Na dvore zo strieborných plameňov
Sarah J. Maas
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/492061/bmid_dvur-stribrnych-plamenu-bAf-492061.png
4
1639
1639
Dvůr trnů a růží / Na dvore z tŕňov a ruží série
< 4. díl
Pokračovanie celosvetového hitu Na dvore z tŕňov a ruží! Hrdá Nesta Archeronová sa vždy ľahko nahnevala a ťažko odpúšťala. Po tom, čo ju násilím ponorili do Kotla a proti jej vôli premenili na férku, si len s námahou hľadá svoje miesto v tom cudzom, pre ňu novom svete, plnom nebezpečenstiev. A čo je horšie, stále nedokáže zabudnúť na útrapy vojny s Hybernom a vyrovnať sa so stratami. Viac než ktokoľvek iný ju dokáže rozzúriť Cassian, skúsený bojovník, ktorého pozícia na Nočnom dvore ho stále drží v Nestinej blízkosti. Hnev však nie je to jediné, čo v jeho spoločnosti cíti. Iskrenie medzi nimi je nepopierateľné a plamene sa naplno rozhoria, keď ich okolnosti donútia tráviť spolu čoraz viac času. Na kontinente zatiaľ zradné kráľovné ľudí uzavreli nové, nebezpečné spojenectvo, ktorým ohrozili krehký mier vo všetkých ríšach. Aby ich Nesta a Cassian dokázali zastaviť, budú musieť čeliť hrôzam zo svojej minulosti. A tak vo svete, ktorý sa ešte nespamätal z vojny a už ním znovu zmieta neistota, obaja zvádzajú boj so svojimi vnútornými démonmi aj s nepriateľmi zvonku a súčasne hľadajú prijatie - a záchranu - v náručí toho druhého.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno:
2021
,
Slovart (SK)
Originální název:
A Court of Silver Flames, 2021
více info...
Přidat komentář
Z knihy mám tak trochu rozporuplné pocity. Líbilo se mi, že se zde střídal pohled Nesty a Cassina (Cassian byl vždycky sympoš), super, že do děje přibily i nějaké nové tváře. Co se mi až tak moc nelíbilo, byl (na můj vkus) až příliš barvitý popis sexuálních scén (opravdu nemusím číst na 5ti stránkách jak Nesta šnorchluje Cassiana.... :D).
Na to, že kniha měla přes 700 stran, tak v ní nebylo zrovna moc akce, hodně se to točilo okolo výcviku a duševního rozpoložení hrdinů. Konec by klidně mohl být víc rozepsaný. Celkově bych hodnotila 85 %.
Tohoto dílu jsem se trochu bála a to ze dvou důvodů. Nemám ráda opětovné otvírání sérií a zároveň mě Nesta nijak neoslovila v první trilogii. Musím říct, že oba strachy byli vcelku rychle smazány, i když několik výhrad mám.
První je pro mě až zbytečně moc sexuálních scén, které mi nedávaly valný smysl. Teď abychom si rozuměli, sex v knihách mi nevadí, ale v tomto příběhu k většině sexu došlo bez kontextu. A ještě ke všemu u něj hrozně žvanili. A korunu tomu nasazoval fakt, že polovina těch aktů byla ve chvíli, kdy minimálně jeden z nich byl propocený nebo špinavý. A to mě fakt spíš odpuzuje, než nějak žhaví. O neustálém zmiňování jeho velikosti pomlčím, většina žen ví, že enormní rozměry nejsou nijak pohodlné.
Druhá věc, která mi úplně nesedla na příběhu je Nestino chování. Ano, do jisté míry jí člověk v mnoha věcech víc chápal, protože jsme dostali pohled do její hlavy, ale spousta jejích činů nebyla způsobená přeměnou. Vždyť zahořklá byla dávno před ní a proto mě štvalo, že jí všichni omlouvali tím, čím si prošla. Do jisté míry si myslím, že to nebylo úplně dobře napsané, jelikož se občas chovala dost rozdvojeně, kdy i mezi čtyřma očima přeskočila od nenávisti k sexu k sebepohrdánní.
Naopak oceňuji vnesení nových postav a oživení jedné bojové legie. Autorka to promyslela dobře, od začátku do konce nás na střídačku napínala děním kolem smrtelných královen a uklidňovala tréninkem těla i ducha hlavní hrdinky.
Čím víc dílů mám za sebou, tím víc se utvrzuji v přesvědčení, že bych strašně moc chtěla příběh z pohledu postav z podzimního dvora, protože to, co neříkaj nebo jen naznačujou je opravdu lákavé.
A největší výtka ke knize, za kterou nemůže autorka, je nehorázně zmršená korektura, jestli vůbec nějaká byla. Tolik chyb v podobě špatně použitých rodů, chybějících předložek, přeskakování v jedné větě z jednotného čísla na množné, nebo dvě různá slovesa hned za sebou, to už jsem dlouho neviděla.
(SPOILER) Už minulá kniha mě zklamala nereálnou psychologií postav. Massová moc neumí pracovat s traumaty. Prožijete válku, zemře vám tam otec a téměř nikoho kromě Nesty to nijak nepoznamená. A když se nedej bože Nesta nedokáže po takových traumatických událostech usmívat na vánoční oslavě, tak ji musíme všichni nenávidět, protože svojí depresí narušuje pokoj našeho rodinného krbu...Tahle kniha nebyla zase o tolik lepší. Rhysand z nějakého důvodu zamlčuje Feyre informaci o jejím zdraví a jejím vlastním těle, dělá rozhodnutí která ovlivní její život za ni (kde že jsme to už viděli? Ajo Tamlin) a když Nesta jako jediná postava se rozhodne říct ji pravdu tak ji musíme potrestat...Nesta se svěří Cassienovi že se chce zabít (očividně má pořád trauma, úzkostné stavy, deprese) a ten ji vlastně řekne že by to měla udělat ať není na obtíž (možná proto to zfilmování pořád tak stojí)...Nesta nakonec uvěří že vlastně ona je ta špatná, všem se tam začne omlouvat a úplně ztratí sama sebe...Nevím, za mě jsem měla z knihy akorát opravdu nepříjemný pocit. Ale přeju všem ostatním co si v tom dokázali i přes to najít zalíbení
Tak mně byla Nesta sympatická. Jasně, vím, že se chovala občas jako kráva, ale prostě na tom nebyla psychicky dobře a myslím, že autorka se vypsala i ze svých vlastních pochybností o sobě a své sebehodnotě. Což je něco, s čím se člověk prostě občas v životě potýká a tak mi ta osobní cesta a hledání sebe sama prostě bylo blízké.
Což ovšem nic nemění na tom, že to teda je skoro porno román. Toho sexu je tam fakt dost a jako že fakt dost. Ale dobrý no...tak užili si to :)))
Každopádně se mi to líbilo. Je to prostě Maasová :))
Tak tohle uz je takova fantasy variace na fifty shades of grey. Nesta s Cassianem na to fakt vlitnou, vsechno okolo je Jen oblecek, aby nebyli na vsech strankach nazi.
Upřímně, měla jsem z této knihy obavy. Nestu jsem nikdy moc nemusela. Byla arogantní, zlá a útočila kdykoliv, kdy měla příležitost.
To by nebyl problém, kdybych na tom nebyla v jistých věcech podobně. Občas jsem se až moc ztotožnila. Což zapříčinilo to, že jsem se zuby nehty bránila do knihy jít.
Teď jsem se odvázila do toho skočit po hlavě a neuvěřitelně si to užít. Líbil se mi Nestin vývoj, jak změnila (nebo se o to aspoň snažila) své myšlení, postoj a ukázala všem, i sama sobě, že není zrůdou a odpadem. Nýbrž silnou a nádhernou ženou.
Miluji knihy Maasové, doufám, že v podobném duchu bude pokračovat a já si budu moct zamilovat další její díla.
Trochu jsem se knihy bála. Ne vždy jsou knihy o vedlejších postavách povedené. Tato kniha je světlou výjimkou. Autorka mile překvapila povedenými erotickými scénami, které v jiných knihách cudně maskovala, nebo úplně vynechala. Jako milovnice fantasy a erotických románů mohu knihu vřele doporučit.
Miluji být s nimi. S láskou a vděčností kráčím po jejich boku. Tento díl v sobě ukrývá mnoho. Děkuji Nesto a Cassiane.
Celou sérii Dvorů jsem si zamilovala a ani čtvrtý díl není výjimkou. A i když Rhys a Feyre hrají tentokrát vedlejší roli, vůbec ničemu to nevadí, protože Cass a Nesta je skvěle zastupují.
Nesta je sice už v předchozích knížkách vylíčená jako protivná a otravná postava, ale i přesto si ji oblíbíte, když ne hned, tak v průběhu knížky určitě. Mě Cesta nevadila, protože je věrná tomu, co jsme se o ní dozvěděli už v prvním díle a lépe jsme ji prostřednictvím tohoto dílu mohli pochopit. Cassian je úžasný, ale to už jsme věděli z minulých dílů. Jeho trpělivost, tolerance, schopnost odpouštět. Ach! Je parádní, skoro šlape na paty Rhysemu.
Osobně mám moc ráda i Azriela a doufala jsem, že v tomto díle dostane větší prostor, už proto, že si jsou s Cassianem tak blízcí. To se bohužel nestalo, tak doufám, že i Azriel se dočká vlastního dílu. Kdo mi lezl na nervy je Elain. Na to, že se o ní pořád mluví jako o světici, tak se minimálně vůči Lucianovi chová jako pěkná mrcha. Příběh Rhyseho a Feyre byl sice jen okrajový, ale i tak zajímavý s úžasným závěrem!
Začátek knížky je místy sice trošku zdlouhavý (opravdu jen trošku), ale od návštěvy Ooridského močálu už to má parádní spád a pořád se něco děje a třeba Obřad krve je popsán výborně.
Jediné co mě na knížce fakt vadilo, je obrovské množství chyb a překlepů alespoň teda v eknize. Jako u CooBoo to je celkem běžné, ale tady jich bylo fakt hodně.
Spoilery!!!
Série Dvůr trnů a růží patří k mým velmi oblíbeným a proto jsem si nemohla nechat ujít další díl...tentokrát je kniha především o Nestě a Cassianovi...za což jsem ráda, vždycky jsem chtěla příběh o nich dvou.
I když se Nesta zdá jako děsná postava, tak jsem si jí oblíbila...nemá to nijak lehké, musí se vyrovnat sama se sebou, s tím že je nesmrtelná víla...chce být hodně samostatná a myslí si, že vše zvládne sama...což se jí vůbec nedaří, naštěstí její rodina ani přátelé to s ní nehodlají vzdát. A přes její tvrdohlavost a neústupnost...nakonec pochopí, že nemusí vše zvládat sama, že se může opřít o ostatní a věřit jim.
Takže s knihou jsem byla moc spokojená, krásně se četla, děj ubíhal rychle a nebyl zdlouhavý. Nechyběla akce, humor, romantika (i když té bylo možná trochu moc) a napětí.
Cassian se k Nestě hodí stejně skvěle jako Rhys k Feyre a jejich příběh je také pořád stejně úžasný, i když tady byl v pozadí...a to, jak Nesta zachránila je a jejich miminko bylo hrozně krásný, slzy ukáply...
Ještě bych si přála příběh o Elain, ta mě taky hodně zajímá a dostala zatím málo prostoru...navíc ten její vztah s Azrielem...chtěla bych, aby byli spolu...
Tak snad Sarah zase překvapí.
Tak ta knížka měla závěr, ale opravdu závěr... Knihu jsem ze začátku měla chuť odložit jelikož se mi vůbec nelíbilo chování, které tam Nesta předváděla, byla to opravdu katastrofa a modlila jsem se, aby se to změnilo a naštěstí mé prosby byli vyslyšeny. Kniha měla hodně zajímavý děj a byla jsem z něj opravdu strašně nadšená a knihu jsem pak začala hltat jedním dechem. Kniha sice jenom sem tam ukázala příběh Rhyse a Feyre, ale i tak jsem byla spokojená a hlavně s koncem (kdy bych byla vděčná za pokračování, které se určitě nestane). Průběh byl hodně zajímavý a plný zvratů a sexu ( řekla bych,že ho tam bylo víc než obvykle :D) a čekala jsem cokoliv, ale takový děj opravdu ne. Byla jsem i ráda, že jsem si mohla přečíst co obnáší Obřad Krve a bylo to velmi zajímavé čtení a myslím si, že z pohledu těch tří by byl také zajímavý. Jinak mě mrzí, že série už nebude (asi) pokračovat, jelikož bych se strašně ráda dozvěděla příběh Aze, Mor i Elain, jak vše dopadne. Takže za mě, můžu opravdu doporučit... Dostala jsem i chuť, že bych si knihu přečetla znovu, ale nevím zda se mi bude chtít číst tolik stránek znovu, ale nechám tomu volný průběh a uvidíme časem :)
Tak to mě podrž! Tohle bylo něco! Sice to není příběh o mých oblíbencích, tedy Feyre a Rhyse, ale i tak jsem si ho užila. Byla jsem ráda, že oni tam byli alespoň jako vedlejší dějová linka a já se tak mohla dočíst, jak to mezi nimi pokračuje.
Nestu jsem ze začátku opravdu neměla ráda, protože mě štvalo, jak kolem sebe kopala a byla na všechny hnusná. Jako fakt hodně hnusná. Nezasloužila si jejich odpuštění ani trpělivost, která se jí neustále dostávala. A ona si to moc dobře uvědomovala. Nenáviděla se za to, že se ke svým milovaným chová hnusně, ale dělala to proto, aby se ochránila od další bolesti? Bylo pro ní lepší být sama než vidět to zklamání u své rodiny? Nejdříve jsem její chování nechápala, ale jak jsem jí víc a víc poznávala, tak jsem pochopila. Dokonce jsem jí začala mít i ráda. To, co udělala pro své kamarádky? Už jen to, že jim dala nějakou šanci, aby se mohly bránit a nikdy tak nedovolit to, aby se minulost opakovala… že jim to vůbec navrhla. Neváhala se za ně postavit a dám přednost jejich životům před svým. Bylo krásné, jak se v průběhu příběhu měnila k lepší verzi sebe samé. A myslím si, že jí je snad každý vděčný za to, co udělala pro svou dceru, synovce a bratra, jak ho nazvala. Byla jsem tak ráda, že si konečně uvědomila, že oni nejsou proti ní, ale s ní. Vždycky. Byla jsem ráda za to, že je začala brát jako svou rodinu, dvůr.
Cassian byl neskutečně trpělivý. Tolik trpělivosti, až to bylo těžce uvěřitelné. Nesta mu nejednou ublížila a on jí vždycky odpustil, protože byla jeho… (vy víte). I v tomhle případě jsem ráda, že nad ní Cas nezlomil hůl a stále jí nabízel pomocnou ruku, stále jí nabízel své srdce. Já ho fakt miluju.
Ano, nebyl to lepší příběh než předešlé díly, ale i tak byl skvělý. Moc se mi líbilo, že tam byl zahrnutý i Obřad krve, takže jsem měla konečně podrobnější představu, čím si tak nějak ta naše trojice velkých chlapáků prošla. A samozřejmě by to nebyla autorka, kdyby nás nevystavila nějaké emoční chvilce, která byla ke konci děje. Věděla jsem, že to nejhorší by se stát nemohla, ale stejně mi víc než pár (to musím přiznat) slz ukáplo (=jo, brečela jsem jako malá holka). Věděla jsem, že to neskončí špatně, ale i tak mi spadl kámen ze srdce, když jsem si to přečtením jen potvrdila.
Co si budeme, Nesta není úplně postava, kterou by si každý čtenář hned zamiloval. Člověk jí musí více poznat, pochopit a pak si na ní zvykat. Ale takhle to nejspíš autorka zamýšlela-že Nesta nebyla okamžitá hrdinka s dobrým srdcem a ryzí hrdostí. Teď nechci mluvit za všechny čtenáře ale mě osobně přišlo, že z pohledu čtenáře si Nestu nezamilujete, zvyknete si na ni a časem ji začnete respektovat. Na jednu stránku ji obdivujete pro její chladnou hlavu, chápete čím si prošla a její následný citový odstup ale na druhou stránku vás občas naštve jak neustále kope okolo sebe a všechny odhání. Občas jsem na Nestu měla fakt vztek za to jak ubližuje svým blízkým ale na druhou stranu jsem chápala proč to dělá. Tyhle názory se ve mě praly celý ten příběh.
Neznamená to ale, že to by to knize nějak ubíralo na kvalitě. Děj je super, chemie mezi Nestou a Cassianem je fámozní. Vedlejší linka pro Feyre a Rhyse mě taky zajímala a já se jen modlila, aby to mezi nimi skončilo dobře. Nemohla jsem se odtrhnout od čtení, bravurní výkon autorky a skláním se úctou nad jejím mozkem, který tohle vyplodil.
P.S.: Docela bych si i přečetla příběh o Elain a Azrielovi. Nějak jsem čekala, že jejich příběh se stane další vedlejší linkou této knihy ale nestalo se. A mě by docela zajímalo jak by to s Elain dopadlo. :D
Opravdu nesouhlasím s názory, které jsem na čtvrtý díl Dvůr stříbrných plamenů slyšela! Bylo mi řečeno, že se to vymyká stylu Maasové, že si tam Nesta jen stěžuje a rozebírá, s kým spala. Vůbec ne! Ano, není to příběh o mém oblíbeném Rhysovi a Feyre, i když se tam samozřejmě objevují. Naopak je to příběh vyprávěný ze dvou pohledů - Nesty převážně a Cassiana. A opět skláním hlavu nad autorčinou schopností nejen zaujmout čtenáře, ale i nad uměním vystavění příběhu, rozvržení napětí, vykreslení erotických scén a hlavně popisu postav a jejich nitra. Bravo!!!
Miluju to! Zbožňuji tu atmosféru, vnitřní přeměnu Nesty, její myšlenky a jiskřící vztah s Cassianem, který velmi konkuruje Rhysandovi a Feyre. V minulém díle jsme si díky válce s Hybernem zažili akce víc než dost. Tady je až na nějakých posledních sto stranách. Příběh Nesty je spíše zaměřen na její přeměnu, odpuštění, význam rodiny a přátelství a překonávání svých limitů.
Více na IG: @hanybooks
Je to přízemní milostné trochu "realističtější" drama mezi dvěma mladými sexuchtivými lidmi, akorát se to odehrává ve světě víl (tudíž hrdina má křídla a větší výdrž) a v pozadí je nějaké drama o mocných - úplně zbytečně přesílených - předmětech, které vlastně nikoho nezajímá (až na posledních asi 150 stran, které mají spád a jsou dobře napsané).
Líbí se mi postavy, Nesta je zpočátku opravdu na facku (a to mi v původní trilogii tolik nevadila, vlastně jsem ten její lehký ignor Cassiana měla ráda), ale postupně se její charakter mění, nebo spíš otevírá a příjímá sama sebe. Nesta je zničená, zbořená jako domeček z karet a stejně zlomená jako většina Maasiných hrdinek, které se postupně staví z emocionálního dna zpátky na nohy. Cas je Cas, je pořád stejný - vtipálek, chytrý, laskavý, milující, starostlivý -, akorát má tentokrát více prostoru a větší přirození než Rhys.
A přesně tak je postavený celý román, je to romantické drama o lásce, o znovupřijetí sebe sama, o sebeobjevení, o důveře, ale hlavně o lásce.
Jakoze coze?! To bylo neco krasnyho. Cela serie naprosta pecka.
Doufam, ze bude pokracovani. Chtela bych vedet, jak to bude s Elain :-)
(SPOILER)
Tohle byl asi nejhorší ze všech Dvorů. Dobrý konec mě sice příjemně zahřál u srdíčka, to, co mu předcházelo, ale bylo často tak trochu utrpení.
Nesta je zbytečně protivná a nesnesitelná, Cassian zase až nerealisticky trpělivý. Ostatní postavy neprošly za celou dobu žádným vývojem - Lucien je celou dobu někde uklizený, Elain se akorát nalepila na jinou sestru, na Mor a její problémy se zapomnělo. To ale nevadí, aspoň známe přesné parametry Cassianova gigantického pipíka, že jo.
Zajímavé jsou také myšlenkové pochody některých postav. Cassian dobře ví, že jeho přátelé dokážou (z nějakého důvodu) vycítit všechny jeho "stavy" a hlavně tělesné tekutiny na míle daleko, přesto mu nepřipadá divné provozovat nějaké techtle mechtle u společného jídelního stolu. Rhysand si za celou dobu neuvědomí, že pokud umře Feyre, umře i on, přitom jindy to vypadá, že spolknul veškerou moudrost světa. A proč neřekl Feyre o tom obrovském nebezpečí, to je mi taky záhadou. Nesta má tolik možností chtít od Cassiana cokoliv a ona toho za celou dobu nevyužije, což se jí vůbec nepodobá.
Také jsem moc nepochopila celou tu situaci ohledně dítěte a křídel, proč je mělo a nemělo mít a jak s tím souvisí Feyre a její schopnost přeměňování. Ale to je asi moje chyba, možná jsem jen nečetla dostatečně pozorně.
Přes to všechno mě knížka bavila, zasmála jsem se u ní, poplakala jsem si a konec se mi moc líbil, byla jsem ráda, že to všechno dobře dopadlo. Myslím, že za ten občasný krindž to stálo.
Autorovy další knížky
| 2015 |  Skleněný trůn |
| 2016 | Dvůr trnů a růží |
| 2017 | Dvůr mlhy a hněvu |
| 2016 | Královna stínů |
| 2020 | Rod země a krve |
Je to tady, finále! A opět naprosto epické!
Tentokrát bude ovšem středobodem příběhu Nesta a Cassian. Bylo zajímavé vidět, jak se po bitvě zhroucená a zdevastovaná Nesta postupně odráží ode dna, snaží se poznávat nové lidi, utvářet nová přátelství a překonat pocity viny a snahu o sebedestrukci. A konečně jsem se dočkala těch schodů!
Nové postavy jsou velmi osvěžující a okamžitě si je oblíbíte, SJM má navíc ten dar, že její postavy mají neuvěřitelnou hloubku. Brala bych vyprávění sice taky spíš jako ich-formu, ale tak nevadí. Příběh byla opět šílená horská dráha plná smíchu, slz, zděšení i nadšenosti.
3,5 týdne neuvěřitelného šílenství končí a já jdu hledat smysl života!
Jo a kdy bude další díl?