Nikdykde
Neil Gaiman
Pod ulicemi Londýna je svět, o kterém se většině lidí nikdy ani nesnilo. Město nestvůr a světců, vrahů a andělů, rytířů v brnění a bledých dívek v černém sametu. To je Londýn lidí, kteří propadli trhlinami. Richard Mayhew je mladý úředník, který se s tímto jiným Londýnem seznámí víc, než je mu příjemné. Jediný dobrý skutek ho vymrští z jeho klidného a spořádaného života do světa, který je pro něj záhadně známý a zároveň naprosto bizarní. Žije v něm dívka, která si říká Dvířka, a lidé kteří ji chtějí zabít. Je tam také anděl jménem Islington, který žije v síni ozářené svícemi, a starý Bailey, který bydlí na střechách. Jsou tam inteligentní krysy a krysomluvčí, a také Hrabě, jehož Dvůr se schází ve vagónu podzemní dráhy. Most noci chrání nebezpečnou cestu do čtvrti Knightsbridge, v kanálech žijí lidé, v labyrintu Bestie. Jsou tam nebezpečí a rozkoše, na jaké fantazie nestačí. A Richarda, který netouží po ničem jiném, než se dostat domů, čeká právě pod ulicemi jeho rodného města zvláštní osud – Nikdykde.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 1998 , PolarisOriginální název:
Neverwhere, 1998
více info...
Přidat komentář
Audiokniha - Matouš Ruml, dobrá klasika. Za mě tomu jen pomohla.
Kniha mě ovšem moc nenadchla. Často jsem se ztrácela v ději. K Richardovi jsem moc nepřilnula, Dvířka měla málo prostoru, na to abych ji více vnímala. Více méně žádná z postav mi neseděla. Aspoň Markýz :o)
Asi jsem to poslouchala v blbým období, někdy jsem se spíš nutila to doposlechnout...
Tak a je to. Mám Nikdykde přečtené i v audioverzi.
Když jsem četla Nikdykde poprvé, bylo to na střední škole. Byla jsem z toho světa a z té myšlenky naprosto unesená! Proto jsem byla taky nadšená, když se Nikdykde vybralo do výročního čtení mého Book Clubu. No a pak jsem si ji pustila a... Nikdykde je první kniha, u které jsem si řekla, že to, co jsem četla na střední, vlastně není tak dobré. Ale není to titulem. Je to čtenářskou zkušeností, je to věkem, je posunem se někam jinam. Nikdykde vždycky bude téměř kultovní titul, ale vracet se k němu budu až budou mé zcela imaginarní děti ve věku, kdy se budou muset vypravit do Podlondýna.
Nevěděla jsem do čeho jdu. Většinou čtu spíš romantičtější příběhy, ale tohle mě bavilo. Postavy i Podlondýn se mi v hlavě úplně rodily, nakonec se mi o nich i zdály sny. Pravda, vrahouni a jejich slovník byli na moji představivost občas trochu moc . Stejně si jí ale přečtu určitě znovu, myslím že bude stále co objevovat.
Pěkná oddychová četba s anglickým humorem. Jde o dobrodružné vyprávění, kniha podle mě nemá žádný větší přesah. Je tedy skvělá jako únik bez nutnosti nad něčím moc dumat.
Trochu rozpačitý dojem. Nápadité - postavy, prostředí. Krutě vtipní vrazi. Nevyrovnané tempo líčení - něco krásně odsejpá, a vzápětí se jakoby bezcílně vleče. Několikrát neuvěřitelně blbá čeština. Když už to konečně začalo dávat smysl, byl skoro konec. Jasně, že se chtěl vrátit, tam i onam. Asi nebude patřit k mým nej od Gaimana.
Londýn, město, kde se zdá všechno být jako obvykle. Ovšem pouze do té doby, než se Richard dostane pod jeho ulice a ocitne se ve světě, kde žijí prazvláštní lidé i kouzelné osoby, kde je spoustu věcí známých, ale naopak spousta jich je naprosto bizarních. Richard udělá vše pro to, aby se dostal zpět domů.
Tato kniha je vystoupením z mé komfortní čtecí zóny. Fantasy běžně nečtu, ale tuto knihu mi doporučila známá, že ji prostě musím vyzkoušet. Po téměř dvou letech, kdy mi ji půjčila, jsem se do ní konečně pustila a utvrdila jsem se v tom, že tento žánr opravdu není pro mě. Já osobně preferuji příběhy, které se staly, nebo by se mohly stát.
Každopádně, tato kniha byla skvěle napsaná, skvěle promyšlená. Svět pod Londýnem byl plný překvapivých lidí i situací. Četlo se to téměř samo, příběh měl spád, bylo to napínavé, místy děsivé, jindy snad i zábavné.
Pro všechny milovníky fantasy rozhodně kniha, kterou chcete číst.
(audiokniha) Začátek mě navnadil a chytl, ale nemůžu si pomoct, že postupem času moje nadšení vyprchalo. Stalo se to pro mě příliš zmatečné a nepřehledné. V některých ohledech mi to přišlo i nedotažené. Možná mi ani moc nepomohlo, že jsem se s dvěma hlavními postavami nedokázala nijak zvlášť sblížit.
Přesto je knížka napsaná a audioknižně zpracovaná dobře. A i když mě neoslovil Richard ani Dvířka, bavila jsem se ve scénách s markýzem de Carabas a našimi dvěma padouchy.
Začalo to slibně, ale nezvládlo to tempo, není to dotažený. Vytváření konceptů postav a celého světa, který potenciálně mohl být zajímavý, ale zůstal jen dvojrozměrný, načrtnutý, šuplíkový. Nedochucený.
Nádherné neuvěřitelně živé a barevné vyprávění. Plné fantastických nápadů a anglického humoru. NG miluju a tohle je jedna z nejlepších knih, které jsem od něj zatím četla. Nedokážu definovat, kde přesně to kouzlo vězí. Kdybych to tušila, zkusím se taky živit jako spisovatel.
Lidé údajně román Nikdykde často nazývají „zásadním steampunkovým textem“, což Gaiman prý považuje za velký kompliment. :) Nemohu s nimi nesouhlasit.
Podlondýn zaútočil na všechny mé smysly. Tento chaotický svět plný zajímavých obyvatel mi rozjel představivost na plné obrátky.
Celou dobu jsem měla chuť popadnout papír a tužku a všechny ty úžasné postavy si nakreslit, dát jim přesnou podobu:
1) mladé Lady Dvířce a jejímu mnohavrstvém oděvu, který vypadal „jako by se byla o půlnoci vloupala do oddělení módy Viktoriina a Albertova muzea a měla na sobě všechno, co se jí podařilo ukrást“
2) dvěma hodně nechutným záporákům Croupovi a Vandemarovi, kteří svým morbidním smyslem pro humor a neutuchající chutí ničit a vraždit zvednou člověku žaludek více nežli zápach tisíce Kanálníků
3) prohnanému a charismatickému markýzi de Carabasovi
4) odvážné bojovnici Hunter
5) ptačímu muži jménem Old Bailey
5) Sametkám, které si představuji jako krásné tajemné gotičky, od kterých by sis ale měl(a) radši držet odstup :)
...a dalším, kteří tento svět obývají, navštěvují Pohyblivý trh a kteří Richardovi Mayhewovi změní život jednou provždy.
Tak dobře ale kreslit neumím, což mě přivádí k poslední myšlence. Mít bujnou fantazii není vše - autor tohoto žánru musí svými slovy umět v hlavě čtenáře malovat obrazy (občas třeba i jen v odstínech šedi), stavět mosty (i ty nebezpečné), hloubit tunely (když je potřeba nechat čtenáře bloudit)...a někteří to prostě umí. Urban fantasy z pera Neila Gaimana byl pro mě opravdu pozoruhodný zážitek.
Na začiatok by som mal povedať, že túto knihu som dostal od niekoho, na kom mi dosť záleží, takže bola pre mňa dôležitá už len tým, že som ju mal pri sebe :)
Keď sa ale dokážem odpútať od tejto citovej zaangažovanosti, malo to skvelý začiatok (ako ostatne každý Gaiman), potom to upadlo to nejakého príbehu, ktorému občas chýbali zábavnejšie dialógy, miestami sa tam dokonca našiel nejaký zvláštny prešľap v tempe, nevhodné prirovnania pre danú situáciu, ktoré ma priam vyrušili, ten televízny pôvod bol neustále prítomný (že ide v podstate o prepis scenára som sa dozvedel až neskôr), a "dospelácky" element knihy sa vytratil chvíľku po prepade do dolného londýna, vrátil sa na chvíľu na konci...ktorý bol celkom predvídateľný..... Stačila by menšia cenzúra na zbytočné nechutnosti, spomínanie sexu a alkoholu a máte klasickú, detskú fantasy ako každú inú...tie ódy, ktoré tu ostatní píšu sú na mňa trochu moc. Gaiman vždy vymyslí niečo skvelé, ale potom akoby to mal problém nejak zmysluplne dotiahnuť.
Četla jsem v angličtině, vydání se skvělými kresbami Chrise Riddella. Podle autorovy předmluvy existují tři verze příběhu - původní britská, napsaná "podle" seriálu, jemuž psal autor scénář (a z nějž ledasco vystřihli), americká, která popisuje blíže britské reálie, a jakýsi mix obou, který právě vyšel s oněmi krásnými kresbami. Takže vlastně nevím, jestli jsem četla to samé, jako čeští a slovenští čtenáři... Každopádně to bylo skvělé. Asi právě proto, že jde o původně televizní příběh, jsem si vše naprosto živě představila...a nemohla se od knihy odtrhnout. Málokdy se mi stane, že bych přečetla více než čtyřsetstránkovou bichli (v angličtině) za tři dny. Byť je začátek trošku přitažený za vlasy (viděno normálním vnímáním lidí z onoho "světa nahoře", do nějž Richard patřil), příběh si pádí svojí logikou, propojuje nám známý svět s podivným světem tunelů metra a kanalizačních šachet, se svými pravidly a zvyklostmi. A jako třešnička na dortu komické duo Croup a Vandamar, i když z toho trošku mrazí, že vtipná dvojka jsou zrovna nájemní vrazi.
Tohle byla skvělá oddechovka, kterou už jsem po těch "náročnějších" (témata: 2sv, Sudety, Irsko atd.) knihách, které jsem v poslední době četl, fakt potřeboval. Hrozně mě autorova fantazie bavila, ve své knize vytvořil úžasné pestré a barevné postavy a hlavně ten jeho báječný a kouzelný svět PodLondýna a NadLondýna mě neskutečně okouzlil a fascinoval. Skvělý příběh, výborná akce a zápletka, spousta velmi netradičních dobrodružství, dostatečná dávka britského humoru a krásných situací a ten závěr absolutní paráda. Autor umí čtenáře strhnout, vtáhnout do děje a totálně pobavit, potěšit a zajistit maximální požitek z četby. A také ten překlad byl bravurní.
Za mě totální bomba a už se těším na něco dalšího od tohoto pro mě zatím neznámého ale naprosto famózního autora.
Celkom obyčajný mladý muž Richard Mayhew pri večernej prechádzke Londýnom zo snúbenicou, zachráni zranené,, zanedbané "dievča ležiace na ulici. Od tej chvíle sa mu totálne zmení život. To dievča je totiž zo sveta pod Londýnom, ktorý je ako z inej dimenzie, časopriestoru. Od stretnutia s ňou akoby ho ľudia prestali vnímať, akoby bol pre nich neviditeľný. A tak sa vydáva hľadať odpovede do sveta pod Londýnom a bude to jeho najväčšie dobrodružstvo, ktoré mu navždy zmení život.
Nikdykde proste zboznuji. Ze vsech svych knih jsem ji cetl nejvicekrat. Cesky i anglicky. Gaiman je uzasny vypravec a svet podl-ondyna a jeho postavy jsou fascinujici.
Velmi zajímavý a občas trochu nepříjemný počin. Pocit neviditelnosti pro běžné lidi, dvojice nechutných zabijáků... moooc dobře napsané.
Autor sám o knize říká, že jeho záměrem bylo vytvořit dílo, které by bylo dospěláckou obdobou Alenky v Říši divů. Poctivě přiznávám, že z Alenky znám prvních pár stran, protože tehdy to děti moc nezaujalo a s předčítáním jsme brzy skončili. K Alence se chci určitě jednou vrátit, a pokud je alespoň z poloviny tak zajímavá a zábavná jako tahle knížka, věřím, že se při ní nudit nebudu. Gaimanovy postavy jsou bez výjimky výborné, děj velmi akční a takřka nepředvídatelný (určité náznaky ohledně muže v pozadí a úlohy hlavního mužského hrdiny ale pozorný čtenář najde) a hlavně je tu spousta humoru. Kdo umí dobře anglicky (což není můj případ), ten by si asi měl knihu přečíst v originále, protože je zjevné, že je tu skryta i spousta jazykových hříček a návazností na názvy různých zajímavých míst města Londýn či jiná Angličanům dobře známá místa, jména a pojmy. O tento bonus je z části český čtenář ochuzen, na čemž nic nemění ani pěkný překlad.
Štítky knihy
Londýn nadpřirozené bytosti tajemství městská (urban) fantasy metro zfilmováno – TV seriálAutorovy další knížky
2006 | Nikdykde |
1997 | Dobrá znamení |
2001 | Američtí bohové |
2017 | Severská mytologie |
2015 | Naštěstí (ne)máme mléko |
(SPOILER) Hlavní postava Richard Mayhew v Nikdykde prochází svojí cestou hrdiny. Začíná v Londýně jako úředník. Jeho předvídatelný život narušuje setkání se zraněnou dívkou, která se představuje jako Dvířka a již následně u něj doma hledají dva týpci Croup a Vandemar. (Tihle dva strašně moc připomínají Wriese a Van Vrena z Kulhánkova Nočního klubu, takže jsou záruka kvalitní zábavy.) Richard se rozhodne zmizet za Dvířkou do neznáma, nic jiného mu ani nezbývá, když ztratil identitu a jeho přátelé a kolegové ho nepoznávají. Následuje pochybného chlápka někam do tunelu a následně vyleze v Podlondýně, který je kopií Londýna a kde žijí ti, kdo do něj nějak propadli. Richard se tu setkává s postavami, které mu pomáhají na jeho cestě, jsou mentory, kteří ho učí o novém světě a jeho pravidlech. Podlondýn je ale také plný podivných a nebezpečných tvorů, jako jsou ti, kteří se živí lidskou kůží, nebo zmutované bytosti. Richard by rád prostě jen našel zraněnou Dvířku a vrátil ji domů, jenže má v patách Croupa a Vandemara, kteří se ho snaží zabít a Dvířku získat pro své vlastní účely, takže je to jízda. Poslouchala jsem audioknihu v podání Matouše Rumla a doporučuju.