Malý život
Hanya Yanagihara
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/424575/bmid_maly-zivot-7yK-424575.jpg
4
958
958
Keď sa štyria spolužiaci z malej vysokej školy v Massachusetts presťahujú do New Yorku, aby tam skúsili preraziť, nemajú peniaze, sú neistí a dopredu ich ženie len ich priateľstvo a ctižiadostivosť. Patrí k nim pekný a láskavý Willem, začínajúci herec; bystrý, no občas krutý maliar Džejbí; trochu nešťastný architekt Malcolm a rezervovaný, no geniálny tajomný právnik Jude, okolo ktorého sa točia životné príbehy všetkých ostatných. V priebehu nasledujúcich rokov sa ich vzájomné vzťahy prehlbujú, no pribudnú aj temnejšie odtiene poznačené závislosťou, úspechom či pýchou. Neskôr si všetci uvedomia, že najzraniteľnejším článkom, a zároveň ich najväčšou výzvou je naoko neochvejný Jude; v strednom veku až desivo nadaný súdny advokát, no v súkromí čoraz zdrvenejší človek s mysľou napadnutou neodbytnými pochybnosťami o vlastnej hodnote a telom poznačeným hrozným detstvom a traumou, ktorá napriek všetkému určuje smerovanie jeho života. Malý život je príbeh o láske aj obetavosti, krutosti a neschopnosti bojovať s osudom. V tomto pozoruhodnom románe Hanya Yanagihara majstrovsky vykreslila nevšedné podoby priateľstva a lásky a neľútostne odkryla, ako môžu človeka zlomiť vlastné skúsenosti aj spomienky.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2019 , AktuellOriginální název:
A Little Life , 2015
více info...
Přidat komentář
Kniha ve stylu takové opulentní ságy, jak to Američané umí. Skoro 100%. Někdy to bylo tak kruté, že jsem se bál číst dál. Perfektně vystavěné. Asi trochu moc "ukecané", ale to se možná jenom snažím najít nějakou vadu na té dokonalosti.
Kniha zachytávajúca životy 4 bývalých spolužiakov z vysokej školy žijúcich v NYC. Jude je právnik, Willem je herec, DžejBí je maliar a Malcolm je architekt. Ich cesty vedú každá iným smerom, spája ich len vzájomné priateľstvo a spoločné zážitky.
Knihe dávam plný počet hviezd, ale úprimne ju nenávidím. Dejovo je to tá najhoršia kniha, akú som v živote čítala. Je krutá, traumatizujúca a obsiahla snáď všetky podoby zla na tomto svete. Nájdete tu témy detského zneužívania, sebapoškodzovania, fyzického násilia a znásilnenia, smrti, sirôt a drog obalených do tisícok psychických problémov.
Čítanie tejto knihy bola brilantne napísaná nekonečná prechádzka peklom, vďaka ktorej mi zo života zmizli úplne všetky farby a upadala som do totálnej beznádeje. Nielenže je tá kniha hrubá bichle, text aj font je tam natlačený, ale aj obsahovo som mala pocit, že to v živote nemôžem dočítať.
Příběh popsaný na stovkách stran se mi ani nechtělo číst ale jak jsem začala nemohla jsem přestat číst. Příběh byl neuvěřitelný ale dobře víme že se takové věci dějí, lítost nad hlavním hrdinou a jeho přáteli kteří se snažili mu pomoci, hnus a odpor k lidem kteří dokážou takové věci provádět. Velice ponuré!
Asi nikdy jsem neměla tak rozporuplné pocity při čtení knihy. Na začátku mi to přišlo tak nepřehledné, i stylem psaní, že jsem myslela, že nedočtu. Kolem poloviny jsem měla pocit, že nedočtu, protože tolik neštěstí a bolu a strachu, tolik ran osudu, že si člověk říká, že to přece není možné... Na konci jsem se tak těšila, že už to budu mít dočtené a když jsem dočetla, bylo mi líto, že je konec. Střídal se smutek, vztek, nevolnost a smích - tedy spíš lehký úsměv. Těžká kniha, přetěžká. Ale krásná...
(SPOILER)
Kniha mě dostala, ačkoliv jsem celkem drsňák. Je v tom strašný pathos, ale nedá se upřít, že autorka umí pracovat s textem. Děj se prolíná v několika časových rovinách, dobře ubíhá. Propracovaná psychologie postav. Prostředí dobře vykreslené. Líbí se mi kvantitativní rozsah knihy, žádná knížecka o 180 stranách, kdy druhý den už nevím, o čem to bylo.
Zcela subjektivně se mi kniha líbila, ačkoliv objektivně má nedostatky - proč je většina postav homo nebo bi nebo aspoň s nevyjasněnou sexualitou? To fakt neodpovídá statistice. Úplně neholduju problematice queer, ale tady mi to kupodivu nevadilo. Dál takový to vršení jedné tragédie u Judea na druhou v průběhu jeho prvních 15 let, což logicky dost umocňuje ten pathos, se kterým ale autorka dobře pracuje. Další věc - snad všichni vvté knize dosáhli svého amerického snu - málo pravděpodobné, ale budiž. Zjednodušené a podhodnocené představy o možnostech léčby těžkého duševního traumatu - mám docela problém s tou predestinací. Takových věcí se tam najde víc.
Každopádně zvláštní téma o týraných gayích pro autorku hetero ženu...
Malý život je bránou do hlubin lidské podstaty, kde se světla a stíny setkávají, stávají se na sobě závislé a vzájemně spolu bojují s takovou silou a odhodláním, až v těle jednotlivce způsobí Malý třesk.
Kniha nás vyzývá k zamyšlení nad vlastní existencí a otázkami, které nás definují jako lidskou bytost.
Více než pouhý příběh, Malý život je symfonií lidského života, jehož noty zní tak pronikavě, že vám naplní duši a nechají vás zamyšleně hledět do nekonečna a ještě dál.
Malý život obsahuje všechny ty malé autorské přešlapy, o kterých jste vždy věřili, že Vám na knihách vadí. Postavy jsou vždy (nebo alespoň většinu času) dokonale milující a chápavé, obdařené inteligencí, smyslem pro humor, talentem, láskou, dokonalou prací a penězi. A nejen že se vzájemně milují a podporují, ale ještě si to nezapomínají navzájem říkat a dokazovat.
Také Judova minulost se odehrává v tolika temných odstínech, až si člověk – mezi slzami – občas říká, jestli to autorka nepřehnala, ale pak jak to bývá, pokrčí rameny a čte dál. Proč? Protože Malý život je i přes veškeré klišé, zbytečnou délku a poměrnou předvídatelnost dobře napsanou studií osamělosti a pocitu beznaděje.
Další kniha do které se mi po přečtení upoutávky nechtělo, ale jsem ráda že jsem nechuť přemohla a knihu četla i když některé věci v chování postav jsou opravdu mimo mé chápání.
(SPOILER)
To byla jízda...
plná dojetí, úsměvů, slz a momentů, kdy jsem na text zíral s otevřenou pusou...
Knihu jsem musel číst asi tři měsíce. Text a příběh od autorky je bravůrní, ale hodně náročný - a to co se větné sklady týče, tak také na rozdýchání toho, co udělá s hlavními hrdiny. Na začátku se do nich zamilujete a na konci je Vám autorka zničí, že tu knížku už máte chuť vyhodit...
Ale ne - tohle bude vždy má srdcovka... a věřím, že až se zase podívám do NYC, beru knihu s sebou a pár těch krásných částí si přečtu třeba v nějaký kavárně kousek od Lispennard street
Knihu vnímám jako bravurní dílo, a to především z hlediska zcela jedinečného, podrobného a velmi realistického popisu vnitřního prožívání postav. Přechod z jednoho období do dalšího je velmi plynulý; o to více je pak člověk na konci zaskočen, že s postavami prožil prakticky celý jejich dospělý život. I proto mě možná kniha jako jedna z mála dokázala rozplakat.
Text je protkaný nespočtem nepravděpodobností (hvězdné kariéry všech aktérů apod.), ale kupodivu to v tomto díle vůbec nevadí. Jaksi to tam patří.
Nakonec můžu říct, že se zcela jistě jednalo o jednu z nejlepších knih, co jsem kdy četla.
Měla jsem příliš velká očekávání, která se nenaplnila. Když vezmu příběh jako takový, zejména osud Juda a jeho nejbližších, tak by to bylo jednoznačně na pět hvězdiček. Ale ta knížka byla tak náročná na čtení, spletité a dlouhé souvětí, šílené množství postav a míst.. četla jsem ji asi měsíc a neustále jsem bojovala s nutkáním ji odložit. Příběh má hloubku, je krásný, ale ne na šestiset stranách. Kvantita nemusí být bohužel vždy kvalita.
Malý život je velkolepá a strhující kniha, o které jsem předem věděla, že je těžká a traumatizující, a věděla jsem, že to bude bolet, protože mě na to (díkybohu!) kamarádka připravila. Po dočtení jsem nevěděla co říct, neměla jsem slov.
Věděla jsem, že to bude opravdu hodně hrozné, ale taky nějakým nepopsatelným způsobem neuvěřitelně krásné a nezapomenutelné dílo. Všechno se ukázalo být pravdou, příběh mi soustavně lámal srdce na kusy a pak mi zase vyrážel dech, a jsem za to ráda, protože si nepamatuji, kdy bych příběh takhle moc prožívala s hlavní postavou. Pravda - místy byly chvíle, kdy jsem byla tak vnitřně rozlámaná, že jsem nemohla číst dál, protože jsem se bála, co mě (jeho) ještě čeká, a vždycky jsem tajila dech nad tím, jestli dokáže být osud ještě nemilosrdnější - a vždycky to dokázal a byl.. V jedné chvíli Juda milujete jako někoho blízkého, jako svého opravdového přítele a v druhý moment trpíte s ním, protože jeho utrpení je nezměrné, nevyčerpatelné, nekončící.. kdybych si nečetla, proč autorka vložila na jeden hrb tolik neštěstí, ptala bych se, jestli to bylo nutné, ale protože to už vím, tak se ptát nemusím.. vím, že bylo. Těžko se to vysvětluje, ale předpokládám, že kdo knihu prožije a protrpí společně s Judem, a jeho nejlepšími přáteli, bude k nim cítit něco víc, jako by je po těch 630 stranách opravdu znal, o to horší je některé osudy potom přijmout. Nikdy na knížku nezapomenu, a budu hlásat slova - že je to extrémní a depresivní a hrozná kniha - ale zároveň se mi tolik líbí, protože je svým způsobem nepopsatelně krásná a dechberoucí. Jestli to, že jen když na knihu pomyslím, mi hrne do očí slzy, není samo o sobě dostatečný důkaz síly příběhu, tak už asi nic..
U obrazů nebrečím, ale u knih už zjevně zase ano.
Asi nejtěžší a nejemocionálnější román o týrání, zneužívání s nemožností katarze a nápravy, jaký jsem kdy četla.
Strašně silná kniha. Skvěle napsaná, krásný styl, postavy propracované, nemůžu dát jinak než pět hvězdiček. A přesto bych si přála, abych ji nikdy nečetla. Tolik utrpení, navíc, pokud se děje dětem, je prostě nesnesitelné. Možná jsem přecitlivělá, ale na mě to prostě bylo moc, až jsem knihu chtěla odložit. Ale počet hvězdiček nechám, bylo by to k autorce nespravedlivé, kniha byla napsána opravdu dobře, kdyby to tak nebylo, člověk by se do toho tolik neponořil a neprožíval s postavami všechno tak silně.
Velmi těžce se to čte. Nejen kvůli příběhu, kde se na hrdiny valí jedna pohroma za druhou, ale také kvůli stylu psaní autorky. Její dlouhá, barvitá souvětí mě mnohokrát zavedla do slepé uličky.
Příběh je těžký, až děsivý, ale bohužel, alespoň pro mě, někdy těžko uvěřitelný. Vsichni hlavní hrdinové, i jejich blízké okolí, jsou až extrémně úspěšní ve svých pracovních životech, a dramatický kontrast s jejich osobním životem byl pro mě místy až mimo uvěřitelnou realitu.
A ještě jedna věc - absolutně žádné umístění do historického kontextu.
Co jedenácté září, co finanční krize, co mnoho politických změn, co zemětřesení na Haiti? Události, které musely lidi v NY citelně ovlivnit, ale v knize o nich a o vlivu na její hrdiny není ani jedno slovo.
Osudy čtyř přátel během několika desetiletí, zajímavé téma a dobře napsané. Pravda, závratně úspěšné kariéry všech čtyř hrdinů jsou až neuvěřitelné. To ale nevadí a asi je to záměr. Je zajímavé, že vlastně ani jeden z hrdinů nevyhovuje beze zbytku představě „ heterosexuální muž s tradiční rodinou“, jen jeden se jí hodně blíží. Nejpůsobivější je asi to, co prožil Jude. Na jednu stranu se až nechce věřit, co s takovým startem v životě dokázal. To, že ho traumata z dětství poznamenala ovšem uvěřitelné je. I to, že obviňoval i sebe. Nevím, jestli je možné, aby dítě takhle dlouho „uniklo“ systému.
Dlouhé a „tlusté" knihy mi nevadí, ale tady se přidávám k názoru, že tahle knížka by mohla být kratší.
Od této knihy jsem měla opravdu hodně velká očekávání, i když jsem vůbec nevěděla do jakého příběhu se pouštím. Prvních několik desítek stránek mě až lehce nudily, ovšem čím déle s jednotlivými postavami trávíme čas, tím více poté bolí jejich tragédie. Lítost k Judovi musí cítit každý, kdo tuto knihu otevřel, jeho trauma je kombinací těch nejhorších jaké můžou být. Nejradši bych poděkovala všem, kteří se o něj poté celou tu dobu starali a zajímali. Příběh je velice politicky korektní, popisuje závažné věci, které se opravdu dějou, ovšem kariérní úspěchy hlavních čtyř hrdinů už tak realistické nejsou. Na druhou stranu stále to je jenom vymyšlený román, proto nezazlívám spisovatelce, že si něco trochu přikrášlila, jak se jí to hodilo. Knihu jsem četla opravdu dlouho, ale konec stál za to. Autorku jsem proklínala, jak jim něco takového mohla udělat, zároveň mě to však jakožto náročného čtenáře, který má rád smutné konce, velmi uspokojilo. Veškerou tu bolest bych člověku, jenž tuto knihu nečetl, vůbec nedokázala vysvětlit.
,,Spravedlnost je pro šťastné lidi, pro lidi, kteří měli to štěstí, že vedou život, který je určován spíše jistotami než víceznačnostmi.“
S plným vědomím, že postavy jsou nepravděpodobně laskavé, jejich kariéry nepravděpodobně úžasné, že jejich přátelství je nepravděpodobně pevné a city nepravděpodobně něžné, jsem se nechala totálně emočně rozsekat; všechny oprávněné výtky jsou mi úplně jedno, román mě neuvěřitelně zasáhl. Touha po lásce, přátelské, milenecké, rodičovské, a naprosté odevzdání se jí. Obrovský smutek, obrovská něha, radost z každého dobrého činu. Aťsi, že je to nepravděpodobné, srdce po tom stejně touží. - Tak, to byly city, a o tom ostatním příště.
Malý život, kniha, kterou jsem si chtěla přečíst již několik let. Velmi dlouho jsem se do čtení odhodlávala, jelikož mi bylo jasné, že nepůjde o jednoduchý příběh. Když jsem se ale konečně odhodlala, tak jsem knihu nemohla nikde sehnat, byla vyprodaná a já smutně připustila, že na ní ještě není ten správný čas. Až později na mě Malý život vykoukl v knihkupectví a já si řekla, že tohle je přesně ten moment, kdy bych se do čtení měla pustit.
Ale sami asi tušíte, že jde nejen o náročné čtení, ale i o dlouhý příběh. Čili jsem se ke čtení dostala až teď na dovolené, kde jsem na knihu měla čas i chuť.
A po dočtení musím uznat, že se jedná o jednu z nejlepších knih, co jsem kdy četla. Ta propracovanost celého příběhu, ty pocity, co jsem během čtení cítila. Neuvěřitelné. Při čtení této knihy jsem si opravdu užívala mou lásku ke knihám, protože podobný pocit bych z žádného filmu nikdy neměla. Za mě je to mistrovské dílo světové literatury. Tento příběh už asi nikdy nedostanu z hlavy. Všechna čest autorce. Rozhodně se pustím i do jejího dalšího díla s názvem Do ráje.
Štítky knihy
přátelství homosexualita New York umění láska zneužívání rodina studenti chudoba, bída sebepoškozování
Tuhle knihu charakterizuje jedno slovo - Bolest, která byla všudepřítomná v příběhu. Úžasné postavy, které mi přirostly k srdci. Ze začátku mě vyděsil počet stran, ale když jsem se začetla, byla jsem ráda za tu délku.
Mohu jenom doporučit