Na co slova nestačí
Brigid Kemmerer
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/488476/bmid_na-co-slova-nestaci-0CE-488476.jpg
5
827
827
Dopisy ztraceným série
< 2. díl
Volné pokračování bestselleru Dopisy ztraceným o sdílení těch nejtajnějších pocitů Volné pokračování bestselleru Dopisy ztraceným o sdílení těch nejtajnějších pocitů Rev Fletcher bojuje s traumaty z minulosti. S adoptivními rodiči po boku se mu to daří… ale s dopisem od jeho násilnického otce se vše vrátí. Emma Blueová radši programuje vlastní počítačovou hru, než aby čelila rozpadajícímu se manželství svých rodičů. Jenže ji kontaktuje online troll, kterého se začne bát. Když se Rev a Emma potkají, zatouží sdílet svá tajemství. Věci však začnou být nebezpečné – a jejich vzájemná důvěra projde tím nejtěžším testem.... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Dívčí romány
Vydáno: 2022 , CooBooOriginální název:
More Than We Can Tell, 2018
více info...
Přidat komentář
Musím uznat, že ze začátku jsem měla problém se začíst a pak mě nesedla Emma. Tak či tak jsem to překonala a jsem za to ráda. Na první díl aspoň za mě to nemá, ale i tak jsem si svým způsobem tuto knihu užila, nejvíc se mi líbil Rew a Matt. Škoda, že tam nebylo napsáno jak to dopadlo s Mattem.
Tak to zase bylo....., bezmála stejně dobré jako první díl. Sice jsem měla trochu problém s pár jízlivostmi u Emmy, protože takhle se nejka přece nechová, ale Rev vše zdatně zachránil. A to doslova. U Emmy byla velkým plusem Texy. Z poděkování autorky až mrazí, že se setkala a vyslechla si příběhy o týrání dětí, kyberšikaně, sexismu atd. Naopak se mi líbila propagace Jiu-jitsu, a to v průběhu celé knihy, jako pomůcky na vyrovnání se s traumatem a jak se dá snadno zvrhnout v muchlování. :)
Knihy od Kremmerer proste zanechávajú stopu. Nielen, že čítate knihu ako posadnutý, ale má to hĺbku, sladkosť, všetko. ĎAKUJEM :)
Když jsem se dozvěděla, že bude pokračování Dopisy ztraceným, měla jsem velkou radost. Teď jsem smutná, že jsem to přečetla tak rychle. Jako první díl má i tato kniha úžasnou obálku. Potěšila mě samozřejmě přítomnost hrdinů z předchozího dílu.
Příběh je velmi čtivý, citlivý, líbezný a roztomilý.
Rev byl od začátku sympatický, trochu netypický, ale hrozně milý. Moc se mi líbilo, jak se vyvíjel vztah mezi ním a Emmou. Konec je bezchybný a moje duše plesala nad tak rozkošným ukončením.
Těším se na další potenciální díl :-)
Kdyby bylo víc hvězdiček, dala bych víc. Tohle byla tak nádherná knížka, že si ji musí přečíst každý. Líbil se mi hlavní příběh, ale i to, jak jsme viděli jak se vyvíjí vztah Declana a Juliet. Prostě si to přečtěte.
Kniha Na co slova nestačí je volným pokračováním Dopisů ztraceným, které jsem já osobně nečetla, ale jestli jsou Dopisy tak skvělé jako Na co slova nestačí, tak se do nic budu asi muset pustit co nejdřív. Vážně jsem nečekala, že Na co slova nestačí bude tak dobré a že mě to tak moc dostane.
Zpočátku se Na co slova nestačí může tvářit jako typická young adult kniha, kde se řeší obvyklé problémy dospívajících, ale už po první kapitole mi bylo jasné, že tohle bude něco víc. Myslím si, že je dobře, že v žánru young adult existují knihy, které se nebojí ukázat i tu temnější stranu dospívání - autorka se zde zabývá například šikanou, domácím násilím, kyberšikanou a nebo rozvodem rodičů. Kniha si s sebou nese spoustu důležitých témat a myšlenek a rozhodně má co předat. Příběh je temný, místy až drsný, ale zároveň se v něm skrývá naděje a láska a ukazuje, že ačkoliv se někdy může zdát, že jsme na všechno sami, pořád je tu někdo, kdo tu pro nás je a to důležité je neřešit problémy sami, ale někomu se svěřit.
Hlavní postavy byly skvělé, i když Emma mi nebyla sympatická tolik jako Rev, jehož příběh mě vnitřně rozložil, a i když jsem nikdy nezažila nic podobného jako on, autorka to uměla napsat tak, že jsem se do něj opravdu uměla vžít. Jsem si jistá, že to není naposledy, co jsem Na co slova nestačí četla, a že se ke knize ještě někdy vrátím.
5⭐/5⭐ Pokud si chcete přečíst něco, co má opravdu nějakou hloubku a zároveň vás to nějakým způsobem zasáhne, tak Na co slova nestačí je ta správná volba.
Za knihu děkuji Albatros Media
Asi bych o téhle knížce dokázala říct spoustu věcí, ale tady uvedu jen nejdůležitější z nich:
- Je to naprosto oprávněný humbook tip. Za mě jedna z top knížek 2020.
- Zamilovala jsem se do každé postavy. Ale zcela určitě mě nejvíc dostalo vykreslení Geoffa a Kristin, protože každý by si přál mít takovou rodinu.
- Není to jen obyčejná YA s pubertálními problémy, je to daleko víc. Má to hloubku, donutí vás to prožívat situace s postavami, všechno v knize je tak "živé".
- Rozhodně byste se chtěli s Revem, Emmou, ale i Declanem a Juliet setkat osobně.
Autorka mi znovu předvedla, že psát vážně umí. Každá její knížka je skvělá a jen tak se nedá zapomenout. Děkuju za to, že napsala zrovna tuhle a budu se těšit na další.
(SPOILER)
Byla to moc pěkná knížka a Revův příběh byl velmi silný. A i přesto, že mě Dopisy ztraceným moc nebavily, zasáhly mě mnohem víc než tahle kniha.
Nebyla sice špatná, ale autorka jen využívala toho, co napsala v prvním díle. I tak mě Revovi kapitoly hrozně bavily a užívala jsem si je. Co mě ale vážně štvalo a iritovalo, byla Emma.
Grr. Nad jejími kapitolami jsem jen obracela oči v sloup, protože se chovala jako sobecká a egoistická mrcha. Na svou skvělou kamarádku byla hnusná, na svoje rodiče byla hnusná, na Reva byla hnusná. U jejích kapitol jsem vyloženě trpěla. Hrozná postava.
Navíc jsem získala pocit, jako by se autorka snažila všechny přesvědčit, že na internetu je jen zlo. To nám ukázala u Horora, tak nechápu, proč takhle musela zkazit dalšího uživatele. Za mě teda ne.
Ale chápu, že někomu se to může líbit. Ale v Heavy Contemporary jsou i mnohem lepší příběhy (Jedna želva za druhou, Eliza a její nestvůry, Láska v prachu hvězd, Kdybychom se neviděli, Co jsme si neřekly). Už druhá kniha která mě jako Humbook Tip zklamala. Ale podle gusta, žádný dišputát
Po přečtení této knihy jsem vážně rozpačitá a její hodnocení asi budu muset na chvilku odložit, abych o tom mohla ještě popřemýšlet, protože momentálně jsem spíš zklamaná. Na knížku jsem se po přečtení Dopisů (dokonce opakovaném) strašně těšila, navíc se na ní všude pěla neskutečná chvála, že je snad ještě lepší, a tak jsem asi měla zkrátka příliš velká očekávání.
Emma mi moc neseděla a její kapitoly mě bavili o něco méně než Revovi. Ten mi přišel v Dopisech jako naprosto dokonalá postava, a tak jsem byla děsně zvědavá na jeho minulost a vlastní příběh, ale asi mi víc vyhovoval jako tichý tajemný týpek s kapucí na hlavě, o kterém se nic moc neví.
Kniha rozebírá obrovské množství závažných témat, jenže úměrně tomu každým jenom tak zběžně prolétne a jde od toho, což je vážně škoda, spíš si autorka měla vybrat pár a tím se věnovat více do hloubky, zatímco takto vyzněla celkem do prázdna. A možná i proto na mě kniha působila dějově trošku slabším dojmem, nějak ve mě vůbec nevyvolávala napětí a i s emocemi to bylo takové vlažnější.
Za mě byly nejlepší pasáže ty, ve kterých se objevoval Daclan a bylo to vlastně pokračování právě jeho příběhu, co mě z celé knihy zajímalo nejvíce.
Zkrátka za mě byly Dopisy výrazně lepší. Kdyby šlo o jakoukoli jinou knížku, tak bych asi dala hodně slabé 4 hvězdičky, ale když vezmu v potaz ten obrovský boom, který se kolem knihy odehrál, tak mám chuť ještě minimálně hvězdičku ztrhnout za nečekané zklamání.
Možná jsem byla jen ve špatném čtecím rozpoložení a zkusím dát Na co slova nestačí ještě jednu šanci, až ten humbuk kolem nich poleví, ale mám strach, že ani to moc nepomůže, škoda.
Tohle bylo skvělý. Příběh byl opravdu hodně silný, rozhodně o něm ještě dlouho nepřestanu přemýšlet. Emma i Rev byli skvělí hlavní protagonisté, už dlouho jsem nečetla contemporary knížku, kde by byly tak skvěle propracované a realistické postavy. A i když se mi, na rozdíl od hodně čtenářů, líbily víc Dopisy ztraceným, tohle čtení jsem si neskutečně užila.
Myslím, že mi asi opravdu nebudou stačit slova, abych dokázala popsat všechny ty pocity, které ve mě tahle ve všech ohledech dokonalá knížka zanechala.
Reva jsem si oblíbila už v Dopisech, a proto mě i tady hned od prvních stránek přirostl k srdci. Emma mi úplně tolik k srdci nepřirostla, občas jsem nepochopila její chování a uvažování hlavně v závěru knihy. Byla jsem moc ráda, že se v knize objevuje i Declan, do kterého jsem se zamilovala už Dopisech a tady tomu nebylo jinak, dozvěděla jsem se jak i jeho příběh pokračoval dál. Další postava, která mě zaujala je Metthew. Dokážu si představit, že by autorka mohla jeho příběh zpracovat jako další díl.
Autorka se nebála na pozadí středoškolské love story vykreslit i vážná témata jako je adopce, násilí, kyberšikana, stalking apod. Je tam toho opravdu hodně, ale vůbec to nepůsobí přeplácaně, naopak je to působí velmi přirozeně.
Knížka je také neuvěřitelně čtivá, že vám stránky vyloženě mizí pod rukama. Vím, že k téhle knížce se budu ráda vracet, stejně jako k Dopisům. Za mě je to jedno velké doporučení.
Na to opravdu slova nestačí. Krásný čtenářský zážitek. Tolik důvěry, upřímnosti, naděje, sbližování, překonávání se, respektu. KRÁSNÉ. Líbí se mi tento styl psaní knih. Krátké kapitoly a opravdu čtivé. Čte se to samo. 5 hvězdiček!
Další úžasný příběh. Emma i Rev mi byli sympatičtí. Drama, láska, hůmor. Skvělá od dechovka.
Překrásná kniha!Jsem opět okouzlena...vším a Revem♡
„Největším štěstím v životě člověka je vědomí, že nás někdo miluje proto, jací jsme, nebo spíše přesto, jací jsme.“
Na tuto knížku jsem se těšila už od té doby co jsem dočetla Dopisy ztraceným. Trochu jsem se bála, zda mi nezkazí dojem z předchozího dílu, ale musím přiznat, že mně okouzlila přinejmenším stejně, ne-li víc. Reva jsem měla ráda už v minulém díle a v tomto jsem si ho přímo zamilovala, Emma mi ze začátku nebyla moc sympatická, ale i ona mi nakonec přirostla k srdci.
Nevím, jestli půjdu proti proudu. Ale pro mě byl první díl lepší. Asi jsem měla větší očekávání.
Po prvním díle jsem se bála, že budu mít problémy se začíst. Hlavně proto, že se změnily hlavní postavy. Ale opak byl pravdou. Je to trochu jiný příběh než Dopisy ztraceným, ale líbil se mi úplně stejně! Možná v některých chvílích i o něco více.
Líbilo se mi, že nebyl odstřihnutý Declan, ale že jsme se o jeho příběhu dozvěděli více a dokonce se i posunul! Rev je sympaták. Emma mi občas připomínala mě samotnou – také více mluvila, než přemýšlela a byla tak neskutečně upřímná, že to někdy bylo až na škodu. Moc se mi líbila i cesta do Mattovy minulosti a moc jsem mu držela palce (že by další kniha byla o něm? Nezlobila bych se!). Upřímně – Declana s Revem bych ráda měla za kamarády! Jsou tak úžasně sví a oddáni jeden druhému. V dnešním světě se zrovna tohle nehledá snadno.
Sečteno, podtrženo: autorka píše opravdu poutavě a má pořád co nabídnout. Hlavně v příběhu opět nechyběly ty wau momenty prozření, že vše je jinak, než se na první pohled zdá. Postavy jsou skvělé a vracíme se i k těm známým. Opět je to příběh s těžším tématem, ale čte se skvěle!
Hodnotím 5 hvězdičkami a nadšeně očekávám další knihu (snad se dočkám).
Popravdě nemám slov!!! Myslím že je to dost poučná kniha pro mládež a vlastně ne jen pro ní. Nemohla jsem se od ní odtrhnout. Smutnej a vlastně reálnej příběh,o to víc to člověka děsí. Jsem ráda že to zkončilo happy endem. Rozhodně doporučuji
Štítky knihy
rodinné vztahy pro dívky romantika domácí násilí pro mládež pro dospívající mládež (young adult)Autorovy další knížky
| 2019 |  Dopisy ztraceným |
| 2019 | Temné a osamělé prokletí |
| 2020 | Na co slova nestačí |
| 2021 | Říkej tomu, jak chceš |
| 2020 |  Statečné a zlomené srdce |
Knížka mě dostala. Mám ráda silné příběhy, kde se hlavní hrdinové vyrovnávají s traumaty a jsou si navzájem oporou. A to tahle knížka splnila na výbornou. Trošku mi připomínala knihy – Topím se v tobě, Topíme se v sobě, které sice řeší jiná traumata, ale stejně jako zde jsou oba hrdinové rozbití a snaží se dát dohromady.
Příběhu jsem věřila, byl napsán tak, že mě vtáhl do děje a nepustil. Hltala jsem každou stránku a pořád čekala, co bude dál. Knížka pro mě měla i poměrně velký přesah, nebyla ta jen obyčejná romantika, nebo young adult.
Reva jsem v mnoha situacích úplně nechápala. Pořád jsem si říkala „Co na tom? Tak už to řekni! Mluv s nimi/ní/ním!“ Jenže pak mě napadlo, jak bych mu mohla radit? Vždyť po tom, čím si prošel, nemusí a možná ani nemůže reagovat běžně. Při tom jeho úvahy mě v mnoha situacích úplně dostali. Ten kluk měl v hlavě sice šílený chaos, ale zamilovala jsem si ho.
Emma mě chvílemi hrozně štvala. Chápu, že to neměla úplně jednoduché, ale přesto v mnoha situacích jednala hrozně sebestředně. A naprosto jsem se ztotožnila s názorem Cait, která její jednání moc pěkně shrnula.
Co mě ale na knížce dostalo a je to její největší klad, jsou vedlejší postavy. Declan byl ještě lepší než v prvním díle. Fantastický kamarád. Jejich vztah s Revem mi přišel možná i nejlepší na celé knížce. To samé co Declan pro Reva byla Cait pro Emmu. Hrozně se mi líbilo, jak při nich stáli, i když si to v té chvíli možná ani nezasloužili. Revovi rodiče byli úžasní. Tolik pochopení, lásky, trpělivosti, tolerance, při tom Revovi nikdy nevnutili svůj názor. Diskuze Reva Geoffem byly také parádní. No a v neposlední řadě Matthew. Moc se mi líbila dynamika jeho vztahu s Revem a možná ještě o maličko víc s Declanem. Byť ta tam byla jen naznačena. Opravdu doufám, že i Matthew dostane vlastní díl.
Na závěr musím konstatovat, že i když se mi první díl líbil opravdu hodně, tak tento druhý ho ještě překonal. Takže doporučuji.