My deti zo stanice ZOO
Christiane Vera Felscherinow , Horst Rieck , Kai Hermann
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/290319/bmid_my-deti-zo-stanice-zoo-CGO-290319.jpg
5
8251
8251
My děti ze stanice ZOO série
1. díl >
Kniha zachytáva príbeh mladej tínedžerky v Západnom Berlíne v druhej polovici sedemdesiatych rokov, keď na scénu vtrhli tvrdé drogy, s ktorými mala skúsenosti už ako trinásťročná. Vznikla v spolupráci s dvoma nemeckými novinármi a toto už klasické dielo svojho žánru dodnes nestratilo nič na aktuálnosti. Christiane sa v centre mládeže už v dvanástich dostala k hašišu, na diskotéke sa v trinástich prepracovala k tvrdým drogám a skončila na heroíne. Jej matka dva roky netušila, že užíva drogy a zarába si na ne prostitúciou, ktorej sa nevyhlo takmer žiadne dievča s podobným osudom. Je to zároveň príbeh bezradnej spoločnosti, ktorá si s drogovo závislými deťmi nedokázala vo svojej dobe poradiť a mnohé z prípadov skončili tragicky.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry
Vydáno: 2015 , PremediaOriginální název:
Wir Kinder vom Bahnhof ZOO, 1978
více info...
Přidat komentář
Četla jsem jí asi ve čtrnácti a dodnes si vybavuju některé části knihy. Příběh silný, který by si měl podle mě přečíst úplně každý. Občas se k ní znovu vracím, i když nepopírám, že mi je z ní trochu ouzko.
Četla jsem ji snad již v osmičce nebo v prváku na střední, ale mrazí mě ještě dnes, když si ten příběh vybavím. Děsivý příběh o tom, jak snadno se dá sklouznout k závislosti a dopadnout na dno, a nejbližší okolí si přitom ničeho nevšimne. Mělo by patřit mezi povinnou četbu.
První kniha ,co jsem přečetla po dlouhych letech.A od te doby miluju ctění ,takové tematiky. PŘEČÍST TO MUSÍ KAŽDY♥
Tuto knihu jsem četla jako náctiletá někdy ve 13ti letech spolu s knihou Matka Davida S. . Obě knihy se mi líbily. Věřím, že by se s tím mělo seznámit každé dítě v pubertě a stejně tak i samotní rodiče.
Nejvíce mě na knize upoutaly hned jedny z prvních stran a to ty, kde autorka popisuje život a bydlení v Německu. Doporučuji si přečíst i pokračování, kde Christiane popisuje její ,,Druhý život”.
Bylo to děsivé: jednak ta rychlost propadu „do pekel“, jedna syrovost s jakou jsou informace předávané, bez emocí, jen jako výčet životopisných dat, i když se mluví o prostituci, smrti... Nicméně kniha je výborně psaná a klidně bych ji dala jako povinnou četbu dětem ZŠ mezi 13. a 16. rokem.
O Christiane, jak ke drogám přišla. Na rozhovor, který se převrhl ve více než 200 stránkovou záležitost a jenž si vysloužil i stejnojmennou filmovou adaptaci, jsem narazila náhodou. Zpětně říkám, že to mělo (na rozdíl od zvoleného tématu) poměrně jednoduchý jazyk. Proto rychle přečteno, otázka je, zda to ve mně zanechalo nějaké poučení.
A ano, nejspíš i zanechalo. Je to věrně známé klišé, "nepřidávat se ke špatné partě a říct "NE", když nedejbože dojde na drogy". Přestože je patrné, že kniha by měla od drog odrazovat, při čtení si mé debilní já říkalo, jak by to zvládlo určitě lépe než-li Christiane. Tedy nevím, zda kniha stoprocentně plní svůj účel, děsivá je ale dost. Hlavně vsuvky cca. uprostřed knihy, příběhy dalších závislých. Po zádech mrazí, i protože se tyto příběhy skutečně staly. Nejspíš se nestaly přesně tak, jak mluvčí barvitě popisuje, ale stejně z nich člověku není úplně dobře.
Suma sumárum, rozhodně zajímavější, než učitelské přednášky. Mluvím z vlastní zkušenosti. :)
Povinnost každého puberťáka...a měla by to být i velká hrozba. Před dvěma lety jsem v Berlíně na stanici ZOO byla a paradoxně se zde u kostela a dost veřejně jeden člověk sjížděl...no jo :)
Bible každého člověka, který se chce vyhnout závislosti. Příručka pro rodiče. První pomoc pro začínající narkomany.
Tato sonda do trosek dětské duše mě odrovnala jako zlatá rána. Ta dítě nemělo, kde a jak žít, na jejím místě by většina čtenářů asi dopadla úplně stejně.
Jen mě tak pobavilo, jak vypadal tehdejší svět v roce 1977 v Německu a jaká mládež náctiletých byla vychovávaná v Československu :)
Výborná, odvážná, a hlavně poučná kniha. Opět smutné a depresivní. Když jsem knihu četl poprvé, netušil jsem jak brzy tento problém přeskočí k nám. Ne, že by tady dosud nikdy nebyl, jen jeho dopady nebývalo tak snadné nahmatat. Pamatuji se, že když jsem byl ještě malý, těsně po válce, říkalo se o jednom panu doktorovi, že si občas něco bere. I za socíku se mnohá důchodkyně krmila hrstmi prášků na to či ono. Zvláště bolesti hlavy se v té době léčily jednoznačně návykovými léky vyvolávajícími trvalou závislost. Pokud si někdo ze současné dětské generace tuto knížku přečte, a kdyby jen každému stému z nich pomohla vyhnout se byť jen drobným potížím s tímto problémem souvisícím - díky p.Felscherinow. Velmi oceňuji otevřenost se kterou autorka, matka hlavní postavy, k tomuto tématu přistupovala. Těch, kterým pomohla jsou už dnes nepřehledné zástupy. Bohužel těch kteří jí nečetli, nebo si ji nevzali k srdci je rovněž dost. Přesto autorce patří má úcta, obdiv a veliký dík.
Dávám hvězdy tři. Hlavním kriteriem mých hodnocení je to jak se po přečtení knihy sami cítíte. Kniha prolomila veliké tabu, a zaslouží si některé z prvních míst mezi těmi, které vás seznámí s drogovou tematikou.
Kniha díky které jsem začala číst. Velmi silný příběh, který by neměl minout asi nikoho. Doporučuji.
Když jsem byla na základce a na střední, tahle knížka byla hit. A od té doby se na ni chystám. No, po více než dvaceti letech na ni přišla řada. Rozhodně je zajímavá, čtivá, ale klidně mohla mít o pár desítek stránek méně... :-)
Velmi silná kniha, která na mě mocně zapůsobila, a nejednou se mi při jejím čtení stáhl žaludek. Příběh zrekonstruovaný z výpovědí mladé narkomanky Christiane je natolik syrový a sugestivní, že se čte jedním dechem a čtenář od první chvíle prožívá spolu s hlavní hrdinkou postupný a neodvratný pád na samé dno propasti jménem drogová závislost. Text doplňuje i několik fotografií, které dokreslují pocit děsivé reálnosti popisovaného. Christiane je ukázková antihrdinka, která se do problémů dostala sama vlastní hloupostí a postupně ničila nejen sebe, ale i druhé, a přesto jsem s ní soucítila, rozuměla řadě jejích pocitů a fandila jí, aby nad svou závislostí vyhrála. Její příběh je strašně drsný a smutný, ale myslím, že by si ho měl přečíst každý teenager, který někdy na drogy jen pomyslel. Jako názorná ukázka, kam až drogy mohou člověka dostat, funguje podle mě mnohem lépe a účinněji, než nudné televizní dokumenty o drogách, které nám pouštěli ve škole. Kniha má hrdé místo v mé knihovně. Velmi doporučuji.
Ano, opravdu silný příběh. Závislost na drogách mi byla velmi známým tématem, jelikož si tím prošel jeden z mých blízkých. Drogy jsou něco jako virus, který si postupně podmaní váš organismus, hlavu a čím více tento virus podpoříte tím jste blíž smrti nebo neodvratným následkům a je to jen na lidech a jejich vnitřní síle, jak se s tím dokážou poprat. Kniha sice nebyla napsána bravurně, avšak velmi do detailu poukázala na tento problém, jež přetrvává už mnoho desítek let a stále více se dostává hlavně k mladým lidem. Knihu bych rozhodně zařadila do povinné četby. Pokoušela jsem se podívat i na film, ovšem nedokázala jsem ho dokoukat, vidět to, co se tenkrát odehrávalo v Berlíně v 70.letech a stále přetrvává bylo opravdu hrůzné.
Určitě všem doporučuji. Poprvé jsem to četla jako teenager a bylo to pro mě dost "drsné". Podruhé jsem knihu četla jako dospělá a dívala jsem se na to jinýma očima. I napodruhé to ale byl silný zážitek, nemohla jsem se od knihy odpoutat, dokud nebyla přečtená. Doporučila jsem to své dospívající dceři jako "povinnou četbu" :-)
Drsne. Slabsie povahy by to radsej ani nemali citat. Zda sa, ze tych stastnych koncov drogovych zavislosti, ktore byvaju s takou pompou prezentovane, moc nebyva. Toto treba ludom ukazovat, nie tych par stastlivcov, co sa z toho vyhrabali...
Štítky knihy
drogy závislost, narkomanie zfilmováno prostituce Německo Berlín dospívání domácí násilí feťáci, narkomani podle skutečných událostí
Skrýt reklamy
Pre rodiča povinná jazda, zakrývať si pred tým oči by nikam neviedlo. Ale nesedela mi forma, ktorá mi prišla detinská, cieľovka bola asi v mladších ročníkoch, aj po obsahovej stránke mi to prišlo prekonané, predsa len za 40 rokov sa toho dosť zmenilo. Ale po tejto knihe mi to že detská furt sedia za PC nepríde zas také hrozné....