Listopád
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/532047/bmid_listopad-65c9dd301a975.png
4
5310
5310
Co kdyby události roku 1989 postavily komunistický režim znovu na nohy? „Socialismus neskončil, socialismus trvá,“ mohlo by se v Československu roku 2019 zpívat u příležitosti oslav třicetiletého výročí potlačení prodemokratické kontrarevoluce. Alternativní historii uplynulých tří dekád prožívají hrdinové nového románu Aleny Mornštajnové, jejichž svět se od dob takzvané normalizace příliš nezměnil – a jestli přece, tak jenom k horšímu. Marii účast na listopadových demonstracích vynesla patnáct let v kriminálu, která strávila dohady o dalších osudech svého manžela, syna a dcery. Magdalena vyrostla v ústavu pro děti, jichž se rodiče označení za nepřátele režimu údajně zřekli a které se mají stát novými komunistickými kádry. Přesto se ty dvě jednoho dne setkají – a ten okamžik ovlivní zbytek jejich života... Nový román nejčtenější tuzemské autorky si pohrává s alternativní verzí moderních českých dějin, ilustrovanou tragickým příběhem obyčejné rodiny.... celý text
Romány Literatura česká
Vydáno:
2021
,
OneHotBook
Interpreti: Eva Elsnerová , Veronika Khek Kubařová , Vilma Cibulková
více info...
Přidat komentář
Tak jako některé komentáře pode mnou, i já si myslím, že je to nejslabší kniha od autorky. Ano, téma je neotřelé, čtivá je také, ale celkově mi přijde nepropracovaná tak, jak jsem u paní Mornštajnové zvyklá. Navíc hodně popisu politiky, taková ta "UHO omáčka". Nejsem zastánce toho či onoho režimu, ale kniha mi přijde moc jednostranná, to v knihách autorky nebývá, vždyť nic není černobílé (tady spíš černošedé). Možná bych řekla, že kniha je poplatná režimu a době, ve které vznikla...
Jsem ráda, že jsem ji přečetla, ale dost jsem se zklamala... Přesto dávám tři hvězdy za námět a scénu z konce knihy (odehrávající se u hranice), kdy mi bylo až špatně u žaludku. :-)
Bohužel na mě Listopád působí jako ušitý horkou nití. Podle mě by potřeboval ještě chvilku k dozrani u autorky, aby alternativní realita dostala pořádný tvar a smysl. Příběh Magdy a Mají je krásný a velmi silný, ale mohl by se odehrávat i v normální realitě a alternativní v této podobě není nutná a příběhu nic nedodává. N druhou stranu zápletka a čtivost a postavy jsou skvělé, tak jako vždy u paní Mornštajnove.
Já takové nadšení nesdílím.Zatím nejhorší od Mornštajnové.Přijde mi to naprosto zbytečný příběh.Téma revoluce bych čekala zrovna zpracované ne ve formě sci-fi.Bylo by jistě o čem psát.
4,5/5
Tahle kniha ve mě zanechala hlubokou díru. Prožila jsem při ní mnoho pocitů, hlavně těch ne smutných, což i tahle kniha udělat měla. Rozhodně je to kniha, která nese důležité poselství. A jsem ráda, že se mi dostala do ruky. Alena Mornštajnová má navíc velmi čtivý styl psaní, takže stránky utíkaly pod rukama.
Jediné, s čím nejsem spokojená je konec. Krom toho, že nemusím smutné konce (i když tady byl smutný tak napůl), potřebuju ho víc uzavřený. Tady náznak, kam se příběh bude ubírat byl. Ale já bych toho i tak viděla radši víc.
Nádherné, brilantně napsané. Krásný citlivý příběh. Paní spisovatelka umí dokonale vyprávět a vtáhnout čtenáře do děje.
Smutné, depresivní, skličující...po přečtení máte ještě nějakou dobu nepříjemný pocit úzkosti...ve skrytu duše celou dobu doufáte ve šťastný konec, i když tušíte, že nejspíš nepřijde. A on opravdu nepřijde. Navíc je ještě víc depresivní, než celá knížka... ALE.. i tak stojí za přečtení a na kvalitě ji to vůbec neubírá. Naopak. Je to něco jiného, než většinou čteme nebo chceme číst. A srovnávat s dalšími knížkami od autorky nemá asi cenu.. knížka je sice ve stylu "co by,kdyby..", ale rozhodně se mi nejeví jako sci-fi... Bohužel si myslím, že stačilo málo a klidně to tak mohlo být.
Téma knihy mi přišlo velmi zajímavé a s chutí jsem se pustila do čtení. Knihy od paní Mornštajnové jsou pro mě sázkou na jistotu a ani tato nezklamala. Příběh je velmi smutný a jen představa, že vše mohlo v roce 1989 dopadnout úplně jinak, je děsivá. Při čtení jsem si představovala, jak odlišné by byly osudy hlavních postav, kdyby autorka nepsala distopii, ale o skutečném výsledku sametové revoluce. Maja mi byla od začátku sympatická, avšak smýšlení Magdy se těžko chápalo, i když vzhledem k prostředí,kde vyrostla, jsem ho nedokázala úplně odsuzovat. Z mého pohledu pouze věřila myšlenkám a ideálům, které jí od dětství vštěpovali. Závěr příběhu mě nepřekvapil. A rozhodně nesouhlasím s názory, že v knize není jediná pozitivní myšlenka. Bohužel smutná doba přináší smutné příběhy. Určitě budu nad námětem této knihy ještě nějakou dobu přemýšlet.
Musím říct, že téma knihy mě od přečtení navzdory oblibě autorky téměř odradilo. Po prvních stránkách jsem ale byla mile překvapena, byť obavy přetrvávaly a říkala jsem si, že téma se brzy vyčerpá, že to mohla být výborná povídka, ale bude to slabší román...V této obavě mě po několik desítek stránek udržoval pro mě příliš tendenční popis ozdravovny. Poslední část knihy mě ale dostala a novému románu Aleny Mornštajnové dávám 100%, neboť silný závěr smazal rozpaky z kapitol Magdaleny...
Ano, tak to klidně mohlo být. Přála jsem Marii za její obrovskou statečnost lepší osud. Ale, to, co nám autorka vyprávěla, to nebyla žádná pohádka, ale sám tvrdý život. Autorka je skvělá vypravěčka, vypráví jeden z mnoha lidských příběhů, které se mohly udát, kdyby události kolem listopadu 1989 neskončily tak, jak skončily. Skvělé čtení, které vás pohltí. Určitě bych nesrovnávala s ostatními knihami . Každá kniha je jiná, ale záhy svou autorku svým typickým způsobem zpracování prozradí. Líbí se mi její mistrné zpracování osudů obyčejných lidí na pozadí historických událostí.Listopád je čtivý román, který jen potvrzuje vysokou kvalitu všech jejích románů.
Velmi zajímavé čtení ale je nutno dodat, že velmi pochmurné a nedávající naději na lepší zítřky. Každopádně bravurně zpracované, napsané a čtivé. Marie Hajná mi byla moc sympatická a litovala jsem jejího osudu každičkou stránku a Magdaléna na mě působila rozpolceně. Chvíli jsem ji nechápala a neměla ráda, jindy jsem ji litovala a soucítila s ní. V neposlední řadě bych ocenila téma knihy, myslím, že tato kniha minimálně v českém měřítku nemá obdoby a téma je velmi originální a musím naštěstí říct, že i sci-fi.
Ja nemuzu dat hvezdicky. Bylo to moc smutne cteni. Trochu kombinace Pritelkyne z domu smutku a 1984. Nelibilo se mi to. Mam ji jako eknihu a asi je to dobre...v knihovne by byla zastrcena hodne hluboko...
Kniha je velice čtivá, jak to bývá u paní Mornštajnové, ale dle mého je tato nejslabší. Postavy nesympatické, děj depresivní, vše vlastně dopadlo špatně. Na mě až moc soudruhů, život tam mi připomíná situaci v KLDR. Nemám ráda co by kdyby, tady mi to přijde až moc neuvěřitelné.
Poněkud depresivní početní, ale až mrazivě realisticky vyznívající...
Autorka dokáže dobře odhadnout a vystřihnout povahu pokřivenou ústavní výchovou.
Byla jsem v šoku z chování Magdy, bohužel je pravděpodobné, že by se tak opravdu chovala...
Neseděl mi závěr, byl asi mornštajnovsky uspěchaný, tam se dalo ještě klidně 100 stran přidat.
Knihy Mornštajnové bývají sázka na jistotu. To se o mnoho jiných autorech říci nedá. Dlouho očekávaný Listopád splnil má očekávání - kniha se mi líbila a doporučil jsem ji svým přátelům. Za mě si autorka stále drží příčku.
Pokud máte pocit, že události listopadu 1989 nemohly dopadnout jinak než dopadly, tak POZOR! Tato kniha vás vyděsí!
Bezútěšný příběh Marie a její dcery Magdalény mě doslova srazil na kolena a v mnoha věcech mi otevřel oči. Vůbec jsem si nedokázala představit, co by se mohlo stát, kdyby režim nepadl.
Děkuji paní Mornštajnová za barvité varování.
Knížka na mne padla jak těžká, černočerná deka. Dokonce i její úvod - před zvratem - je popsán takovým stylem, že vyznívá neradostně. Což teprve dále... Zřejmě to tak autorka chtěla, aby příběh byl působivější. To se jí podařilo, dočetla jsem opravdu zdeptaná. Jen si říkám, že tomu chyběla aspoň špetka humoru - samozřejmě černého!
Štítky knihy
dopisy česká literatura političtí vězni rok 1989 cenzura železná opona komunistický režim pečovatelský dům
Skrýt reklamy
Moc jsem se na knihu těšila, mám přečteny všechny knížky paní Mornštajnové a vždy jsem z nich byla nadšena. Ale tentokrát jsem byla rozčarovaná. Nicméně na další její knihy se moc těším.
P.S. Kniha by pro mne byla uvěřitelná, pokud by její název nebyl Listopád , ale třeba Ún(m)or.