Medveďovce
Fredrik Backman
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/511126/bmid_medvedovce-PsC-511126.jpg
4
2257
2257
Medvědín / Medveďovce série
1. díl >
Štyridsiatnik Peter Andersson sa po skončení profesionálnej hokejovej kariéry v Kanade vracia do rodných Medveďoviec, malého mesta s veľkými snami, kde je len zima, tma a nezamestnanosť. Má v úmysle postaviť na nohy svoj materský klub, zložený z miestnych juniorov. Spolu s ním prichádza jeho manželka Mira, zmietajúca sa medzi túžbou po kariére úspešnej advokátky a pokojným životom manželky a matky v mestečku uprostred lesov, kde líšky dávajú dobrú noc. A napokon ich dve deti, dvanásťročný hokejový center Leo a o tri roky staršia Maya, ktorá miluje gitaru a nenávidí hokej.Mestečko bojuje o prežitie a budúce úspechy hokejového tímu mu majú prinavrátiť hrdosť a zašlú slávu. Na HC Medveďovce tak padá obrovské bremeno zodpovednosti.Aký význam má jeden jediný zápas pre upadajúce mestečko? V Medveďovciach obrovský, ten úplne najväčší. Preverí silu priateľstva a odhalí všeličo dovtedy skrývané a zatajované. Okrem iného aj to, čo sme schopní vykonať v záujme úspechu a ako ďaleko vieme zájsť, keď chránime svoje deti.... celý text
Přidat komentář
Myslela jsem, že to je kniha o h o k e j i. Hmmmmm. Myslela.
Já si totiž před čtením ani pořádně nepřečetla anotaci.
Zprvu jsem váhala. Dlouho. Ale nakonec jsem se rozhodla pro knihu od Fredrika Backmana. Ještě jsem od něj nic nečetla a tento pro mě neznámý autor mě už delší dobu lákal. Zdráhání přišlo proto, že jsem si říkala, hmmm, to je série, to nechci, těch mám dost, ale sakra, bylo to dobrý. Co dobrý? Víc než dobrý a já ani trošku nelituju!!! Frederik Backman umí psát velice čtivě, oceňuji častý vyprávěčský styl ve třetí osobě, kdy máte pocit, že sedíte v pozadí scény a postavy vidíte zdálky. V knize najdete spoustu závažných témat a problémů. Spoustu skrytých hezkých vět, které ve vás budou ještě dlouho doznívat, když si je poznačíte stejně jako já
A dělám to často, takže i teď pár jich sem vypíšu, protože prostě Medvědín je láska.
Dlouhé manželství je složité. Tak složité, že lidé, kteří v takovém manželství žijí, si občas kladou otázku: Zůstávám ve vztahu, protože jsem pořád zamilovaný, nebo protože nemám sílu se takhle poznávat s někým jiným?
Je jen zatraceně málo těžších věcí než si přiznat, že jste pokrytec.
Celý život se snažíme chránit své milované. Nestačí to. Nedokážeme to.
Knihu hodnotím 5/5* a těším se na další díl, až se zase zabydlím u obyvatel Medvědína.
Další Backmanova pecka! Síla tohohle příběhu musí strhnout snad každého. Je v něm úplně všechno, navíc ve správném poměru. Jak říká autor: "V životě se nám dostává jen okamžiků." Tohle byl jeden z nich. Díky.
A pro toho, v kom je alespoň malilinkatý kousíček sportovce, je to zážitek na druhou. Proč? Protože: "..... sport vypráví příběhy."
"Jednoduchá pravda, stejně často opakovaná jako ignorovaná, zní, že ať už dítěti řeknete, že zvládne cokoliv na světě, nebo že nezvládne vůbec nic, pravděpodobně budete mít pravdu."
Vynikající čtenářský zážitek. Autor rozehrává jednotlivé příběhy s lehkostí a citem. Všechno se sice točí kolem hokeje, ale mnohem víc je to o obecných principech fungování lidské společnosti, o vztazích. Při čtení člověk soucítí s postavami. Chytře vystavěný příběh, jehož závěr dobře vystihuje současný svět. Další díly si určitě přečtu.
Nevím, co na to říct. Knížka je to skvělá, i když začátek byl trochu slabší a měla jsem problém se začíst. Bohužel, protože už jsem od autora četla 4 jiné knížky, nutí mě to srovnávat a Muž jménem Ove i Úzkosti a jejich lidé jsou za mě prostě lepší. Každopádně i tak se mi Medvědín moc líbil, nechci aby to vyznělo, že nestojí za přečtení, protože to určitě stojí!!!
Příběh se odehrává v hokejovém městečku (nebo spíše vesničce) Medvědín, které zrovna žije juniorským hokejovým mistrovstvím. Může se tedy zdát, že tématem knihy bude hlavně hokej, což by mohlo někoho odradit, ale není to tak. Hlavních postav je hned několik a každá má svůj vlastní silní příběh a opět se zde řeší důležitá témata, jako ostatně v každé autorově knize.
Odlehlé městečko v horách, které žije jen hokejem. Hráči HC Medvědín jsou něco jako místní elita. A teď, když se blíží zápas, ve kterém jde o všechno, o budoucnost města i jeho obyvatel - o budoucnost všech! - jsou všichni nervózní. Jeden zápas může vše změnit. A co teprve jeden večírek puberťáků, který zamíchá kartami víc, než by si kdokoli dovedl představit...
Ke čtení mě nalákal hokej. Hokej mám ráda, baví mě ho sledovat a mistrovství světa každý rok vyhlížím jak puberťák prázdniny. Do Medvědína jsem se začetla hned a rivalita hráčů, boj o vítězství, pot a krev, led, co vám budu povídat, tohle mi sedlo jak prdel na hrnec! Začátek může být pro nefanoušky hokeje trochu zdlouhavý, ale věřím, že i tak se to najdou postavy, které svými životními příběhy zaujmou nejednoho čtenáře i hokejového odpůrce. Je to o hokeji a není. Celým příběhem se prolíná hokej, ale objevuje se tu velká spousta důležitých témat, silných témat o kterých je třeba mluvit. A ve finále je jedno, jestli jde o hokejový klub, nebo o basketbalový. Ty silné okamžiky v knize se dotknout každého čtenáře.
Čím víc jsem se dostávala do příběhu, tím víc jsem si zamilovávala každou postavu. Ona žádná není černá nebo bílá. A i ta sebehorší má důvod být právě taková jaká je a bude vám líto i jí - i když budou chvíle, kdy budete chtít všechny proplesknout, přizabít nebo obejmout. Charakter každé postavy je bravurně propracovaný, každá je jiná, každá postava s něčím bojuje, má svá tajemství, pochybnosti. Není to ničím přikrášlené ani to nehraje na city. Špatně se popisují pocity, která se ve mě během čtení i po dočtení praly a perou. Ale řeknu vám jedno - už strašně dlouho jsem nečetla nic co by mě takhle vtáhlo! Po dočtení mám pocit, jako by Backman psal o lidech, které znám už spoustu let a kterým fandím u každého hokejového zápasu jako obyvatelé Medvědína. Nemůžu se dočkat, až se pustím do pokračování. Konec mě nalomil a bylo to skvělé! Jsem ráda, že mám před sebou ještě dva díly.
Když si tak pročítám komentáře, zjišťuji, že všechno, co jsem chtěla o knize napsat, už udělali čtenáři přede mnou. Co teď?
Taky jsem měla ráda hokej. Změna nastala po Naganu. To najednou všichni byli Češi, každé mistrovství byly státní symboly na autech, na tvářích, v oknech... Fanatismus. Jako by to ani nebyla hra. Jako by ani nezáleželo na tom, jaký je kdo člověk, ale jak umí hrát hokej. Zkrátka ne lidi, ale božstvo.
Tuto atmosféru a šílenství mně tento skvělý román připomněl. Naštěstí je autorovi jasné, že nejen v románu žijí fanoušci, kteří zůstávají lidmi a dokážou rozeznat, co je dobro a zlo. Vědí, že jsou v životě důležitější věci než prohraný zápas.
Obdivuji perfektně vystižené charaktery postav.
Tomuhle příběhu se nedá vůbec nic vytknout. Byla jsem naprosto unešená tím, jak byla každá kapitola zastřešena určitým tématem, které bylo následně názorně vyobrazeno na životech jednotlivých postav. Jedno malé město, jeden obyčejný sport a desítky životů, které obojí určuje a formuje. A určitě to není knížka jenom pro fanoušky hokeje. V tomhle nenápadném příběhu je mnohem více a způsob vyprávění zaručuje výjimečný zážitek. Kladně hodnotím i načtení v podobě audioknihy, které celý zážitek knihy pozvedl ještě o úroveň výš.
Druhé setkání s Backmanem, a opět plný knedlík. Je to o hokeji a zároveň není. Oblíbená postava - Benjamin Ovič.
Kniha o hokeji, která je nakonec o lidech milujících hokej a svoje městečko. Bravurní sonda do života, napsaná tak, jak to umí jen Backman. Pokaždé, když dočtu jeho knihu, jako bych se ocitla v jiném světě, z kterého se musím násilím vrátit do skutečnosti.
Vy, kdož máte rádi hokej, tuhle knihu vážně nečte, ani neposlouchejte. Jinak se Vám vážně zhnusí. Mě to nudilo, vše se točilo jen okolo hokeje, jediná zábava občanů městečka kdesi v pustině je hokej, vše je tomu podřizováno...prostě omýlání stále dokola. Příběh tragický, prvoplánový, zápletka banální ničím nepřekvapí. Osoby ploché a nikterak sympatické. Dal jsem na hodnocení a naletěl jsem, zbývající dva stažené díly mažu, to se fakt nedá.
Tak uz je to naprosto stoprocentni. Jsem velka fanynka knih tohoto autora. Mela jsem pochyby, tolikata v poradi, nemela bych toho nechat, ale jsem velmi stastna, ze jsem to neudelala. Opet osvedceny mnohovrstevnaty pribeh, opet z noveho prostredi. Backman ma pro me schopnost odkryvat smutne a cerne zakryty lidske duse, ale delat to s laskou, porozumenim a hlubokou virou v cloveka. Hlavni zapletka je opet smutna, mozna vice nez v ostatnich knihach, ale opet mam pocit, ze ze vseho se lze dostat, i kdyz to asi neni pravda. Skvely preklad, velky zazitek celkove z cele knihy. Doporucuji.
uf, tak teda... řekla bych že 140 stran jsem se příběhem vyloženě prokousávala.
Ale nejspíš to byl ten správní počet stránek, abych vše pochopila a po AKCI, která by změnila život i nám, jsem nedokázala knihu odložit... nasranost, smutek, pochopení, frustrace, láska, zlost.. a další pocity se pak se mnou táhly po zbytek čtení, které bylo jako droga.
Bavilo mě to pak neskutečně a vypointované závěry, byly asi nejlepší.. Já bych některý po tý hlavě majzla :) a jsem zvědavá, co na nás čeká v dalších knihách.
Hodně dlouho se mi tento titul skrýval v mém obsáhlém seznamu chci si přečíst. Teď k tomu došlo a rozhodně to stálo za to. Nejsem zrovna hokejový (a vlastně mohu napsat sportovní fanoušek), ale tahle kniha mě dostala. Ano, je to o hokeji, ale zároveň je tu hokej pozadím pro vykreslení postav a vztahů mezi nimi a to pan Backman umí jedinečně. Je to krásná kniha.
Fredrik Backman má jedinečnou schopnost skvěle nastínit smýšlení a život postav různého věku, pohlaví, postavení... Navíc umí ve čtenáři vyvolat mnoho emocí, chvílemi se smějete, chvílemi brečíte. Medvědín přináší komplexní promyšlený příběh z jedné malé obce. Kniha má výborně vybudovanou atmosféru a napětí v ní stoupá, že jsem se od čtení nemohla odtrhnout. Zvraty mi několikrát vyrazily dech a nutily mě měnit názor nejen na příběh a postavy, ale i na probíraná témata. A že se tam řeší skutečně závažné, aktuální a zajímavé věci. Těším se na pokračování.
Po Britt-Marie a Muž jménem Ove jsem čekala trochu veselejší knihu. Nepřečetla jsem si komentáře ani štítky, tak jsem byla docela zaskočena tím, co se v příběhu najdednou stalo. Mně by se kniha líbila snad i bez zápletky, ten popis postav, jejich povah, toho co prožívají, jak se cítí, to mě u Frederik Backman strašně baví. Krásné to bylo!
Od Backmana jsem četla tři knížky a každá byla skvělá. Ani Medvědín není výjimkou, jen mi teda přijde, že tohle dílo má temnější ráz a méně laskavého humoru, než předchozí knihy, hraje na vážnější notu. Hokej mi nic neříká (to ani fotbal v Tady byla Britt-Marie), ale Backman umí psát tak, že i pro někoho nudné prostředí se stává strhujícím dějištěm příběhu, který se nemusí odehrávat jen ve fiktivním městě, ale může se dít i v realitě. Milým překvapením je, že je to trilogie a ne stand alone, jako jeho jiné knihy. A poslední díl je prý masakr a mám si připravit kapesníčky, tak jsem zvědavá :)
Knihu jsem vyhledala na doporučení a nevěděla, co od ní čekat. Opravdu mě zaujala a vylíčení charakterů postav je bravurní. Nejvíce se mi líbilo, jak byl člověk vykreslen z více pohledů. Chvíli Vám je nesympatický a opovrhujete postavou, ale později Vám spisovatel vylíčí postavu z jiného úhlu pohledu a měníte názor. Tím mi přišel autor nestranný a ať čtenář posoudí sám. Příběh a zápletka taky zajímavé, s hokejem nemám nic společné, ale sportovní prostředí mi je velice blízké.
Doporučuji přečíst, nebudete litovat. A to jsem čtenář detektivek a životopisů. Právě se chystám na další díl.
Jedním slovem úžasné. Skvěle vykreslené postavy, jejich myšlenky. Nevěřila bych, že budu brečet při vyprávění o jednom hokejovém zápase.
Nechtěla bych žít v Medvědíně ani náhodou. Tolik divných lidí a všechno se točí jenom kolem hokeje. Všude kolem samá korupce a pokřivené vztahy...děkuji,nechci.
Asi bych proseděla svůj čas v Kožichu s Ramonou.
Samotná kniha je psaná stylem, který mi nevyhovuje, přestože autorovy myšlenkové pochody jsou skvělé. Krátké úseky na přeskáčku mě ale vůbec nebavily. Než jsem se zorientovala kdo je kdo, prokousala jsem se do první třetiny a musela jsem si dát pauzu od těch nesmyslů a machinací kolem. Celý příběh jsem si pak dávkovala po kapkách, ale stejně mi chutnal hořce a bylo mi z něj špatně.
Kniha, kterou louskám přibližně měsíc a od které si musím odpočinout u jiných knížek, není nic pro mne.
Štítky knihy
švédská literatura znásilnění Švédsko mezilidské vztahy lední hokej severská literatura společenské romány zfilmováno – TV seriál
Autorovy další knížky
| 2014 |  Muž jménem Ove |
| 2017 | Medvědín |
| 2020 | Úzkosti a jejich lidé |
| 2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
| 2016 | Tady byla Britt-Marie |
Hádam ešte žiadna kniha vo mne nevyvolala toľko rôznorodých intenzívnych emócií. Téma, hoci je naozaj náročná a citlivá, je popísaná viac emocionálne ako fyzicky zraňujúco a násilne, čo veľmi oceňujem. Nie som si istá či by som ju zvládla dočítať, ak by bola napísaná iným štýlom. Komplexnosť emócií, často protichodných, no ani náhodou zredukovaných na nutné "klišé minimum". Boli momenty, keď by som najradšej niečo hodila o stenu (pretože naozaj naozaj bytostne neznášam nespravodlivosť, hlavne v kombinácii s "finančnými záujmami", ľudia vtedy zostávajú nejako čudne"zadubení") boli momenty, ktoré prekvapili, a vzhľadom na drsnosť mesta, pohladili. Keďže také niečo v tomto kontexte len tak neočakávate. U Backmana sa mi zakaždým páči ako sa postavy pod vplyvom prežitých skúsenosti vyvíjajú, menia, nikto nie je čiernobiely, takže na konci knihy sa pôvodný charakter môže premeniť v úplne iný. A pritom to dáva zmysel.