Meč Přísahy
Brandon Sanderson
Archiv Bouřné záře série
< 3. díl >
Lidstvo se ocitlo ve smrtelném nebezpečí před novou Spouští spojenou s návratem Pustonošů. Urithiru, město ve věži uprostřed skal, které poskytlo lidem útočiště před nevyzpytatelnou věčnou bouří, která se teď kříží s již dříve ničivými velebouřemi a narušila veškeré zákonitosti klimatu, v sobě samo skrývá spoustu tajemství a nástrah. Aby Urithiru umožnilo lidem víc než jen holé přežití, Šalán, Navani a jejich badatelé usilovně pracují na odhalení fabriálů, bez nichž město nemůže fungovat. Brzy ale začínají tušit, že ani odvěké útočiště Rytířského Paprsku jim nezajistí bezpečí, protože v jeho hlubinách číhá neznámá temná síla. Proti Dalinarovi a jeho snaze zachránit Rošár stojí široká fronta soupeřů: nové bouře, Pustonoši se svou elitou Žhnoucích, nevyzpytatelné vrtochy nepřátelských sprenů odvěkého boha zla, ale i rošárští panovníci a Dalinarova vlastní minulost.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2019 , TalpressOriginální název:
Oathbringer, 2017
více info...
Přidat komentář
Čeho je moc, toho je příliš. Po úchvatných prvních dvou dílech to takhle zazdít... Dočetl jsem do 65%, na víc už moje trpělivost nemá.
Tohle zase byla jízda, super propracovaný příběh, sympatické postavy, skvělý magický systém, miluju! Sanderson je Bůh a Archiv je masterpiece. :)
Třetí díl série opět rozhodně nezklamal. Ačkoliv šlo v Archivu Bouřné záře zatím o nejslabší díl, stále se jedná o výbornou knihu v porovnání s konkurencí. Děj odsýpá dál přesně v kolejích zajetých předchozími díly, setkáváme se se spoustou známých postav a přidávají se některé nové. Trochu jsem v průběhu čtení možná litoval, že novým postavám není věnována taková pozornost jako těm již známým, jsou mezi nimi takové, které by si to rozhodně zasloužily. Jsem přesvědčen, že v dalších dílech někteří z nováčků budou hrát zásadnější roli. V některých chvílích jsem měl pocit, což se mi stalo poprvé, že autor to s propracovaností nějaké postavy začíná přehánět.
Je pravdou, že kniha je asi až příliš rozsáhlá a ne všechny pasáže mi připadaly nějak důležité. Určitě by tady prospěl nějaký editorský zásah a zkrácení o 200-300 stran by jedině prospělo. Stejně tak mám výtku k používání zázračných vidin, které postavu nasměrují, kam je zrovna potřeba. Tyhle "božské" zásahy by si autor Sandersonova formátu mohl odpustit.
Za skvělý systém silovazeb, perfektní postavy, skvělá odhalení, žhnoucí nepřátele a famózní závěr, kdy nešlo přestat číst bych dal 5* , ale za opravdu zbytečnou zdlouhavost, nedostatečné využití nových postav a božský zásah je potřeba něco málo ubrat. Na širší stupnici bych hodnotil 9/10, ale v tuhle chvíli zaokrouhluji dolů, a to hlavně proto, že první část knihy nebyla tak úplně plynulá, jak bych potřeboval a pár hlušších míst se našlo.
1152 stran čiré grafomanie a skvěle strávený čas s mými milovanými postavami. Meč přísahy je věnovaný zejména Dalinarovi, který se svými flashbacky do minulosti velmi rychle vyloupl ze škatulky suchara, aneb Černý Osten byl skutečně kabrňák a spoustu věcí se osvětlilo. Trojka mi ze všech dílů přišla nejvíce ukecaná, například závěr byl na můj vkus až moc natahovaný na to, jak akční byl. Ale to nic nemění na tom, že Sanderson je Bůh a Archiv je požehnáním pro milovníky epic fantasy.
Tak tohle byla docela jízda. Do Rošáru naplno přišla válka a nevyhnula se prakticky nikomu. Objevují se další Rytíři Paprsku a ani nepřítel nezahálí, ale drtivě přechází do ofenzivy.
Sanderson velkou část knihy věnuje Dalinaru Kholinovi a čtenář se dozvídá souvisloti z jeho předhoczího života. A vlastně to je jedna z věcí co mu jde naprosto skvěle. Nejen psát o velkých bitvách, exotickém světě a dechberoucí magii. To jak hlavní postavy bojují své vlastní bitvy uvnitř sebea dál rostou jako charaktery.
Hezky se tu nabalují další a další detaily ze světa Rošáru a jeho historie, také se pořádně podívámě do Stínomaru a naznačí se mnohem více propojení s dalšími světy Sandersových knih. Nechybí samozřejmě velkolepé finále, které navnadí na čtvrtý díl.
Tak opět velká čtenářská spokojenost z mé strany.
(SPOILER)
Tak jsem se dozvěděl, že Paršové nejsou jen nekonečný kannonenfutter z Roztříštěných planin. Také jsem byl obohacen klíčovou informací o historii lidí na Rošáru (na straně cca 1478). A Dalinar Kholin je bastard z pekla!
Ale, pro Bouřepána, mně to stačilo, tak brilantně promyšlený cyklus (předchozímu dílu jsme dal 4*, jelikož jsem netušil...) tady nebyl od dob... hmm.. já nemám tušení... Veškeré dějové linky, dokonce i ty zanedbatelně nedůležitá intermezza (jak jsem si u dřívejších dílů naivně myslel), se splétají v dokonalé harmonii v jeden extatický celek.
A ty finále, ty pan Sanderson opravdu umí.. Musím to celé trochu rozdýchat u něčeho jednoduššího a za měsíc si dám 4. díl.
Díky za Zážitek!
Přijmout bolest plynoucí z chyb, které jsme učinili, přehnodnotit svůj pohled na svět a nést břímě odpovědnosti. Otevřít se cestě.
Nejdůležitější je vždy další krok.
Miluji Sandersona..
Tohle je skvělá sága! Chvílemi jsem měla trochu problém, jelikož čtu od prvního dílu bez přestávky a ono po 2 000 stranách příběhu už je toho moc.. Než začnu Rytmus války, dám si pauzu, budu se víc těšit a navíc kdo ví, kdy budou další díly?
Ke knize samotné není moc co dodat.. Hlavní postavy jsou čím dál lépe vykreslené, přeci jen s nimi už máme kus cesty za sebou.. Jsem zvědavá, co bude dál a jestli to opravdu bude mít 10 dílů, za mě to mohla klidně být trilogie, jelikož si opravdu neumím představit, co dalšího Brandon chystá...
Tretí diel Sandersonovho Archívu je zbytočne dlhý a rozťahaný. Vo viac než 1100 stranách je jasné, že tam budú hluché miesta, ktoré vás budú baviť menej. Je tu dosť kapitol s Dalinarovou minulosťou, ktorá ma k smrti nudila a potom politické časti s Navani. Kapitoly s Kaladinom boli opäť skvelé - stále pre mňa ostáva najlepšia postava celej série. Ako som predpokladal, s vyzradením viacerých vecí po druhej knihe sa z tretej vytratilo tajomno a celý konflikt s hlavným záporákom je príliš zdĺhavý. Posledných 150 strán ale bolo skvelých a od nich sa nedalo odtrhnúť. Celkovo sa kniha stále dobre a rýchlo číta na to, koľko má strán. Sanderson teraz píše piaty diel a má napísaných nejakých 41%, takže než sa k nám dostane CZ vydanie, tak to potrvá. A sám sa bojí, koľko strán piata časť bude mať. Osobne to tipujem na oveľa oveľa viac než má tento tretí diel.
(SPOILER) Tak je to trochu delsi, ale to se tak nejak dalo u te dvoukilove knizky cekat. Pobyt ve stinomaru byl nudnej a cely to zacina byt mozna az moc fantasticky (divny u fantasy sagy) a zamotany (pustospreni, naslouchaci, odvolani, pevci). Jde mi z toho hlava kolem. Ale poslednich 100 stranek bylo super a pridavam za ne ctvrtou hvezdu. Dalsi dil je uz v policce a vlastne se na nej tesim. Jen si asi dam tak rok od Rosaru pauzu.
Dlouuuuuuhy! Vypustil bych 500 stránek a přidal 50 kreseb. Ovšem i tak tohle dílo ční nad ostatními jako slonovinova věž a kde bych dal 2-3 hvězdy, tady dám 4,protoze je to na míle daleko před knihami, kterým dávám 3. Sanderson prostě umí a i když jsou některé pasáže nudné, tak těch co extrémně baví je pořád většina
Někdy platí že méně je více, ovšem v tomto případě rozhodně ne. I přes to že má kniha 1152 stránek se zdá krátká a než se člověk naděje, tak je najednou konec knihy a zoufale potřebuje další díl této epické fantasy ságy. Kvalita příběhu rozhodně neupadá a pořád se dozvídáme nové a nové věci, ať už ohledně světa magie či různých vztahů. Jedním slovem famózní.
Konečně! Konečně jsem to dočetl. Kouzlo to opravdu ztratilo, ale bohužel ty postavy mám tak rád, že Rytmus Války asi opět zakoupím, ale bude to poslední šance této série na to zamilovat si ten příběh znovu, jako v první knize. Škoda, že pan Sanderson neposlouchá vydavatelství a nedělá knihy kratší. Od stránky 600 bylo jasné kam to směřuje a hotovo mohlo být mnohem dříve. Autor má zřejmě zapotřebí dělat knihy 1000+ stránek. Opravdu si nedovedu představit o čem bude dalších 7 knih.
Uff, už je toho moc! Je to dlouhé a komplikované. Nicméně na druhou stranu neuvěřitelně promyšlené, třeba Stínomar - to je ráj pro představivost čtenáře. Rošár je úžasné místo, nad kterým autor strávil velké množství času a je to znát. Bohužel některé pasáže v této knize se neskutečně vlečou a možná autorova touha mít vše dokonalé, nakonec vede k tomu, že čtenáři místy uniká pozornost. Platí ovšem, že tento svět byl, je a bude jedním z nejlepších, který jsem navštívila, díky za něj.
Zase dokonalá kniha, teď už se bojuje proti skutečnému Zlu, hlavní postavy (kromě Dalinara, ten se nějakých intrik ještě účastnit musí) už konečně mají respekt a moc a tím pádem mohou bojovat za dobrou věc a neztrácí čas přesvědčováním ostatních, že to co dělají je skutečně správné. Tohle je důležité hlavně u Šalán a Kaladina.
O co je první polovina delší a popisnější, o to je napínavější a epičtější ta druhá. Konečně už víme mnohem víc o magii v tomto světě a hrdinové ji používají cíleně, to je velký posun od prvního dílu, kde jsem jenom věděla, že je všechno strašně komplikované o principech fungování magii jsme se dověděli hrozně málo.
Je super, že se zase setkáme s nějakou postavou z Vyjednavače, i když mi přijde, že ve Vyjednavači měla trochu jinou povahu.
Jediné, co bych opravdu vynechala jsou Intermezza, protože postav je i tak spousta a dělá mi problém se mezi všemi vedlejšími zorientovat, většinou jsou ty kapitoly hodně nudné. Zároveň mě moc nebavily pasáže o Venli.
Kniha má přes tisíc stran, takže obsahuje několik velkých zápletek a zvratů, ale tak to bylo i u dvou předchozích dílů.
Kdybych měla srovnat díly Archivu podle toho, jak se mi líbily, tak na první místo bych dala právě Meč přísahy, na druhé Cestu králů a na třetí Slova paprsků. (ale stejně všechny tři hodnotím 5/5 :-).
Popravdě jsem usínala asi po každé druhé stránce a málem jsem ani nedočetla :-( velké zklamání.
Tak jsem konečně po mnoha měsících nucení se dočetl tuhle knihu. A jak jsem byl nadšen prvními dvěma díly, tak tohle byl pro mě definitivně poslední díl celé série. A můj osobní názor je, že Sanderson již ze sebe vydal vše, co mohl, a pokud mu život nezkříží nějaká Múza, nemá smysl dál ztrácet drahocenný čas jeho další tvorbou. S každou jeho novou knihou jsem čím dál tím víc otráven a myslel jsem, že mě Meč přísahy nahodí zase na vlnu nadšení, ale odhodil mě úplně někam jinam...
(SPOILER)
Konec byl super. Myslím ta bitva atd.. spousta věcí pro mě byla úplně šokující a nečekaná, asi nejlepší, že lidé jsou Voidbringeří... Wow. Kaladin je pořád můj bobík:), jsem ráda, že Shallan je s Adolinem, super, že odmítl být králem a přiznal se, že zabil Sadease. Paráda. A Dalinar? Wow. Ze začátku mě nudil, i ty jeho vzpomínky, ale potom.. WOW... asi všechno, jak to všechno bylo, že měl být nakonec Odiovým šampiónem a on mu odolal a jak a tak vůbec... wow, ta bitva prostě úžasná. Je mi trochu líto Sadeasových vojáků, to si nezasloužili a i Amaram... njn. Jasnu začínám mít docela ráda, jako královna bude super:). Tavaraign? Hmm, pořád mě ta jeho linka překvapuje, Lift super a Szet báječný! BÁJEČNÝ!!! Já jsem to pak tušila, když si měl vybrat, co bude následovat:), takže paráda. Shallan mě začala docela otravovat s těmi jejích schitzofrením:) chováním, ale tak asi aby byla jiná a zajímavá... je fakt, že tam nic není černobílý (ale Adolin ten je:)) a má štěstí, jak se ke konci rozhodla:), Kal je můj:). A Renarin, taky paráda, a corrupted spren? Wow, to nevymyslíš i to s tou Jasnou, mile mě překvapila a pak Maya, ten meč, jsem si myselal, že jí Adolin oživí a bude taky Knight Radiant... njn. A Venli nakonec taky mile překvapila... prostě to je epická sága jako hrom:D. A ještě 7 dílů, škoda že nejsou napsaný, njn. Nejsem z toho už tak odvařená jako z prvních dvou, nevím, jestli to bylo Kindlem nebo angličitnou, ale to asi ne, rozumím už všemu. Ale ta bitva nakonci a všechno okolo toho, to byl fakt mega nářez... opravdu, nic bych nedokázala předpovedět:D, i že Kaladin neřeknul třetí přísahu, to bylo moc hezky, ať ho nakonec taky zachrání někdo jinej:). Jo Dalinare, jseš dobrej:). Docela mě mrzí Moraš... myslela jsem, že umřel, to by bylo lepší a nelíbilo se mi, že zabil Jezeriala či jak se jmenuje... njn. A kdo je Ash? Ta divná s tou tváří?? Nepamatuju:D
Každopádně, tohle je fantasy jak má být, absolutně originální a úžasně barevná, nic není černobílé, ale přitom není tak hořká a krutá jako MKP, kterou už ani kvůli tomu nedokážu přečíst, to bych byla v depresích, kdežto Sanderson dává naději, jo, tak to mám ráda:). Spokojená, maximálně, dokuď je tam Kaladin s Adolinem a Szetem v závěsu, tak spokojená. Jsem taky zvědavá, co se vyklube Z Wit- Hoida a kdo je ten Pattern na konci.... a že Oathbringera píše Dalinar, to už je taková třešnička:), ten spisovatel má ale úžasnou fantazii.....
Štítky knihy
hrdinská fantasy kosmír (fiktivní vesmír)
Autorovy další knížky
2012 | Cesta králů |
2008 | Finální říše |
2006 | Elantris |
2019 | Meč Přísahy |
2010 | Vyjednavač |
Brandona Sandersona mám ráda. Jeho představivost, promyšlenost a styl psaní. Každopádně musím souhlasit s ostatními komentáři, že se v tomto díle pokoušel dát víc věcí dohromady, což moc nevyšlo. V některých částech se příběh neskutečně vlekl. Některé části tam být ani nemusely. Oceňuji kapitoly s Dalinarovou minulostí a také kapitoly z pohledu mostařů. Líbí se mi, jak se postavy posunuly, jenže linky s mnoho jmény a eastereggy do jiných příběhů (které když neznáte, tak jste ještě víc zmatení) trochu komplikovaly čtení. Co však musím ocenit je mnoho děje, který zde Brandon dal a kolik se tam toho událo. (Až tedy ke konci trochu zmatečně + zrychleně moc.) Ale kdyby tam zkrátka zbytečně nedával vše, nerozebíral by nepodstatné pro dokreslení příběhu, vysvětlil lépe pár souvislostí s jinými knihami, MEČ PŘÍSAHY by za mě měl 5*.