Nesnesitelná lehkost bytí
Milan Kundera
Co zbylo z umírajících lidí v Kambodži? Jedna velká fotografie americké herečky, která drží v náručí žluté dítě. Co zbylo z Tomáše? Nápis: Chtěl království Boží na zemi. Co zbylo z Beethovena? Zamračený muž s nepravděpodobnou hřívou, který pronáší temným hlasem: „Es muss sein!“ Co zbylo z Franze? Nápis: Po dlouhém bloudění návrat. A tak dál a tak dál. Dříve než budeme zapomenuti, budeme proměněni v kýč. Kýč je přestupní stanice mezi bytím a zapomenutím.... celý text
Přidat komentář
Typický příklad post-moderní knihy a já mohu pouze říct, že tleskám. Ačkoliv jsem se v prvních minutách četby dost ztrácel, po chvíli jsem vše pochopil a kniha se četla sama. Plna filozofických úvah, s kterými někdy souhlasím, někdy nesouhlasím. Dalo by se říci snad s obyčejným příběhem několika lidí. V čem má, ale tato kniha své kouzlo, že dokáže všechno perfektně propojit a dokázal jsem se ztotožnit s každou z hlavních postav, jako by snad každá vyjadřovala část mého já, obzvláště Sabina a Franz.
Jsem rád, že jsem se k tomuto dílu dostal a určitě si od pana Kundery přečtu i další díla.
Líbí se mi Kunderův styl, přemýšlí o všem možném, všemi možnými způsoby. Občas mám pocit jak kdybych četl své myšlenky.
Ke knize jsem přistupovala s velkým očekáváním, které se bohužel moc nenaplnilo. Z počátku mě kniha bavila a dobře se četla, od poloviny mi to přišlo stále to podobné dokola. Také jsem se trochu nudila u delších filozofických pasáží. Nicméně se jedná o zajímavě napsanou knihu, kterou určitě doporučuji k přečtení, ale sama už se k ní nevrátím.
Velmi pekne ctiva kniha. Nektere pasaze, verim, ze je ctenar nucen cist opakovane, zejmena z duvodu nalezeni hlubsi skutecne podstaty myslenky a v dalsim pripade se jiste kazdy nalezne (aspon z casti) v nejake postave. Knihu doporucuji vsem mladym, dospivajicim i tem zkusenym. Kniha, ke ktere se s odstupem casu jiste vratim. Tema lidskeho byti ci ne-byti, tema zivota a smrti, lehkosti a tihy, severu a jihu a hlavne smyslu zivota, to jsou myslenky, kterych se clovek nikdy nezbavi, protoze na ne nikdy "neprijde" a jsou soucasti kazde vteriny naseho zivota. Doporucuji!
Složitě vykreslený život Tomáše a Terezy, kdy hlavními příčinami jejich problémů v životě byly geny rodičů, okolnosti a (ne)šťastná láska, takže vlastně sám život. Zkoušel jsem se zeptat sám sebe, zda-li bych se zachoval stejně, byl-li bych v jejich situaci. To by ovšem záleželo na tom, jestli bych knihu četl před nebo až po, protože jak říká Kundera: V životě je všechno napoprvé, nemáme šanci namalovat si něco jako Skicu...Doporučuji - 95%
Ke knize jsem se dostala díky povinné četbě a mohu říci, že mě kniha hned uchvátila a našla jsem v nich to, co od knih očekávám. Takhle si představuji ideální knihy. Líbí se mi řečení filosofických otázek, poznámek autora a samotný děj. Postava Sabiny mi byla velmi sympatická.
Obsah štěstí ve formě smutku. Stejně nesnesitelnou lehkostí se četly všechny milostné příběhy, filosofické úvahy, historická fakta. Honba za něčím abstraktním, téměř neexistujícím, protože einmall ist keinmall a touha po nekonečném opakování sice je, ale právě ta by z toho vytvořila kýč. Překrásně vykreslené charaktery vystavěné na jedné metafoře morální otázky nechtěného ubližování. Zbavit se imperativů! Přesun z tíhy do lehkosti zdá se mi teď jako to nejjednodušší na celém světě.
Co je vlastně nesnesitelné, co je lehkostí...a co je bytím. Jako takovým. Nespočet otázek vyvolává ve mne tato kniha. Filosoficky pojaté téma lásky, na "pozadí" doby, kdy čest byla vykoupena křivdou. Kdy pomyslná lehkost, se ztrácela v hoře emocí...
Nesnesitelná lehkost bytí je pro mne kniha o filosofii, o hledání pravdy, o touze po svobodě, ale především je to kniha o lásce dvou obyčejných lidí, kteří žili vedle sebe, milovali se a nakonec našli cestu jak žít spolu.
Na závěr přidávám jednu z nejkrásnějších vět, která mi z této knihy utkvěla v paměti: "Má-li být láska nezapomenutelná, musí se k ní od první chvíle slétat náhody jako ptáci na ramena Františka z Assisi."
Já tomu moc nerozuměl , ale přečetl jsem to .
Dost mi tam vadila ta filozofie - všechno skoro Kundera komentuje z filozofického hlediska .
Ale , čte se to dobře , což je dost zajímavé .
Kunderu vysoko hodnotím , co by povídkáře , asi to bude tím , že v těch jeho povídkách
je podstatně méně té filozofie .
Všeobecnému nadšení Kunderou moc nerozumím. Píše pěkně, ale o ničem. Většinou mnou jenom přeletí a moc mi toho v paměti nezanechá. Ani tahle kniha se v tom neliší, nudné čtení o nudných lidech a jejich nudných vztazích, kdybych chtěl tohle, jdu si poslechnout patetickou sebelítost reálných lidí všude okolo.
Nesnesitelná lehkost čtení. Kunderův styl psaní a všudypřítomné filosofické žvásty mne (hlavně zpočátku) iritovaly, ale jak jsem se blížil ke konci, bylo to čím dál lepší (s výjimkou patetického závěru se psem). A hlavně - ať už píše Kundera jakkoliv, je to zatraceně čtivé.
Úžasné! Kniha, která mi jakýmsi způsobem změnila pohled na vztahy. Spousta zajímavých myšlenek .. doporučuji!
Kdo si myslí, že láska je předem daná jednoduchá přímočará záležitost, ať si přečte tuto knihu. Knížka si tak trošku kousne do každého z nás. Vztahy v knize jsou opravdové. Každý vztah začíná metaforou. Franz, Tomáš, Sabina, Tereza milovali co jiného , než své vlastní představy o tom, jaký je jejich partner :)
K téhle knize jsem se dostával hodně dlouho; asi jsem podvědomě tušil, že ve mě vyvolá rozoruplné pocity. Chvílemi precizní dílo přesahující hranice svého času, chvílemi nezajímavý spisek o lidech, jejichž jednání je mi cizí. To je ale tím, že mě generace osmašedesátníků míjí, ergo zůstává jen to obecné, co je společné všem lidem; a v téhle oblasti zůstávají skutečné perly knihy.
Dokonalost! Nemohla jsem se odtrhnout. Krásný román o vztazích mezi muži a ženami v nelehké době komunismu. Spoustu filosofických zamyšlení. Kniha, kterou si ráda přečtu znovu.
"Vzpomněl si na známý mýtus z Platonova Symposia: lidé byli nejdřív hermafrodité a Bůh je rozpoltil na dvě půlky, které od té doby bloudí světem a hledají se. Láska je touha po ztracené půli nás samých."
Čtenářská výzva 2016: Kniha, která byla přeložena do angličtiny.
Štítky knihy
sex nevěra zfilmováno erotika česká literatura komunismus emigrace filozofická beletrie melancholieAutorovy další knížky
2006 | Nesnesitelná lehkost bytí |
1969 | Žert |
1970 | Směšné lásky |
1979 | Život je jinde |
1993 | Nesmrtelnost |
Věc nesnesitelně silného charakteru, kde je až zarážející, že se mezi našemi českými čeledíny vyskytl jedinec, který dokáže filozofovat o životě v tak obrovském rozpětí.