Les v domě
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/509372/bmid_les-v-dome-6479c873c40b8.jpg
4
4319
4319
Nečekaně mrazivý román od autorky bestsellerů Hana, Tiché roky, Listopád. Říkají jí cácora a vypadá to, že je na světě nedopatřením a jakoby navíc. Otec kamsi zmizel při povodních, matka utíká před odpovědností k milencům a alkoholu a děvčátko zůstalo viset na krku nevraživé babičce, která obhospodařuje zahradnictví a je přesvědčená o tom, že všechno špatné lze v životě vyhubit jako žravé plzáky. Nebo o tom prostě nemluvit. Jenže všude kolem je les, ve kterém se skrývá cosi hrozivého, a cácora jednoho dne mluvit začne. Alena Mornštajnová napsala silný a dramatický příběh o tom, že nic v životě není takové, jak to na první pohled vypadá, a že žádné tajemství není nikdy pohřbeno tak hluboko, aby se nedalo vykopat. Budete se bát, ale nepřestanete číst, dokud se neobjeví na povrchu.... celý text
Přidat komentář
Uf, to byla síla. Řeknu vám, číst to z pozice matky nebylo nic příjemného. Mnoho odporných pocitů, od začátku do konce.. Tak autentické, bolavé, tíživé,..
Přiznám se - na mě té tíhy, lží, toxických vztahů a lidí, co neumí milovat, bylo moc.. Závěr knihy nebyl úplně podle mých představ - po dočtení ve mně zůstala jen hořká pachuť, nedokážu to úplně popsat, ale doufala jsem, že ve mně ten příběh vzbudí a zanechá i trochu jiné pocity. Znovu bych to číst nechtěla.
Jsem vás asi teď na knížku dost nalákala, což :D Ale ne, určitě ji můžu doporučit, napsané je to skvěle a člověk si zase připomene, jak moc je důležité dávat těm maličkým stvořením lásku, velikánskou hromadu lásky..!
Za mě to není autorčina nejlepší kniha, ale jste-li jejím fanouškem, tak jako já, tak je jasný, že si ji nemůžete nechat ujít :)
Je to moje první kniha od autorky. Narazil jsem na ní, protože jsem zaznamenal, že se o ní nějak moc mluví. Hodnocení bylo vysoké. Téma je tíživé a depresivní. Kniha je velmi čtivá i když mi nevyhovoval font. Vyprávění mi nepřišlo nějak do hloubky zpracované, ale četlo se to skutečně samo; vlastně tomu nerozumím. Bonus beru jako uvědomění, že je na tom vždycky někdo hůř a ocitne se v tom bez vlastního zavinění a bez pomoci. Bylo pro mě zásadní, uvědomit si krutost tohoto světa. Za mě 4 a půl hvězdy.
Čtivost se knihám Aleny Mornštajnové nedá upřít. Ale tím pro mě asi výčet plusů končí. Téma je megatíživé a člověk vy musel být cynik, kdyby s ním nepohnulo. Ale nějak mi to prostě připadá psáno na efekt, šokující rodinné vztahy, přehršle metafor... postavy nevykreslené, spíš figurky na šachovnici. Myslím, že literárně o dost kvalitnější jsou třeba knihy Únikové cesty od Barbory Haplové, Zahrada mrtvých duší od Lukáše Bočka, Houbařka od Viktorie Hanišové.
Každý jí říkal cácoro, každý jí považoval za lhářku, která vždy svými lži každému ubližovala a ničila životy. Dívka, která v sobě nesla děsivé tajemství ač jí nikdo nevěřil, protože byla lhářka. Největší tajemství a děsy jsou v rodině a kdo by věřil malé lhářce? Tragický příběh několika lidí, který vás naprosto dostane. Hodně depresivní román, který se ovšem čte jedním dechem a nenechá vás vydechnout a současně ve vás zanechá určitou jizvu, třeba takovou jakou měla cácora pod okem. Alena Mornštajnová je skvělá spisovatelka a i když píše o těžkých traumatech, které se nečtou lehce, přesto jsou její knihy naprosto famózní.
1. Hana 2. Slepá mapa 3. Hotýlek 4. Tiché roky 5. Listopád 6. Les v domě......hned za začátku se člověk začte, čte se opravdu lehce, pak začne gradovat, pak se nemůžete odtrhnout a pak už je čtete s otevřenou pusou do konce.... Rozhodně doporučuji!
Knihy od Aleny Mornstajnove mám ráda, ale tahle kniha je dle mě "rychlokvaska". Nejak mě neoslovila. Do strany 120 se nic extra neděje a druha část knihy mi přijde - jakoby autorka chtěla mít už knihu dopsanou (takova ve spechu). Nelibi se mi černobílost postav, konec je kýč. Za mě se toto vážně nepovedlo. Možná by bylo lepší si počkat pár let na knihu od paní Aleny než toto. Je to první kniha, u které mě mrzí, že jsem si ji koupila. A vůbec se mi nelíbilo výběr vytisknuteho pisma. Ani obalem by mě v knihkupectví kniha neoslovila. Mám-li zhrnout:1000x stejné omylane téma (nechápu tu kauzu okolo), rychlokvaska, chybělo mi nějaké uchopení příběhu do hloubky a velmi velmi předvídatelné. Knihu nedoporučuji.
Je to určitě výborná kniha, avšak kdybych ji četla v domnění, že není od paní Mornštajnové, líbila by se mi o trochu víc. Přeci jen jsme od autorky zvyklí na něco jiného, tahle kniha patří mezi ty slabší.
Kniha se mi moc libila, mela jsem ji prectenou za dva dny. Tema hrozne, ale zaobalene tak, ze se to dalo cist.
Nebýt té kauzy, asi bych knihu nekupovala a nečetla, ale nedalo mi to, zvědavost je mocná. No a ten příběh je skvěle napsaný, poutavě i citlivě. Takže jinak, než hodnotit pěti hvězdami, nemůžu.
Kniha dobře napsaná a poutavá i přes svůj tragický příběh. Tolik nešťastných lidí v jednom příběhu, nejhorší je, že se to opravdu děje ve skutečném životě. Knihu bych doporučila všem jako osvětu.
Budu se opakovat, ale knihy paní Mornštajnové se čtou velice dobře, i když jsou o těžkých tématech. Tento příběh nebyl výjimkou. Jen je škoda, že díky všeobecně známé kauze, jsem celý vývoj příběhu tušila od začátku, ač jsem se článkům záměrně vyhýbala a přečetla si je až po přečtení knihy. Následně to ve mně zanechalo, takové rozporuplné pocity. Každopádně by nikdo neměl zažívat hrůzy v knize popsané a je hrozné, že tomu tak bohužel je.
Čtení knihy mě doslova "vcuclo". Tolik nešťastných postav. Až mě děsí, kolik podobných rodinných hrůz může probíhat kolem nás a nikdo o nich neví. Kromě cácory mě nejvíc zasáhl příběh Jakuba. Škoda, že mu nebyl věnován větší prostor.
Opravdu mrazivý román, paní spisovatelka opět nezklamala. Kniha se četla velice dobře, obsah je hrůzný a k velkému zamyšlení.
Moc pěkně napsaná kniha, silný příběh, který nás donutí přemýšlet nad tím, kolika dětí se tato zvěrstva reálně denně týkají. Knihy od AM mám moc ráda a tato opět nezklamala.
Zase jedna z knih, které jsem četla, abych se dozvěděla, jak příběh dopadne. Zhruba půlce jsem se rozhodla, že musím dočíst, abych knize nevěnovala více času. Nesedlo mi to, ale to neznamená, že kniha neměla silné momenty.
Vlastně dost bída, špatně napsané. Minimálně do poloviny knihy nuda, neustále se opakujícím "klap, klap, klap" rozhodně žádnou tísnivou atmosféru vyvolat nelze. Jednoduchý jazyk Mornštajnové mě v prvních knihách nevadil, teď už ano. A když se snaží "dělat umění", výsledek je spíše směšný. Vět jako: "Knihy v policích si zklamaně povzdechly a vrátily se ke svým vlastním příběhům" je v knize mnoho. Kdybych neměl pocit, že bych si měl knihu Mornštajnové přečíst, nedočetl bych to. Velice průměrný spisovatel těžko napíše výjimečné knihy....
Napsat, že se mi příběh líbil, příliš nejde. Důvodem je to množství zla a bezmoci, kterým si "cácora" musela projít. Ale zpracování tématu/vystavění příběhu to je jiná a odpovídá spisovatelskému umu paní Mornštajnové. Skvěle napsané, za chvilku jsem byla na konci. Ty 4 věty úvodní a 3 věty závěrečné mi v hlavě stále zní. Rozhodně je nad čím přemýšlet.
Vlastní děti nemám. Ale s dětmi pracuji. A po přečtení knížky mi už dlouho nebylo tak do pláče. Cítila jsem tu hroznou nespravedlnost a bezmoc něco udělat. Tato knížka ve mně zachová hodně pocitů.
Štítky knihy
zneužívání zrada tajemství pedofilie samota mateřství historické romány
Skrýt reklamy
Těžké čtení, ze kterého mrazí. Z příběhu jde jen smutek a lítost, žádná láska. Hodně smutné, ale taková Mornštajnová je a nečekala jsem nic jiného. Opět skvěle napsané, četlo se jedním dechem s tím, že hledám alespoň kousek pozitivního v příběhu, ale nic nepřichází ..