Medveďovce
Fredrik Backman
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/380069/bmid_medvedovce-wkm-380069.jpg
4
2239
2239
Medvědín / Medveďovce série
1. díl >
Štyridsiatnik Peter Andersson sa po skončení profesionálnej hokejovej kariéry v Kanade vracia do rodných Medveďoviec, malého mesta s veľkými snami, kde je len zima, tma a nezamestnanosť. Má v úmysle postaviť na nohy svoj materský klub, zložený z miestnych juniorov. Spolu s ním prichádza jeho manželka Mira, zmietajúca sa medzi túžbou po kariére úspešnej advokátky a pokojným životom manželky a matky v mestečku uprostred lesov, kde líšky dávajú dobrú noc. A napokon ich dve deti, dvanásťročný hokejový center Leo a o tri roky staršia Maya, ktorá miluje gitaru a nenávidí hokej. Mestečko bojuje o prežitie a budúce úspechy hokejového tímu mu majú prinavrátiť hrdosť a zašlú slávu. Na HC Medveďovce tak padá obrovské bremeno zodpovednosti. Aký význam má jeden jediný zápas pre upadajúce mestečko? V Medveďovciach obrovský, ten úplne najväčší. Preverí silu priateľstva a odhalí všeličo dovtedy skrývané a zatajované. Okrem iného aj to, čo sme schopní vykonať v záujme úspechu a ako ďaleko vieme zájsť, keď chránime svoje deti.... celý text
Přidat komentář
Budu dělat, že prvních 200 stran neexistuje a pak budu tvrdit, že to bylo dobrý čtení... ale!
Těch milion opakujících se výroků, co věta, to nějaký rádoby moudro, to mě od čtení fakt odrazovalo. Náběh má ta knížka opravdu pomalej a otravnej, kdybych nebyla ten člověk, kterej nedokáže nechat rozečtenou knihu, tak to zabalim.
Četla jsem od Backamana Babička pozdravuje a omlouvá se a tu knížku miluju, tady mi bohužel vadil jeho styl psaní.
“Ještě neví, že toho bude litovat. Kdyby věděla, že se vrátí jako někdo jiný,utekla by. Už nikdy nic nebude jako dřív. V budoucno na to nikdy nezapomene. “
Uf tak tyhle poznámky jsem musela hodně filtrovat, vyignorovat prvních 200 stran a pak už to šlo a konečně to mělo spád.
Audiokniha.
Moc mě nebavilo prostředí a vyloženě protivné mi byly ty rádoby chlapácké vtípky. I když to asi k hokeji patří, nevím, nikdy jsem v šatně hokejového týmu nebyla :-). Tady však šlo spíš o příběh, charaktery lidí a jejich jednání v mimořádné situaci. To se autorovi povedlo vystihnout poměrně dobře, jen mi to občas přišlo poněkud zdlouhavé a místy taky spíš ve stylu takového zobecněného moralizování. Ale to, jak se oběť a její blízcí, daleko hůř než se samotným činem, musí vyrovnávat s tím, co přijde potom, tak to je zde vykresleno opravdu výstižně.
Časem si určitě poslechnu i pokračování.
Čtyři a půl puku z pěti. Byla to síla, a už to nikdy číst nebudu, některé věci se mě prostě dotýkají. Nesrovnávat s Ovem, je to úplně něco jiného, ale pro mě to prostě není horší, ani náhodou. Jen na okraj, popisy sportovních utkání, když autor umí, můžou být velmi strhující, což je přesně případ této knížky, která ovšem zdaleka není "jenom" o hokeji.
Vynikajuce. A to som ozaj nedocitala Oveho, Brit-Marie ani Babicku...asi im dam este sancu.
Oj, to mi to nesedlo. Ani téma, ani postavy, bezpočet hluchých míst. Jinak mám pro Backmana slabost, Medvědín však nebyl můj šálek kávy. Druhý díl určitě číst nebudu. Těším se však na Babičku a vkládám v ni své veškeré naděje :)
Medvědín jsem poslouchala jako audioknihu. Nejprve mi přišlo její tempo pomalé, ale postupně si mě kniha i osudy hlavních hrdinů získala a celé prostředí se stalo tak známým, že se musím pustit i do druhého dílu.
Medvědín byla jednu dobu velice populární kniha na sociálních sítích a to mě od čtení trochu odrazovalo, ale před pár týdny jsem si knihu dala do čtečky a začala číst. Nebudu lhát prvních desítek stran, které byl jen o hokeji jsem si říkala, co to jako je? Proč to všichni vychvalují? Vždyť mě to vůbec nebaví, a tak jsem knihu na čas odložila a pak se k ní vrátila a jak to dopadlo? Medvědín se pro mě stal jednou z nejlepší knih, které jsem za poslední dobu četla a že jich není málo. Chvílemi jsem měla nutkaní zapisovat si některé pasáže knihy, ale došlo mi, že bych se upsala, protože, co pasáž knihy to skvost. Moc se mi libí, jak vám autor mezi řádky pokládá otázky, na které si máte odpovídat, jak moc kniha reflektuje stav dnešní společnosti a zkrátka je tam vše, co tam být má. Tato kniha je zkrátka skvost a je mi líto, že jsem byla paličatá a neobjevila ho dřív.
Hokejovým prostředím by mě knížka určitě nezaujala, přečetla jsem ji na doporučení a stálo to za to. Emocionálně docela náročná knížka, ale skvělá.
Ze začátku jsem měla trochu problém se do knihy začíst. Bylo tam hodně postav a hokejové prostředí mne zrovna také moc nelákalo. Kniha mi ale byla doporučena jako super čtení, takže jsem pokračovala...a rozhodně toho nelituji. Příběh eskaloval a až do konce byl nabitý emocemi. Bylo zde popsáno spoustu krásných/hrozných momentů, které donutí člověka se zamyslet. Opravdu originálně napsané. Před druhým dílem si dám chvíli oddech a pak se do toho pustím, protože věřím, že bude stát opět za to.
Jsem úplně přeplněná dojmy a vůbec nevím, co mám napsat. Přidávám se ke všem chválícím komentářům - naprosto dokonalá knížka, do posledního detailu promyšlená. Ale před druhým dílem si musím dát pauzu, nejsem teď hned schopná číst pokračování.
Po přečtení knihy Muž jménem Ove jsem očekávala takovou milou, vtipnou knížku, ale tentokrát o jednom městečku, které žije hokejem... No, o hokejovém městečku to bylo...ale taky byla kniha o vztazích, o přátelství, lásce i nenávisti, o obětech a snech, o tom co je správné, kdy je důležité říct pravdu a nebýt ticho. A jaký to má všechno dopad... Za mě doporučuji :)
Právě jsem dočetla a nejspíš ještě ani nemám ta správná slova pro to, abych knihu mohla zhodnotit. Nic lepšího jsem možná nikdy nečetla.
Jsem obrovský pokrytec, protože nebýt recenzí zde, k Medvědínu bych se nikdy nedostala - "divný název a hokej?". Vážně si nevzpomínám na knihu, která by dokázala vyvolat ve mne tolik emocí a otázek, husí kůži i slzy.
Neskutečný zážitek. Díky!!
Backmanovi se opět povedlo uchopit vážné téma a zhostit se ho na jedničku tak, jak je pro něho typické. Opět nastavuje zrcadlo společnosti a vy budete milovat každé slovo :)
Jedna hvězda dolů za to, že zpočátku hází autor postavu za postavou a i když chápete, že budou všichni nějak provázaní, tak je těžké se v nich orientovat. Jinak je to krásná knížka, tak propracovaná, až to bere dech a vy víte, že se to tam všechno nějak podělá a stejně čtete dál a dál a modlíte se, aby ta vaše postava (a že jich je tam na výběr spousta) utrpěla co nejméně. Co podle mě zaslouží zvláštní pochvalu je fakt, že autor nemění postupem příběhu charakter postav, všichni se chovají podle sebe, tak jak jsou nastavení a hlavně, vy je všechny dokážete pochopit, i když s nimi nesouhlasíte.
Naprosto úžasná kniha, čtivá, napínavá. Skvělý styl psaní, výborné vykreslení postav. Prostě 10/10
Asi budu v menšině, ale kniha mě ničím nezaujala. Pocházím z vesnice, takže většinu těch podobných problémů znám, i když v našich krajích se čutá fotbal. Jsou to běžné (sportovní) situace, byť brilantně popsané a se zajímavými mezilidskými vztahy či osudy, ale nic víc...
U knih si rád představuji postavy a situace, které neznám ;)
Pozitivní postava: Ramona, majitelka pajzlíku Kožich, kde se schází jádro nejtvrdších a nejvěrnějších fanoušků.
Mini-spoiler a moje pozitivní scéna: rozhovor s Ramonou a Kevinovým otcem; a dvojí nalití whisky ze stejné lahve.
"Řekl jsem vám, Ramono, že chci panáka vaší nejlepší whisky. Tohle se nedá pít!"
"My tu máme jen jednu whisky!" :)
Kniha o hokeji? To rozhodně ne. Hokej je zde jedna z výborně zvolených kulis. Ledová, tvrdá, drsná, nesmiřitelná. A taková je i kniha. A pak les. Hluboký, tmavý, nebezpečný, skrývající tajemství. A zde žijí lidé, chtějí žít, musí žít. A ať chtějí, nebo ne, zasahuje to do jejich životů a mění je. Mnoho stran přečtěte, než se vám podaří najít pod ledovou krustou něco hřejivého, lidského. Ale jakmile vyklouzne aspoň malý kousek, rychle nabývá na síle, zahřívá a hřeje. Naštěstí i vás. Však už taky bylo načase.
Nemozem si pomoct - Backman ma vzdy na chvilu dostane - niekde v polovici knihy vsak zacnem dostavat alergiu na stale sa opakujuce vyroky, predzvesti katastrofy a jej nasledkov a nabubrele vety typu - neni to nic, jenom cely svet....
Napriek tomu chcem citat aj pokracovanie, potom zase na Backmana na chvilu zabudnut a po case opat nejaku jeho knihu otvorit.
Přemýšlel jsem, jestli mám vyzkoušet tuto knihu, poněvadž hlavním tématem knihy je hokej. Od mládí jsem se nezajímal o žádný sport, nebavil mne fotbal ani hokej, měl jsem rád akorát stolní tenis, který jsem občas hrál ve školní družině, anebo když jsme byli na dovolené. Ale to bylo jen pro zábavu. Řekl jsem si, že dám knize šanci a uvidím, jak mne bude bavit. Příběh je vyprávěný pozvolna, seznamujeme se s mladými lidmi, kteří hrají s nadšením hokej, s jejich trenéry a také s dalšími obyvateli města Medvědín. Zpočátku mi trvalo, než jsem se dokázal začíst, ale postupně jsem do příběhu pronikl, a když v příběhu nastal určitý zlom, tak mne to ještě více vtáhlo do děje. Je to román o vztazích mezi rodiči a dětmi, vztazích mezi trenéry a hráči, vztazích mezi kamarády, vidíme pohled na hraní hokeje mezi jednotlivými trenéry, zdůrazňována je týmová práce. Trochu jsem se obával, že se v knize bude vyskytovat hodně popisů hokejových utkání, ale nebylo jich mnoho, což jsem přivítal. V knize se vyskytuje závažné téma. Knihu hodnotím na 100 %. Časem bych chtěl vyzkoušet druhý díl z této série a to knihu MY PROTI VÁM.
Vzpomínám si, že asi v 5. ročníku základní školy přišli jednoho dne trenéři hokeje do vyučování a ptali se nás, jestli by někdo z nás neměl zájem začít hrát hokej. V duchu jsem si říkal, jestli se někdo přihlásí. Myslel jsem si, že to některé kluky může zaujmout a přihlásí se, ale nikdo neměl o tento sport zájem. Vzpomínám si, že nám trenéři říkali, že tréningy začínají brzo ráno, a to asi odradilo kluky. Sám bych se nikdy nepřihlásil, poněvadž mne sport nebavil, ale možná, kdyby se někdo přihlásil z kluků, tak bych možná nalezl odvahu a přihlásil se, alespoň bych to mohl vyzkoušet. Po letech je to těžké hodnotit, ale vybavuje se mi, že když trenéři o tom povídali, tak jsem si představoval, jaké by to bylo, kdybych třeba hrál a rodiče by se na mě přišli podívat. Byly to jen takové myšlenky, které postupně s odchodem trenérů vyprchaly.
Kniha má pěknou obálku.
Štítky knihy
švédská literatura znásilnění Švédsko mezilidské vztahy lední hokej severská literatura společenské romány zfilmováno – TV seriál
Autorovy další knížky
| 2014 |  Muž jménem Ove |
| 2017 | Medvědín |
| 2020 | Úzkosti a jejich lidé |
| 2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
| 2016 | Tady byla Britt-Marie |
Nejde jen o to, zda máte rádi hokej nebo ne. V Medvědíně jde o mnohem víc, ať už se to týká společenské hierarchie, síly přátelství, týmové soudržnosti nebo rodiny. Některé autorovy myšlenky jsou mi blízké, protože přátelství opravdu nikdy už nebude takové jako v patnácti, i když vydrží až do dospělosti a člověk by se měl zaměřit hlavně na to, co lze ovlivnit.
Na příběhu je krásně vidět, co zmůže síla davu, ale i síla jednotlivce.