Les v domě
Alena Mornštajnová
Nečekaně mrazivý román od autorky bestsellerů Hana, Tiché roky, Listopád. Říkají jí cácora a vypadá to, že je na světě nedopatřením a jakoby navíc. Otec kamsi zmizel při povodních, matka utíká před odpovědností k milencům a alkoholu a děvčátko zůstalo viset na krku nevraživé babičce, která obhospodařuje zahradnictví a je přesvědčená o tom, že všechno špatné lze v životě vyhubit jako žravé plzáky. Nebo o tom prostě nemluvit. Jenže všude kolem je les, ve kterém se skrývá cosi hrozivého, a cácora jednoho dne mluvit začne. Alena Mornštajnová napsala silný a dramatický příběh o tom, že nic v životě není takové, jak to na první pohled vypadá, a že žádné tajemství není nikdy pohřbeno tak hluboko, aby se nedalo vykopat. Budete se bát, ale nepřestanete číst, dokud se neobjeví na povrchu.... celý text
Přidat komentář
Opět dokonale čtení, velmi smutný a drsný příběh skvělé napsán, jen škoda, že to bylo krátký.
Ze začátku jsem byla ke knize skeptická nezdála se mi už tak dobrá jako Hana, Tiché roky a Slepá mapa, ale pak mě děj úplně pohltil. Skvěle napsané, i když plné deprese a beznaděje. Bohužel i takové věci se stále dějí.
(SPOILER) Zajímavý příběh který mě nenechal přestat číst. Konec byl podle mě trošku premrsteny a vygradovany, raději bych o něco šťastnější konec pro malou sestřičku ale jinak velice poutavé
Uf
Dva večery , nedalo se přestat Doufám , že mediální smršť v negativním slova smyslu nenechá na paní Mornštajnové sebemenší skvrnu, protože kniha ač hrozně smutná , tak dokonale napsaná A protože mám přečtené všechny knihy -a všechny stejně dokonalé- už teď se hrooooozne těším na další .
Pěkně psaná a smutná. Smutná v tom, že je to realita. Jak tohle může udělat máma své dceři. Určitě kniha k zamyšlení. Co se může dít ve vašem okolí.
Bravurní zpracování silného a bolestivého příběhu. Mám ráda tuhle autorku, že se nebojí zabruslit do temných a tíživých témat, které se skutečně dějí. Napsáno takovým stylem, abychom pochopili vnitřní pocity a pochody malého dítěte a posléze mladé ženy, jenž se musí srovnat s neuvěřitelnou krutostí svých nejbližších. Líbí se mi způsob, jakým paní Mornštajnová vystihuje všechny situace, jak zachází do hloubky a chce, abychom jednání všech postav správně pochopili. To, jakým způsobem to podává, je zcela originální. Každá její kniha mi přinese neobyčejný čtenářský zážitek, na který se nedá zapomenout, ale Les v domě je tím nejlepším, co jsem vůbec dosud četla.
(SPOILER) Knihy Aleny Mornštajnové miluju, ale tohle je bohužel už druhá, co mě zklamala. Listopád mě vůbec neoslovil a o této popravdě nevím, co si myslet. Silné téma, nedávno propírané na veřejnosti, což knize uškodilo, protože bylo prozrazeno víc, než mělo být. Ale i způsob psaní, provedení mi přišlo nedotažené, nepropracované. Bylo mi hodně líto Jakuba, přišel ke svému osudu jako slepý k houslím, myslím si že ani zoufalá situace Cácory ji neopravňovala k tomu, co mu svou lží provedla. A proč ani potom, v dospělosti neřekla pravdu? Děly se jí strašné věci, to ano, ale ona provedla Jakubovi taky hroznou věc a ještě si ji patřičně zdůvodnila. A o konci raději ani nemluvím. Nevím, jestli bych knihu doporučila ke čtení. Já z ní cítím spíše negativní emoce.
Geniální, silné. Připravte se na jízdu plnou beznaděje i bezmocnosti.
Na Paní Spisovatelce se mi líbí zejména její jazyk. To jak používá češtinu. Úžasné. Čtenáře získává svými silnými příběhy. Nepotřebuje k tomu, narozdíl od jiných pisálků, prznit jazyk a zavděčovat se stylistickými a lingvistickými paskvily.
Příběh cácory byl pro mě podobným prožitkem jako Hana (knihy Hotýlek a Slepá Mapa mě tolik neoslovily). Nejednou jsem měla chuť skočit do knihy a vykřičet tam jak se věci mají; obejmout cácoru, zastat se jí,... Způsob, jakým paní Mornštajnová vtáhla do děje les a jak s ním pracovala - "epesní"!
Nu a závěrem - mít knihu s bezejmennou hlavní hrdinkou je poměrně originální:o)
Kniha je velmi dobre napsana a cte se jednim dechem. Dej smutny az depresivni. Zadny prijemny poctenicko..
Moje první kniha od autorky. Smutná a temná, ale čte se dobře. Sice není vhodná na dovolenou, ale ke čtení doporučuji.
No, co k tomu říct, to byla síla... Život ve lži,. mlčení, útrapách, boji. Silné téma.Na knížku budu myslet ještě dlouho.
Přečetl jsem si tu knížku jen proto, abych zjistil, jestli je opsaná z příběhu Toy Box. Žádný čtenářský extrazážitek to nebyl, ale opsaná není. Ten hon na autorku je vykonstruovaný a dost hnusný.
Bože, kolik takových příběhů se asi opakovaně odehrává. Velmi čtivě napsáno, ale velmi depresivní.
Kniha mě úplně dostala. Začátek trošku pomalejší ve snaze pochopit vztahy a souvislosti, styl psaní, ale bylo to velmi přínosné. Pak už děj přímo letí a čtenář nemůže odložit. Na jednu stranu hrůza, na straně druhé velmi překvapivý konec. Ale snad to tak bylo dobře, neboť události by se zcela jistě opakovaly.
V Lese v domě Mornštajnová vytvořila extrémně depresivní, stísněnou a osamělou atmosféru. To se jí opravdu povedlo. Kdybych knihu četla déle než dva dny, asi bych z toho měla depresi i já. Těžké téma, dobře napsáno. Škoda jen, že na knihu vrhá stín doprovodná kauza. Nebo možná dobře? Jinak by mě totiž vůbec nenapadlo si knihu přečíst, autorka mě normálně moc neoslovuje.
Štítky knihy
zneužívání zrada tajemství pedofilie samota mateřství historické romány
Skrýt reklamy
Přečteno za dvě odpoledne...víte co? Je mi úplně jedno, jak a kdo a proč a jestli vůbec někdo něco kopíroval... ten příběh mě vtáhl a nepustil až do konce a i teď, s časovým odstupem mě neopouští a je tam uvnitř v hlavě...jako les za oknem!