemuselo prožívat. Nechci se ani zamýšlet nad tím, kolik dětí toto musí právě teď snášet a že možná je to i někdo, koho běžně potkávám, brrrrr. Mám slzy v očích i teď, co píši tyto řádky. Neskutečná knížka, která podle mě nemůže zanechat nikoho klidným.
I když knihu hodnotím 4 hvězdičkami, tak bych ji rozhodně všem doporučila a považuji ji za skvělou knihu a PANÍ spisovatelce děkuji za tento neskutečný zážitek.
Půlroční čekání na knihovní rezervaci se vyplatilo. Kniha popisuje hnusné soužití v shnilém domě. Dlouho jsem o tak odporných postavách jako je les a bába, která vše kryje, nečetl.
Pro někoho až moc syrové ale plný počet si to zaslouží. Stejně jako označení bestseller. I přes nechutné a kruté věci, které se zde dějí se kniha čte paradoxně velmi svižně.
Nepřidám se k těm , kteří " přečetli jedním dechem " . Myslím,že celkovému vyznění hodně ublížila ta kauza - děj je vyzrazen už předem . Za mě tenhle titul od paní Mornštajnové top opravdu není .
Husí kůže. Ano, to je přesně to, co mi po přečtení zůstalo. Mrazivé je, že hrdinka se svým traumatem není jediná. Že jsou spousty malých děvčat a chlapců, kteří trpí nezájmem rodičů, rodiny a okolí. Je spousta dětí, které nutí dospělí mlčet, protože o tom, co je doma, se před cizími přeci nemluví. Je spousta dětí, které ve skrýši pod stolem čekají, kdy se přiblíží les. A je dobře, že se o tom píše.
Ještě nikdy jsem necítila takovou bezmoc jako v této knize. Těžké čtení, ale úžasně napsané.
Já myslím, že snad bylo řečeno už vše. Co mě je opravdu líto, že se celým příběhem táhne beznaděj. Chtělo se mi napsat, že je to celé včetně postav černobílé, ale ono je to spíš jen černé.
Hlavní hrdina má vždy na výběr. To, že si vybere tu nezdravou cestu je zkrátka věc charakteru a je to tak naprosto v pořádku, to nerozporuji.
Jenže tady na výběr nebylo. Vše jakoby bylo předem dané. Tohle za mě po literární stránce není v pořádku.
Paradoxně oceňuji téma knihy, ale je velká škoda, že se knize nedalo více péče.
Pro přeživší domácího násilí a zneužívání to není vhodná četba na jejich psychiku kvůli absenci jakékoli naděje.
Zdá se mi to nebo připadaly všechny postavy nesympatické až odpudivé jenom mě?
Příběh je sám o sobě silná káva, ale bohužel je to realita a prostě se to děje.. Autorka je opravdu skvělá vypravěčka a čtenáři servíruje děj tak, aby nepochopil všechno, aby nerozuměl vztahům a některému jednání, aby před vyřčeným byla pořád jakoby opona, která se zvedne až úplně na konci.
Je to výborná kniha o tom, jak se ze zla rodí další zlo, a já jsem přesto nedokázala souznít s hlavní hrdinkou a omluvit její činy. Babička, matka, dcera, nechápala jsem ani jednu z nich. Navíc tím, jak je vše psané jakoby neutrálně, odtažitě, syrově, tak mě to trochu minulo a nejen k hlavní hrdince jsem pociťovala stále větší antipatii, takže jsem byla ráda, když jsem dočetla. Jediná postava, kterou jsem skutečně litovala, byl Jakub.
Za mě skvěle napsaná kniha, ale jsem ráda, že jsem si ji nekoupila. Zcela jistě bych ji nechtěla číst znova.
Autorské know-how Aleny Mornštajnové ve smyslu: banální čin nebo zdánlivě neškodné rozhodnutí pohne velkými dějinami, resp. otočí kormidlem osudů jiných, se i v "Lese" objevuje, byť na rozdíl od "Hany" nebo "Slepé mapy" jen ve druhém plánu. Přesto baví, přesto týrá. Ale tady týrá i něco navíc. Mornštajnová popsala příběh dívenky, který musí vnitřně sžírat každého čtenáře-rodiče a nechat ho na pochybách, zda se vždy zachoval ke svému vlastnímu dítěti fér, zda ho pokaždé vyslechl, zda si zaslouží jeho důvěru a zda ji nikdy nezklamal... Příběh je vykreslen dětskýma očima a naprosto věrně - provázený nevyzrálou optikou, slabou empatií dospělých, kolísavou vírou ve fakta, v sebe samu i interpretaci událostí a vzpomínek.
Mornštajnová příběh vystavila na obrysech dlouho nevysloveného sexuálního zneužívání v rodině. Musím se přiznat, že autorka je pro mě už trochu čitelná, a tím se mi dařilo vývoj příběhu vcelku snadno odhadnout. Přesto: extrémně silná kniha, fantasticky napsaná a příkoří, jež musí hlavní hrdinka strpět, čtenářsky totálně traumatizující.
Tak napínavý příběh jsem dlouho nečetla. Na jeho strany mi stačil jeden den. Strašně kruté bylo to všechno číst.. tohle by neměla zažít žádná z nás co se týče pravdy o,, lese ", na začátku bych to vůbec nečekala . Stojí za přečtení.
Jedním slovem - MAZEC! Ke konci už tušíte, kdo je oním lesem, ale že je to možné, to se vám vůbec nechce věřit. Bylo mi líto hlavní hrdinky a vůbec jsem nechápala postavu matky a pořád jsem si říkala, proč, jak to mohla dopustit a zavírat nad tím vším oči? Byla to má první kniha od Mornštajnové a určitě ne poslední :)
Knihu jsem si pořídila "jen tak" na základě žebříčku oblíbených knih v xx. týdnu zde na databázi. No a to byla jízda. Knihu jsem nemohla odložit a když už jsem ji odložit musela, stále jsem ji měla v hlavě a počítala jsem minuty, kdy ji zase otevřu.
Neuvěřitelně silný příběh, ač smutný a dramatický, tak bohužel věrohodný. Na konci husí kůže a z fleku bych četla od začátku, ale nemám čas, jdu si koupit všechny chybějící knihy paní Mornštajnové...
Velmi emocionální příběh a myslím si, že v mnoha rodinách pravdivý. Kolik bolesti se musí skrývat v dětských dušičkách, pokud projdou něčím podobným. Knihu doporučuji.
(SPOILER)
Uf, tohle nebylo veselé čtení. Ze dvou důvodů: jednak kvůli obsahu a jednak kvůli mediální smršti, která se kolem této knihy rozpoutala.
Díky kauze plagiátorství se bohužel propálil obsah knihy. Snažila jsem se knihu číst bez předsudků a bez toho, že vím, o čem kniha je. A opravdu, mělo to být pro čtenáře překvapení, náznaky jsou sice od první stránky, ale k odhalení dochází až v polovině knihy.
Myslím, že není moc čtenářů, které by příběh cácory, holčičky, kterou vlastně nikdo nemá rád a jejíž jméno v celé knize ani nezazní, nechytl za srdce. Stránku za stránkou se seznamujeme s jejím životem a lidmi kolem něj - se slabošskou matkou, alkoholičkou (která ovšem má své důvody), s protivnou, věčně nabroušenou babičkou a nerudným, nemluvným dědečkem. A důvodem, proč malou holčičku děsí les, proč nesmí o zneužívání mluvit, hlavním důvodem je, že to tak prostě v domě chodí a vždy tak chodilo.
Takže cácora všechno zlé ukládá do tajné třinácté komnaty své mysli a i v okamžiku, kdy se na její zneužívání přijde, je odhodlaná mlčet o skutečném pachateli a svým mlčením i poškodit nevinného.
Lež se kupí na lež, až nakonec cácora najde způsob, jak tento řetězec násilí a lží přetnout ...
Přemýšlím, kolik je asi takových případů, kdy je sexuálním zneužíváním pokřivený a zlomený nevinný človíček, kolik je takových případů, kdy o tom rodina moc dobře ví a chrání vyhrůžkami a mlčením pachatele.
Jedním z těchto lidí, kterým bylo takto ublíženo, byla i malířka Toy Box, která byla iniciátorkou kauzy s plagiátorstvím . Paní Mornštajnová napsala velmi silnou knihu, když se v ní oběť zneužívání přesně najde (i přes možnost, že se spisovatelka mohla její výpovědí v magazínu Alarm inspirovat).
Štítky knihy
zneužívání zrada tajemství pedofilie samota mateřství historické romány
Skrýt reklamy
Hodně SYROVÉ...