Podivná knihovna

04.12.2016

Podivná knihovna mne oslovila svou lehce bizardní a hororovou atmosférou. Podobně jako JessieEx jsem přemýšlel nad tím, zda dát tři nebo čtyři hvězdy a nakonec jsem se rozhodl pro čtyři.

Z příběhu jsem měl pocit, jakoby to byl něčí sen. Jakoby se tato osoba probudila a přemýšlela nad tím, zda se jí to zdálo, či zda to byla skutenčnost. Já jsem v každém případě rád, že to byl pouze příběh na papíře doplněný krásnými ilustracemi.

03.12.2016

Při četbě se přistihnete, jak se sami sobě divíte: Cože? To se mi vážně líbí zrovna taková knížka? Jenže budete muset přiznat, že ano...
Mě takové myšlenky napadají u všech Murakamiho knih a asi právě tady to spojuje všechny jeho knihy. Podivná přitažlivost...
Jen jsem přemýšlela, zda dát 3 nebo 4 hvězdičky, ale ty kouzelné, přenádherné ilustrace mě přesvědčily!

18.11.2016

.. chvíľu som mal pocit ako pri Wonderland-e, ale tým záverom ma prekvapil. Žeby na staré kolená prešiel na Happyendy ?

04.09.2016

Mám neodbytný pocit, že k tomu, abych příběh pochopil, mi chybí znalost nějakých japonských reálií (mytologie, pohádky nebo něco podobného). Takhle je to pro západního čtenáře trochu kafkovský příběh, u kterého zůstala velká část potenciálu nevyužitá.
Podobně jako u Spánku (a možná ještě o chlup víc), úroveň knihy zvedají ilustrace Kat Menschik.

22.07.2016

Murakami mě opět pohtil do svého světa. I když v této povídce jen na chvilku, což je škoda. Věřím, že z tohoto námětu by mu šel napsat boží román. Grafika taky na jedničku. Perfektní povídka i celkově zpracovaná knížka..

15.07.2016

Murakami se nezapře, knížka se čte sama, ilustrace jsou opravdu krásné, pár citací zaujme, ale s příběhem samotným si nějak nevím rady...Nebýt toho vysrknutého mozku, myslela bych si, že je to pohádka pro děti...

05.07.2016

Rozpaky, rozpaky... Nebýt ilustrací, které knihu zvedly o 100%, tak bych se jen shovívavě usmívala. ;-) Jo, a co váš knihovník, vypadá normálně? Muhehehe! :-D

02.07.2016

Kniha má úžasné ilustrace, které perfektně doplňují ten strašidelný a zvláštní příběh, o kterém vlastně nevím co si myslet. Ale líbilo se mi to. Určitě doporučuji. Jen je to moc krátké, chtěla jsem se bát a napínat ještě o něco déle.

24.06.2016

Do knihy jsem se okamžitě po přečtení prvních řádků zamilovala. Je to prostě nádhera - číst o na první pohled obyčejné věci, která se změní ve fantasy, horor a pohádku. Po přečtení musím na Podivnou knihovnu pořád myslet a říkám si, jestli se to v knize opravdu stalo nebo to byl pouhý sen.

23.06.2016

Snad stačí jen - co je sen a co je realita? aneb mé jediné pocity po přečtení téhle jednohubky.

31.05.2016

Tento Murakami se mi ze všech, co jsem četla, líbil nejvíce. Podivné postavy mi lehce připomněly Nezahradu od Vaňka. Tohle asi nebude typický autorův styl, proto s pokusy číst jej končím. Myslím, že lepší knihu už mi nabídnout nemůže.

21.05.2016

Moje první kniha od autora. To je prostě geniální. Řekla bych, že jsem se asi zamilovala, protože já si rozhodně potřebuji přečíst další knihy.

21.04.2016

Stejně tak úchylné jako malebné, navíc nádherně ilustrované. Jde o popis jednoho zlého dětského snu, který se v konfrontaci s krutou realitou nakonec nejeví tak špatným ? Možná.

04.04.2016

Podivná knihovna na mě zapůsobila jako na dřeň osekaný Konec světa & Hard-boiled Wonderland. Z příběhu zmizela poetika, ale zůstala nějaká ta atmosféra a magické motivy. Netroufám si říct, jak povídka zapůsobí na toho, kdo ještě nic od Murakamiho nečetl, avšak pro jeho věrné čtenáře to bude zřejmě jen bonbonek, po němž nezůstane příchuť moc dlouho.

30.03.2016

Tajemné, netradiční čtení. S malým čtenářem jsem bloudila ponurými chodbami knihovny. Netrpělivě očekávala přízračnou dívku a byla celá naměkko z ovčího mužíka. Svým způsobem jsem si na něj zvykla a na konci mi chyběl. Z dědka mě docela mrazilo.
Celou dobu jsem měla pocit, že se mi to jen zdá a každou chvíli se musím probudit. Neprobudila, unikla jsem.
Netradiční Murakami. Velmi zajímavé i díky ilustracím, chválím!

06.02.2016

Podivínsky klikatá cesta do knihovny? Několikery dveře i strmé schodiště do duše čtenáře? Duše spisovatele? Zvrácených představ čtenáře i spisovatele? Jaká měla být pointa? Nenápadné podněcování té stránky lidskosti, která je plná měkkého světla a všudypřítomné naděje, nebo zvrácené představivosti prolezlé červy a páchnoucí spodní stranou věcí? Měla to být exhibice všech možných druhů šílenství, nebo jen zrnka jakési nepolapitelné choromyslnosti dřímající v každém z nás?
Výtvarně vychytané do posledního záhybu temnoty. Literárně zanechané na půli cesty.

02.02.2016

Půlhodinová jednohubka, nedá se říct, že by něčím byla extra zvláštní. Spíš takové čtení pro děti před spaním ;).

31.01.2016

Murakamovsky "roztomilá" epizodka, která skvěle zapadá do jeho světa. U mě spokojenost a tleskám provedení knihy. Kdo má od Murakamiho něco načteno, nemůže být zklamán.

16.01.2016

Knihu nechci ohodnotit hvězdičkami, protože si nejsem úplně jistá, co si o ní myslet. Jde o celkem jednoduchý příběh, jehož smysl se mi ale nepodařilo uchopit. Kniha se mi líbila, přitom nedokážu napsat proč (kromě skvělých ilustrací), závěr mě totiž šílené popletl. Podivný kousek, opravdu.