Medveďovce
Fredrik Backman
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/380069/bmid_medvedovce-wkm-380069.jpg
4
2239
2239
Medvědín / Medveďovce série
1. díl >
Štyridsiatnik Peter Andersson sa po skončení profesionálnej hokejovej kariéry v Kanade vracia do rodných Medveďoviec, malého mesta s veľkými snami, kde je len zima, tma a nezamestnanosť. Má v úmysle postaviť na nohy svoj materský klub, zložený z miestnych juniorov. Spolu s ním prichádza jeho manželka Mira, zmietajúca sa medzi túžbou po kariére úspešnej advokátky a pokojným životom manželky a matky v mestečku uprostred lesov, kde líšky dávajú dobrú noc. A napokon ich dve deti, dvanásťročný hokejový center Leo a o tri roky staršia Maya, ktorá miluje gitaru a nenávidí hokej. Mestečko bojuje o prežitie a budúce úspechy hokejového tímu mu majú prinavrátiť hrdosť a zašlú slávu. Na HC Medveďovce tak padá obrovské bremeno zodpovednosti. Aký význam má jeden jediný zápas pre upadajúce mestečko? V Medveďovciach obrovský, ten úplne najväčší. Preverí silu priateľstva a odhalí všeličo dovtedy skrývané a zatajované. Okrem iného aj to, čo sme schopní vykonať v záujme úspechu a ako ďaleko vieme zájsť, keď chránime svoje deti.... celý text
Přidat komentář
Příběh o hokeji, který vlastně moc o hokeji není a bavil mě, i přes to, že právě k tomuto sportu nemám vůbec žádný vztah. Zajímavé prostředí, psychologie postav a i různé překvapivé zápletky. Za mě super.
Medvědín - město, které žije hokejem a kolem kterého se vše točí. Trochu rychlejší jízdu má až v druhé třetině, kdy jeden z hráčů udělá osudovou chybu a nepřizná ji. Následky pak nese cele město i hokejový tým. Příběh o pokrytectví, předsudcích, lásce a nenávisti.
Příběh městečka Medvědín, kde všichni milují hokej víc než cokoliv jiného. V den, kdy se má hrát finále důležitého zápasu se však stane něco, s čím nikdo nepočítal a každý se s tím musí vyrovnat po svém.
Tahle knížka bohužel nebyla pro mě. Nejsem fanynkou hokeje a ten byl téměř na každé stránce v nějaké své podobě. Chápu, že autor na jeho pozadí chtěl ukázat jednotlivé charaktery postav a samozřejmě tam dal i jinou než hokejovou zápletku, ale ani tak mě to nebavilo.
Začátek byl pro mě velice zdlouhavý, opakovaly se zde stejné věci. Bylo zde spoustu postav, některé pro mě zcela nezajímavé. Tím, že autor neustále naznačuje, k čemu to spěje a jak to budou mít jednotlivé postavy do budoucna, tak mi to nepřišlo ani napínavé, ani pro čtení zajímavé.
Bohužel mi nesedí autorův styl psaní a stejně tak jako u knížky Muž jménem Ove, ani tady nejsem nadšená a Fredrika Backmana si musím zařadit do „škatulky“, že to není autor pro mě.
Už po přečtení knihy Muž jménem Ove jsem tušila, že tento autor mi bude blízký - a nemýlila jsem se, i oba díly Medvědína jsem přečetla jedním dechem, bylo v nich tolik emocí, přitom dávkovány bez patosu a kýče....jeden z mých nejoblíbenějších autorů!
Perfektný príbeh, odohrávajúci sa vo vymyslenom hokejovom mestečku Medveďovce. Bolo zaujímavé sledovať ako sa obyvatelia tohto mesta, ktoré žije iba z hokeja, postavia k tomu že jeden z najlepších hráčov znásilnil dcéru riaditeľa hokejového klubu.
Hokejová fanynka rozhodně nejsem, ale tohle dílko mě docela bavilo. Úplně ze všeho nejvíc mě bavila zápletka May a její provedená pomsta. Ta se povedla!
Mám ráda Skandinávii – její přírodu a respekt obyvatel k ní, svobodomyslnost, humanitu… Jenže v téhle knížce jako by se všechny tyhle atributy už od začátku malinko posunuly. Les je tu kulisou, případně místem, kam se ženy a dívky z Medvědína chodí nebo ještě častěji jezdí vyplakat, většinou při tom ani nevystoupí z auta. Volnomyšlenkářství a liberální výchova jsou dovedeny ad absurdum; středoškoláci svou učitelku bez výčitek oslovují „čokopodprdo“ a ve třídě se halasně chystají na zápasy, zatímco rodiče se bojí zaklepat na dveře svých náctiletých ratolestí, protože by nepůsobili dostatečně cool. Že děti přímo volají po pozornosti, si přitom omlouvají upřímnou, byť vlastně abstraktní starostí o ně.
Když v hokejovém městečku dojde k násilnému činu, stane se spíš skandálem, který se většiny lidí netýká, ale je důležitý vzhledem k jejich zájmům, plánům a očekáváním. Zkoumání charakterů nabízí občas i nečekané kombinace a pohání děj ve větším tempu než v první polovině knihy. Jednotlivým postavám, a že jich je, věnuje autor nemalou pozornost. Některé (Mira, Benjamin) jsou ale tak vrstevnaté, až samy sobě dost výrazně odporují. Nemám pro to samozřejmě žádný důkaz, ale pocitově vidím editora, nebo spíš editorku, která říká: „Fredriku, tady nám to profilově nesedí, to není reálné“. Co chvíli se pak objeví vysvětlující pasáž, která dodá situaci aspoň částečně na věrohodnosti a je i jazykově preciznější než většina okolního textu…
Poslední čtvrtina knihy je dynamická, obrazy se střídají čím dál rychleji, odkrývají se motivy jednání a zvyšuje napětí až k závěru, který přes sentiment a melancholii nechává zaznít přesvědčení, že lidé jsou (aspoň většinou) z podstaty dobří a špatné věci mohou být i impulzem k pozitivnímu obratu. Přesto toho všeho na mě bylo nějak moc a uděluji tentokrát 3 hvězdičky, resp. 2,5 – a tu poslední poloviční kvůli doslovu, v němž autor působí sympaticky skromně.
Backman ma alespon pro me svuj velmi charakteristicky styl. Skoro az filmove razeni "scen a strihu", kdy "kamera snima sceny" nekolikrat po sobe, pokazde z jineho uhlu pohledu, pricemz podrobne rozebira situace a motivace z pohledu jednotlivych osob. I kdyz je tentokrat humoru jako safranu (ve srovnani s nedavno prectenymi Muzem jmenem Ove ci Uzkostmi a jejich lidmi), presto je medvedinsky pribeh opet ve vysledku o tom, ze Backman ma proste rad lidi a veri jim, ze nenavist v rozhodujicich zivotnich situacich nenechaji prevzit uplnou kontrolu. Je to takovy svedsky "pravdolaskar" a ja ho proste zeru :))
Tesim se na pokracovani, prestoze bude asi tezke tohle aspon vyrovnat. Medvedin je vazne vyborna knizka.
Motto: Lidi tady nepoznaj rozdil mezi tim, co je spravny a co ne. Ale rozdil mezi dobrem a zlem pozname.
Příběh o městě, které žije v podstatě jen hokejem a kolem kterého se vše točí.Charaktery postav jsou skvěle vykreslené, ovšem příběhu ubírá zdlouhavý úvod a opakování se.Na trochu svižnější zabruslení si musí čtenář počkat skoro až na konec knihy, kde pomyslný teploměr událostí ohřeje osudová událost a čin jednoho z hráčů.Příběh o pokrytectví, předsudcích, lásce a nenávisti.Zkusím ještě pokračování My proti vám.
Mě prostě Backman úplně nepohltil. Knihu jsem nepřečetla úplně lehce. Na druhou stranu mě baví jeho jiný styl psaní, popis osob, myšlenkových pochodů, charakterů. A to, co psal o hokeji a jeho fanoušcích, kde se žije hlavně a především hokejem, to bylo trefné. A ten závěr May, to se opravdu povedlo. Byla to moje poslední kniha roku 2020 a věřím, že po nějaké knize autora ze zvědavosti ještě možná sáhnu.
První polovina knihy byla příliš zdlouhavá a nudná . Druhá polovina knihy už ale upoutá a vyplatí se ji dočíst dokonce.
Fuj! Chce se mi řvát a zvracet. Tohle je jedna z nejlepších knih, kterou jsem kdy četla. O tom, že i hodní lidé v přesvědčení o své pravdě dělají zrůdné věci. O tom, že jsme my lidi taky někdy pěkní srabi. A taky o tom, že NE by mělo být prostě NE a je jedno, kdy zazní.
Tedy, že budu někdy číst knihu z hokejového prostředí, to by mě nenapadlo. Ale nikdy neříkej nikdy. Výborně vykreslené postavy, skvěle napsané.
Backman je sázka na jistotu. Většinou vás jedna stránka rozpláče, aby vás další rozesmála nebo aspoň potěšila. Případ Medvědína to ale není. To je spíš krystalická depka, ale opět skvělá.
Knížku jsem dostal pod stromeček a lepší dárek jsem si snad přát ani nemohl. Přečetl jsem to jedním dechem, po většinu času s husí kůží a na konci i se slzami v očích. Příběh je popsán tak realisticky, až z toho mrazí. S postavami soucítíte nebo je nenávidíte. Je to tak neskutečně lidské a krutě krásné. Autor předvedl boží práci. Jakožto bývalý hokejista mohu potvrdit, že hokejové prostředí, vztahy v kabině a zápasy opravdu nemohly být vykresleny lépe. Medvědín se rychle dostal mezi mé nejoblíbenější knížky. Tohle si prostě musíte přečíst.
"Třešně voní vždycky po třešních." - pan trenér Sune
Nemám ráda hokej. Proto bylo pro mě těžké začíst se do knihy. Několikrát jsem ji chtěla odložit. Jsem ráda, že jsem to neudělala. Vyklubal se z toho pěkný příběh ze života na malém městečku. Co udělají peníze a sláva v kontrastu s pravdou a spravedlností? Autor skvěle vystihl povahy lidí.
Fredrik Backman je nevyzpytatelný autor, tedy pro mě. Buď mě naprosto uchvátí, nebo se nezačtu a odkládám. K Ovemu, Britt-Marii a Úzkostem přidávám i Medvědín. Je to další nezapomenutelná kniha, o které budu dlouho přemýšlet.
Medvědín je městečko, které žije hokejem. Hokej je vše, hokej mají rádi všichni, hokej je tady alfa omega. Město má své hokejisty, své trenéry, svého ředitele, své fanoušky. Všichni žijí hokejem. Co s městečkem a hlavně jejich obyvateli udělá jeden hrozný skutek? To si přečtěte a nebudete litovat. Zaměřila jsem se na jednotlivé postavy, které autor tak skvěle vykreslil. Žádná z nich není černá nebo bílá. Některé jsou čitelné od začátku, některé se vyvíjí, ale všechny jsou dokonalé. Některé jsem si zamilovala, některé nesnáším od prvopočátku a některé jsou mi více či méně sympatické. Všechny jsou ale uvěřitelné ve svých konáních. Obdivuju Miru, smekám před Sunem i Davidem, chápu Petera a usmívám se když dojde na scénu Ramona. Ale nejvíc mi k srdci přirostl Benji, Maya, Ana a Amad s Bobem. A jdu na My proti vám.
Úžasná kniha. Silný příběh, ve kterém jsou všechny postavy dokonale vykresleny. Rychle jsem se začetl a duchem přenesl do Medvědína. Doporučuji.
Tak jsem kolem téhle knihy chodila 2 měsíce. Déle jsem to nevydržela. Dostala jsem ji k narozeninám, ale nejdřív jsem četla knihy do knihovny. Pak jsem si ji chtěla trochu pošetřit, protože mám tohoto autora moc ráda.
A já nevím, opravdu to nevím, jak to dělá. Jak to, že ať od něj vezmu jakoukoli knihu, tak ta poslední přečtená mě tak zasáhne, že o ní musím přemýšlet. Jsou to knihy o životě. Tak bezvadně podchycené, pravdivé, reálné,.....
Autorovi moc děkuji, pro mě je to objev roku. Vám ostatním kdo jste nečetli, určitě doporučuji. Já jdu na druhý díl, aspoň pár stránek ulovit před snídani. Fredrik Backman je nyní moje droga.
Štítky knihy
švédská literatura znásilnění Švédsko mezilidské vztahy lední hokej severská literatura společenské romány zfilmováno – TV seriál
Autorovy další knížky
| 2014 |  Muž jménem Ove |
| 2017 | Medvědín |
| 2020 | Úzkosti a jejich lidé |
| 2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
| 2016 | Tady byla Britt-Marie |
Na první pohled příběh o hokejovém městě, kde nikoho nic jiného nezajímá, na druhý pohled příběh o lidech, přímo ze života tak, jak ho umí vyprávět jen Backman.
Pod povrchem hokejového snu jednoho města se odehrává několik příběhů, které jsou plné důležitých témat, jsou krásně napsané, dramatické, plné lásky i osobních tragédií.
Přiznám se, že i když mám tak moc ráda autorův styl, tady mě občas zarazil možná až příliš velký sklon k jakémusi patosu. Ale to nevadí, já mu to odpustím, jen pokud jste na tohle třeba fakt vysazení, tak ať s tím počítáte.
Navíc Backman je podle mě jeden z nejlepších tvůrců ikonickych vět, takže pokud rádi podtrhujete nebo vypisujete citáty, tady se pomějete.
PS: Ove pořád vede...