Noční klub. Díl druhý
Jiří Kulhánek
Noční klub série
< 2. díl >
V první polovině Nočního klubu se pozorný čtenář dověděl, jak si zařídit věčný život. V této polovině se i podstatně méně pozorný čtenář doví, že věčnost může být daleko kratší, než jen krátká: Automatické zbraně, břitká ocel, pan Wries, pan Van Vren... Na obálce je obraz od slavného španělského malíře Luise Roya na téma "Hekaté, řecká bohyně zkázy a náhlé smrti". Nemyslím si - kdyby se tato kniha odehrávala v Řecku - že by se Dáma s brouky tvářila tak odpočatě...... celý text
Přidat komentář


Kniha se mi velmi líbila, opět akce, humor.., více než první díl.. Doslova jsem ji zhltla za den :-) Za mě rozhodně palec nahoru..


Slušné pokračování úžasného prvního dílu. Na plné hodnocení to už sice není, ale i tak se mi kniha četla velmi dobře a „jedničce“ rozhodně ostudu neudělala.


Že Kulhánek není typ autora a na Magnesii literu je asi každému jasné po první stránce... ale čert to vem, když se to tak dobře čte! Od Nočního klubu nečekejte žádnou velkou myšlenku, propracovaný příběh nebo filozofické myšlenky... naopak dostanete opět kupu akce, hektolitry krve a nějaký ten vystřelený mozek k tomu, sarkastické hlášky, u kterých budete mít co dělat, abyste knihu udrželi v ruce, nádavkem k tomu návrat kouzelného kocoura a k tomu všemu ještě ucelený závěr, který vám dá pocit zadostiučinění a vydobyté spravedlnosti. Já se u čtení neskutečně bavila a Kulhánek je pro mě velké překvapení. Jen teď ten pocit prázdna není nic moc, takže se k Nočnímu klubu určitě někdy vrátím :)


Skvělé pokračování navázalo, kde prvního díl skončil a zůstalo na stejné kvalitě. Opět nářez, opět dokonalé! Uměl bych si to představit i jako nějakou počítačovou hru. Určitě doporučuji.


První díl se mi líbil víc, ale tady zase oceňuju, že jsou téměř zcela vynechány podivné citoslovce, naznačující zvuky různých zbraní.


Já to prostě miluju. Všechny postavy se mi neskutečně líbí a druhý díl neztrácí humor. Spíš naopak. Doporučuji.


Vzrůšo, jak jinak, slabost pro hrdinu a spol. se táhne již od prvního dílu a ani v tomto nenajdete zklidnění.
Asi život s takovou fantazií nebude peříčko, ukočírovat tu turbulenci, ale pro čtenáře je to další rozměr, ve kterém se nám lehčeji vytrácí banální obyčejnosti.
Citace: "Máte poslední slova, příteli." položil mi ostří Šedého Hada na krk, a byl tak rozzuřený, že mu žádné límce žádných neprůstřelných vest nemohly odolat. Říkal jsem si, co asi moje hlasivky, že by byla škoda téhle příležitosti nevyužít - vymyslet něco peprného, třeba by ho kleplo, věk na to má. A nebo třeba ... Odkašlal jsem si " "Jménem Nočního klubu. Za zradu tě odsuzuji k smrti. Náfuko."
No, jaksi by mi bez těchto extrovních nápadů něco v životě chybělo, takže další díl už mám.


Tentokrát zostupná tendencia, kým je upírí spasiteľ Tobiáš sám a zbesilo uniká rusákom aj Druhej rase, spôsobuje Pražskú apokalypsu a zvracia po pilulkách od pána Moona je to v poriadku a kniha vrcholí prepadnutím Tokijského mrakodrapu v démonickom brnení ktoré chce krv ( aj keď má na sebe reklamy na coca colu ). Kedykoľvek však začnú éterom víriť "šokujúce zvraty", postavy a svetovládne spolky stavajúce dej niekoľkokrát na hlavu začne to fatálne rednúť a korunuje to šialený tisícročný plán jedného zvrašteného páprda, obsahujúci zmanipulovanie polovice sveta. Takže všetko je nahraté a hrdina celý čas len panáčkuje, to ma radikálne znechucuje a navyše sa vytráca tá dôkladne pestovaná osobná nenávisť k zloduchom ako pani Dao, pretože sú to odrazu tiež len figúrky ktorými niekto manipuluje... a tak aj skončia. Inštitucionalizácia to zabíja, stále však ostáva dobrých 50 strán a tak čakám že bude ešte všetko inak, ale už nebude a ten zbytok sa venuje vybavovaniu rôznych účtov a znovuotvoreniu toho blbého klubu. Takže som rozčarovaný, lebo to zahýbalo práve tam kam som vážne nechcel a ak by to bolo sfilmované určite by to končilo scénou kde sa po nejakom blbom vtipe hrdinovia ( Denisin návrat WTF! ) v spoločnom zábere začnú idiotsky smiať a spustí sa zvučka.


Schválně jsem si dal tenhle díl do čtečky, kterou dokud je dost papírových knih vytahuji doopravdy zřídka. Vše hlavně z důvodu, aby mi tentokrát Kulhánek vydržel doopravdy hodně dlouho a já si ho mohl do sytosti vychutnat. Bohužel stačily 2 čekaní na ujetý vlak a jedna víkendová akce u kamaráda a 75% knihy bylo v tahu. Tohle vše ukazuje jak je výborná. Sice je to braková fantasy, ale narvaná dějem a srandou. Je mi jasné, že ikdyž jsem ji četl asi po třetí tak určitě ještě jednou tolikrát si ji časem přečtu. Prostě mi to jednoduše nedá a vám všem doporučuji to s Kulhánkem zkusit taky.


Kulhánek nezklame. Velmi zábavná kniha s boží atmosférou a postavami. První knížka měla sice víc zajímavých myšlenek a nápadů, tato zase více brutality a akce. Konec byl sice trošku zdlouhavější, ale závěr se mi líbil, jsem rád, že to skončilo, tak jak to skončilo. Nejvíce se mi na celém díle líbily dvě věci- masakr v Číně a objasnění Moonova plánu, masakr byl příjemně kulhánkovsky brutální a výslech konečně velmi dobře objasnil snad celou knihu. Za mě naprostá spokojenost. Posledních 30 stránek se trošku táhlo, ale nevadí. Za mě super četba. Plný počet.


V porovnani s prvnim Nocnim klubem mi prisel tento dil o neco slabsi, nicmene je to stale velice kvalitni cteni. A stejne jako u jednicky si musim docist ostatni Kulhankovi knihy, a nasledne precist znovu dvojku, abych pochopil vsechny reference.


Pro mě lepší než první díl. Myslím si akorát, že pan Jánský by měl ubrat mrtvol a těch much je tam taky strašně moc. Jinak je to skvělá jízda jednoho cynického upíra. Jen škoda, že se filmaři zaobírají sra*kami jako Twilight a neinspirují se tímhle majstrštykem. Čemuž se divím, protože je tam všechno, co si Hollywood žádá - zbraně, mrtvoly, krev, sex, Asiaté, lesby, upíří láska...


Krvavější než Kill Bill od Tarantina a cyničtější než Doktor House i tak bych možná ve zkratce popsala Noční klub 2.
Prostě to byla zábavná jízda se vším všudy!


Po pár letech jsem neodolal a čtu zas. Přes roky, které mezitím utekly, si děj poměrně živě pamatuju (aby taky ne, když už to čtu po třetí), takže žádné překvapivé zvraty se nekonají, přesto čtu s nadšením a skoro až hltavě. Pořád jsem toho názoru, že noční klub je etalonem české sci-fi/fantasy liteartury a jedna z nejlepších knih tohoto žánru k doporučení. Pane Kulhánku, dopište prosím a vydejte další knihu, Vaši fanoušci si to jistě zaslouží a věřím, že bude skvělá. Ačkoli s ní Vy nejste spokojen a možná nikdy nebudete, nám se jistě líbit bude!


Společně s Vládcemi strachu jsou to nejlepší knížky od Kulhánka. Opět mi trochu vadí předimenzovaný konec, nicméně to nic nemění na tom, že knížka je plná cynismu, jak to umí jen Kulhánka. Čte se skvěle, několikrát jsem se k ní vrátila.


Kulhánkovi jsem se dlouho vyhýbala, protože upírskou tématiku moc nemusím, ale Noční klub mi dokázal, že i čeští upíři mají něco do sebe. A že i něco takového může být napsáno s humorem. A protože jsem po přečtení dvou knih chtěla číst stále dál, tak nemůžu jinak, než doporučit.
Autorovy další knížky
2002 | ![]() |
2011 | ![]() |
1996 | ![]() |
1995 | ![]() |
2003 | ![]() |
ještě sušší, ještě skvělejší a co bych nečekala na začátku, ze budu na konci tak naměkko. Ať žijou šťastné konce.