My deti zo stanice ZOO
Christiane Vera Felscherinow , Horst Rieck , Kai Hermann
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/290319/bmid_my-deti-zo-stanice-zoo-CGO-290319.jpg
5
8251
8251
My děti ze stanice ZOO série
1. díl >
Kniha zachytáva príbeh mladej tínedžerky v Západnom Berlíne v druhej polovici sedemdesiatych rokov, keď na scénu vtrhli tvrdé drogy, s ktorými mala skúsenosti už ako trinásťročná. Vznikla v spolupráci s dvoma nemeckými novinármi a toto už klasické dielo svojho žánru dodnes nestratilo nič na aktuálnosti. Christiane sa v centre mládeže už v dvanástich dostala k hašišu, na diskotéke sa v trinástich prepracovala k tvrdým drogám a skončila na heroíne. Jej matka dva roky netušila, že užíva drogy a zarába si na ne prostitúciou, ktorej sa nevyhlo takmer žiadne dievča s podobným osudom. Je to zároveň príbeh bezradnej spoločnosti, ktorá si s drogovo závislými deťmi nedokázala vo svojej dobe poradiť a mnohé z prípadov skončili tragicky.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry
Vydáno: 2015 , PremediaOriginální název:
Wir Kinder vom Bahnhof ZOO, 1978
více info...
Přidat komentář
Otřesné,syrové,chvílemi k nevydržení.Nic neskrývající studie drogové závislosti po stránce zdravotní i sociální.Takové memento na druhou.Možná na třetí.
Čtení této knihy jsem celkem dlouho odkládala. Proč? Ani nevím, možná jsem tak nějak tušila, že to bude hodně drsné.. A ono to bylo ještě drsnější.. Pro mě až neuvěřitelný příběh.. Určitě stojí za přečtení a až jednou budu mít děti, 100% jim doporučím si knihu přečíst.. :)
Tahle kniha ve mne vyvolala nemalé emoce.
Lidský úpadek až na samé dno společnosti, zmítat se ve sra*kách a to jste teprve dítě? Zní to jako z hororu, ale tohle se bohužel stalo a o to je to děsivější.
Jen doufám, že tato kniha je na seznamu povinné četby.
Přečteno už na střední, drsné svědectví jedné generace poznamenane pachuť tvrdých drog
podle mě je to jedna z nejlepších knih na téma drogové závislosti a problémů s ní spojené. Osudy popsané tak, že Vás vezmou za srdce, doporučuji
Velice silná kniha, která ve mě zanechala spoustu pocitů - hlavně teda znechucení, další co mě napadá nekonečný kruh, kolotoč který chvílemi zpomalí, člověk si myslí že vystoupí ale opět se rozejde a pokaždé je to horší. :-( Pravdivý příběh -moc smutný, k tomu ty fotografie... Opravdu síla.... Doufám, že nikdo z mých blízkých takhle nikdy nedopadne...
K této knize toho není moc co dodat. Pravdivý příběh o tom, jak dokážou drogy zničit lidský život. Jsem velmi ráda, že jsem tuto kniho četla povinně jako žák základní školy. Za mě román, který by si měl přečíst každý náctiletý. Velmi silná kniha.
Tuhle knihu jsem četla jako součást únorové #vyzvaspointou. Myslím, že jsem nemohla sáhnout po lepší knize, kde hlavní roli hraje závislost. My děti ze stanice Zoo je dosti zajímavá kniha. Nicméně jazyk, jakým je to psané, se mi nečetl dobře, chápu, že je to kvůli autentičnosti, ale tohle nemám mi moc nesedlo. I to, že se to nedělilo na kapitoly a skoro ani na odstavce, se mi nelíbilo. Jinak ale musím říct, že téma je silně podané. Celou knihu jsem si klepala na čelo a říkala si, jak jsou ti lidi pitomí. Chápu, že není snadné přestat, ale je hloupé už jen začít s takovým svinstvem jako je heroin. Takže knihu jako takovou, pokud vás téma zajímá, tak doporučuju, ale nečetlo se mi to tak snadno, jak jsem předpokládala.
Jedním slovem dokonalé. Přečetla jsem si tuhle knížku jen protože jsem jí měla na seznamu povinné četby a před nějakou dobou jsem viděla film. Vůbec jsem nečekala, že se mi tahle knížka bude tak líbit. Občas mi bylo fyzicky špatně z toho, jak autorka všechno popisovala do úplných detailů, ale přesně proto byla ta knížka tak skvělá a díky tomu, že je to autobiografie, bylo všechno reálné a tím hrůzostrašnější si představit, že takhle opravdu někdo žije. Určitě doporučuji přečíst, protože jakmile si předčete tuhle knížku, v životě se nedotknete žádné drogy.
Na doporučení bych se k téhle knize nikdy nevrhnul, protože ať už ostatní shazovali právě ji či filmové zpracování, byli vesměs všichni znechuceni. Jsem rád, že jsem na ně nedal, protože ze všech 20 knižních titulů k maturitě se zrovna tahle kniha řadí k pětici toho nejlepšího, z čehož bych rád v květnu odmaturoval. Ohromně se mi líbilo odlehčené vyprávění, které v sobě na druhou stranu mělo velkou poutavost, která mi jen včera zapříčinila to, že jsem přečetl 50 stran během jediného dne. V neposlední řadě musím vyzdvihnout ponaučení o světě drog v podrobnějším měřítku. Bavilo mě to a zároveň znechucovalo, což byl cíl samotné autorky.
Přečteno 2 x, jednou na základce, podruhé ve 27 letech. Musím říct, že v těch 14 mě kniha asi zaujala víc, podruhé jsem se už tešila, až bude konec. Na mě moc zdouhlavé, ale nelituji.
Knihu jsem četla velmi dávno, minimálně dvakrát. Tento příběh Christine F. nikdy nezapomenu a i po x letech si pamatuji její obsah, jak kdybych to četla včera.
Hltala jsem vždy každé slovo, každé písmeno a tato kniha se mi opravdu vryla velmi pod kůži.
Velmi odstrašující příklad.
Určitě všem doporučuji přečíst.
Fíha. Kniha byla poutavá, na druhou stranu mě její obsah upřímně děsil. Hltala jsem každé písmenko a každou větu. Kniha mě úplně dostala, přemýšlela jsem o ní ještě několik dní. Hlavní hrdinka Christiana si prošla hotovým peklem, litovala jsem ji. Sama mám k drogám a podobným věcem odjakživa odmítavý postoj. Kéž by kniha mohla sloužit jako odstrašující příklad, nicméně se obávám, že spousta náctiletých by si z toho vzala tak akorát příklad.
PS. kniha se mi vryla tak moc pod kůži, že i po několika letech si některé pasáže vybavuji naprosto přesně a stále z nich mám husí kůži!
Souhlasím s tím, že by si to měli přečíst všichni 12+.
Ale ne všichni to budou brát jako prevenci. To vím!!!
Tuto knihu k maturitě jsem upřímně nedočetla, protože se mi jednak nelíbila a jednak ve mě vyvolávala depresivní nálady! HRŮZA pro slabé povahy!!! Hlavní hrdinku moc lituju..
Knihu jsem četla hned po prvním vydání v 87 roce. Na tohle téma moc knih nebylo, kromě Mementa se mi do ruky aspoň tenkrát žádná nedostala... Byla jsem z ní úplně hotová. Velice silný příběh, syrový, drsný a depresivní. Kdo si jí přečetl, nemusí už na přednášku o prevenci proti drogám... Vřele doporučuji, ideálně teenagerům, v dnešní době...
Knížky na toto téma, krásně ukážou nezkušenému člověku, jaké zažívá narkoman pocity a jak úplně jinak vnímá svět. Dej se neustále opakoval, ke konci už mě čtení nebavilo, ale nakonec happy end, což je super, víc takových silných lidí...
Četlo se to moc dobře, hlavní "hrdinka" mě občas dost rozčilovala svým chováním, obecně ale bylo moc dobře popsané, jak postupně klesá hloubš a hloubš do marastu spojeného s drogami, kdy je nutné na drogy sehnat peníze a je jedno jak - krádežemi, prostitucí... A na závěr potěší vcelku happy end.
Tahle knizka je uz klasika, ne? Kdo by ji neznal. Kdykoliv se resi tema drogova zavislost, tak kazdeho napadne prave My deti ze stanice Zoo. Pred nekolika lety jsem mela obdobi, kdy jsem vyhledavala tuhle tematiku a musim priznat, ze je skvela. Kdyz to srovnam s jinymi knihami, tak tahle je hodne vysoko na zebricku. Samozrejme, ze jsou i jine vyborne knihy se stejnou tematikou. Knizka neni vyjimecna nebo jedinecna, ale urcite stoji za precteni a pak se podivat na film (ten je mimochodem take uzasny)
Štítky knihy
drogy závislost, narkomanie zfilmováno prostituce Německo Berlín dospívání domácí násilí feťáci, narkomani podle skutečných událostí
Skrýt reklamy
Tuto knihu jsem chtěla začít číst ve čtrnácti letech a jsem velmi ráda, že jsem tak neudělala. Christiane má, alespoň podle mého názoru, vyspělost dnešních dvacetiletých, kouká se na život díky minulosti jinak, dospěleji. Myslím, že je to dobře, na druhu stranu pokud se nad tím člověk zamyslí právě to ji nejspíš přivedlo k drogám. To a spousta jiných problémů.
Přiznám se, že jsem ze začátku měla problém se stylem krátkých vět, ale ve chvíli kdy se děj začínal více směrovat k vážné drogové závislosti problém byl překonán.
Kniha byla syrová a popisovala vše a to je na ní tak speciálního a odstrašujícího.
Člověk má u tohoto opravdu možnost zamyslet se nad spoustou problémů jak sociálních tak fyzických.