Vítězové
Fredrik Backman
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/509589/bmid_vitezove-u5N-509589.png
5
562
562
Medvědín / Medveďovce série
< 3. díl
Vyvrcholení trilogie z hokejového městečka Medvědín. Od událostí, o nichž nikdo nechce mluvit, uběhly dva roky. Všichni se snažíme posunout dál, jenže cosi v této krajině to člověku nikdy úplně nedovolí. Jsme město se smutkem v srdci a násilí tady visí ve vzduchu, máme rádi pohádky s dobrým koncem, ale vlastně jsme asi tušili, že tahle mezi ně nepatří. Tentokrát to začíná vichřicí a končí střelbou. Někdo, kdo byl dlouho pryč, se vrací domů. Někdo nás opouští navždy. Někdo se zamiluje, někdo sní o NHL a někdo o pomstě. Někdo usíná vedle své nejlepší kamarádky, někdo se pokouší zachránit manželství a někdo se snaží ochránit své děti. Někdo nenávidí, někdo bojuje, někdo popadne zbraň a zamíří ke stadionu. Ne všichni, za něž jsme bojovali, se dočkají šťastného konce a ne všichni, které milujeme, zestárnou.... celý text
Přidat komentář
Život jsou jen okamžiky, jediný den, který můžeš ovlivnit je dnešek. Příběhy obyčejně neobyčejných lidí, nejistoty, vina, trest a hodně lásky k životu a hokeji.
Řemeslně dobře odvedená práce. Způsobem vyprávění je to klasický Backman. Ale v rámci celé série, kniha nepřináší mnoho nového. Je to pouze taková nastavovaná a ohřátá kaše. Za mě je jednoznačně nejlepší knihou této série první část Medvědín. Vítězové jsou z této série nejhorší a já poprvé nedávám plný počet bodů. Příliš mnoho věcí se opakuje, politiky je stále víc a víc a to na úkor skutečného příběhu. V první třetině nám autor dokonce prozradí jak příběh dopadne a tak tato kniha postrádá to hlavní a to je napětí a emoce. V podstatě je to celou dobu čekání na neodvratitelnou tragickou událost. Za mě to byl hodně špatný nápad, připravit čtenáře o nálož emocí. Občas tento způsob vyprávění použije také King, ale ten nikdy nenechá čtenáře čekat po zbytek knihy co se nakonec stane. Audioknihu načetl velice dobře a procítěně pan Pavel Soukup.
Nádherné zakončení trilogie plné dojetí, slz a smíchu. Nelze hodnotit jinak než 5* Děkuji pane Backmane.
Objemná kniha. Přečetla jsem ji velmi rychle, protože se na ni v knihovně stojí ve frontě. Tak šup šup.
Šup šup si možná měl říct i autor. Jeho vypravování se mi zdálo velmi rozvleklé, místy nudné a nezáživné. Měl potřebu opakovat to, co čtenáři znají z předchozích dílů. A ty předpovědi, co se v budoucnu stane, mě možná iritovaly víc, než "životní moudra". Tolik sentimentu...
Knížka mě začala opravdově bavit až ve své druhé polovině, ale stačilo. Bylo to krásné, ale bylo toho příliš.
Miluju miluju miluju, celá série je TOP.
Není to jednoduché čtení, ale může se vám jednoduše zažrat pod kůži.
Samozřejmě že, snad jako každý z nás čtenářů Backmana, jsem ocenil pokračování milované medvědínské série. Musím ovšem konstatovat, že díl jako takový byl již zbytečný. Backman sice měl za potřebu uzavřít příběhy, jenž otevřel ve druhém díle, i přesto mi přišly nedotažené. Nebo naopak spíše místy i přetažené.
Amat, Benji, Bobo, Ana, Maya... to je pětice, na jejichž dokreslení jsem se těšil nejvíce. A zklamán jsem rozhodně nebyl.
Jako pokud Backmana fakt zbožňujete, Vítěze oceníte. Nečekejte ovšem román na úrovni jedničky a dvojky, to vskutku ne. :)
Od událostí druhého dílu této série uběhly dva roky. Městečko Medvědín zasáhne na začátku obsáhlého třetího dílu vichřice, která zahýbe kartami osudu a zároveň nás naplno vtáhne do akce! Backman ani v závěrečném díle nikoho nešetří - a čtenáře už vůbec ne - a nemilosrdně sází jeden zvrat za druhým. Kdo ví, kteří šťastlivci se dožijí konce...
Bylo to dlouhé. To je asi první věc, která mě ve spojitosti s Vítězi napadá. Naštěstí začátek byl plný akce a zapojení přírodní katastrofy do rozehraných bojů a osudů obyvatel Medvědína bylo napínavé sledovat. Bylo tu méně politiky než ve druhém díle a celkově děj ubíhal rychleji.
Nedá se toho říct moc, aby člověk neprozradil víc, než by chtěl. Zakončení celé Medvědínské série dopadlo na výbornou a za sebe hodnotím jako nejlepší díl. Místy si budete napětím netrpělivě okusovat nehty, jindy zase hledat kapesník a proklínat autora do sedmého kolene a ještě dál. Číst Vítěze je jako setkat se se starými známými a po celou dobu vědět, že ne všichni se dočkají svého šťastného konce. Autor navíc dopředu často informuje, co se bude dít, budete to vědět, ale ani tento fakt vás předem nepřipraví na to, co nakonec přijde.
Konec byl... náročný! Silný. Emotivní. A taky mě pěkně naštval! Ale jiný konec si asi po tom všem ani nedovedu představit. Takové konce dělají knihy výjimečnými - a přesně taková je celá série Medvědín. Vyzbrojte se pevnými nervy, zásobujte se kapesníky a běžte tohle severské městečko navštívit. Nebudete litovat!
Završení trilogie které je už trochu navíc. Příliš rozvláčné, příliš hokejové a příliš obsáhlé. Děj opět výborný, ale díky různým vsuvkám a popisům až příliš natahovaný. Jsem ráda, že jsem dočetla a těším se od autora na něco nového
Backman je srdcovka, zvláště tato trilogie. Sedí mi jeho styl psaní, jeho lehkost, ač popisuje těžké věci, um popsat vnitřní svět a pohnutky k činům a hlavně sonda do maloměstského života a chování radikálních skupin. Kniha nabitá rozporuplnými emocemi, jak už to u něj bývá.
Přestože znám od Backmana lepší knihy, jde o velmi důstojné zakončení této série.
Backmana prostě miluju. Touhle bichlí jsem se prokousávala se všemi emocemi - smích, pláč, radost, šok... Teď si sednu a "ulovím nula ryb"... Bylo to boží. Škoda, že tím to v Medvědíně končí.
Neskutečná nálož emocí. Po dlouhé době knížka u které jsem se zasmála i ukápla slza.
(SPOILER) Bolo to.. neviem či mi na to budú stačiť slová. Na túto knihu budem spomínať veľmi veľmi dlho ako na niečo odlišné a skutočne výnimočné. Stále ma dojíma i rozosmieva zároveň, priateľstvo Mayi s Annou, pohľad na skupinku z úplne inej strany, razantnú a láskavú starostlivosť Benjiho sestier.. prepojenosť všetkého a všetkých. Lebo ako Backman hovorí "Nezáleží na tom či ste niekoho osobne poznali alebo nie.. s niektorými ľuďmi je to tak, že keď odídu, máte pocit, že ste odrazu stratili niečo veľmi dôležité." .. Vedeli sme to od začiatku, no stále som nejako dúfala v iný koniec pre Benjiho.. z toho mi bolo dosť smutno..a neskutočne nahnevaná som bola na rodičov Mattea a Ruth. Čo to dočerta je?!? "Dostali sme ťa ako dar, takže nemôžeš byť obyčajný človek, musí byť z teba kazateľ.." (nejde o to, že kazateľ, ale že musíš sa podriadiť a v živote sa len báť Boha..alebo ako Ruth pochovali na inom cintoríne aby sa nemuseli "hanbiť" alebo aby mohli ostatným tvrdiť, že niekde žije, lebo oni nemôžu za jej hriechy?!?! .."Rodičia sa toľko rozprávali s Bohom, že sa už nebavili ani navzájom.." Unikla im základná podstata ohľadne "miluj blížneho svojho..".. totálny stredovek. Ten politik, no čo už.. ale toto?! Tu som vždy musela na chvíľu zastaviť a zjesť niečo sladké, lebo táto úroveň správania k vlastným deťom.. nehorázne otrasné.. Samozrejme, ako to už pri Backmannovi býva, prešla som celou škálou emócií.. Utkvela mi jedna myšlienka, čo veľa vysvetľuje "nezáleží na tom čo sa stalo, dôležité je to ako to ľuďom objasňujete.." ;) neuveriteľné, fantastické dielo.. Na túto tému by mala byť diskusia, recenzia nestačí..
Bála jsem se, aby třetí díl nebyl až moc.
Bála jsem se, že knize uškodí opakovaní situaci z předešlých knih.
Bála jsem se, že ji budu číst opravdu dlouho, pač je kniha opravdu tlustá..
Ovšem bála jsem se zbytečně. Medvědín i jeho obyvatelé mě vtáhli do děje, jako bych tam žila s němi odjakživa. Prožívala jsem všechny jejich vzestupy a pády, hlavně ty pády. Pan Backman to opět dokázal.
Na tuhle knihu budu vzpomínat hodně dlouho...
Od posledních knížek ze série mívám vysoká očekávání a tohle teda nezklamalo, i když bych Benjimu moc přála jiný konec příběhu.
To bylo jako...vrátit se domů.
Tolik emocí najednou. Půlku knihy jsem prakticky prořvala, protože...ále přečtěte si to sami!
Backmane, co mi to děláš kurňa. Tohle byla neskutečná nálož emocí. Já opravdu nemám slov, místy se mi zalévaly oči slzami, místy jsem se smál tak moc nahlas, že to nešlo zastavit. Autor má schopnost vdechnout postavám život tak uvěřitelně, že když jsem včera došel až na konec, tak mám v sobě najednou hrozně prázdno. Říkal jsem si, co budu dělat se svým životem, protože chci víc, chci víc Medvědína a víc z postav, co mi budou chybět. Tahle série mi přirostla srdci a je plna úžasných myšlenek. Tohle se nedá zrecenzovat, tohle prostě musíte číst.
Děkuji prozřetelnosti za ten den, kdy začal Fredrik psát knížky, protože udělat tolik čtenářů šťastných, to se hned tak nevidí. A tato série, já prostě nemám slov. Nechme promluvit autora: str. 109: "zborcené sny mohou bolet ty, kteří nás milují, víc než nás samotné." a str. 300: "Manželství. Mělo by existovat jiné slovo pro stav, kdy jsme svoji už mnoho let. Kdy už máme dávno za sebou okamžik, v němž jsme to přestali vnímat jako svou volbu. Už si tě nevybírám každé ráno znovu, to byl krásný slib, který jsme si řekli v den svatby, už si jen neumím představit život bez tebe. Nejsme čerstvě rozvité květy, jsme dva stromy se srostlými kořeny, zestárli jsme v sobě." Nejlepší, co jsem letos četla, nevěřila jsem, že můžou být všechny postavy tak živé, tak pochopitelné, tak sympatické, nevěřila jsem, že 641 stránek nemá slabé místo, je to geniální. Znovu jsem si oblíbila ztřeštěné Mayu s Anou, Amata a Benjiho, Petera s Mirou, ale i nové postavy Hannah s Johnym a jejich 4 děti od T. Jak živé jsou postavy Fráčka, Suneho nebo i Thea nebo Zacki, prostě tenhle díl je nej. A perlička na závěr, v tomto díle se neodehrál ani jeden ligový hokejový zápas.
Backmana zcela nekriticky zbožňuju a málokdo mě dokáže tak dojmout. Čti to s kapesníčkem je moje motto u všech jeho knih a ani Vítězové nebyli výjimkou.
Jedná se o velmi důstojné zakončení celé mědvědínské série, přesto mám ke knize pár výtek. Kniha by potřebovala zkrátit, některé pasáže byly zbytečně dlouhé a nic nového do příběhu nepřinášely. Na další výtku si vypůjčím slova klasika: "Člověče, vy tam máte postav jak na orloji!" Těch postav bylo tolik, že bylo těžké se v nich orientovat. V závěru mi přišlo, že už Backman příliš tlačí na pilu. Prostě z vás ty slzy dostanu, i když nechcete, což nevím, jestli má spisovatel jeho kvalit zapotřebí.
Štítky knihy
švédská literatura znásilnění mezilidské vztahy lední hokej severská literatura švédské romány
Autorovy další knížky
| 2014 |  Muž jménem Ove |
| 2017 | Medvědín |
| 2020 | Úzkosti a jejich lidé |
| 2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
| 2016 | Tady byla Britt-Marie |
Knihu jsem neěkolik let netrpělivě vyhlížela. Hrozně jsem se na ni těšila. Backman je můj nejoblíbenějších současný autor.jenže vůbec mi nešlo se jí prokousat, přišla mi strašně zdlouhavá a pasáže o politice, které mi přišli dost přitažené za vlasy bych vynechala. I styl psaní mi tentokrát přišel až takový mazlavý, přemoudřelý. Už jsem to chtěla odložit. ALE, autor umí hrát na city fest, nakonec mě nostalgie stejně přemohla a po postavách se mi bude stýskat jak po vlastní rodině. Ještě jsem nečetla kllnihu, ke které bych měla takový ambivalentní postoj, na jednu stranu jsem byla straně zklamaná z velkého očekávaní a chtěla to mrsknout do kouta, na druhou stranu, Medvědím a Hed mi tak moc přirostly k srdci, že úplně toužím se tam vydat hned zítra, lehnout si na led a zavřít oči.