Muž jménem Ove
Fredrik Backman
Román o lásce, pořádném nářadí a o tom, proč je důležité jezdit saabem. Ovemu je padesát devět let. Řídí saab. Na pozici předsedy družstva vlastníků byl sice vystřídán už před pár lety — což on sám považuje za převrat — ale to mu rozhodně nebrání ve vykonávání funkce strážce pořádku. Samozvaného strážce pořádku. Když se do protějšího domku přistěhují noví sousedé a místo pozdravu se jim jen tak mimochodem podaří nacouvat do Oveho poštovní schránky, spustí se kolotoč nečekaných událostí — začíná příběh o překvapivém přátelství, toulavé kočce a prastarém umění řídit. A o tom, jak se změní životy lidí, kteří se s Ovem setkají.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2015 , HostOriginální název:
En man som heter Ove, 2012
více info...
Přidat komentář


Ove, osudem zkoušený mrzout, který nakonec, i když se tomu brání, znovu nalezne smysl života a zjistí, že stále může být k užitku.


Tuhle knížku miluji, přes ni jsem se dostala k Backmanovi, který mi velice "sedl".
Muž jménem Ove je má srdcovka, dokážu ji číst i poslouchat v audio verzi (kterou skvěle namluvil Jan Vlasák) pořád dokola. Doporučuji.


Velmi dojemný příběh, co mě chytil za srdce. Hlavní postava dokáže rozčílit a zároveň potěšit. Ukázka toho, že dobrého člověka dělají dobré skutky.


Muž jménem Ove, nerudný bučoun a zároveň "muž s příliš velkým srdcem". Mohla bych knížku odsoudit slovy: "prvoplánový doják". Ale neudělám to. Doják to je. Prvoplánový možná taky. Ale zároveň silný, uzasně podaný lidský příběh, který mě dokázal rozesmát i rozplakat. Plný backmanovských postaviček. Moje teprve druhá kniha od autora (kvůli mediálnímu humbuku jsem se mu donedávna vyhýbala) , který má svůj velmi osobitý rukopis, takže je asi lepší si jeho knihy dávkovat s odstupem. Jako takový hořkosladký bonbónek.


Člověk se směje, brečí. A pořád dokola. To je Muž jménem Ove. Backman tím svým ležérním stylem zase boduje.


Tak tahle kniha mě opravdu bavila, četla se s lehkostí, příběh je v podstatě velmi jednoduchý a i tak dokáže zaujmout a dojmout. Moc pěkné čtení, doporučuji.


Ke knížce jsem přistupovala jako k humoristické, což možná byla chyba - poprvé jsem se zasmála až na straně 80 (Volvo vs. Saab) a zapochybovala o svém výběru. Dalši pobavení pak přišlo už o něco dříve, kolem strany 200 následovalo dojetí a pak už se ve mně tyto dva pocity prolínavě střídali až do konce. Odkládala jsem knihu s úsměvem a slzou v oku...dokonalá kombinace.


Oveho příběh je dojemný. Ačkoliv je to bručoun, chytne vás za srdce a musíte si ho prostě zamilovat. Krásně napsáno, vtipné a leckdy až absurdní scény vás přimějí se smát.


Naprosto skvělá kniha plná humoru, lidskosti, laskavosti, absurdity a všeho, co chcete číst. Tímto se řadí mezi mé nejoblíbenější knihy vůbec a jsem ráda, že to byla první, kterouu jsem od autora četla.


Právě docteno, byla to moje druhá knížka od autora a opět se mi moc líbila... Místy jsem se fakt zasmála a konec mě dojal... Doporučuji k přečtení


Zo začiatku ma Ove nijako nezaujal; vlastne mi prišiel pomerne otravný. Neskôr som zistil, že sa v niektorých oblastiach pozerám na svet rovnako ako on (a to mám o nejakú tú desiatku rokov menej ako Ove) a začal som sa na ňom zabávať a smútiť zároveň s ním. No a na konci...ďakujem, Ove!


Fredrik Backman je velmi populární švédský autor, od kterého jsem asi před půl rokem četla kratičký román Životní terno. Ten mě zaujal především tím, že autor na pouhých 80 stranách dokázal naťuknout spoustu důležitých myšlenek. Proto jsem chtěla zkusit i jeho delší romány, které jste mi po přečtení Životního terna hodně doporučovali.
Jako první jsem sáhla po knize Muž jménem Ove. Přiznám se, že jsem se jí dost bála, protože je přirovnávána ke knize Stoletý stařík od Jonase Jonassona, který mě tak nebavil, že jsem nebyla schopná ho dočíst ani doposlouchat ve formě audioknihy. Teď ale můžu říct, že ačkoliv mezi oběma romány skutečně existuje určitá podobnost, Muž jménem Ove mě zaujal daleko více.
Co od knihy dostaneme? Starého nevrlého chlapa, kapku černého humoru a především krásné poselství. Přestože mi některé části knihy přišly dost repetitivní, scény, které měly být vtipné, mi zas tak vtipné nepřipadaly, a zápletka byla hodně předvídatelná, nakonec to bylo celkem fajn čtení. Jen mě mrzelo, že mě příběh nezasáhl tolik jako jiné čtenáře. Některé pasáže byly sice smutné, ale nemůžu říct, že by na mě autor všechny ty emoce nějakým způsobem přenesl. Je dost možné, že mi zkrátka styl psaní těchto severských autorů sedí spíše v žánru thrillerů. I přesto ale hodlám s knihami Fredrika Backmana pokračovat a třeba jednoho dne objevím to kouzlo, které se v jeho tvorbě skrývá.

Nádherný příběh, ze začátku jsem se nemohla začíst, ale postupně to bylo čím dál lepší a konec mě dojal. Doporučuji k přečtení.


Audiokniha :
Nejdřív jsem si říkala, do čeho jsem to zase pustila. Nakonec to byl příjemný poslech. Hezký, emotivní příběh.


Obhajoba nevrlého důchodce vykresleného v závěru jako úžasný muž. Velice povrchní dej retrospektivně odhalující osobní život hlavního hrdiny, jeho prožité strasti a jméno napsané 2-4x téměř v každém odstavci.
Štítky knihy
kočky přátelství, kamarádství prvotina zfilmováno stáří švédská literatura mezilidské vztahy senioři sousedéAutorovy další knížky
2014 | ![]() |
2017 | ![]() |
2020 | ![]() |
2015 | ![]() |
2016 | ![]() |
V dospělosti už nemám tolik času na čtení, proto jsem poslední dobou došla k přesvědčení, že mě málokterá kniha dostane tak, abych se do ní dokázala ponořit a žít jejím příběhem několik dní. A pak mi do života přišel Backman.
Ove mě naprosto dostal, od poloviny knihy mi slzy tekly proudem, a po dočtení jsem jenom zírala do stropu a celý ten příběh si v hlavě přehrávala znovu a znovu. Moc děkuji za to, že jsem mohla poznat muže s příliš velkým srdcem