Les v domě
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/509372/bmid_les-v-dome-6479c873c40b8.jpg
4
4322
4322
Nečekaně mrazivý román od autorky bestsellerů Hana, Tiché roky, Listopád. Říkají jí cácora a vypadá to, že je na světě nedopatřením a jakoby navíc. Otec kamsi zmizel při povodních, matka utíká před odpovědností k milencům a alkoholu a děvčátko zůstalo viset na krku nevraživé babičce, která obhospodařuje zahradnictví a je přesvědčená o tom, že všechno špatné lze v životě vyhubit jako žravé plzáky. Nebo o tom prostě nemluvit. Jenže všude kolem je les, ve kterém se skrývá cosi hrozivého, a cácora jednoho dne mluvit začne. Alena Mornštajnová napsala silný a dramatický příběh o tom, že nic v životě není takové, jak to na první pohled vypadá, a že žádné tajemství není nikdy pohřbeno tak hluboko, aby se nedalo vykopat. Budete se bát, ale nepřestanete číst, dokud se neobjeví na povrchu.... celý text
Přidat komentář
Většinou nepíšu dlouhé komentáře, ale tentokrát udělám výjimku.
1. Jsem ráda, že jsem nečetla některé komentáře níže. Snažím se komentovat knihy tak, abych neprozradila nic z příběhu a už vůbec ne konec.
I když některá fakta, byla docela jasná od začátku nebo alespoň brzo. Proč, ale kazit možnost objevení příběhu během čtení.
2. Teď už k samotné knize, spisovatelka má knihy na různá témata a vždy to jsou silné příběhy. Protože mám dceru tak mě tento příběh nenechával klidnou. Dost často jsem se přistihla, se zaťatou pěstí a myšlenkou to snad ne a proč. Jednání babičky ani maminky nikdy nepochopím.
Radost z této knihy mít nebudete, ale za přečtení určitě stojí.
Zdá se, že nešťastný vztah matek se svými dcerami je námět románů téměř všech českých prodávaných autorek. Přesto má tento román ten nejděsivější příběh. Aleně Mornštajnové fandím, ačkoliv musím říct, že konec knihy (založení požáru) mě trochu zklamal. Naopak poslední věty jsem vůbec nečekala a vyrazily mi dech.
(SPOILER)
Zatím poslední literární počin Aleny Mrnštajnové je ponurý a depresivní příběh jedné "obyčejné rodiny", ve které otec po generace sexuálně zneužívá své dcery. Ostatní členové domácnosti o tom sice vědí, ale všichni svorně mlčí a nic proti tomu nepodniknou.
V knize sledujeme zpověď nechtěné a nemilované "cácory" od věku pětiletého dítěte do 21 let a její genezi a poznání, že to co ona a předtím její matka doma prožívaly není normální a pokud nechce aby stejný osud potkal i její mladší sestru, bude muset něco zásadního podniknout.
Tajně jsem doufal, že závěr bude více v souladu s právem, ale ona to rozhodně není pohádka, takže buďme rádi i za tento konec.
Víc mě mrzelo, že vinou protagonistky byl neprávem obviněn a odsouzen nevinný nevlastní bratr ze sexuálního zneužívání nezletilé. To, že "cácora" nepodnikla nic pro jeho očistu ve věku 9 let jsem chápal vždyť to bylo ještě dítě, ale to že při přímé konfrontaci v dospělém věku zvolila pštrosí taktiku, tedy odmítla Jakuba očistit mě hodně mrzelo.
Hodnotím 60%
Krásná obálka knihy a pod ní totálně strašný a smutný příběh. Mnoho řádků je opravdu srdcervoucích, i když nejvíc mě asi vzaly ty dvě stránky o Vánocích. Slova plynou a od knihy se nejde odtrhnout. Opět budu opakovat neskutečný um autorky psát z perspektivy dítěte. Zajímavé bylo neuvedení jména cácory.
Co mě ale strašně mrzí je celá kauza ohledně Toy Box - nejen vůči Morštajnové (doufám, že bude dál psát!), samozřejmě i osobní příběh TB (přestože souhlasím s AM), ale především to, že jsem tím měla prozrazené téma knihy. Štve mě, že teď nevím, v jaké fázi bych začala tušit. Ale i tak je to skvělá, i když vlastně hrozná, kniha.
Uf. Pár toxických rodičov a rodín poznám, ale táto kniha je naozaj silná káva. Žiaľ, udalosti, ktoré opisuje sa dejú v rodinách a niekedy sa to tiahne generáciami, kým sa pretne zlo. Napriek tomu, že je to príbeh s ťažkou tématikou, Alena Mornštajnová ho podala podľa mňa majstrovsky. Určite odporúčam!
Knihu jsem přečetla jedním dechem, neskutečný příběh, velmi tragický. Skvěle napsáno, velmi rychle jsem se začetla, mohu jen doporučit.
Přečteno za den.. Krásně napsaný román, bohužel plný hrůzy a o tom, jak i rodina dokáže být krutá....!
(SPOILER)
Od knížky jsem se nemohla odtrhnout. Paní Mornštajnová umí prostě vyprávět.
Až tak, že jsem z toho teď v mírně depresi. Musela jsem si dávat kratší přestávky během čtení a zatlačovat slzičky.
Aneb jak jeden člověk zničí hned několik životů. Na malou lež se postupně nabalují další. A koloběh utrpení je téměř nezastavitelný.
Příběh je z pohledu napřed malé holčičky, která potom čtenáři před očima vyrůstá.
Sledovat, jak jí nikdo nedává lásku, nikdo jí neobejme, nikdo si s ní nepovídá a nezajímá se. Trhalo mi to srdce.
Tolik nezájmu, obviňování, lhostejnosti. A všechno kladeno na bedra malého děvčátka.
A pak člověk dál vidí, jak všechny bolesti dětství se promítají do puberty a dospělosti. I když se zdá, že je tělo v pořádku, duše dál trpí.
Marně jsem doufala, že sebere všechnu odvahu a sílu a půjde na policii a všechno tam poví. Na druhou stranu - uvěřil by jí to po těch letech někdo?
Zoufalství, které z knížky na mě dopadalo, mě postupně zabalovalo a teď tu jen sedím a nadávám na svět a chce se mi brečet, jak to není fér!
A myšlenka, co mi nedá spát - co se stalo s jejím tátou, co sice nebyl táta, ale byl to jediný táta, kterého poznala?
Autorka velmi jemně, vkusně a nenásilně nahlíží do rodinné tragédie incestu. Velmi povedené.
Když začnou docházet souvislosti,tak nedokážu knihu odložit. Stojí za přečtení.
(SPOILER) Půjdu asi trochu proti všem, ale mě nejvíc zaujala postava babičky. Ze svého selhání viní dceru i vnučku, a proto se k nim chová tak nepříjemně, ale pod tou drsnou slupkou je žena, která se trápí tím, že dovolila, aby se dělo, co se dělo (možná proto, aby sama měla klid???). Kniha mi doma ležela několik měsíců, čekala jsem, dokud neunikne mediální bouře vyvolaná ToyBox, chtěla jsem si udělat vlastní názor. Četla jsem i příběh ToyBox a dávám za pravdu paní Mornštajnové. Les v domě je o rodinných vztazích, o tom, jak je mlčení a lži dokážou narušit a zničit a ne primárně o zneužívaní dětí. Měla jsem trochu strach, jestli kniha dostojí mým očekáváním a dávám pět z pěti.
Další skvělá kniha z pera mé oblíbené autorky. Alena Mornštajnová prostě umí vtáhnout do děje, vykreslit charaktery postav a výborně navodit tu pravou atmosféru příběhu. Nebylo to lehké čtení, přesto - nebo možná právě proto - doporučuji si přečíst.
... měla to v těch osmnácti - dvaceti nandat té tupé sobecké mámě daleko víc... jenže je to pořád máma, já vím. Tenhle argument dobře znám, ale co je moc, to je moc. Doporučuji knížku i mužům. Při čtení jsem měl pocit, že jsem uvnitř toho děje, ne v křesle doma. Opravdu literární lahůdka, i když je od počátku až do konce příběhu jasné, že z beznaděje se cácora jen tak nevymotá.
Štítky knihy
zneužívání zrada tajemství pedofilie samota mateřství historické romány
Skrýt reklamy
Další skvělý román z pera Aleny Mornštajnové, přečtený jedním dechem. Bolestivý příběh, čtivé vyprávění, závěr překvapivý, doporučuji.