Medveďovce
Fredrik Backman
Medvědín / Medveďovce série
1. díl >
Štyridsiatnik Peter Andersson sa po skončení profesionálnej hokejovej kariéry v Kanade vracia do rodných Medveďoviec, malého mesta s veľkými snami, kde je len zima, tma a nezamestnanosť. Má v úmysle postaviť na nohy svoj materský klub, zložený z miestnych juniorov. Spolu s ním prichádza jeho manželka Mira, zmietajúca sa medzi túžbou po kariére úspešnej advokátky a pokojným životom manželky a matky v mestečku uprostred lesov, kde líšky dávajú dobrú noc. A napokon ich dve deti, dvanásťročný hokejový center Leo a o tri roky staršia Maya, ktorá miluje gitaru a nenávidí hokej.Mestečko bojuje o prežitie a budúce úspechy hokejového tímu mu majú prinavrátiť hrdosť a zašlú slávu. Na HC Medveďovce tak padá obrovské bremeno zodpovednosti.Aký význam má jeden jediný zápas pre upadajúce mestečko? V Medveďovciach obrovský, ten úplne najväčší. Preverí silu priateľstva a odhalí všeličo dovtedy skrývané a zatajované. Okrem iného aj to, čo sme schopní vykonať v záujme úspechu a ako ďaleko vieme zájsť, keď chránime svoje deti.... celý text
Přidat komentář
Čtivá a kvalitní kniha. Určitě si přečtu druhý díl. Závěr byla pecka. Trochu mi vadil všudypřítomný popis emocí, ty přitom z mnoha situací vyplývaly a nemusela se mlátit prázdná sláma. Na chlapa byla kniha příliš vyexcitovaná. Zkrácení o 50 stran v tomto směru by Medvědínu pomohlo.
Jsem jediná komu se Medvědín nelíbil?! Vyloženě jsem se musela nutit každý večer do čtení (nerada odkládam knížky rozečtené). Takhle, knížka se četla hezky, autorův styl psaní se mi líbil (teda až na ten přítomný čas). Ale ten děj mi přišel hrozně předvídatelný. Začátek utrpení, jak se to táhlo. Později o něco lepší rozjezd. Navíc se nezajímam o hokej, takže knížka, kde cele městečko žije hokejem asi není pro mě. A takové ty vložky typu “prásk...a to ještě nevěděl, co příjde potom...” prostě takové ty věty, kterými chtěl autor vyšperkovat situaci mi tam neseděly. Žadná z postav mi nepřirostla k srdci a nezajímal mě jejich vývoj. Asi jsem hodně kritická, jelikož na knížku jsem slyšela chválu kudy jdu. Jsou jiné knížky, které mě emočně nadchly mnohem víc.
Nevím, jestli bych chtěla žít v Medvědíně. Možná jsem šťastnější jako nezávislý pozorovatel, který občas nahlédne do života i srdce místních obyvatel. Určitě bych tam chodila na hokej a fandila Benjimu a taky Amatovi a chtěla bych mít kámošku jako je Ana. Jedna z nejlepších knih od Backmana, která naštěstí nekončí poslední stránkou, ale další knihou.
Medvědín se mi líbil, určitě si přečtu i druhý díl knihy. Byla tak zajímavě napsaná. Líbilo se mi to přeskakování mezi postavami. Bavila mě určitě víc druhá půlka, ta měla opravdu grády. Navíc v celé knížce bylo tak jako zastrkáno spoustu milých moudrých věcí. Fakt fajn čtení.
Skvělá kompilace mnoha závažných témat podaná velice čtivou formou s dotykem milého humoru a zabalená do pochmurného až depresivního prostředí malého města kdesi na konci světa. Velké množství pestrobarevných postav, z nichž těžko říct, která je hlavní - zpočátku to možná ztěžuje orientaci, ale ke konci se chytne každý a za podrobný popis vývoje každé z nich bude vděčný. Množství otázek "Co bych na jeho/jejím místě udělal já?", se kterými je čtenář konfrontován a které po sobě zanechávají pachuť až moc reálných témat, se kterými se v životě chtě nechtě setkáváme... Za mě výborné, chvátám pro další díl a doporučuji...
"K vítězství zla stačí, když dobří lidé budou sedět se založenýma rukama." Edmund Burke
Je tak těžké se vyjádřit, když vám v hlavě víří spousta myšlenek a pocitů, které vyvolala kniha. A tohle je rozhodně jedna z nejlepších knih, které jsem kdy četla. Silná a chvílemi nesnesitelná, ta pravda, kterou o sobě a o nás člověk čte, ten strach a nejistota, co bych udělala já, dokázala bych se v důležitém okamžiku zachovat správně a na čí stranu bych se přidala?
Kniha mě opravdu zasáhla, i když to tak na začátku nevypadalo. Mám ráda sport a svoje děti podporuji, takže jsem se viděla mezi rodiči, kteří, jak pan Backman píše "investují spoustu času do koníčků svých dětí, obětují se kvůli nim a utrácejí za ně tolik peněz, že se jejich význam vštípí i do dospělých mozků. Zájmy začnou symbolizovat i něco jiného...".
Někdy byla kniha tak nesnesitelná, že jsem ji musela na pár desítek minut odložit a vzpamatovat se. Ten vhled do lidských citů, do lásky rodičů, sílu přátelství, těžký boj puberťáků o důstojný život mezi puberťáky. A potom konflikt mezi tím, co je správné a co špatné. Zvolit tu těžší cestu nebo mlčet a nedívat se?
Obdivuji spisovatelský um Frederika Backmana, rozhodně ho řadím mezi nejlepší spisovatele, se kterými jsem měla tu čest. Každé slovo je na správném místě, celek je dokonalý, mistrovské dílo.
Doporučuji! Nebojte se, není to jen o hokeji...
Medvědín byl pro mě ze začátku utrpení. Nová postava za postavou, každá se objeví jen na pár odstavců. Bylo mi jasné, že se Backman snaží vytvořit iluzi malého města, kde je každý provázaný s každým, ale když na sté straně byla asi dvanáctá nová "hlavní" postava, bylo čtení za trest. A vsuvky typu: "Kdyby jen věděla, co se stane za chvíli." vypadaly jako z telenovely.
Pak se ale kniha zlomí ve chvíli, kdy se odehraje první zápas. A najednou jde o fantastickou ukázku vrcholné literatury. Postavám jejich myšlenkové pochody věříte, víte, proč dělají to, co dělají, chápete je. A tím, že protagonistů je zde na rozdávání, každý si najde svého.
Medvědín je kniha, která dokazuje, jak málo stačí k tomu, aby lidé změnili svůj názor. Někdo zatlačí tady, další uhne tam a lavina už se žene.
Tak strašně jsem se spletla! Prostě klasická kniha pro mladistvé - hokej, holky, kamarádství, zápletka, vztahy,...
Jenže pak tu knihu otevřete večer, bez hluku dětí kolem vás a najednou kniha dostává úplně jiný rozměr! lidi potkáváte, každý den.
Ano, možná mají jiná jména, jiné pracovní pozice, ale přece jsou to oni! Tak blízko, jako byste četli téměř svůj příběh.
*
Kniha o přátelství, zradě, touze, vítězství i prohře. Daleko víc než o sportu je to ovšem kniha o všech těchto věcech. V životě. Reálném. O tom, jak bolí zrada, kolik kompromisů a ústupků je člověk schopný unést, než ho to zlomí, o tom, že i z té největší a ryzí lásky může puknout srdce. O tom, že manželství i přátelství by nebylo bez práce.
*
Ano, ano, ano! Hlavu mám plnou myšlenek, knihu plnou zvýrazněných pasáží, úryvků a citaci. Tohle je prostě TOP!!! Děkuji ???????????? Tahle kniha se mi zaryla pod kůží a zůstane ve mě už napořád.
Rozhodně jiný Backman než u Oveho, Britt-Marie nebo Babičky, ale snad ještě lepší. Skutečnější. I tady najdete milý humor a neskutečně čtivý styl psaní, ale mnohem častěji vás z jednání hlavních postav i samotného příběhu zamrazí. Život na malém městě není jednoduchý a v této knížce se Backmanovi podle mě podařilo jej dokonale vykreslit. Stejně jako všechna společenská témata a problémy. Backman je v mých očích prostě génius a touto knížkou mě v tom jen utvrdil.
Milujeme vítěze, ikdyž jde velmi často o lidi, které vůbec není lehké mít v lásce. Skoro všichni jsou posedlí, sobečtí a bezohlední. Ale to je jedno. Odpouštíme jim. Protože když vyhrávají, máme je rádi.
V dospělosti prožíváme dny, kdy máme pocit, že meleme z posledního. Najednou nevíme, za co vlastně tak dlouho úporně bojujeme, jsme pohřbení ve skutečnosti a všednosti a ptáme se, jak dlouho to ještě vydržíme. Skvělé je, že všichni, takových dnů ustojíme víc, než si myslíme. Děsivé je, že nikdo neví, kolik přesně.
Protože třešně vždycky voní po třešních, ale peníze nevoní nijak.
Velmi hutné (až depresivní, protože je to příliš reálné a v podstatě bezvýchodné). Naštěstí pan Backman umí psát, takže knížku můžete rychle shltnout a mít to rychle za sebou :) Nicméně ta deka ze všech těch těžkých témat na vás může ležet ještě dlouho poté.
Medvědín je takový zapadákov uprostřed lesů. A co dělat uprostřed lesů v takové divočině? No přeci hrát hokej! A junioři letos mají opravdu velmi dobře našlápnuto, čeká je zápas snů a když vyhrají tak nejen hráči, ale i celý Medvědín se posune výš. Jenže pak se stane něco, co se nedá nijak omluvit, co se nedá vzít zpět a hlavně něco co ovlivní nejen všechny juniorské hráče, ale i celý Medvědín....
Naprosto úchvatná kniha. Vyobrazení charakteru všech postav je velmi zdařilé a myslím, že každý z nás máme kolem sebe přesně takové duše.
Máme jedno přísloví, které se mi při čtení honilo hlavou a které je pro knihu velmi výstižné - Kdo chce s vlky žíti, musí s nimi výti.
Od autora jsem přečetla Tady byla Britt-Marie a ta se mi moc líbila. Vůbec mě nerušilo, že se trochu točila kolem fotbalu, tak jsem si řekla, že hokejem taky nic nepokazím a půjčila si tuto. Bohužel jsem ji ale pořád a pořád odkládala, dávala jsem jí a sobě šanci, ale bohužel, nezačetla jsem se. Tentokrát mi přišlo, že je to opravdu jenom o hokeji a to mě nenadchlo. Od autora ale zkusím další knížky, jeho styl se mi líbí.
Tak tohle mě moc nebavilo. Do knihy jsem se nemohla vůbec začíst, několikrát jsem knihu odložila. Zlom přišel cca v polovině knihy, kdy se začne něco dít, pak už má kniha docela i spád. Knize nesmím upřít rozpracovanost postav, ale celkově jsem čekala mnohem víc. Autorův styl psaní mne neoslovil.
Velmi dobrý počin. V hokejovém prostředí se pohybuji, takže tématika mi byla více než blízká. Ale myslím si, že knížka dokáže nadchnout i čtenáře hokejem nepolíbeného.
Příběh se ubírá velmi zajímavým směrem a vypráví příběhy několika postav, které se postupně prolínají. Stejně tak, jako je to v životě.
Knížka Vás donutí zamyslet se nad světem, nad vztahy a nad jistotami, které vlastně nikdy nejsou jisté...
Doporučuji!
Chvilku mi trvalo, než jsem pochopila, že tohle nebude kniha jako třeba Ove. Není to humorné čtení o jednom člověku, kolem kterého se kupí vtipné situace. Tahle kniha je vážná, o vážných věcech. Je tam i humor, ale není to žádné zábavné čtení. Často mi bylo smutno. Není tu vlastně jedna hlavní postava - hlavní je celá komunita a v ní jsou lidé malí i velcí, stateční i zbabělí, prospěchářští i čestní. A taky teenageři, kteří někdy musí mít víc rozumu než dospělí, a dospělí, kteří někdy nemají rozum ani jako děti. Jejich chování, vztahy, uvažování i motivace jsou zviditelněné městem, které je menší než ambice některých z nich. Městem, ve kterém se vlastně nic neděje - jen hokej. Rozhodně nemusíte mít rádi hokej, aby se vám tahle kniha líbila. Ale měli byste mít chuť se nad čtením zamyslet.
Na doporučení a po knize Muž jménem Ove (skvělá kniha) jsem sáhla po Medvědínu. Pořád jsem čekala, kdy se to z toho hokeje dostane někam jinam, ale prostě celá kniha je hokejová. A přitom je o vztazích, touhách, nadějích, různých pohledech a životních situacích. Zprvu jsem myslela, že ji nedočtu, ale pak mě tak chytla a nutila přemýšlet. Zvláštní kniha.
Štítky knihy
švédská literatura znásilnění Švédsko mezilidské vztahy lední hokej severská literatura společenské romány zfilmováno – TV seriál
Autorovy další knížky
2014 | Muž jménem Ove |
2017 | Medvědín |
2020 | Úzkosti a jejich lidé |
2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
2016 | Tady byla Britt-Marie |
Další skvělá knížka autora o životě obyvatel v malém městě a vzájemných vztazích, smutku, soudržnosti i štěstí.