Muž jménem Ove
Fredrik Backman
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/240484/bmid_muz-jmenem-ove-240484.jpg
5
4501
4501
Román o lásce, pořádném nářadí a o tom, proč je důležité jezdit saabem. Ovemu je padesát devět let. Řídí saab. Na pozici předsedy družstva vlastníků byl sice vystřídán už před pár lety — což on sám považuje za převrat —, ale to mu rozhodně nebrání ve vykonávání funkce strážce pořádku. Samozvaného strážce pořádku. Když se do protějšího domku přistěhují noví sousedé a místo pozdravu se jim jen tak mimochodem podaří nacouvat do Oveho poštovní schránky, spustí se kolotoč nečekaných událostí — začíná příběh o překvapivém přátelství, toulavé kočce a prastarém umění řídit. A o tom, jak se změní životy lidí, kteří se s Ovem setkají.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2015 , HostOriginální název:
En man som heter Ove , 2012
více info...
Přidat komentář
Sedím v čekárně u doktora s touto knihou na kolenou. Na obličeji nasazený respirátor. Kdyby mě někdo sledoval, tak i přesto musí poznat, jak se nad čtením usmívám. Slyšela jsem o Ovem jen chválu. Musím jen potvrdit.
Na tuto knihu nezapomenu.
Jemný humor po celou dobu a přitom tak hluboké emoce. Nevíte, kdy se smát a kdy brečet. Příběh je ojedinělý a nekonečně silný, zkrátka nádherný.
Očekávala jsem humorný příběh, ve skutečnosti jsem při jeho čtení uronila dost slz. Příběh o ztrátě životní lásky, smyslu života...
Ano, hlavní postava je podobná postavě Jacka Nicholsona z Lepší už to nebude, ale tento příběh je mnohem hlubší.
Musím povedať, že som rada, že som túto knihu dočítala cez víkend a nie počas jazdy električkou do a z práce, lebo som pri jej konci použila jeden celý balík hygienických vreckoviek. Pre mňa je to druhá kniha od Backmana, o ktorej som toho počula a čítala veľa pozitívneho a Backman nesklamal.Tak krásny a smutný, no najmä ľudský príbeh, Oveho si jednoducho nemôžete nezamilovať. Myslím, že sa Ove oficiálne stáva jednou z mojich naj, naj, najobľúbenejších knižných postáv. Odporúčam a teším sa na ďalšie Backmanove knihy.
Přečetla jsem na doporučení kamarádky a rozhodně nelituji :-)
Ove se zdá být mrzutým pánem, ale situace kolem něj se proměňují v komické a on sám má veliké srdce :-)
Po smrti manželky se snaží odejít ze světa i sám, ale v jeho podání to není jednoduché, protože není třeba udělat svinčík, taky pořád někdo klepe na dveře nebo na vrata :-) Je potřeba pořád něco udělat, někomu pomoci :-) samozřejmě nééé cíleně :-)
Moc se mi líbilo jak ubytoval kocoura, spřátelil se se sousedy, s tříletou a sedmiletou.
Líbily se mi části jak se seznámil s manželkou :-)
Byl to chlápek co uměl vzít bez keců za práci a TAK TO BYLO :-)
Hezky napsáno, něco mě pobavilo, něco dojalo (hlavně konec).
Doporučuji :-)
Můj první Backman. A rozhodně ne poslední!
Jedná se o příběh devětapadesátiletého muže, který přišel o práci a nyní tak nějak neví, co se svým životem. Ove je typickým morousem - ráno vstává ještě za tmy a chodí na obchůzky po obytné čtvrti, aby zkontroloval, zda se nedějí nějaké výtržnosti; nerad se baví s lidmi, obecně si tak nějak myslí, že jsou všichni nešikovnými hlupáky. Žije sám, jediným jeho hnacím motorem bylo donedávna každodenní chození do práce, o což je však nyní ochuzen. Ove už nemá důvod žít, přišel o vše, co mu v jeho životě dávalo smysl; to se ale změní ve chvíli, kdy se do protějšího domu nastěhuje nová rodina - těhotná Parvaneh s manželem a dvěma malými dětmi.
Více tady prozrazovat nebudu, knihu si přečtěte či poslechněte, abyste se dozvěděli, jaký vztah se vyvine mezi starším morousem a mladou aktivní roztěkanou rodinkou. Za sebe mohu říci, že se mi příběh opravdu moc líbil. Z počátku jsem měla trochu problém si Oveho oblíbit, přece jen - protivný morous asi není nic, co bych ve svém okolí či v knihách vyhledávala. Postupně jsem ale Oveho chování pochopila (i díky retrospektivním kapitolám) a v závěru si ho i velice oblíbila.
Kniha v sobě snoubí humor, nostalgii, smutek a nelehké mezilidské vztahy, vše je v pořádných dávkách přenášeno i na čtenáře. Momenty, kdy se smějete, jsou záhy střídány momenty, kdy máte slzy v očích, aby je nahradily situace, kdy byste Oveho nejraději poslali k šípku.
Bylo to skvělé, určitě si knihu poslechnu nebo přečtu ještě několikrát.
Bestsellery (temer) nečítam, škandinávskych autorov takisto nie, no Ove sa ku mne dostal ako dar, tak som sa podujala. A dalo sa :). Trochu zmätočne na mňa pôsobili akurát tie (zámerné) skoky v čase a sklamali ma tie večné pokusy o samovraždu (preto o hviezdičku menej)... Ale hlavný hrdina bol principiálny, spravodlivý a čestný morous-sympaťák s veľkým srdcom (podobného poznám dôverne, takže Ove mi bol o to bližší). A mňa bavilo dozvedať sa o ňom a jeho živote každou krátkou kapitolou viac a viac. Ako aj o Sonji, Runem, Anite, Parvaneh a spol., Jimmym a ostatných. No a priznávam, že na konci mi vytryskli slzy...
Možná jsem měla příliš vysoká očekávání. Před lety jsem viděla stejnojmenný film, ale pamatovala jsem si spíš jen hlavní děj a vím, že se mi celkově líbil. Nicméně trvalo mi dlouho se začíst a humor mi připadal často hodně "na sílu". Oceňuji však hlavní myšlenky příběhu a pestrost postav, i když občas trochu směšných. Autorův styl mě sice na první dobrou nedostal, láká mě ale (asi marketing) sáhnout i po dalších knihách. Snad bude mít mé nadšení rostoucí tendenci oproti četbě jiného švédského spisovatele.
Myslím, že vše podstatné bylo řečeno. Rozmýšlíte-li se nad čtením této knihy, neváhejte a určitě začněte..
Trvalo mi několik kapitol, než jsem se pořádně začetla. Od knihy jsem měla velké očekávání, protože miluju Babička pozdravuje a omlouvá se. A byla jsem trochu zklamaná, protože to nebylo tak dobré. Jinak ale fajn postavy, pěkný příběh
Babičku (pozdravuje a omlouvá se) mám ještě radši, ale i tohle je typický Backman, který nám připomíná, že nic neni černobílé, ani Ove ne. :)
Moc hezký příběh o stárnoucím bručounovi, který se vyrovnává se smrtí své ženy, s vlastním stárnutí i s tím, že je větší dobrák, než si dám o sobě myslel. Kniha je spíš mile úsměvná než humorná a místy spíš dojemná. Pro mně tedy hodně dojemná :) Když jsem si spočítala, kolik bylo autorovi, když to napsal, ani se mi nechtělo věřit, že mohl tolik rozumět pocitům toho stárnoucího muže i ostatním postavám. Vím jistě, že k této knize se časem ráda vrátím.
Mně to připadalo jako taková pohádka pro dospělé, taková korektní. Je tam všechno - mladá generace a stará generace, domácí i přistěhovalci, zvířata, gayové , zvůle úřadů x pomoc novinářky, téma smrti i narození - Ove všechno vyřeší, no jako v pohádce. Ale musím říci, že se mi kniha četla hezky, to zase ano.
Do této knížky, na kterou jsem narazila v knižní šifře od Martinusu, jsem se začetla hned v prvních stránkách. Postupné odkrývání nitra 59-letého Oveho, jeho zajímavý osud a povaha, těšila jsem se na každou další kapitolu plnou ironie, humoru, smutku, lítosti, lásky, velkého srdce. Třešničkou na dortu byl pro mě epilog, a tak jsem nemusela zavřít knížku s „ach jo, jak to asi dopadlo“ . Dávám plný počet.
Myslím, že je těžké vyjadřovat pocity mluveným slovem, a to si ještě pomáháme často gesty a mimikou. Umět vložit pocit do slov a vět pouze napsaných je ještě větší oříšek. Ne však pro tohoto skvělého autora, který umí z jednoduchého příběhu, napsaného v jednoduchých větách, ve kterém Vám navenek ne příliš zajímavý antihrdina vypráví svůj příběh, vytěžit emocionální maximum. Laskavé backmanovske vidění lidí a světa kolem nich mě naprosto spolehlivě dovede okouzlit a často obohatit. Tohoto autora jsem objevila prostřednictvím této databáze a mých oblíbených nadšených uživatelek/ů . O co později jsem se s ním seznámila, o to intenzivnější pocity a emoce mi čtení jeho románů dává. A tak už jen díky všem mým oblíbeným a panu Backmanovi velká poklona. Skvělé to bylo :-).
Štítky knihy
kočky přátelství prvotina zfilmováno stáří švédská literatura mezilidské vztahy senioři sousedé
Autorovy další knížky
| 2014 |  Muž jménem Ove |
| 2017 | Medvědín |
| 2020 | Úzkosti a jejich lidé |
| 2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
| 2016 | Tady byla Britt-Marie |
Tak to bylo moc, moc krásné! Stejným dílem vtipné, jako smutné. Humorné momenty střídají pasáže, které vám do očí vženou slzy dojetí. Určitě doporučuji! Poslouchala jsem audioknihu v podání Jana Vlasáka - úžasně zpracovaná.