Medveďovce
Fredrik Backman
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/380069/bmid_medvedovce-wkm-380069.jpg
4
2239
2239
Medvědín / Medveďovce série
1. díl >
Štyridsiatnik Peter Andersson sa po skončení profesionálnej hokejovej kariéry v Kanade vracia do rodných Medveďoviec, malého mesta s veľkými snami, kde je len zima, tma a nezamestnanosť. Má v úmysle postaviť na nohy svoj materský klub, zložený z miestnych juniorov. Spolu s ním prichádza jeho manželka Mira, zmietajúca sa medzi túžbou po kariére úspešnej advokátky a pokojným životom manželky a matky v mestečku uprostred lesov, kde líšky dávajú dobrú noc. A napokon ich dve deti, dvanásťročný hokejový center Leo a o tri roky staršia Maya, ktorá miluje gitaru a nenávidí hokej. Mestečko bojuje o prežitie a budúce úspechy hokejového tímu mu majú prinavrátiť hrdosť a zašlú slávu. Na HC Medveďovce tak padá obrovské bremeno zodpovednosti. Aký význam má jeden jediný zápas pre upadajúce mestečko? V Medveďovciach obrovský, ten úplne najväčší. Preverí silu priateľstva a odhalí všeličo dovtedy skrývané a zatajované. Okrem iného aj to, čo sme schopní vykonať v záujme úspechu a ako ďaleko vieme zájsť, keď chránime svoje deti.... celý text
Přidat komentář
Hodně zvláštní kniha, ale příjemně zvláštní, jedinečná :) Zpočátku na mě působila podobně jako český seriál Pustina - "zapomenuté", mrazivé a lehce depresivní místo kdesi, kde každý zná každého a vládnou zde nepsaná pravidla a vše je promotáno zjevnými i skrytými vazbami mezi obyvateli.... Děj jako takový je vcelku přímočarý, ale to rozepsání postav, rychlé střídání úhlů pohledu na každou situaci a nahlížení do pohnutek a jednání každého jednoho je fascinující. Za mě 4,5 z 5* :)
Super, skvělé čtení..ve kterém se člověk najde. Zajimavé osudy a charaktery postav.
Tak já nevím... Ale vlastně se mi knížka líbila, ikdyž jsem si chvilkama říkal, že je to taková nic moc... Nicméně jsem se k ní pořád vracel a posléze už byl i zvědavý jak se to vyvine. A nakonec musím uznat, že mi utkvěla v paměti a určitě si od autora ještě něco přečtu...
Potvrzeno, je to definitivní – Backman není můj autor. Jednak mě to nebaví, za druhé mám pocit, že se mnou autor usilovně manipuluje. Předpoklad, že čtenář vyžaduje opakující se pseudofilozofující litanie a přehnané napětí, které ovšem nemá atmosféru při vyvrcholení, je zcela mylný. Příliš explicitní, málo k zamyšlení...ale opravdu jen to zpracování. Téma je to samozřejmě nesmírně důležité, jsem zvědavá na seriálové zpracování.
Jak jen mohl někdo napsat knihu, která se zaryje tak hluboko? Která ti při čtení několikrát roztrhá srdce na kousky a zase je slepí k sobě? Ve který je tak strašně moc pravdy a života? TOHLE, to je TA JEDNA, kterou by si měl přečíst každý.
Protože třešně voní vždycky po třešních.
Tak za mě po dlouhé době úplně top kniha. Je pravda,že dlouho se vlastně nic neděje,ale i tak to bylo čtivé. A potom jsem se nemohla odtrhnout. Knihu jsem četla přes týden a každý den jsem se na ni moc těšila a teď mám v sobě nějaké podivné prázdno. Moc se těším na druhý díl.
No...po vlně nadšení, která se kolem této knihy nesla, jsem čekala opravdu hodně. Je to dobré, ale bohužel místy zdlouhavé, opakující se, hrající na city. Po asi půlce knihy jsem se ale s tímto stylem smířila a knihu si užila.
Úžasná kniha a neskutečná nálož emocí! Začátek pozvolnější, ale pak se to krásně rozběhlo. Charaktery postav i jejich pocity nádherně popsány, fandila jsem jim, strachovala se o ně, modlila jsem se, aby něco udělali nebo naopak neudělali... Celý příběh vykreslený tak, že jste jeho součástí. Co se panu Backmanovi moc podařilo, bylo živě a dramaticky vyobrazit hokejové scény, hokejové téma je ale spíše okrajové. Jako hlavní jsem vnímala rozdělení lidí na bohaté a chudé i všechny aspekty, s kterými se lidé z různých vrstev musí potýkat. A když se v Medvědíně stal zločin, byla to sonda do nitra společnosti, možná nešlo ani tolik o ten zločin (v žádném případě nezlehčuji), jako o to, co se rozpoutalo po něm. Kniha ukazuje, jak jsou lidé lehce zmanipulovatelní, jak je jednodušší jít se stádem a naopak ten, kdo se přikloní na správnou stranu, je davem šikanován. Jak málo nebo naopak jak hodně, podle toho, z které strany to člověk vnímá, může stačit, že se misky vah překlopí. V knize ti, kteří se mohli zdát zpočátku jako slabí nebo na okraji společnosti, prokázali větší morální kredit a zachovali se jako opravdoví hrdinové, někteří už neměli co ztratit, někteří dokonce mohli přijít o všechno. Pan Backman se stává mým oblíbeným autorem. Když jsem šla spát, tak jsem se těšila na ráno, až se začtu :o) Knihu jsem hltala a zároveň si přála, aby nekončila.
Možná v takovém jednom Medvědíně žijete vy nebo já.
Možná ho znáte z doslechu.
Možná se jenom nejmenuje Medvědín a možná se v něm nehraje hokej. Charaktery ale zůstávají stejné.
„Přesvědčit ostatní, že někoho nemají vnímat jako člověka, jde hrozně rychle. A když je dost lidí dostatečně zticha, stačí hrstka hlasů, aby to vypadalo, že křičí všichni.“
Backman v této knize přináší zajímavou sondu do života lidí v Medvědíně, malém městě, kde mají všichni k sobě o trochu blíž. Někdy i o hodně více, než by si sami přáli. Celý život hlavních aktérů je chtě něchtě ovlivněn hokejem a čtenář může po pár přečtených stranách nabýt dojmu, že tu hokej bude mít hlavní slovo. Ale vlastně to tak není úplně pravda. Medvědín se z velké části zabývá vztahy mezi rodiči a dětmi a také nastiňuje otázku toho, jak je těžké nedat v malém městě na předsudky a být sám sebou, vykročit ze stínu a bojovat za pravdu. Protože ne vždy má pravdu ten, kdo je nejvíc slyšet.
„A co chceme, Ramono? Co nám sport může dát? Investujeme do něj celý život a v co můžeme doufat v úplně nejlepším případě? V pár okamžiků… pár vítězství, pár chvil, kdy se cítíme větší, než jsme, pár příležitostí, kdy si můžeme namlouvat, že jsme… nesmrtelní. Ale to je lež. Není to pravda.“
„jediný, co nám sport dává, jsou okamžiky. Ale co je asi tak život jinýho, Petere, je snad víc než jen okamžiky?“
Medvědín je sice o hokeji, ale hlavně o tom, jak se vyrovnávají s traumatickou situací různí lidé a jak se mohou vztahy mezi lidmi, které dřív hokej spojoval, pokazit a rozdělit je. Pan Backman lidem rozumí a jejich tápání a přešlapy v životě umí lidsky a laskavě popsat. Je to skvělý autor. Jeho knihy vždy povzbudí a zahřejí.
Patetické, zdlouhavé, nudné, rádoby moralizující. Hokej mám ráda, ale v autorově podání mi to nějak nesedlo. Knížka s velkým množstvím postav, které je až unavující sledovat. Je to takové čekání na Godota. Autor pořád přiživuje naději, že se staneme svědky nějaké hrozné tragédie, která ale nakonec nenastane.
***SPOILER***
Ne, vlastně se stane. Trubka Maya sama prakticky vleze do postele klukovi, co se jí líbí, v poslední chvíli si to rozmyslí a pak se diví. Pro mě je tam tragédie ve zničeném mládí chudáka Kevina.
Vím, že jsem cynická, ale tohle bylo prvoplánové hraní na city, a to já nemám ráda. Prásk!
Já si tak krásně pobrečela. Prvních pár desítek stran jsem se bála, jestli to tentokrát nebude trošku zklamání. Ale ne! Backman je PAN autor. Ta kniha není dlouhá a přece jsou v ní celé a hluboké lidské osudy. A tolik emocí, prožitků, smutku i naděje. Nádherné to bylo. Dotklo se mě to hluboko pod kůží. Mé srdce to pohltilo. Neuvěřitelně silný příběh.
Po knize Muž jménem Ove jsem měla strach, že budu zklamaná, ale nestalo se. Musím přiznat, že ten, kdo má vztah ke sportu a někdy jej dělal (ač jako dítě), tak si bude užívat určitě první třetinu příběhu a její vykreslení. Dojímala jsem se, měla jsem husinu a naprosto jsem tu lásku chápala a prožívala s jednotlivými postavami. Hlavní zápletka mě trošku vyděsila a bála jsem se, jak to bude pokračovat, nicméně vývoj postav mě uspokojil a já s netrpělivým očekáváním hltala stránky až do konce. Myslím, že určité chování postav bylo nakonec docela zidealizované, ale ve výsledku mu to nevadí. Je to rozhodně kniha, kterou od Backmana chcete číst!
Výborná knížka, stejně jako ostatní od tohoto autora. Skvělý příběh, skvěle napsaný. Rozhodně stojí za přečtení.
Pro mne to byla druha kniha od F. Backmana a musim rict, ze tohle nebyl muj salek kavy. Jak uz tady vice lidi pise, autor zde neskutecne tlaci na pilu a snazi se z kazdeho odstavce udelat apolalyptickou scenu. Styl psani se neustale opakuje az to cloveku leze ke konci na nervy. K tomu me opravdu pozadi hokeje moc nebavilo. Kdybych nepatril mezi ty, co neradi nechavaji veci nedokoncene, tak bych to snad ani nedocetl.
Tuto knihu jsme si půjčila "jen" kvůli čtenářské výzvě netušíc, jaký skvost mě čeká. Jedno město, jeden zápas, jedna situace a spousta mistrovsky vykreslených lidských povah. Klobouk dolů, pane Backmane. Četla jsem do tří do rána a ještě teď knihu rozdýchávám. Jedním slovem skvělé.
Štítky knihy
švédská literatura znásilnění Švédsko mezilidské vztahy lední hokej severská literatura společenské romány zfilmováno – TV seriál
Autorovy další knížky
| 2014 |  Muž jménem Ove |
| 2017 | Medvědín |
| 2020 | Úzkosti a jejich lidé |
| 2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
| 2016 | Tady byla Britt-Marie |
Ano, autor až příliš v některých pasážích tlačí na pilu a sází okatě na základní lidské city a vztahy. Já byl ale přesto spokojený s tím, jak autor vše podává. Prostředí hokeje je jen nástroj k vyjádření myšlenek. Je to celé o hokeji a vlastně vůbec ne. Jde o lásku rodičů k dětem, věrnost a obětování se pro kolektiv a město. O kamarádství, které může rychle začít ale i snadno skončit . Touze vyčlenit se a nějakým způsobem vynikat. O tom, jak je těžké vystoupit z davu a stát si za svým proti přesile.
O této knize by se dalo napsat mnoho :-)
Oblíbené postavy: Benjamin, Ramona, Ana
Dal bych 5*, ale závěr se mi netrefil do noty, škoda.