Na dvore z tŕňov a ruží
Sarah J. Maas
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/541456/bmid_na-dvore-z-trnov-a-ruzi.jpg
4
4719
4719
Dvůr trnů a růží / Na dvore z tŕňov a ruží série
< 1. díl >
Fantasy od autorky megaúspešnej série Trón zo skla!Fantasy od autorky megaúspešnej série Trón zo skla! Keď devätnásťročná lovkyňa Feyre zabije v lese vlka, na prah jej domu dorazí nebezpečný netvor, ktorý sa dožaduje odplaty. Feyre sa razom ocitá uprostred zákernej čarovnej krajiny, ktorú pozná len z rozprávok a legiend. Až tam zistí, že jej uchvatiteľ nie je žiadny netvor, ale príslušník rasy smrteľne nebezpečných a nesmrteľných férov, kedysi vládnucich celému svetu. A volá sa Tamlin. Na jeho panstve si postupne uvedomuje, že ľadová nevraživosť, čo k nemu pociťovala, sa premieňa na spaľujúcu vášeň pohlcujúcu všetky klamstvá a výstrahy o prekrásnom, no nebezpečnom svete férov. Férsku krajinu však zahaľuje prastarý zlovestný tieň. Feyre musí objaviť spôsob, ako ho zastaviť... inak má na svedomí Tamlina aj celú férsku rasu.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2024 , Slovart (SK)Originální název:
A Court of Thorns and Roses, 2015
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
První díl z Dvorů nás uvádí hlavně do nově vytvořeného světa a seznamuje s hlavními postavami. Na knížku lze pohlížet na jakýsi prolog k rozsáhlejšímu příběhu, proto je dobré před zavrhnutím celé série dát šanci i sequelu, a podle něj se rozhodnout, zda v čtení pokračovat.
Dvůr trnů a růží je do první poloviny celkem nudný. Jarní dvůr s jeho vladařem a Lucienem mě nijak zvlášť neoslovil a pamatuji se, jak jsem netrpělivě čekala na hybný motor celé knihy – Rhysanda. Když se konečně na scéně objevil, příběh nabral spád a začal se ubírat mílovými kroky. Do toho přibyla i fajn záporačka Amarantha, které člověk snad fandil víc než té ne-moc-zajímavé Feyře. I když vrcholem mých nesympatií byla její sestra Nesta, jež mi vadila od první věty. Jinak ale děj hezky plynul a než jsem se nadála, kniha byla u konce.
Za mě jeden z lepších retellingů na Krásku a zvíře, který není zas tak pohádkový, jak se může zdát, ale přesto má schopnost okouzlit každého čtenáře...
Fantasy série Dvory (myslím ty 3 knihy, další knihy už netvoří ten hlavní příběh) je něčím, co jsem dlouho hledala. Příběh o odvážné dívce, která poznává samu sebe, lásku, vztahy, přátele. Velice dobře jsem se začetla do všech těch jejích pocitů, toho, co musela prožít, snášet. Jasně, v knize je i dost míst, kde se hlavní postavy musejí vyrovnat s bolestí a starostmi, ale obvykle se to postupně promění v něco dobrého, posílí je to. I když bylo pár témat těžších (v dalších dílech), velice dobře se to četlo a byla jsem z celé série pozitivně naladěná. Tak trochu bojovně. Protože celé je to vlastně o cestě za svými sny. A úplně nejvíc oceňuji, že mi autorka ponechala všechny mé oblíbené postavy naživu. Už čtu celou sérii podruhé a stále mne baví některé části prožívat znovu a bavit se vtípky a některými scénami. S naprostou jistotou vím, že se budu ke knize hodně často vracet i v budoucnu.
Můj dojem z této série - první díl sem přečetla ve velmi krátkém čase a uměl mě vtáhnout do děje. Nevím proč, co na něm bylo tak zvláštního, ale líbil se mi.
Aktuálně mám rozečtený díl druhý a musím říct, že to je pro mě utrpení. Nějak nejsem schopná se do druhého dílu začíst :-( Čím to je, nevím, ale působí to na mě takovým dojmem, jako by druhý díl napsal někdo jiný .....
Tak zrovna u čtení této knihy jsem moc nechápala co na tom všichni vidí. Celkem dlouho mi trvalo se do knihy začíst a kolikrát jsem se do čtení musela nutit. Prostě takový slabý průměr. Další díl je už o něčem úplně jiném. Takže pokud vás první díl moc nenadchl, zkuste dát této sérii druhou šanci.
Teď čtu druhý díl. A musím říct, že stejně jako u Skleněného trůnu, to působí dojmem, že první díl napsal někdo jiný. V obou případech je první díl nejhorší z celé série . Jako by autorka chtěla, aby její série četli jen zarytí fanoušci, kteří ví, že bomba to je až od druhého dílu . Toliko mé dojmy. Tenhle díl je takový jednoduchý, málo děje, zápletky ve výsledku nic moc.. ale doporučení: vydržte, opravdu! Pokračování už je autorčina skvělá klasika.
Jde jasně vidět že je to jen velky rozjezd velkého toboganu který má přijít po tom to díle. Tudíž na tuto knížku uplne v twn to moment nemohu říct svuj názor
Kniha na motivy Krásky a zvířete, mé nejoblíbenější pohádky u dětství? Neskutečně jsem se na tento příběh těšila a musím se přiznat, že mě ze začátku pohltil. Ačkoliv jsem se bála, že bude uprostřed příběh utíkat pomalu, kupodivu příjemně utíkal. Nicméně jednu hvězdičku musím ubrat za směr, kterým se ubíral konec a za motiv milostného trojúhelníku, který se v těchto příbězích už trochu tváří jako větší klišé. Na druhou stranu, vyzdvihuji čtivý styl, sympatické postavy i natěšení na další díl, kde se nechám překvapit, o čem se bude odehrávat.
Na tuhle sérii jsem se chystala od té doby, kdy jsem její druhý díl viděla na Databázi v žebříčku nejlépe hodnocených knih. Angína pak byla skvělou příležitostí, kdy sáhnout po dívčí fantasy z netradičního světa víl, i když jsem jednou tak starší, než je u téhle knížky cílovka. A hle, neobvyklý svět víl – krásný, krutý, romantický i komplikovaný, mi naprosto učaroval. A přestože byla inspirace Kráskou a zvířete do očí bijící, dokázala autorka do příběhu vložit řadu nových zápletek.
Tahle kniha mě celkem překvapila. Byla pěkná, originální, ale mně tam pořád něco chybělo. Asi jsem po přečtení Rodu země a krve a všech ohlasech čekala víc. Musím říct, že hlavní pár mi k sobě tak nějak nesedí. Taky jsem měla problém, že snad ani jedna postava mi nebyla sympatická.
Už je to skoro rok, co jsem dočetla sérii Skleněný trůn. Při čtení té série si mě Maasová získala a tak bylo je otázkou času, kdy se vrhnu i na opěvované Dvory. Prvních sto stran bylo hodně pomalých a moc jsem se nechytala, pak se ale příběh rozjel a já si znovu začala užívat čtivost a napětí, které autorka rozhodně umí. Feyre jsem zatím úplně nepřišla na chuť, ale myslím, že se to postupem času změní. Jsem moc zvědavá, jak se bude příběh vyvíjet dál. Jakým směrem se bude vyvíjet osud vílí říše a taky jsem moc zvědavá na to, jak se zamotají vztahy mezi hlavními hrdiny.
Měla jsem ráda autorčinu sérii Skleněný trůn, ale nedočetla jsem ji. Tahle série vypadá mnohem lépe a je kratší, takže tuhle určitě musím dočíst. Na začátku jsem hlavní hrdinku moc ráda neměla kvůli tomu co provedla, ale nakonec začalo vše dávat smysl. Nikdy bych neodhalila co měla Sarah v plánu a moc se jí to povedlo. Překvapila mě každou zápletkou ke konci knihy. Těším se na další a jsem zvědavá kam dál to povede. Spíš jsem si oblíbila Rhysana než Tama :)
Po všech těch vážných knihách jsem si musela přečíst nějakou oddychovku a kniha na motivy mé oblíbené pohádky byla jasná volba:-) moc mne to bavilo, nenašla jsem žádné hluché místo. Pořád tam byla nějaká akce. Feyer mne bavila spíše jako lidská dívka, tak uvidime, co přinesou další díly a zda Feyer nakonec nepohlti temnota.
Úžasný, napínavý příběh, úžasná pohádka - motiv Krásky a zvířete se mně taky moc líbil. Hned začínám číst další díl. Po dlouhé době jsem nadšená z příběhu. Výborná volba a tentokrát šťastná ruka po sérii zklamání.
Oddechové čtení na motiv Krásky a zvířete zasazené do prostředí víl. Velmi čtivé a poutavé, sice člověk ví, jak to dopadne, ale to vůbec zápletce na atraktivnosti neubírá.
(SPOILER)
Skvělý romantický fantasy příběh.
Od autorka jsem četla pár jejích předešlých knih a co se jí musím nechat je to, že píše neuvěřitelně čtivě. Od knížky jsem se opravdu nemohla odtrhnout.
Hlavní hrdinka mi nevadila a měla jsem jí ráda. Byla odvážná a svá.
Mezi mojí nejoblíbenější vedlejší postavu patří Lucien. Ten byl úžasný ! Miluju jeho humor a vždycky když se v knize objevil jsem měla velkou radost.
Tamlin nebyl špatný,ale Lucien to nebyl. I tak jsem ho měla ráda a přišel mi sympatický.Na Feyre byl milý a netlačil na ni. Koho jsem ale neměla moc v lásce a spousta čtenářek má je Rhysland. Ten mi opravdu nesehl. Nelíbilo se mi jeho namyšlené chování a to jak Feyre vvydíral.A ano taky jí pomáhal.Upřímně celkové tenhle tip postav nemám moc ráda. No holt mám mnohem radši niceboye než badboye. A bohužel už vím s kým Feyre nakonec skončí a moc nadšená nejsem. No třeba se to změní.
Příběh mě opravdu moc bavil od začátku až do konce a jak už jsem psala, od knihy jsem se nemohla odtrhnout a pořád jsem chtěla číst dál.
Prostředí mi nepřišlo nikterak moc originální,ale co v dnešní době je že ? Nevadilo mi to ani v nejmenším a moc se mi líbil námět Krásky a zvířete.
Knížku mohu s klidným srdcem doporučit a jsem z ní opravdu nadšená. Moc se mi líbila a už se těším, až se pustím do dalších dílů, které mají prý být ještě lepší.
4,9/5*
Audiokniha v angličtině:
Celý příběh je taková romantická pohádka. Z anotace jsem byla trochu nesvá, protože představa převyprávění Krásky a zvířete mě zrovna nelákala, ale kniha se začne postupně ubírat jiným směrem a ke konci už má se svou inspirací pramálo společného. Kniha se mi natolik líbila, že není mnoho věcí, které bych jí vytkla. Maas často opakuje a používá stejné obraty a výrazy dokola, což mi trochu lezlo na nervy, ale jsem ochotná jí to odpustit (minimálně v 1. díle).
Maličko mě zmátl celý koncept 'za trest tě vezmu pryč od tvé příšerné rodiny, která tě jen šikanuje a dám ti ubytování v luxusním sídle s all inclusive a dvěma fešnými týpky'. Nebylo mi úplně jasné, jestli Tamlin chápe význam slova trest. Příběh je ale vyprávěný velmi poutavě a zápletka mě bavila obrovsky. Skoro se stydím, jak moc jsem si tuto knihu užila a lituji, že jsem ji neobjevila dřív.
Poslední dobou hodně často vystupuji ze své komfortní zóny.
Jediné fantasy, které jsem četla před touto knihou, byl Harry Potter a Twilight sága.
Tak si nejsem úplně jistá, zda bude mé hodnocení podnětné pro fanoušky fantasy, kteří jsou v tomhle žánru více sečtělí.
Ale tohle je můj pohled a mé pocity z knihy.
•
Fantasy není asi úplně můj šálek čaje z důvodu, že vždy v tom hledám i trochu toho reálného a to ne vždy tento žánr splňuje.
Tohle na mě spíše více, než jako fantasy, působilo jako pohádka na motivy Krásky a zvířete a romantické drama, samozřejmě s prvky erotiky. :-)
Ale právě díky tomu pohádkovému nádechu se mi to moc líbilo.
•
Nejvíce jsem si oblíbila postavu Luciena, líbil se mi také Tamlin a hlavní hrdinka Feyre, nevím, prozatím mám k ní takový neurčitý postoj, ale spíše kladný.
Uvidím, jak se vyvine v dalších dílech.
•
Momentálně se to má tak, že jsem se dostala do poloviny druhého dílu a tam "stojím" už tři měsíce.
Mezitím jsem přečetla několik dalších knih a nějak ne a ne číst dál, ale rozhodně mě zajímá, jak to bude pokračovat.
Ale tady už je právě vidět ten obrovský skok z pohádky do fantasy.
Každopádně chci ale sérii dočíst a vytvořit si takový ucelený názor.
Natolik špatné, abych věděla, že se k tomu nevrátím, to nebylo. Jen už se to trochu táhne.
Štítky knihy
láska magie smrt erotika pro dívky romantika víly, rusalky fantasy romantasy
Autorovy další knížky
| 2015 |  Skleněný trůn |
| 2016 | Dvůr trnů a růží |
| 2017 | Dvůr mlhy a hněvu |
| 2016 | Královna stínů |
| 2020 | Rod země a krve |
75% - o téhle sérii jsem slyšela, že je v rámci žánru velmi dobrá, a tak jsem se se zájmem začetla do prvního dílu, který čtivý opravdu je, i když bylo poměrně dost věcí, které mi na příběhu neseděly. Hlavní hrdinka Feyre z říše lidí je poté, co zabije vílu ve vlčí podobě odvlečena pod záminkou jakési Úmluvy mezi lidmi a vílami na sídlo vladaře Jarního dvora Tamlina. Postupně zjišťuje, že země víl je sužována nákazou, která omezuje magické schopnosti víl, ale sama víly zpočátku kvůli dávným předsudkům (a ony to nejsou jen nepravdivé předsudky) nenávidí. První Feyřin pobyt v Prythianu mi připadal dost rozvláčně napsaný, plno úvah a rozhovorů Feyre s Tamlinem, jeho pravou rukou Lucienem a komornou Alis, ale nic skutečně podstatného se nedozvěděla (a její snahy se něco dozvědět - tedy kromě toho, jak se z říše dostat - mi nepřipadaly příliš přesvědčivé) - na to, že zabila jejich společníka, se k ní všichni chovali překvapivě slušně a ona se jakoby vůbec nesnažila pátrat po tom, proč tomu tak je. Takže se logicky (a jaksi účelově) dozvěděla všechno až příliš pozdě, což nás přivedlo do druhé poloviny knihy, která byla o dost zajímavější a víc nabitá dějem, i když na konci jsem se opět musela ptát, zda se současný fantasy žánr opravdu nutně neobejde bez toho, aby v příběhu postavy nebyly více či méně zalité vlastní či cizí krví, týrané, ubité a tak vůbec. Věci, na které upozorňuje autorka, do knihy bezpochyby patří, ale přišlo mi, že to krvavé podání už je přehnané, zřejmě asi aby se vyhovělo dnešnímu pro mě ne úplně pochopitelnému vkusu čtenáře. Ovšem vrhla jsem se hned na druhý díl a začalo to slibně, takže se těším na další pokračování.