Lolita

13.07.2017

K teme sa nebudem vyjadrovat ale co sa tyka stylu knihy, bolo obcas velmi tazke udrzat pozornost. Stracala som sa v tych nekonecnych opisoch, ktore viedli k tomu, ze som niekedy ani nevedela ci sa utor premiestnil uz do dalsej sceny, alebo stale opisuje tu istu situaciu..

Já nevím, mně se kniha nelíbila a ani jsem ji nedočetla. Námět mě velmi oslovil, nicméně se celý příběh zdlouhavě táhl, nehorázným způsobem mi vadilo vyjadřování hlavního hrdiny a celkově to bylo psáno podivným jazykem.

30.06.2017

U hlavních hrdinů lze sympatie hledat asi jen stěží. Nicméně na začátku knihy mě poháněla Humbertova cyničnost a vtipné situace. U druhé poloviny knihy se jazyk pro mě začíná stávat jakoby komplikovanější, takže se kniha četla obtížněji. Někde snad až zbytečné popisy situací mi ubíraly chuť na otočení další stránky. Po překonání této krize jsem nadšeně zhltla vyvrcholení Humbertova bolestného upřímného vyprávění. Líbí se mi, jak s odstupem času může člověk na tento hořký příběh nahlížet různými způsoby, a proto se ráda k Lolitě vracím. :)

25.06.2017

Kvůli hře se slovy, neustálým narážkám a skrytým významům se mi kniha občas četla poněkud těžko. Ale jsem ráda, že jsem ji "zdolala", protože opravdu stála za to. Možná se k ní někdy vrátím (a to to u knih nedělám často), abych se na ni s odstupem podívala možná trochu jinak. Dnes v ní vidím příběh velké zoufalé lásky muže k malým děvčatům, jež mu byla v mládí odepřena. Lolitu jako takovou nesnáším. Přijde mi jako drzý spratek, který trápí Humberta a zneužívá jeho lásky s nekalými úmysly, které schovává za svým andělsko-ďábelským úsměvem.

10.06.2017

První, co jsem z Nabokova četl a zatím pořád nejlepší. Už jenom ten začátek: "Lolita, světlo mého života, žár mých slabin. Můj hřích, má duše. El, ó, el, í, té, á: špička jazyka se vydává na třístupňovou procházku patrem a na 'tři' ťuká o zuby." A v podobně hravém duchu se nese celá kniha. Vypravěč HH popisuje svou cestu do zatracení s lehce pozvednutým obočím a hořkým humorem. Silně přítomný je pocit vykořenění a vzpomínka na ztracený čas, který se už nikdy nevrátí. To se jako příslovečná červená nitka táhne nejenom tímto Nabokovovým románem.

09.06.2017

Za mě teda rozhodně NE.

04.06.2017

Pro mě naprosto originální knížka, hodně otevřená a naprosto upřímná,ještě jsem podobnou nečetla. Je naprosto úchvatně napsána,ale děj ubíhá poměrně pomalu.

19.05.2017

Knihu jsem poprvé četla, když mi bylo asi 16 let. Začátek mě strašně bavil, nicméně, když jsem se dostala k tomu, jak jezdí z místa na místo, přestalo mě to bavit a já knihu odložila.
Nyní, po deseti letech (zní to dost děsivě - pro mě samozřejmě) jsem zkusila znovu a nelituji.
Humbert Humbert, nevím, o si o něm úplně myslet, bylo mi hrozně nepříjemně, že mu vlastně v nějakých chvilkách fandím, protože co si budeme nalhávat, pořád je to jen pedofil, který se snaží obhájit svou nezdravou lásku k dítěti.
Lolitu jsem chvilku litovala, chvilku nesnášela, pořád dokola, protože je to malá mrcha, co přesně ví, jak vyzrát na pedofilního úchyláčka, který po ní touží natolik, že by udělal cokoliv, jen aby mu nožičkou přejela po jeho "chloubě".Možná si nakonec zasloužili samy sebe.
Každopádně knihu hodnotím kladně, líbil se mi způsob psaní (tedy až na ty zdlouhavé popisy, které jsem občas musela přeskočit, abych vydržela). Znovu už nikdy číst nebudu, ale i přesto bych knihu doporučila dál.

05.05.2017

Ano, autorův styl psaní je nádherný, jenže v druhé půlce už mi spíš vadil, než bavil, hodit tam pár dialogů místo květnatých popisů, mnohem lépe by se to četlo.

Mnohem víc než kniha mě zaujaly komentáře některých čtenářek, které by chtěly být taky tak milované jako Lolita, Humberta litují a vidí v něm oběť, Lolitu nenávidí a považují ji za mrchu. To opravdu stačí, aby chlap nadhodil pár romantickopoetických řečí plných bolestné touhy a vezmete ho na milost? Přestože je to sobec a nelida, který bez výčitek ničí dítěti dětství?

24.04.2017

První část knihy jsem milovala, část druhá se chvilkami vlekla, obzvlášť pátrání H.H.. Po Lolitě jsem sáhla ze zvědavosti. Jaké bylo mé překvapení, když jsem byla uchvácena nikoli dějem, ale stylem psaní. Humbertova cynická přízviska skvěle podtrhla absurditu zakázané lásky, ovinutou závojem snové nostalgie a něhy, kterou ke své nymfičce její otec cítil.

23.04.2017

Nejvíce se mi na celém díle líbí autorův doslov.
Ne, nemůžu si pomoci, nakonec mi bylo líto obou, jak Humberta, tak životem poničené Dolores. A opravdu to není jen "zpověď zvrhlíka"!

17.04.2017

Naprostá paráda! Doporučuji jako audioknihu. Nepřekonatelný zážitek... viz má recenze zde v recenzích!

13.04.2017

Pamatuji si, ze tato kniha byla na seznamu povinne literatury, kdyz jsem chodila pred nejakymi dvanacti lety na gymnazium. Uprimne nevim, jestli bych tuto knihu dokazala cist se stejnym vhledem jako nyni, temer 30ti leta dvojnasobna mama dvou malych devcatek... Samotna predstava milenecke dvojice nedospele divenky a temer ctyricetileteho muze je opravdu nestravitelna, ovsem okolnosti, smysleni a charaktery obou hlavnich protagonistu pribehu nam davaji na oba i jiny uhel pohledu. Nelibi se mi zbytecne dlouhe popisne pasaze, ale naopak ocenuji otevreni kontroverzniho tematu jako nametu tak obsahleho prozaickeho dila.

07.04.2017

Jedna z nejkontroverznějších knih 20. století… Ale proč vlastně?
Cynický hebefil Humbert Humbert v ní deníkovou formou odkrývá svoji dnes tak populární 13. komnatu posedlosti mladičkou Dolores Hazeovou a jejich společný život. Osudy této nesourodé dvojice jsou prakticky od počátku zpečetěny a čtenář tak především sleduje neobvyklou „roadmovie“, popsanou Nabokovovým bravurním jazykem.
Humbertův vnitřní hlas je při vyprávění toho, co a proč se stalo (lépe: o čem si myslí, že se stalo a proč) velmi originální, ironický a leckdy i vtipný. Vývoj jeho i čtenářových emocí se pohybuje v sinusoidě a nevynechá prakticky žádnou jejich podobu. Nic to však nemění na faktu, že on sám jako člověk je poměrně asociální, prakticky bez jakéhokoliv kladného vztahu k ostatním či výčitek za své činy a slova. Většina lidí je tak pro něj hloupá, ošklivá, nudná či primitivní a tím celkově podřadná bez nároku na jeho zájem. Své základní rozdělení světa omezuje na nymfičky (rozuměj hodné zřetele) a ostatní (odpad), kam ovšem logicky spadá většina populace. Tímto prizmatem se vlastně chová i ke „své“ Lolitě, když ji přes svoji posedlost vnímá jako pouhý nástroj uspokojení a z tohoto úhlu k ní vždy přistupuje, čímž je ovšem zároveň nekonečně zranitelný. Samotná Dolores je naopak v knize (pro mne) překvapivě vcelku normální – s výjimkou své předčasné vyspělosti, díky které umně s Humbertem manipuluje – se navenek chová jako většina dívek svého věku.
V úvodu komentáře zmíněná kontroverze je tedy dána spíše postoji čtenáře k „nestandardnímu milostnému vztahu“, jelikož žádné detailní popisy nějakých hrátek či praktik se v knize (bohudík) nekonají a vlastně by v ní byly zbytečné. Případně možná tato kontroverze vychází z názorů lidí, kteří Lolitu nikdy nečetli… Je to především dobrá a neotřelá kniha, ve které je Nabokov velmi přesvědčivý a předvádí brilantní ekvilibristiku se čtenářovými pocity, díky které mnozí nakonec zůstávají na vážkách, kdo je vlastně v tomto příběhu obětí.

23.03.2017

První část knihy mě ihned vtáhla do děje. Humbert Humbert mě neskutečně bavil. Jeho smysl pro ironii i způsob, jakým vše vyprávěl, je Nabokovou mistrovskou hrou se slovy i významy. Druhá část o cestování, podle mě, už postrádala onu lehkost a hravost z první části. Zbytečně dlouhé popisné pasáže chvílemi až uspávaly. I tak hodnotím knihu velmi kladně. Lolita donutí člověka podívat se na celou problematiku z trochu jiného úhlu, než byl doposud zvyklý...

20.03.2017

Hodně už tu toho bylo napsáno, takže rozhodně nepřinesu nic nového, každopádně měl-li bych to shrnout, tak Lolita je kvalitní kniha, k níž se ale nebudu vracet. Především mi tu vadí odtažitost, kterou dílo má, kterou symbolizuje spousta odkazů a francouzských slovíček, jejichž význam musíte hledat ve vysvětlivkách a stejně většinou moc netušíte, o co jde. Taktéž hlavní postava je strašlivě nesympatická, protože přehnaně sebevědomá, narcistní a i když ví, že je natolik destruktivní a nebezpečná okolí, nic moc s tím nedělá. Samotná Lolita pak nadčasově symbolizuje prvoplánovou krásku, která spoléhá na svůj vzhled, s muži si pohrává a nemá v sobě moc citu. Poslední velká výtka směřuje k nevyrovnanému tempu, protože zatímco první polovina je čtivá a svižná, druhá je roztáhlá, pomalá a trochu víc zahleděná sama do sebe. Na druhou stranu ale musím pochválit perfektní jazykové podání, které vyniká i v překladu, opravdu zajímavý a netradiční námět, decentní erotické scény, které nejsou nijak explicitní, ale spíš dotváří zvláštní atmosféru celého příběhu a taktéž přítomnost mnohdy ironického humoru, který knihu potřebně odlehčuje. Celkově vzato tak jde o kvalitní dílo, které čtenáři nejde moc naproti a chvílemi působí zahleděně samo do sebe a je zbytečně natahované a složité. 70%

17.03.2017

Knížka byla fakt dobrá,měla jsem dost obavy ji začít číst,ale fakt jsem byla mile překvapena.Rozhodně zajímavý a na tu dobu odvážný námět.Klobouk dolů,takže všem vřele doporučuji

02.03.2017

Za přečtení to stálo...ale že bych kvůli tomu pořádal ohňostroj...asi ne. Chvílemi zajímavé ( vztah nemocného člověka a vyčůrané pubescentky ), chvílemi nudné...posledních 100-150 stran už je člověku líto to nedočíst, tak to teda dočte. :-)

01.03.2017

První polovina knihy mě naprosto uchvátila!!! Druhou polovinou už jsem se jen protloukala.